Nařízení vlády 255/1992 Z. z. o platových poměrech příslušníků Sboru požární ochrany České republiky

§ 1

Rozsah působnosti

(1)

Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2

a)

katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici

platových tarifů a způsob jejich určení,

b)

příplatky za vedení,

c)

hodnostní příplatky,

d)

podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a osobního příplatku a jeho

maximální výši,

e)

podmínky pro poskytování odměn.

(2)

Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou příslušníky Sboru požární ochrany

České republiky v pracovním poměru k zaměstnavateli, kterým je ministerstvo vnitra

České republiky, Magistrátní úřad hlavního města Prahy, okresní úřad nebo obec a jimi

zřízené organizace (dále jen „zaměstnavatel“).

§ 2

Platové třídy a platové stupně

(1)

Zaměstnanec se zařadí na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě

1

)

a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací (dále jen „sjednaný druh

práce“) a plnění kvalifikačních předpokladů, případně požadavků (§ 3) do platové třídy

podle katalogu prací uvedeného v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení (dále

jen „katalog“).

(2)

Náčelník nebo velitel se zařadí do platové třídy, ve které jsou v katalogu zařazeny

nejnáročnější práce jemu podřízených zaměstnanců nebo nejnáročnější práce jím vykonávané.

(3)

Zaměstnanec se zařadí do jednoho z deseti platových stupňů v závislosti na délce

praxe započtené zaměstnavatelem podle § 5. Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem

(dále jen „vnitřní předpis“) stanovit pravidla pro postup zaměstnanců do vyššího platového

stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a podmínky tohoto hodnocení.

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1)

Kvalifikační předpoklad stupně vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do

jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu.

(2)

Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit

a)

požadavek

2

)

zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon

stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání zvláštní

předpis,

3

)

b)

požadavky

2

)

pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační

předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, zvláštní předpis.

3

)

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1)

Zaměstnance zařadí zaměstnavatel do té platové třídy, ve které je v katalogu zařazena

nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není

tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy,

ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti,

odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky

platové třídy uvedené v zákoně.

(2)

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje

předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě;

k dosažení vyššího než potřebného stupně vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní

předpis

3

)

jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebný

stupeň, zaměření nebo obor vzdělání

a)

do první až třetí platové třídy,

b)

do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu dvou let, nestanoví-li se

dále jinak.

(3)

Na dobu delší než dva roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje

potřebný stupeň, zaměření nebo obor vzdělání, jestliže

a)

dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných

prací a je starší než 45 let, nebo

b)

zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2

písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní

potřebné vzdělání a řádně pokračuje ve studiu, nebo

c)

je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného

vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo

d)

je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud řádný výkon na něm požadované dělnické

nebo obdobné práce vyžaduje podle vnitřního předpisu zaměstnavatele jen vyučení v

oboru nebo zvláštní zkoušku odborné způsobilosti stanovenou zvláštním předpisem, nebo

e)

je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl bakalářského vzdělání nebo alespoň úplného

středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední

vzdělání“).

(4)

Zaměstnance, který nezískal před ukončením potřebného stupně vzdělání odbornou praxi,

lze po dobu získávání praktických zkušeností pro řádný výkon sjednaného druhu práce

zařadit nejvýše do čtvrté platové třídy, jestliže ukončil úplné střední vzdělání,

nebo nejvýše do šesté platové třídy, jestliže ukončil bakalářské nebo vyšší odborné

vzdělání, anebo nejvýše do osmé platové třídy, jestliže ukončil vysokoškolské vzdělání.

Není-li toto zařazení v souladu s ustanovením odstavce 1 věty první, může být zaměstnanec

zařazen do čtvrté, šesté nebo osmé platové třídy nejvýše po dobu jednoho roku od ukončení

potřebného stupně vzdělání.

§ 5

Doba rozhodná pro zařazení zaměstnance do platového stupně

(1)

Do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (dále jen „započitatelná

praxe“) příslušné platové třídy započte zaměstnavatel dobu

a)

praxe v oboru požadované práce dosaženou po ukončení stupně vzdělání stanoveného

v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem (§ 4 odst. 3 písm. d)], nebo po ukončení

středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy nebo

úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy,

b)

jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce,

nejvýše však v rozsahu dvou třetin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové

třídy,

c)

výkonu vojenské základní (náhradní) služby v rozsahu zvláštním zákonem stanovené

doby a civilní služby v rozsahu nejvýše osmnácti měsíců a

d)

mateřské a další mateřské dovolené, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.

(2)

Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro

kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované

práce.

(3)

Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno

jinak, u zaměstnance zařazeného do

a)

čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou

roků nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance

zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),

b)

do osmé a vyšší platové třídy, který dosáhl jen bakalářského vzdělání, dobu dvou

roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu devíti roků,

pokud dosáhl nižšího než úplného středního vzdělání.

(4)

Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 může zaměstnavatel odečíst jinou dobu,

než jsou doby uvedené v odstavci 3, pouze na základě hodnocení pracovních výsledků

zaměstnance, pokud stanovil podle § 2 odst. 3 věty druhé pravidla pro postup zaměstnanců

do vyššího platového stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a

podmínky tohoto hodnocení.

§ 6

Platový tarif

(1)

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň,

do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí

tohoto nařízení. Ode dne 1. ledna 1993 jsou platové tarify stanoveny v příloze č.

3, která je součástí tohoto nařízení.

(2)

Zaměstnanci, kterému § 73 odst. 2 až 4 zákoníku práce ukládá větší rozsah základních

povinností a omezení než jiným zaměstnancům, přísluší platový tarif podle odstavce

1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu desátého platového stupně

v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé

desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1)

Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní

větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat

osobní příplatek až do výše 40 % platového tarifu desátého platového stupně v platové

třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2)

Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce

zařazené do desáté až dvanácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní

příplatek až do výše 100 % platového tarifu desátého platového stupně v platové třídě,

do které je zaměstnanec zařazen.

(3)

O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti

na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

Náčelníkovi nebo veliteli, kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst.

1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení

stanovený v příloze č. 4, která je součástí tohoto nařízení.

§ 9

Hodnostní příplatek

Zaměstnanci přísluší hodnostní příplatek, a to

v hodnosti

Kčs měsíčně

rotný PO

700

rotmistr PO

900

nadrotmistr PO

950

podpraporčík PO

1000

praporčík PO

1050

nadpraporčík PO

1100

podporučík PO

1150

poručík PO

1200

nadporučík PO

1250

kapitán PO

1300

major PO

1350

podplukovník PO

1600

plukovník PO

1750.

§ 10

Zvláštní příplatek

(1)

Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách,

poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

4

)

(2)

Zaměstnanci, u něhož může dojít v souvislosti s bezprostřední účastí na zdolávání

požárů, na záchranných pracích při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech

k ohrožení jeho života nebo zdraví, poskytuje zaměstnavatel zvláštní příplatek ve

výši 500 Kčs až 1 200 Kčs měsíčně. Ostatním zaměstnancům poskytuje zaměstnavatel zvláštní

příplatek ve výši 100 Kčs až 500 Kčs měsíčně.

§ 11

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

a)

za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b)

k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení

pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní

důchod, popř. v souvislosti s jeho uvolněním z dosavadního zaměstnání, pokud zaměstnanec

splní podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu podle zvláštního předpisu.

5

)

§ 12

Platový tarif ve vyšším platovém stupni přísluší zaměstnanci od prvého dne měsíce,

v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

§ 13

Náčelníkovi nebo veliteli stanoví platový tarif a výši příplatků a odměn podle tohoto

nařízení orgán, který ho do funkce ustanovil.

§ 14

Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od

25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout

odchylně od § 5 odst. 1 písm. b) v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec

nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního

úkonu.

6

)

§ 15

(1)

Zaměstnance, který absolvoval nástupní odbornou přípravu a je zařazen ve směnné službě,

může zaměstnavatel zařadit do páté platové třídy, i když nesplňuje předpoklad vzdělání

pro tuto platovou třídu.

(2)

Zaměstnavatel nemusí zaměstnance, kterého zařadil do platové třídy před určením zaměření

nebo oboru vzdělání anebo dalšího požadavku pro řádný výkon sjednaného druhu práce,

přeřazovat do jiné platové třídy, jestliže tyto požadavky nesplňuje, avšak jeho odborné

znalosti zaručují kvalitní výkon sjednaného druhu práce.

§ 16

Zaměstnavatel může v kalendářním roce 1992 poskytovat odměny podle 11 písm. a) z fondu

vedoucího.

§ 17

Zrušuje se

Výnos ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 29. června 1987 č.

j. PO-1333/V-87 o odměňování příslušníků Sboru požární ochrany (reg. v částce 14/1987

Sb.).

§ 18

Plat podle zákona a tohoto nařízení se poskytne poprvé za měsíc květen 1992.

§ 19

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou přílohy č. 3, která nabývá

účinnosti dnem 1. ledna 1993.