NAŘÍZENÍ VLÁDY 253/1992 Z. z. o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí

§ 1

Rozsah působnosti

(1)

Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2

a)

katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici

platových tarifů a způsob jejich určení,

b)

příplatky za vedení,

c)

podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku,

d)

podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši a

e)

podmínky pro poskytování odměn.

(2)

Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance

a)

orgánů, kterým je zvláštním zákonem svěřen výkon státní správy,

b)

obcí,

1

)

c)

kteří zajišťují správu soudů, státních notářství a prokuratur a Rejstříku trestů

v Praze,

d)

Úřadu vlády České republiky,

e)

Sboru nápravné výchovy České republiky a

f)

Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy (dále jen „zaměstnavatel“).

(3)

Toto nařízení se nevztahuje na

a)

příslušníky Sboru požární ochrany,

b)

příslušníky Policie České republiky,

c)

příslušníky Sboru nápravné výchovy České republiky,

d)

zaměstnance školských úřadů, jejichž postavení není doposud upraveno podle § 1 zákona

č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona

č. 171/1990 Sb.

§ 2

Platové třídy a platové stupně

(1)

Zaměstnanec se zařadí na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě

2

)

a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací (dále jen „sjednaný druh

práce“) a plnění kvalifikačních předpokladů, případně požadavků (§ 3) do platové třídy

podle katalogu prací uvedeného v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení (dále

jen „katalog“).

(2)

Vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, a vedoucí zaměstnanec

zaměstnavatele

3

)

se zařadí do platové třídy, ve které jsou v katalogu zařazeny nejnáročnější práce

jemu podřízených zaměstnanců nebo nejnáročnější práce jím vykonávané.

(3)

Zaměstnanec se zařadí do jednoho z deseti platových stupňů v závislosti na délce

praxe započtené zaměstnavatelem podle § 5. Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem

(dále jen „vnitřní předpis“) stanovit pravidla pro postup zaměstnanců do vyššího platového

stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a podmínky tohoto hodnocení.

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1)

Kvalifikační předpoklad stupně vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do

jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu.

(2)

Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit

a)

požadavek

4

)

zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon

stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání zvláštní

předpis,

5

)

b)

požadavky

4

)

pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační

předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, zvláštní předpis.

5

)

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1)

Zaměstnance zařadí zaměstnavatel do té platové třídy, ve které je v katalogu zařazena

nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není

tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy,

ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti,

odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky

platové třídy uvedené v zákoně.

(2)

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje

předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě;

k dosažení vyššího než potřebného stupně vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní

předpis

5

)

jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebný

stupeň, zaměření nebo obor vzdělání

a)

do první až třetí platové třídy,

b)

do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu dvou let, nestanoví-li se

dále jinak.

(3)

Na dobu delší než dva roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje

potřebný stupeň, zaměření nebo obor vzdělání, jestliže

a)

dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných

prací a je starší než 45 let, nebo

b)

zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2

písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní

potřebné vzdělání a řádně pokračuje ve studiu, nebo

c)

je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného

vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo

d)

je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud řádný výkon na něm požadované dělnické

nebo obdobné práce vyžaduje podle vnitřního předpisu zaměstnavatele jen vyučení v

oboru nebo zvláštní zkoušku odborné způsobilosti stanovenou zvláštním předpisem, nebo

e)

je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl bakalářského vzdělání nebo alespoň úplného

středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední

vzdělání“).

(4)

Zaměstnance, který nezískal před ukončením potřebného stupně vzdělání odbornou praxi,

lze po dobu získávání praktických zkušeností pro řádný výkon sjednaného druhu práce

zařadit nejvýše do čtvrté platové třídy, jestliže ukončil úplné střední vzdělání,

nebo nejvýše do šesté platové třídy, jestliže ukončil bakalářské nebo vyšší odborné

vzdělání, anebo nejvýše do osmé platové třídy, jestliže ukončil vysokoškolské vzdělání.

Není-li toto zařazení v souladu s ustanovením odstavce 1 věty první, může být zaměstnanec

zařazen do čtvrté, šesté nebo osmé platové třídy nejvýše po dobu jednoho roku od ukončení

potřebného stupně vzdělání.

§ 5

Doba rozhodná pro zařazení zaměstnance do platového stupně

(1)

Do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (dále jen „započitatelná

praxe“) příslušné platové třídy započte zaměstnavatel dobu

a)

praxe v oboru požadované práce dosažené po ukončení stupně vzdělání stanoveného v

katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] nebo po ukončení

středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy nebo

úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy,

b)

jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce,

nejvýše však v rozsahu dvou třetin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové

třídy,

c)

výkonu vojenské základní (náhradní) služby v rozsahu zvláštním zákonem stanovené

doby a civilní služby v rozsahu nejvýše osmnácti měsíců a

d)

mateřské a další mateřské dovolené, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.

(2)

Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro

kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované

práce.

(3)

Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno

jinak, u zaměstnance zařazeného do

a)

čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou

roků, nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance

zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),

b)

osmé a vyšší platové třídy, který dosáhl jen bakalářského vzdělání, dobu dvou roků,

nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu devíti roků, pokud

dosáhl nižšího než úplného středního vzdělání.

(4)

Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 může zaměstnavatel odečíst jinou dobu,

než jsou doby uvedené v odstavci 3, pouze na základě hodnocení pracovních výsledků

zaměstnance, pokud stanovil podle § 2 odst. 3 věty druhé pravidla pro postup zaměstnanců

do vyššího platového stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a

podmínky tohoto hodnocení.

§ 6

Platový tarif

(1)

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň,

do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí

tohoto nařízení. Ode dne 1. ledna 1993 jsou platové tarify stanoveny v příloze č.

3, která je součástí tohoto nařízení.

(2)

Zaměstnanci, kterému § 73 odst. 2 až 4 zákoníku práce ukládá větší rozsah základních

povinností a omezení než jiným zaměstnancům, přísluší platový tarif podle odstavce

1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu desátého platového stupně

v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé

desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1)

Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní

větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat

osobní příplatek až do výše 40 % platového tarifu desátého platového stupně v platové

třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2)

Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce

zařazené do desáté až dvanácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní

příplatek až do výše 100 % platového tarifu desátého platového stupně v platové třídě,

do které je zaměstnanec zařazen.

(3)

O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti

na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

(1)

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, a vedoucímu zaměstnanci

zaměstnavatele,

3

)

kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně

řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 4, která

je součástí tohoto nařízení.

(2)

Strážníkovi, který je obecní radou pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní

policie, přísluší příplatek ve výši a za podmínek stanovených v příloze č. 4, která

je součástí tohoto nařízení.

§ 9

Zvláštní příplatek

(1)

Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách,

poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

6

)

(2)

Strážníkovi se poskytuje za riziko spojené se zabezpečováním místních záležitostí

veřejného pořádku v rámci působnosti obce příplatek ve výši 500 Kčs až 1500 Kčs měsíčně.

(3)

Zaměstnanci finančního úřadu, popřípadě finančního ředitelství, jehož práce je spojena

s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu proti neoprávněným osobním zájmům a spočívá

a)

v soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti mimo pracoviště včetně dozoru

v kasinech, při hrách a loteriích a ve výkonu exekucí, se poskytuje příplatek ve výši

200 Kčs až 800 Kčs měsíčně,

b)

v kontrolní a vyhledávací činnosti při správě státních příjmů spojené zejména s ověřováním

správnosti údajů u plátců daní, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kčs až 500 Kčs

měsíčně.

(4)

Zaměstnanci ministerstva státní kontroly České republiky, jehož práce je spojena

s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu proti neoprávněným osobním zájmům a spočívá

v revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti mimo pracoviště, se poskytuje příplatek

ve výši 100 Kčs až 500 Kčs měsíčně.

(5)

Zaměstnanci báňského úřadu, který vykonává dozor

a)

nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem se poskytuje příplatek

ve výši 200 Kčs až 1000 Kčs měsíčně,

b)

na pracovištích v podzemí v podmínkách vyžadujících použití izolačních dýchacích

přístrojů a účastní se na záchranných a havarijních pracích, se poskytuje příplatek

ve výši 300 Kčs až 1500 Kčs měsíčně.

(6)

Zaměstnanci, který

a)

vykonává převážně v podzemí geodetické práce spojené s tvorbou map, se poskytuje

příplatek ve výši 200 Kčs až 1000 Kčs měsíčně,

b)

provádí fotogrammetrické vyhodnocování a překreslování, se poskytuje příplatek ve

výši 100 Kčs až 500 Kčs měsíčně.

(7)

Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající

v soustavném přímém osobním styku s uchazeči o zaměstnání nebo s občany v krizových

sociálních situacích, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kčs až 500 Kčs měsíčně.

(8)

Zaměstnanci, který je při výkonu pracovní činnosti ve styku se zadrženými, obviněnými

nebo odsouzenými osobami, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kčs až 500 Kčs měsíčně;

pokud tuto činnost soustavně vykonává ve věznici nebo nápravně výchovném ústavu, poskytuje

se mu příplatek ve výši 200 Kčs až 1000 Kčs měsíčně.

(9)

Zaměstnanci, který provádí úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí,

7

)

se poskytuje příplatek ve výši 200 Kčs až 800 Kčs měsíčně.

(10)

Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci v rámci rozpětí stanoveného v odstavcích

2 až 8 zaměstnavatel.

§ 10

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

a)

za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b)

k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení

pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní

důchod, popřípadě v souvislosti s jeho uvolněním z dosavadního zaměstnání, pokud zaměstnanec

splní podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu podle zvláštního předpisu,

8

)

c)

za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci

nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž

může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

§ 11

Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit

platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro první až desátý platový

stupeň příslušné platové třídy.

§ 12

Platový tarif ve vyšším platovém stupni přísluší zaměstnanci od prvého dne měsíce,

v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

§ 13

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele,

3

)

stanoví platový tarif a výši příplatků a odměn podle tohoto nařízení orgán, který

ho do funkce jmenoval, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

9

)

§ 14

Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od

25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout

odchylně od § 5 odst. 1 písm. b) v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec

nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního

úkonu.

10

)

§ 15

Zaměstnavatel nemusí zaměstnance, kterého zařadil do platové třídy před určením zaměření

nebo oboru vzdělání anebo dalšího požadavku pro řádný výkon sjednaného druhu práce,

přeřazovat do jiné platové třídy, jestliže tyto požadavky nesplňuje, avšak jeho odborné

znalosti zaručují kvalitní výkon sjednaného druhu práce.

§ 16

Zaměstnavatel může v kalendářním roce 1992 poskytovat odměny podle § 10 odst. 1 písm.

a) a c) z fondu vedoucího.

§ 17

Zrušují se

1.

Nařízení ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky

č. 5/1988 o odměňování občanských pracovníků a odměňování činností a prací prováděných

na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (reg. v částce 16/1988 Sb.),

2.

výnos ministerstva vnitra České republiky ze dne 24. října 1990 č. j. HČ-505-1/12-90

o odměňování a pracovní pohotovosti občanských pracovníků zdravotnické služby v oboru

působnosti bezpečnostního úseku ministerstva vnitra České republiky (č. 504/1990 Sb.).

§ 18

Plat podle zákona a tohoto nařízení se poskytne poprvé za měsíc květen 1992.

§ 19

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou přílohy č. 3, která nabývá

účinnosti dnem 1. ledna 1993.