VYHLÁŠKA 276/1991 Z. z. o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky

§ 1

Rozsah platnosti

(1)

Tato vyhláška upravuje poskytování věrnostních stabilizačních odměn (dále jen „odměna“)

pracovníkům v pracovním poměru

1

)

a v obdobném pracovněprávním vztahu, který se řídí zákoníkem práce (dále jen „pracovní

poměr“ a „pracovníci“), k

a)

organizacím, které provozují podnikatelskou činnost

2

)

a nejsou řízeny federálními ústředními orgány,

b)

fyzickým osobám, které provozují podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů,

3

)

c)

rozpočtovým

4

)

a příspěvkovým

5

)

organizacím v působnosti České republiky,

d)

církvím a náboženským organizacím,

6

)

e)

občanským a zájmovým sdružením,

7

)

(dále jen „organizace“), které provozují činnost na území vymezeném v příloze č. 1,

která je součástí této vyhlášky (dále jen „vymezená oblast“).

(2)

Tato vyhláška se nevztahuje na

a)

pracovníky ve vedlejším pracovním poměru,

8

)

b)

pracovníky, kteří jsou ke dni 1. dubna kalendářního roku poživateli starobního

9

)

nebo invalidního důchodu,

10

)

c)

pracovníky, kteří konají práce pro organizace na základě dohod o pracích konaných

mimo pracovní poměr,

11

)

d)

členy zemědělských družstev,

12

)

e)

příslušníky Sboru národní bezpečnosti,

13

)

f)

příslušníky Sboru nápravné výchovy.

14

)

§ 2

(1)

Organizace poskytne odměnu pracovníkovi, který

a)

má trvalý pobyt

15

)

ke dni 1. dubna kalendářního roku ve vymezené oblasti s výjimkou stabilizovaných

částí obcí stanovených v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky a

b)

je ke dni 1. dubna kalendářního roku v pracovním poměru k organizaci a

c)

měl ke dni 31. prosince předchozího kalendářního roku nepřetržitě nejméně po dobu

deseti let místo výkonu práce, popřípadě pracoviště ve vymezené oblasti, pokud se

v odstavci 4 nestanoví jinak. Při každém přerušení pracovního poměru, které je spojeno

s uzavřením pracovního poměru s místem výkonu práce mimo vymezenou oblast, se počítá

doba deseti let nepřetržitého pracovního poměru od uzavření nového pracovního poměru

s místem výkonu práce, popřípadě pracovištěm ve vymezené oblasti. Obdobně se postupuje

při změně místa výkonu práce dohodnutého v pracovní smlouvě.

(2)

Podmínka místa výkonu práce, popřípadě pracoviště ve vymezené oblasti se považuje

za splněnou, i když místo výkonu práce, popřípadě pracoviště částečně zasahuje mimo

tuto oblast.

(3)

Pokud pracovník koná práce v souběžných pracovních poměrech, poskytne mu odměnu organizace,

se kterou má sjednán pracovní poměr na stanovenou týdenní pracovní dobu.

16

)

Není-li žádný ze souběžných pracovních poměrů sjednán na stanovenou týdenní pracovní

dobu, poskytne pracovníku odměnu ta organizace, se kterou sjednal souběžný pracovní

poměr dříve.

(4)

Do doby nepřetržitého výkonu práce ve vymezené oblasti [odstavec 1 písm. c)] se započítává

a)

doba předchozích pracovních poměrů, členských poměrů k zemědělskému družstvu, služebních

poměrů příslušníka ozbrojených sil v činné službě a doba výkonu veřejné funkce v pracovním

poměru, pokud se místo výkonu práce pracovníka, popřípadě jeho pracoviště nacházelo

ve vymezené oblasti a pracovník po ukončení těchto poměrů uzavřel bez zbytečných průtahů

znovu některý z nich;

b)

doba úspěšně ukončené přípravy na povolání po splnění povinné školní docházky, pokud

pracovník po tuto dobu nebyl v některém z pracovních vztahů uvedených v písmenu a)

k organizaci, a před nástupem této přípravy měl trvalý pobyt ve vymezené oblasti a

po jejím skončení bez zbytečných průtahů sjednal pracovní poměr s místem výkonu práce,

popřípadě pracovištěm ve vymezené oblasti; dobou přípravy na povolání se rozumí doba

učebního poměru a doba denního studia na středních a vysokých školách;

17

)

c)

všechna doba výkonu prací ve vymezené oblasti u pracovníků organizací, které mají

sídlo mimo vymezenou oblast, s nimiž organizace nemohou sjednat stálé místo výkonu

práce nebo pracoviště.

(5)

Doba výkonu trestu odnětí svobody se do doby nepřetržitého výkonu práce ve vymezené

oblasti nezapočítává.

§ 3

(1)

Odměna pracovníka činí 2000 Kčs ročně a vyplácí ji organizace současně s vyúčtováním

mzdy (měsíčního příjmu) za měsíc duben.

18

)

U pracovníků s trvalým pobytem v obci Aš: část „Aš“, „Krásná“ a v obci Větřní: část

Větřní, Němče – místní část „Větřní“, Lužná – místní část „U lípy“ činí odměna 1000

Kčs ročně.

(2)

Pracovníkovi, který má sjednanou kratší pracovní dobu,

19

)

náleží odměna ve výši odpovídající této kratší pracovní době, pokud se v § 4 odst.

1 písm. c) nestanoví jinak; u pracovníka se souběžnými pracovními poměry vychází organizace

příslušná podle § 2 odst. 3 věta druhá ze souhrnu pracovních dob sjednaných v těchto

pracovních poměrech.

(3)

V případě, kdy pracovní poměr trval pouze část předchozího roku, avšak organizace

uznala, že pracovník uzavřel tento pracovní poměr bez zbytečných průtahů (§ 2 odst.

4), náleží odměna ve výši odpovídající odpracované době v tom roce.

(4)

Pracovníkovi, který ke dni 1. dubna kalendářního roku nebyl v pracovním poměru, vyplatí

odměnu organizace, s níž uzavřel bez zbytečných průtahů pracovní poměr, do konce kalendářního

roku, pokud se v § 4 odst. 1 písm. a) nestanoví jinak. Obdobně postupuje organizace,

jestliže pracovník dodatečně prokáže vznik nároku na odměnu po 1. dubnu kalendářního

roku.

§ 4

Odnětí a krácení odměn

(1)

Odměna nepřísluší pracovníkovi

a)

jehož pracovní poměr skončil před 1. dubnem kalendářního roku. Jestliže však pracovní

poměr skončil před uvedeným dnem z jiných důvodů než stanovených v § 46 odst. 1 písm.

f) nebo § 53 zákoníku práce a pracovník uzavřel pracovní poměr s další organizací

bez zbytečných průtahů, poskytne mu odměnu tato organizace. Ustanovení předchozí věty

platí přiměřeně též při skončení služebního poměru nebo členského poměru k zemědělskému

družstvu z obdobných důvodů,

b)

který byl v předchozím kalendářním roce nebo v období do 1. dubna kalendářního roku

ve výkonu trestu odnětí svobody,

c)

který měl v předchozím kalendářním roce sjednanou pracovní dobu kratší, než je polovina

stanovené týdenní pracovní doby;

16

)

obdobně se postupuje při souhrnu pracovních dob sjednaných v souběžných pracovních

poměrech.

(2)

Organizace krátí odměnu a ve zvlášť závažných případech ji neposkytne pracovníkovi,

který měl v předchozím kalendářním roce neomluveně zameškané směny, nedosahoval ze

své viny požadovaných pracovních výsledků, nebo který byl v předchozím či běžném kalendářním

roce pravomocně odsouzen pro trestný čin, kterého se dopustil při plnění pracovního

úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě při jiném závažném porušení pracovní

kázně. Rozsah krácení nebo odnětí odměny určí organizace po projednání s příslušným

odborovým orgánem; organizace je povinna písemně sdělit důvody krácení, pokud o to

pracovník požádá.

(3)

Nekonal-li pracovník v předchozím kalendářním roce práci z důvodu omluvené nepřítomnosti

v práci, při níž nepřísluší náhrada mzdy, výkonu základní (náhradní) vojenské služby

a civilní služby, krátí organizace odměnu za prvých 100 neodpracovaných dnů o jednu

dvanáctinu a za každých dalších 25 neodpracovaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu.

Stejným způsobem krátí organizace odměnu při poskytnutí pracovního volna podle § 126

a 128 zákoníku práce, a při souvislém výkonu práce mimo vymezenou oblast po delší

dobu než 100 pracovních dnů. Toto ustanovení se nevztahuje na nepřítomnost v práci

z důvodu mateřské a další mateřské dovolené.

§ 5

(1)

Odměna náleží pracovníkovi vedle obdobných mzdových a jiných zvýhodnění, poskytovaných

podle zvláštních předpisů.

20

) Pokud tyto předpisy stanoví, že mzdové zvýhodnění (odměna) podle nich nepřísluší,

jestliže se pracovníkům poskytují stabilizační (věrnostní) a obdobné odměny za odpracovaná

léta,

21

) nevztahuje se takové ustanovení na odměny podle této vyhlášky.

(2)

Při uzavření nového pracovního poměru bez zbytečných průtahů přihlédne nová organizace

k zápočtu předchozích pracovních poměrů provedenému poslední organizací v souladu

s § 2 odst. 1, 2 a 4. Zápočet předchozích pracovních poměrů pro přiznání odměny se

uvádí v potvrzení o zaměstnání.

22

) Skutečnost, zda pracovník vstoupil do nového pracovního poměru bez zbytečných průtahů,

posuzuje organizace individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem a k závažnosti

důvodů na straně pracovníka.

(3)

Pokud pracovník, kterému v roce 1991 vznikl nárok na odměnu poprvé, uzavřel pracovní

poměr přede dnem 1. ledna 1991 s místem výkonu práce, popřípadě s pracovištěm mimo

vymezenou oblast po dobu nejdéle 120 kalendářních dnů, může mu organizace výjimečně

započítat do doby nepřetržitého pracovního poměru také dobu předchozích pracovních

poměrů ve vymezené oblasti, jestliže pracovník v uvedené době uzavřel znovu pracovní

poměr ve vymezené oblasti bez zbytečných průtahů.

§ 6

(1)

Odměny podle této vyhlášky

23

) neuhrazuje organizace ze svých mzdových prostředků; k úhradě použije prostředků

státního rozpočtu České republiky. Tyto odměny jsou podle § 111 odst. 2 zákoníku práce

složkou mzdy.

(2)

Prostředky k úhradě odměn čerpá organizace v zásadě jednou částkou příkazem k inkasu

ze zvláštního účtu ministerstva financí České republiky č. 1943-13 323-001 „Věrnostní

stabilizační odměny ve vybraných okresech“, vedeného v ústředí Státní banky československé

v Praze. Na příkazu k inkasu se uvede konstantní symbol 6418.

(3)

Organizace v souladu s touto vyhláškou používá prostředky na odměny a vede evidenci

o vyplacených odměnách. Při zjištění neoprávněného použití prostředků ze státního

rozpočtu České republiky, zejména při nesplnění stanovených podmínek u jednotlivých

pracovníků, postupuje organizace podle zvláštního předpisu.

24

)

§ 7

(1)

Organizace poskytnou odměny podle této vyhlášky již za rok 1990.

(2)

Pracovníkovi, kterému organizace vyplatila odměnu za rok 1990 podle výnosu federálního

ministerstva práce a sociálních věcí a federálního ministerstva financí ze dne 30.

ledna 1987 č. j. 514-29 340-5119, 25 11 86 o věrnostních stabilizačních odměnách pracovníků

ve vybraných okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje (registrovaný

v částce 6/1987 Sb.) ve znění výnosu ze dne 15. ledna 1989 č. j. 223-6117, 5119, 050189

(registrovaný v částce 6/1989 Sb.), nepřísluší za rok 1990 odměna podle této vyhlášky.

(3)

Pracovníkům, kterým se v roce 1991 poskytuje odměna poprvé, vyplatí organizace odměnu

nejdéle do konce roku 1991.

(4)

Organizace doplatí ženě na mateřské a další mateřské dovolené, které krátila odměnu

za rok 1990 podle výnosu uvedeného v odstavci 2, částku, o kterou ji odměnu krátila,

a to nejdéle do konce roku 1991.

§ 8

Organizace uvedené v § 1 odst. 1 nepostupují nadále podle výnosu federálního ministerstva

práce a sociálních věcí a federálního ministerstva financí ze dne 30. ledna 1987 č.

j. 514-29 340-5119, 25 11 86 o věrnostních stabilizačních odměnách pracovníků ve vybraných

okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje (registrovaný

v částce 6/1987 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních

věcí a federálního ministerstva financí ze dne 15. ledna 1989 č. j. 223-6117, 5119,

050 189 (registrovaný v částce 6/1989 Sb.) a podle Směrnice ústředního výboru Národní

fronty ČSSR a ústředního výboru Národní fronty ČSR o věrnostních stabilizačních odměnách

pracovníků ve vybraných okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského

kraje, které byly schváleny sekretariátem ústředního výboru Národní fronty ČSSR dne

22. dubna 1987.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.