Zákon 29/1947 Z. z. o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umísťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců.

§ 1.

(1)

Likvidaci t. zv. vládního vojska, zřízeného vládním nařízením ze dne 25. července

1939, č. 216 Sb., jímž se zřizuje vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava, provádí

po stránce osobní i věcné ministerstvo národní obrany, které je osobním úřadem zaměstnanců

t. zv. vládního vojska (odst. 2), jakož i pozůstalých po nich.

(2)

Po stránce osobní likvidace vztahuje se tento zákon na

a)

uniformované příslušníky, jimiž se rozumějí osoby, které v t. zv. vládním vojsku

byly

důstojníky, vojenskými úředníky, gážisty mimo služební třídy, osobami z počtu mužstva;

b)

občanské zaměstnance, jimiž se rozumějí osoby, které v t. zv. vládním vojsku byly

pragmatikálními úředníky (část prvá, díl I. zákona ze dne 24. června 1926, č. 103

Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců - platový

zákon), zaměstnanci v pomocné kancelářské službě (vládní nařízení ze dne 7. července

1926, č. 113 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné

kancelářské službě), zřízenci (část prvá, díl II. zákona č. 103/1926 Sb.), pomocnými

zřízenci (vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb., o úpravě služebních

a platových poměrů pomocných zřízenců).

§ 2.

Zaměstnanecký poměr osob uvedených v § 1, odst. 2 zaniká dnem skutečného propuštění

z tohoto poměru, za které se pokládá také

a)

povolání do činné služby vojenské podle zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb.,

o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí

některých osob do československé branné moci,

b)

přijetí za déle sloužícího poddůstojníka,

c)

nastoupení presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy),

d)

převedení do některé jiné státní nebo veřejné služby,

e)

opatření podle § 3, odst. 2 a § 6, odst. 2.

§ 3.

(1)

Nebudou-li uniformovaní příslušníci, na které se vztahuje zákon č. 72/1946 Sb., povoláni

do činné služby vojenské, převedou se s výjimkou těch, u nichž se v kárném řízení

vysloví omezení podle § 6, odst. 2 uvedeného zákona, do jiných státních nebo veřejných

služeb a jejich platové a služební poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního

nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných

korporací do státní služby a o jejich zařadění.

(2)

Osoby, které nebudou povolány do činné služby vojenské ani převedeny podle odstavce

1, budou přeloženy podle předpisů platných pro vojenské gážisty

a)

do výslužby, mají-li alespoň 10 let započitatelných pro nárok na výslužné a jeho

výměru,

b)

do zálohy s odbytným, nemají-li alespoň 10 takových let.

(3)

Doba ztrávená v t. zv. vládním vojsku je plně započitatelná pro zvýšení služného

a pro nárok na zaopatřovací platy (odbytné) a jejich výměru.

(4)

Pro výměru zaopatřovacích platů (odbytného) platí ustanovení čl. V, § 3, odst. 3

zákona ze dne 16. května 1946, č. 139 Sb., jímž se zatímně upravují platové a některé

služební poměry vojenských a četnických gážistů.

§ 4.

(1)

Uniformovaným příslušníkům, kteří dne 29. září 1938 byli déle sloužícími poddůstojníky

a v tomto poměru se zaváží k další činné službě vojenské, započte se doba služby v

t. zv. vládním vojsku, jakož i činná služba vykonaná po 5. květnu 1945 pro stanovení

náležitostí a zaopatřovacích náležitostí podle předpisů platných pro déle sloužící

poddůstojníky tak, jako by to byla doba ztrávená v poměru déle sloužícího poddůstojníka.

Stali-li se důstojníky (vojenskými úředníky) nebo strážmistry t. zv. vládního vojska,

může jim ministerstvo národní obrany při ustanovení důstojníkem nebo rotmistrem z

povolání započítati dobu služby v t. zv. vládním vojsku v poměru důstojníka (vojenského

úředníka) nebo strážmistra dvěma třetinami pro zvýšení služného.

(2)

Nebudou-li umístěni v činné službě vojenské jako vojenští gážisté z povolání nebo

déle sloužící poddůstojníci, převedou se do jiných státních nebo veřejných služeb

a jejich platové a služební poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení

č. 163/1930 Sb. Doba ztrávená v t. zv. vládním vojsku bude jim započítána jako doba

ztrávená v poměru déle sloužících poddůstojníků. Nebude-li možno umístiti je tímto

způsobem, přeloží se ti, kteří mají podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky

alespoň 10 let započitatelných pro nárok na výslužné a jeho výměru, do výslužby a

obdrží odpočivné platy podle předpisů platných pro déle sloužící poddůstojníky; ti

pak, kteří nemají alespoň 10 takových let, budou propuštěni s odbytným, které činí

až do pěti započitatelných služebních let jednoroční, při více než pěti takových letech

dvouroční částku posledního služného (měsíční prémie).

§ 5.

(1)

Uniformovaní příslušníci, kteří nejsou vojenskými osobami podle branného zákona,

jsou povinni podle svého ročníku narození splniti brannou povinnost, při čemž se jim

může ze služby, vykonané v t. zv. vládním vojsku, započítati jedna čtvrtina do stanovené

délky presenční služby (vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy).

(2)

Těm z nich, kterým bude umožněno, aby se stali vojenskými gážisty z povolání, nebo

kteří se zaváží k další činné službě jako déle sloužící poddůstojníci, může ministerstvo

národní obrany presenční službu (vojenský výcvik příslušníků náhradní zálohy) přiměřeně

zkrátiti nebo zcela prominouti podle délky služby v t. zv. vládním vojsku. Doba služby

po 5. květnu 1945 se jim plně započítá do zákonité presenční služby (vojenského výcviku

příslušníků náhradní zálohy). Dobu služby ztrávené v t. zv. vládním vojsku v poměru

důstojníka (absolventa důstojnické školy) může ministerstvo národní obrany započítati

pro zvýšení služného při ustanovení důstojníkem z povolání dvěma třetinami. Stejně

je postupovati při zhodnocení doby služby pro stanovení náležitostí v poměru déle

sloužícího.

§ 6.

(1)

Občanští zaměstnanci budou převzati do osobního stavu občanských zaměstnanců ministerstva

národní obrany.

(2)

Nebude-li možno zaopatřiti je podle odstavce 1 a mají-li alespoň 10 let započitatelných

podle předpisů pro ně platných pro nárok na výslužné a jeho výměru, budou přeloženi

do výslužby; nemají-li alespoň 10 započitatelných let pro nárok na výslužné a jeho

výměru, budou propuštěni s odbytným ve výši dvouročního služného, pokud mají pět nebo

více započitatelných let, nebo ve výši jednoročního služného, mají-li méně než pět

započitatelných let.

§ 7.

Ministerstvo národní obrany se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí a vnitra

odstranilo platové nesrovnalosti, jakož i nesrovnalosti, vzniklé zrušením jmenování

v t. zv. vládním vojsku podle dekretu ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují

jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, které by mohly vzniknout při provádění

tohoto zákona.

§ 8.

Pokud zaměstnancům t. zv. vládního vojska vznikla podle příslušných zákonných ustanovení

práva jako příslušníkům národního boje za osvobození, zůstávají tímto zákonem nedotčena.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 5. května 1945 a platí v zemích České a Moravskoslezské;

provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.