Zákon 245/1946 Z. z. jímž se mění a doplňují dekrety presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví a prodlužuje jejich účinnost.

Čl. I.

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb

., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových

soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., se mění a doplňuje takto

1.

Za § 22 se vkládá § 22 a) tohoto znění

㤠22 a)

(1)

Přijmouti a zastávati úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Poruší-li soudce

z lidu bez závažných důvodů tuto povinnost zejména tím, že se bez dostatečné omluvy

nedostaví k hlavnímu přelíčení, ač byl řádně obeslán, nebo že se bez souhlasu předsedy

senátu před skončením hlavního přelíčení vzdálí, uloží mu předseda jako pořádkový

trest pokutu do 10.000 Kčs nebo vězení do osmi dnů a podle okolností též náhradu útrat

zmařeného hlavního přelíčení. Proti tomuto nálezu může postižený podati do osmi dnů

námitky, o nichž rozhodne s konečnou platností přednosta mimořádného lidového soudu.

(2)

Pokuta připadá státní pokladně.“.

2.

K § 29, odst. 1 se připojuje tato věta

„K usnesení, jímž se snižuje trest pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho způsob

za mírnější nebo jímž se upouští od potrestání (§ 16, odst. 2) je však potřebí čtyř

hlasů.“.

3.

K § 29, odst. 2 se připojuje tato věta

„Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí i zde.“.

4.

§ 31, odst. 1, věta první bude zníti

„Proti rozsudku mimořádných lidových soudů není řádných opravných prostředků.“.

5.

§ 31, odst. 3 bude zníti

„(3)

Zmateční stížnost k zachování zákona je přípustná.“.

6.

K § 31 se připojuje tento odstavec 4

„(4)

O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož

sídle je zřízen mimořádný lidový soud, který ve věci rozhodl. Přitom se řídí ustanoveními

trestního řádu o obnově trestního řízení. Nové hlavní přelíčení se však za podmínek

uvedených v § 21 koná před mimořádným lidovým soudem.“.

7.

K § 32 se připojuje tento odstavec 3

„(3)

Má-li se o činech trestných podle tohoto dekretu konati řízení před řádným soudem

a jde-li o čin, o němž by jinak náleželo souditi porotnímu soudu, koná se celé řízení

před sborovým soudem první stolice podle předpisů o řízení o činech přikázaných tomuto

soudu.“.

Čl. II.

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb

., o Národním soudu, se mění a doplňuje takto

1.

§ 12, odst. 1, věta první bude zníti

„Hlavní přelíčení před Národním soudem se zahajuje po vyvolání věci a zjištění generálií

čtením obžalovacího spisu nebo obvinění (§ 8, odst. 4) a buď zpravidla skončeno do

14 dnů od zahájení.“.

2.

K § 13, odst. 1 se připojuje tato věta

„K usnesení, jímž se snižuje trest pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho způsob

za mírnější nebo jímž se upouští od potrestání (§ 16, odst. 2 retribučního dekretu),

je však potřebí pěti hlasů.“.

3.

K § 13, odst. 3 se připojuje tato věta

„Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí i zde.“.

4.

§ 15 bude zníti

㤠15

(1)

Proti rozsudku Národního soudu není řádných opravných prostředků.

(2)

Zmateční stížnost k zachování zákona je přípustná.

O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje Národní soud.“.

5.

§ 16, odst. 3 se zrušuje.

Čl. III.

§ 1.

Účinnost dekretu č. 16/1945 Sb., ve znění zákona č. 22/1946 Sb., a dekretu č. 17/1945

Sb., prodloužená zákonem ze dne 8. července 1946, č. 149 Sb., o prodloužení účinnosti

dekretů presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví, se prodlužuje dále do

4. května 1947.

§ 2.

(1)

V trestním řízení, které do skončení účinnosti dekretů uvedených v čl. III., § 1

bylo pro činy trestné podle retribučního dekretu již zahájeno u soudu (mimořádného

lidového soudu, Národního soudu) nebo ve kterém došlo pro tyto trestné činy trestní

oznámení úřadu veřejné žaloby (veřejnému žalobci mimořádného lidového soudu, národnímu

prokurátorovi) a nebylo pravoplatným rozhodnutím ve věci samé skončeno, pokračuje

řádný soud podle předpisů o řízení před ním platných. Přitom užije hmotně právních

ustanovení retribučního dekretu.

(2)

Pokud by však o těchto činech náleželo souditi porotnímu soudu, koná se řízení před

sborovým soudem první stolice podle předpisů o řízení před tímto soudem. Návrhy a

obžaloby podané u mimořádného lidového soudu nebo u Národního soudu pozbývají platnosti

a veškeré úkony, které již byly vykonány těmito soudy, se pokládají za soudní úkony

vyhledávací.

(3)

O návrhu na obnovu trestního řízení rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož

sídle byl zřízen mimořádný lidový soud nebo Národní soud, který ve věci rozhodl.

Čl. IV.

Ministru spravedlnosti se ukládá, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejnil

v nepřetržitém sledu paragrafů plné znění dekretu č.

16/1945 Sb

., ve znění zákona č.

22/1946

Sb., a plné znění dekretu č.

17/1945 Sb

., jak vyplývají ze změn provedených tímto zákonem.

Čl. V.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 9. ledna 1947; provedou jej všichni členové vlády.