Dekret presidenta republiky 28/1945 Z. z. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.

§ 1.

Zemědělský majetek, zkonfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června

1945, č. 12 Sb.

, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i

zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a náležející do Národního pozemkového

fondu, osídlí se, pokud se nerozdělí ve smyslu dekretu o konfiskaci, přidělením půdy

oprávněným uchazečům (

§ 2

) z krajů, ve kterých je nedostatek půdy anebo ve kterých jsou pro zemědělství nepříznivé

podmínky.

§ 2.

(1)

O příděl půdy v rámci osídlení může žádati příslušník českého, slovenského nebo jiného

slovanského národa, státně a národně spolehlivý, a to

a)

deputátník a zemědělský dělník,

b)

zemědělec s dosavadní výměrou zemědělské půdy do 13 ha, pokud tuto půdu i s příslušnými

budovami odevzdá Národnímu pozemkovému fondu; s ostatním majetkem může naložiti volně,

c)

členové rodiny zemědělce podle písm. b), pokud jsou výkonnými zemědělci a dosáhli

věku 18 let,

d)

výrobní zemědělské družstvo, utvořené z oprávněných žadatelů, uvedených pod písm.

a), b) nebo c),

e)

obce, okresy a stát pro veřejné účely,

f)

jiní než pod písm. a) uvedení dělníci, veřejní a soukromí zaměstnanci, maloživnostníci

a sociálně slabí příslušníci svobodných povolání pro stavbu vlastního domu anebo na

zřízení zahrady, do výměry 0,5 ha.

(2)

Půda odevzdaná podle odstavce 1, písm. b) Národnímu pozemkovému fondu se rozdělí

za podmínek uvedených v dekretu presidenta republiky

č. 12/1945 Sb.

, po případě podle tohoto dekretu.

(3)

O příděl půdy v rámci osídlení mohou žádati i osoby,mající bydliště v místě konfiskovaného

majetku, vyhovují-li podmínkám uvedeným v odstavci 1 a zaváží-li se k provedení případného

scelování pozemků.

§ 3.

Přednostní právo na příděl půdy podle tohoto dekretu mají oprávnění uchazeči, kteří

se vyznamenali a zasloužili v národně-osvobozovacím boji, zejména vojáci a partyzáni,

bývalí političtí vězňové a deportovaní, jejich rodinní příslušníci a zákonní dědicové,

jakož i rolníci, poškození válkou. Předpoklady přednostního práva na příděl jest řádně

prokázati.

§ 4.

(1)

Oprávnění uchazeči podají žádost o příděl u místní rolnické komise k příslušné okresní

rolnické komisi.

(2)

Okresní rolnická komise přezkoumá došlé žádosti o příděl půdy k osídlení a postoupí

je urychleně zemskému národnímu výboru, který žádosti se svým dobrozdáním bezodkladně

předloží ministerstvu zemědělství.

(3)

Ministerstvo zemědělství usměrňuje ústředně osidlování v rámci předpisů dekretu presidenta

republiky ze dne 17. července

1945, č. 27 Sb.

, o jednotném řízení vnitřního osídlení, a přiděluje, přihlížejíc k okolnostem, uvedeným

v žádosti, za součinnosti okresních rolnických komisí a příslušných okresních národních

výborů podle potřeby a možnosti oprávněným uchazečům půdu ve výměře

a)

až do 8 ha orné nebo až do 12 ha zemědělské půdy podle její bonity,

b)

mnohočlenné rodině (nejméně 3 děti) až do 10 ha orné anebo až do 13 ha zemědělské

půdy podle její bonity, pokud možno s příslušným zařízením (hospodářské budovy, živý

a mrtvý inventář) a podle možnosti scelené.

(4)

Velké hospodářské budovy, strojní zařízení a podobné buďtež všude tam, kde je to

možné, přidělovány za účelem vhodnějšího využití do vlastnictví družstev, utvořených

z přídělců.

(5)

Ministerstvo zemědělství a zemské národní výbory vysílají k okresním rolnickým komisím

pomocné orgány, které pomáhají při technických pracích přídělových.

§ 5.

(1)

Přídělce je povinen ujmouti se držby toho dne, který bude stanoven v rozhodnutí o

přídělu půdy.

(2)

Přidělená půda přechází dnem převzetí držby do vlastnictví přídělce. Přídělce je

povinen na přidělené půdě osobně hospodařiti. Smí ji zciziti, dáti do nájmu (pachtu)

nebo do jiného užívání jen výjimečně ve zvláště odůvodněných případech a jen se souhlasem

Národního pozemkového fondu. Přidělená půda nesmí býti zatížena bez svolení Národního

pozemkového fondu, který může zatížení povoliti jen v případech hodných zvláštního

zřetele.

§ 6.

V krajích, kde dosavadní způsob zemědělské výroby jest nerentabilní a kde objektivní

podmínky vyžadují nutné přeorientování zemědělské výroby (horské kraje a pod.), zůstává

zabraná půda ve správě Národního pozemkového fondu až do rozhodnutí o přeorientování

zemědělské výroby v dotčeném kraji.

§ 7.

(1)

Zemědělský majetek bude přidělen do vlastnictví za úhradu, která se určí podle výnosu,

polohy, odlehlosti a stavu obdělání půdy,podle rodinných poměrů přídělce a v případech

uvedených v

§ 2, odst. 1, písm. b)

se zřetelem na hodnotu odevzdané půdy, a to

a)

nejméně ve výši hodnoty jedné průměrné roční úrody na navrhované výměře půdy,

b)

nejvíce ve výši dvou průměrných ročních úrod na navrhované výměře půdy.

(2)

Hodnota odevzdané půdy [

§ 2, odst. 1, písm. b)

] bude určena podle zásad uvedených v odstavci 1.

(3)

Úhrada za přidělené budovy má se určiti ve výši jedno- až tříročního nájemného přidělované

budovy. Nájemné může býti v každém případě vyjádřeno v naturáliích. Úhrada za přidělený

živý a mrtvý inventář a jiná zařízení bude určena podle směrnic, které vypracují zemské

národní výbory a schválí ministerstvo zemědělství.

(4)

Nedostane-li přídělce zároveň s přidělenou půdou potřebné budovy a zařízení a nemá-li

prokazatelně žádných možností k jejich opatření z vlastních prostředků, může mu Národní

pozemkový fond poskytnouti levný dlouhodobý úvěr.

(5)

Národní pozemkový fond může částečně anebo zcela prominouti úhradu přídělci, který

odevzdal půdu podle

§ 2, odst. 1, písm. b)

.

§ 8.

(1)

Určenou úhradu (

§ 7

) splatí uchazeči podle hospodářských možností, a to buď

a)

jednorázově, nejpozději do 12 měsíců od převzetí držby přídělu, penězi nebo v naturáliích,

nebo

b)

ve splátkách, v penězích nebo v naturáliích takto

10% úhrady jest zaplatiti při převzetí přidělené půdy. Na návrh okresního národního

výboru (okresní správní komise) po dobrozdání místní rolnické komise může Národní

pozemkový fond povoliti odklad první splátky nejdéle na 3 roky; nedoplatek úhrady

je splatný podle splátkového plánu, vyhotoveného Národním pozemkovým fondem, nejpozději

do 15 let ode dne převzetí držby přiděleného majetku.

(2)

V případech hodných zvláštního zřetele a odůvodněných sociálně může Národní pozemkový

fond po provedeném šetření za účasti příslušných národních výborů a rolnických komisí

prominouti přídělci úhradu a příslušný zemědělský majetek přiděliti bezplatně, především

osobám uvedeným v

§ 3

.

§ 9.

Úhrad, zaplacených přídělci Národnímu pozemkovému fondu (

§ 7

), použije tento fond na zaplacení dluhů a závazků, váznoucích na zkonfiskovaných

majetcích, pokud tyto dluhy a závazky budou Národním pozemkovým fondem uznány a převzaty,

dále na zmírnění válečných škod a škod, způsobených na majetku zemědělcům persekvovaným

v době okupace z důvodů národních, politických nebo rasových, na zvelebení zemědělské

výroby a na vnitřní osidlování. Přebytky Národního pozemkového fondu připadají do

státní pokladny.

§ 10.

(1)

V úhradě, určené podle

§ 7

, jsou zahrnuty všechny výdaje a poplatky, spojené se zkonfiskováním a přidělením

půdy, dále s odevzdáním vlastního majetku do Národního pozemkového fondu [

§ 2, odst. 1, písm. b)

], se železniční přepravou přídělců a jejich rodin a inventáře do místa přidělené

půdy, jakož i s knihovním převedením vlastnictví přiděleného a směnou odevzdaného

majetku.

(2)

Zápisy v pozemkové knize, nutné k uskutečnění přídělu a po případě k odevzdání půdy

[

§ 2, odst. 1, písm. b)

], obstará Národní pozemkový fond.

(3)

Převody vlastnictví, uskutečněné podle tohoto dekretu, a příslušná podání soudům

a úřadům jsou osvobozeny od kolků, poplatků, daní a dávek.

§ 11.

Vláda se zmocňuje, aby zajistila finanční prostředky k provedení vnitřního osidlování.

§ 12.

Tento dekret nabývá účinnosti v českých zemích, a to dnem vyhlášení; provede jej ministr

zemědělství v dohodě s ministry financí, vnitra, spravedlnosti, dopravy a výživy.