ZÁKON 279/1992 Z. z. o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky

§ 1

Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí obsazovaných

ustanovováním nebo jmenováním

a)

v ministerstvu vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“),

b)

v Policii České republiky,

c)

ve Sboru nápravné výchovy České republiky.

§ 2

(1)

Funkcemi podle § 1 písm. a) a b) se rozumějí funkce

a)

příslušníků Policie České republiky (dále jen „policista“) povolaných k plnění úkolů

v ministerstvu,

1

)

b)

policistů zařazených v Úřadu vyšetřování pro Českou republiku,

c)

policistů zařazených na policejním ředitelství,

d)

ředitele, zástupe ředitele, vrchního komisáře, velitele vnější služby, vedoucího

odboru, velitele zásahové jednotky, vedoucího oddělení správní služby, vedoucího sekce,

vedoucího staršího referenta specialisty a staršího referenta specialisty na správách

krajů v České republikce a správě hlavního města Prahy,

e)

ředitele, zástupce ředitele, vrchního komisaře, velitele vnější služby, vedoucího

oddělení dopravního inspektorátu, vedoucího oddělení správní služby a vrchního inspektora

na okresních a jim na roveň postavených obvodních a měststkých ředitelstvích Policie

České republiky,

f)

ředitele, zástupce ředitele, vedoucího oddělení a staršího vyšetřovatele na krajských

úřadech vyšetřování v České republice a v hlavním městě Praze,

g)

ředitele, zástupce ředitele a vedoucího oddělení na okresních a jim na roveň postavených

obvodních a městských úřadech vyšetřování v České republice.

(2)

Funkcemi se rozumějí funkce uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) nebo funkce jim na

roveň postavené.

§ 3

(1)

Předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 je, že občan v období od 25. února 1948 do

17. listopadu 1989 nebyl

a)

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na

úseku s kontrarozvědným zaměřením,

b)

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci náčelníka oddělení a vyšší

ve Státní bezpečnosti,

c)

evidovaný v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného

bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

d)

vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti,

e)

ve funkci tajemníka Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska

od okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto

výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního

výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých

zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou

těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,

f)

ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany

Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního

výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany

Slovenska nebo členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa nebo

Komunistické strany Slovenska,

g)

pracovníkem aparátu orgánů uvedených v ustanoveních písmen e) a f) na úseku politického

řízení Sboru národní bezpečnosti,

h)

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným na správě pro politickovýchovnou,

vzdělávací, kulturní a propagační činnost federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva,

který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,

i)

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci zástupce náčelníka (velitele)

pro politickovýchovnou práci,

j)

příslušníkem Lidových milicí,

k)

členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2.

1948 nebo prověrkových normalizačních komisí po 21. 8. 1968,

l)

studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu

sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole

ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné

bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických

republik a na jiných školách bezpečnostního charakteru ve Svazu sovětských socialistických

republik na nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na

těchto školách.

(2)

Předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 je dále, že u občana nebyly zjištěny skutečnosti

uvedené v § 5 odst. 1 písm. c) a d).

(3)

Vědomou spoluprací ve Státní bezpečnosti se podle odstavce 1 písm. d) pro účely tohoto

zákona rozumí, že občan byl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako důvěrník,

kandidát tajné spolupráce nebo tajný spolupracovník důvěrného styku a věděl, že se

stýká s příslušníkem Sboru národní bezpečnosti a podává mu zprávy formou utajeného

styku nebo plnil jím uložené úkoly.

(4)

V odůvodněných případech může ministr vnitra České republiky prominout podmínku podle

odstavce 1 písm. a), pokud by její uplatnění narušilo důležitý bezpečnostní zájem

služby a není tím ohrožen účel tohoto zákona. Každý takový případ oznámí ministr vnitra

České republiky spolu se zdůvodněním příslušnému orgánu České národní rady.

§ 4

Funkcemi podle § 1 písm. c) se rozumějí funkce

a)

příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky (dále jen „příslušník“) zařazených

na ředitelství Sboru nápravné výchovy České republiky,

b)

ředitele a zástupce ředitele útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky nebo organizační

složky Sboru nápravné výchovy České republiky postavené na roveň útvaru Sboru nápravné

výchovy České republiky,

c)

vedoucího oddělení a jemu na roveň postavených organizačních částí na útvarech Sboru

nápravné výchovy České republiky, vedoucího úseku (skupiny) v organizačních složkách

Sboru nápravné výchovy České republiky postavených na roveň útvaru Sboru nápravné

výchovy České republiky,

d)

příslušníků zařazených v odděleních (skupinách) prevence v útvarech Sboru nápravné

výchovy České republiky.

§ 5

(1)

Předpokladem pro výkon funkcí podle § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky

je, že v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989

a)

u občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1,

b)

občan nebyl členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa při správě

Sboru nápravné výchovy České republiky, členem celoútvarového výboru Komunistické

strany Československa v útvarech a jim na roveň postavených organizačních složkách

Sboru nápravné výchovy České republiky nebo předsedou základní organizace Komunistické

strany Československa v útvarech Sboru nápravné výchovy České republiky, ve kterých

nebyl zřízen celoútvarový výbor Komunistické strany Československa,

c)

občan nebyl ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru Sboru nápravné výchovy

České republiky pro politickovýchovnou práci,

d)

občan nebyl ve funkci náčelníka odboru nebo oddělení nebo vedoucím skupiny vnitřní

ochrany Sboru nápravné výchovy České republiky,

e)

občan nebyl evidován v materiálech Sboru nápravné výchovy České republiky jako rezident,

agent nebo důvěrník vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy České republiky.

(2)

V odůvodněných případech může ministr spravedlnosti České republiky prominout podmínku

podle odstavce 1 písm. d) a e), pokud by její uplatnění narušilo důležitý zájem služby

a není tím ohrožen účel tohoto zákona. Každý takový případ oznámí ministr spravedlnosti

České republiky spolu se zdůvodněním příslušnému orgánu České národní rady.

§ 6

(1)

Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až d) se dokládají osvědčením vydaným

federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem vydaným podle zvláštního zákona.

2

)

(2)

Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. e) až g), j) a k) a v § 5 odst. 1 písm. b)

až e) se dokládají čestným prohlášením.

§ 7

Občan, policista nebo příslušník, který má vykonávat funkci uvedenou v § 2 v ministerstvu

nebo v Policii České republiky nebo funkci uvedenou v § 4 ve Sboru nápravné výchovy

České republiky, předkládá osvědčení, případně nález nebo čestné prohlášení příslušnému

služebnímu orgánu; současně je povinen před nástupem do funkce předložit prohlášení,

že nebyl a není spolupracovníkem žádné zahraniční zpravodajské nebo výzvědné služby.

§ 8

(1)

Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky jsou oprávněni

od orgánů uvedených ve zvláštním zákoně vyžadovat osvědčení nebo nález o skutečnostech

uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d).

3

)

(2)

Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky mohou k vyžádání

osvědčení nebo nálezu podle odstavce 1 zmocnit u policisty nebo u příslušníka anebo

u občana, který je nebo má být do funkce ustanoven, ten služební orgán, kterému ustanovení

do této funkce přísluší.

(3)

Vedoucí orgánu nebo služební orgán zároveň upozorní policistu, příslušníka nebo občana,

že je mu povinen předložit osvědčení nebo nález do 30 dnů po jeho doručení.

(4)

Žádost o vydání osvědčení u policisty nebo příslušníka musí být zaslána federálnímu

ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.

(5)

Jestliže policista nebo příslušník nepředloží osvědčení vedoucímu orgánu nebo služebnímu

orgánu do 30 dnů po jeho obdržení, požádá vedoucí orgánu nebo služební orgán federální

ministerstvo vnitra o zaslání opisu osvědčení.

§ 9

Skončení služebního poměru a převedení na jinou funkci

(1)

Nesplňuje-li policista nebo příslušník předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3

odst. 1 písm. a) až e) a v § 5 odst. 1 písm. b) až e), považuje se to za důvod pro

skončení služebního poměru propuštěním.

4

)

Služební orgán rozhodne o propuštění policisty nebo příslušníka ze služebního poměru

nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důvod pro propuštění zjistil.

(2)

Nesplňuje-li policista nebo příslušník předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3

odst. 1 písm. f) až l), považuje se to za důvod pro převedení na jinou funkci, než

je uvedena v § 2 a 4.

(3)

Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících

po dni oznámení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební orgán nedohodne s policistou

nebo příslušníkem na lhůtě kratší.

(4)

Požádá-li policista nebo příslušník, který nesplňuje předpoklady pro výkon funkce

uvedené v § 3 odst. 1 a v § 5 odst. 1 o uvolnění ze služebního poměru,

5

)

skončí služební poměr uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po dni doručení

žádosti o uvolnění, pokud se služební orgán nedohodne s policistou nebo příslušníkem

na lhůtě kratší.

(5)

Odmítne-li policista nebo příslušník předložit čestné prohlášení o skutečnostech

uvedených v § 3 odst. 1 a v § 5 odst. 1 písm. b) až e) a v § 7 do 60 dnů od účinnosti

tohoto zákona nebo je-li čestné prohlášení nepravdivé, postupuje se podle odstavce

1.

§ 10

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o podmínkách a způsobu vydávání osvědčení

a nálezů, jejich doručování a ověřování skutečností, zveřejňování, utajování, sankcích

a příslušnosti soudů na přezkoumání nálezů ustanovení zvláštního zákona.

6

)

§ 11

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992 a pozbývá účinnosti dnem 31. prosince

1996.