Zákon 247/1946 Z. z. jímž se mění a doplňují předpisy o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců.

Čl. I.

Dekret presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích

pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, ve znění zákona ze dne 16. května

1946, č. 130 Sb., (dále jen „dekret“) se mění a doplňuje takto

1.

V § 5, odst. 1 se vkládají v prvé větě za slova „Očistné komise“ slova „a vrchní

očistné komise“. Odstavec 2 téhož paragrafu se ruší, odstavec 3 se přečísluje na odstavec

2 a odstavec 4 na odstavec 3.

2.

Ustanovení § 18, odst. 3, věty druhé zní

„Předseda senátu, po případě jím pověřený člen senátu (zpravodaj), podá zprávu o případu“.

3.

Ustanovení § 32 zní

„Působnost očistných komisí končí dnem 4. května 1947. Vrchní očistné komise pokračují

ve své činnosti i po tomto dni.“.

Čl. II.

Konečná lhůta pro podání kárných oznámení.

(1)

Kárná oznámení lze projednati podle dekretu, byla-li podána u příslušné očistné komise

nejpozději do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona v těch případech, kdy

skutková podstata provinění bude úřadu (orgánu) příslušnému k podání kárného oznámení

na podkladě jeho vlastního řízení známa nejpozději do dne počátku účinnosti tohoto

zákona.

(2)

Kárná oznámení podaná po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 odmítne předseda očistné

komise jako nepřípustná. Proti tomuto rozhodnutí může kárný zástupce podati stížnost

do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí u očistné komise k příslušné vrchní očistné

komisi.

(3)

Okolnost, že nebylo možné podati kárné oznámení pro činnost stihatelnou podle § 2

dekretu ani ve lhůtě stanovené v odstavci 1, není na překážku provedení normálního

disciplinárního (kárného) řízení, zakládá-li tato činnost skutkovou podstatu služebního

přečinu podle § 87, po případě § 153 služební pragmatiky nebo předpisů obdobných.

V těchto případech neplatí ustanovení § 12, odst. 3 dekretu.

Čl. III.

Projednání případů neskončených očistnými komisemi.

(1)

Dnem 5. května 1947 přechází příslušnost očistných komisí k projednání neskončených

případů na příslušné disciplinární komise (jiné příslušné kárné orgány). Jde-li o

zaměstnance, pro něhož v disciplinárním řízení je příslušná jako jediná stolice vrchní

disciplinární komise, rozhoduje tato s konečnou platností v jediné stolici.

(2)

Není-li komise (orgánu) příslušné (příslušného) podle předchozího odstavce, přechází

působnost očistných komisí na disciplinární komise pro pragmatikální úředníky a zřízence

při zemských národních výborech (na Slovensku při okresních národních výborech) a

vrchní očistné komise na vrchní disciplinární komisi při ministerstvu vnitra (na Slovensku

při pověřenectvu vnitra).

(3)

Komise (orgány) pokračují v řízení podle předpisů pro ně platných s tou změnou, že

o vymezení osobního rozsahu a stihatelné činnosti, o trestech a o doplacení zadrženého

platu po dobu suspense a započitatelnosti této doby platí ustanovení §§ 1 až 3 a 29

dekretu.

Čl. IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.