ZÁKON 270/1992 Z. z. kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb.

Čl. I

Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971

Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991

Sb., se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto

1.

§ 1 zní

㤠1

Úvodní ustanovení

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na

úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je

nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.“.

2.

V části prvé se z nadpisu vypouštějí slova „a účast pracujících na řízení a výkonu

práva myslivosti“.

3.

§ 2 zní

㤠2

(1)

Právo myslivosti je souhrnem práva a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat,

lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře

pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat

pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2)

Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci,

který je československou fyzickou

1

)

nebo československou právnickou

2

)

osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.“.

4.

§ 3 a 4 se vypouští.

5.

Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1.

6.

V § 5 se připojují nové odstavce 2 a 3, které znějí

„(2)

Honitby v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo

společenstevní.

(3)

Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.“.

㤠6

(1)

Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které

má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě

místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle

§ 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků“), pokud mají výměru alespoň 500

ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům

jednoho vlastníka dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební

pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. dohoda musí mít písemnou formu.

Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2)

Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky

ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník

sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník

honebních pozemků.

(3)

Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků,

a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha,

pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří

honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou.

3

)

Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. členem honebního

společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500

ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4)

Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební

pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka

nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich

vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh

na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných

takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické

právo k honebním pozemkům.

(5)

Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou

ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení

okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší

společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého

hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních

pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví

obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada

však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich

vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.

(6)

Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s

ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce

1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně),

i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto

honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.

(7)

Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné

školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto

pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.

Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.“.

8.

Za § 6 se vkládá § 6a, který zní

㤠6a

(1)

Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření,

mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků.

Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).

(2)

Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše

v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. vyrovnáváním hranic může poklesnout celková

výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České

republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné.

Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich

vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo

financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(3)

Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst.

1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby nebo honební společenstvo, za předpokladu,

že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující

se druhy zvěře docházelo k významnému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření

a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán

zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným

vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním

společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní

úřad (§ 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500

ha.

(4)

Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému

porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního

bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z

celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.

(5)

V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.“.

9.

§ 7 zní

㤠7

(1)

Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví

československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry

500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v

nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny

další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda

musí mít písemnou formu.

(2)

Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více

vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební spoločenstvo a předloží návrh na

uznání obory.“.

10.

§ 8 zní

㤠8

(1)

Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví

československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími

honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou

souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů;

přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné

bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění přilehlých cizích honebních

pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich

vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo

financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2)

Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související

honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo

a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.“.

11.

§ 11 zní

㤠11

(1)

Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen „honitba“)

přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla

na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu

podle 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznáni honitby

podle § 6 odst. 4 (dále jen „vlastník honitby“).

(2)

Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku

rozhodnutí, jestliže se honební spoločenstvo vytvořilo následně po uznání honitby

(§ 6 odst. 4).“.

12.

§ 12 se vypouští.

13.

V § 13 odst. 1 začátek první věty zní: „O uznání honiteb rozhoduje“, vypouští se

slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a poslední věta se nahrazuje

větou: „Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.“.

14.

V § 13 dosavadní odstavec 2 se vypouští.

15.

V § 13 dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní

„(2)

Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných

jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a

normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem

životního prostředí České republiky.“.

16.

§ 14 zní

㤠14

(1)

Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti

sdružovat.

4

)

(2)

Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může

smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě

nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví

státu,

5

) pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým

osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.

(3)

Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí

o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji

pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich

sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj

myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků

uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.

(4)

Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní

úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu

nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti

v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných

za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební spoločenstvo. Spory o výši nákladů

spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje

soud.

(5)

Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány

za uživatele honitby (§ 15).“.

17.

V § 15 odst. 1 se slova „Státní organizace a myslivecká sdružení“ nahrazují slovy

„Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení“ a

vypouštějí se slova „s péči socialistického hospodáře“ a slova „po projednání s Československým

mysliveckým svazem“.

18.

V § 15 odst. 2 zní

„(2)

Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby.

Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání

mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže

hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této

funkce.“.

19.

V § 16 odst. 1 a 2 znějí

„(1)

Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku

mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem

31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí

posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je

třeba schválení okresním úřadem; schválení smlouvy nelze odmítnout, je-li smlouva

v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2)

Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si

smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky

ve zvláště odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo

její části je zakázán.“.

20.

V § 16 odst. 3 se vypouští.

21.

V § 16 v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 3, úvodní věta zní

„Smlouva o nájmu honitby zaniká“.

22.

V § 16 dosavadním odstavci 4 v písmenu c) se slova „zánikem mysliveckého sdružení“

nahrazují slovy „smrtí nebo zánikem uživatele honitby,“.

23.

§ 17 zní

㤠17

(1)

Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje

tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí

obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst.

1 a § 18 odst. 1 a 2.

(2)

Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.“.

24.

V § 18 odst. 1 se za slova „ochrany přírody“ vkládá odkaz, který zní

„6)

Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.“.

25.

V § 18 odst. 1 se slova „státní organizaci“ nahrazují slovy „československou právnickou

osobou“ a na závěr odstavce s doplňuje věta „Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo

financí České republiky obecně závazným právním předpisem“.

26.

V § 18 odst. 2 se vypouští slovo „intenzivní“ a poslední věta se nahrazuje těmito

větami: „Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných

honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí

předpis uvedený v § 8 odst. 1.“.

27.

V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova „a) zvěř užitková“ a „b) zvěř škodná“, přičemž

druhy zvěře uvedené v dosavadním členění se nově zařadí pod nové písmeno „a) zvěř

srstnatá“ a „b) zvěř pernatá“.

28.

V § 19 odst. 2 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým

svazem“.

29.

V § 19 odst. 3 se vypouštějí slova „ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem“

a „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

30.

V § 19 připojují odstavce 4 a 5, které znějí

„(4)

Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře je možný jen se souhlasem ministerstva

zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České

republiky.

(5)

V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky

a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy

živočichů, které nejsou zvěří.“.

31.

V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova „škodnou zvěří a“.

32.

V § 21 odst. 1 písm. c) zní

„c)

usmrcovat pytlačíčí kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m

od nejbližšího trvalé obydleného domu,“.

33.

V § 21 odst. 1 písm. d) zní

„d)

hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačíčí psy a kočky).“.

34.

V § 21 odst. 2 zní

„(2)

Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další

osoby, které mají platný lovecký lístek.“.

35.

V § 22 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

36.

V § 22 odst. 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

37.

Za § 22 se vkládá § 22a, který zní

㤠22a

Za školu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na

náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení 35 a násl. se použijí přiměřeně.“.

38.

V § 23 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „vlastník pozemků“.

39.

V § 23 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

40.

V § 24 odst. 1 se vypouští část věty „v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá

z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství,

lesního a vodního hospodářství.“.

41.

V § 24 odst. 2 se za slova „okresní úřad“ doplňují slova „popřípadě správa národního

parku

6

)“.

42.

V § 24 odst. 3 se vypouštějí slova „po projednání s československým mysliveckým svazem“.

43.

V § 26 se vypouštějí slova „a po projednání a Československým mysliveckým svazem“.

44.

V § 28 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a

doplňují slova v závěru druhé věty „obecně závazným právním předpisem“.

45.

V § 29 odst. 1 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

46.

V § 29 odst. 4 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

47.

V § 29 odst. 5 se vypouštějí slova „podle návrhu Československého mysliveckého svazu“

a za slova „na žádost jejich“ se vkládají slova „vlastníků a“ a slovo „uživatelů“

se nahrazuje slovem „nájemců

7

)“.

48.

V § 30 odst. 1 písm. a) věta za středníkem se vypouští.

49.

V § 30 odst. 1 písm. d) se za slova „prasat divokých“ doplňují slova „a lišek obecných“,

slova „tetřevů, tetřívků a sluk“ se vypouštějí.

50.

V § 30 odst. 1 písm. f) zní

„f)

chytat zvěr do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí,“.

51.

V § 30 odst. 2 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

52.

V § 31 odst. 1 se vypouštějí slova „Kdo vykonává právo myslivosti“ a nahrazují se

slovy „Kdo loví zvěř“ a vypouští se slovo „mysliveckého“.

53.

V § 31 odst. 2 se vypouští poslední věta.

54.

V § 31 odst. 3 věta druhá zní: „Cizincům a československým občanům, kteří nemají

trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní Republice vydává lovecký lístek okresní

úřad, v jehož obvodu se zdržují.“.

55.

V § 31 se vkládá nový odstavec 5, který zní

„(5)

Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo

kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.“.

56.

V § 31 dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6, ve kterém se za slovo „předpisy“

doplňují slova „o provádění zkoušek z myslivosti“ a za slova „vnitra“ a „financí“

doplňují slova „České republiky.“.

57.

v § 33 se odstavce 1 a 2 vypouštějí.

58.

V § 33 dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.

59.

V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „užitková“ nahrazuje slovy „u níž je stanovena doba

lovu“, v poslední větě se vypouští slovo „myslivecké“ a za slovo „sdružení“ se doplňuje

„(§ 14 odst. 1)“.

60.

V § 34 odst. 2 se vypouští slovo „užitkovou“.

61.

V § 34 odst. 3 zní

„(3)

Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství

České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným

právním předpisem.“.

62.

V § 34 odst. 4 se slova „uživatel honebního pozemku“ nahrazují slovy „vlastník, případně

nájemce honebního pozemku“ a za slova „neomezuje užívání pozemku“ se vkládají slova

„a vlastnické právo k němu.“.

63.

§ 35 odst. 1 zní

„(1)

Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li

se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti

hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stále členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje

a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování,

případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy,

v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu.

Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad

orgánům místní samosprávy.“.

64.

V § 38 odst. 1 zní

„(1)

Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České

republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných

organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými

zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.“.

65.

V § 38 odst. 2 zní

„(2)

Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají

správy národních parků.“.

66.

V § 38 odst. 4 zní

„(4)

Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací,

případně jiné československé fyzické nebo československé právnické osoby vybranými

úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie,

střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.“.

67.

Za § 38 se vkládá § 38a, který zní

㤠38a

(1)

Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs

a)

uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí

překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,

b)

uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích

zvěře v jím užívané honitbě,

c)

tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí,

že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy

a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,

d)

tomu, kdo nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,

e)

tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,

f)

tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu.

(2)

Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3)

Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad

dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne,

kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4)

Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.

68.

§ 39 až 42 se vypouštějí.

69.

V § 44a odst. 1 se slova „do 31. prosince 1993“ nahrazují slovy „do 31. března 1993“.

70.

Za § 44 se vkládají § 44b, 44c, 44d, 44e, 44f a 44g, které znějí

㤠44b

(1)

Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu

výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků,

a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady.

8

) Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání

honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou

nové vhodné uspořádání.

(2)

Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastní není dosud znám, předloží okresnímu

úřadu jejich současný uživatel.

(3)

Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto

zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností do 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve

svém obvodu podle tohoto zákona.

§ 44c

(1)

Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy

v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra české republiky

nejpozději do 31. března 1993. V případe, že tak neučiní, zanikají.

(2)

Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými

stanovami nebudou souhlasit, někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou

přiměřeně podílově vypořádání z majetku tohoto sdružení, včetně jeho závazků. V případě,

že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

§ 44d

Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz, vznikly podle dosavadních

předpisů (§ 3 zákona), předloží své stanovy, v souladu se zákonem o sdružování občanů,

ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.

§ 44e

(1)

Členové organizační jednotky, která se stala členem mysliveckého sdružení na základě

sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději

do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů,

majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení.

4

)

(2)

Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila

souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout

o vyčlenění sami, usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3)

O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména

údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností; protokol musí být schválen výborem mysliveckého

sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li

k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o

této skutečnosti.

(4)

Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

§ 44f

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat

zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se

s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

§ 44g

Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období,

pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.“.

71.

Pokud se v tomto zákoně používá název „okresní národní výbor“, rozumí se tím „okresní

úřad“.

Pokud se v tomto zákoně používá název „orgán veřejné bezpečnosti“ nebo „veřejná bezpečnost“,

rozumí se tím „policie“.

Pokud se v tomto zákoně používá název „ministerstvo zemědělství, lesního a vodního

hospodářství“, rozumí se tím „ministerstvo zemědělství České republiky“.

Pokud se v tomto zákoně používá název „ministerstvo školství a kultury“, rozumí se

tím „ministerstvo životního prostředí České republiky“.

Čl. II

Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. 7. 1988 č.j.

796/88-140 o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce 26/1988

Sb.

Čl. III

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné

znění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.