ZÁKON 244/1992 Z. z. o posuzování vlivů na životní prostředí

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich

užívání

1

)

(dále jen „stavby“), činností,

2

)

technologií,

3

)

rozvojových koncepcí a programů,

4

)

(dále jen „koncepce“) a výrobků

3

)

na životní prostředí a určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na

životní prostředí.

5

)

§ 2

Předmět posuzování

(1)

Předmětem posuzování jsou stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a

2 tohoto zákona.

(2)

Předmětem posuzování jsou i stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1

a 2 tohoto zákona, nedosahující v přílohách uvedených limitních hodnot, pokud mají

být prováděny v územích chráněných podle zvláštních předpisů,

6

)

stanoví-li tak orgán příslušný k posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen

„příslušný orgán“) z vlastního podnětu nebo z podnětu

a)

stavebního úřadu, u něhož byl podán návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění

stavby nebo o využití území, popřípadě byla podána žádost o vydání povolení,

b)

jiného orgánu státní správy nebo obce, v jejímž územním obvodu nebo sousedství má

být stavba, činnost nebo technologie prováděna.

§ 3

Posuzování zahrnuje zejména

a)

zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti

nebo technologie na

1.

klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí,

způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů,

obyvatelstvo,

2.

využívání přírodních zdrojů,

3.

kulturní památky,

4.

životní prostředí v obcích a městech,

b)

porovnání navržených variant řešení, pokud je jejich zpracování stanoveno (§ 6 odst.

2), a výběr nejvhodnější varianty,

c)

navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy,

popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie,

d)

hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie.

§ 4

(1)

Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, provádění

a užívání (provozu), odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění.

(2)

Při posuzování vlivů stavby, činnosti nebo technologie se přihlíží k podmínkám v

daném území.

(3)

Při posuzování užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie se předpokládané

vlivy na životní prostředí hodnotí jak při běžném provozu, tak při případných haváriích.

§ 5

Oznámení

(1)

Každý, kdo hodlá provádět stavbu, činnost nebo technologii uvedenou v příloze č.

1 a 2 tohoto zákona (dále jen „oznamovatel“) je povinen to oznámit příslušnému orgánu

(§19).

(2)

V oznámení uvede

a)

základní údaje o stavbě, činnosti nebo technologii, zejména název, umístění, účel,

charakter, rozsah, termín zahájení a dokončení,

b)

stručný popis technického a technologického řešení,

c)

základní údaje o vlivech stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí,

zejména nároky na zábor půdy, na energii a suroviny, míru znečištění nebo poškození

jednotlivých složek životního prostředí,

d)

vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby, činnosti nebo

technologie se schválenou územně plánovací dokumentací.

(3)

K oznámení připojí dokumentaci o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie

(dále jen „dokumentace“; viz příloha č. 3) v šesti vyhotoveních. Příslušný orgán si

může vyžádat v odůvodněných případech předložení většího počtu vyhotovení.

(4)

Příslušný orgán do 30 dnů po doručení podnětu podle § 2 odst. 2 stanoví, zda se posuzování

vlivů bude nebo nebude provádět, a uvědomí o tom orgán, který dal podnět k posouzení,

jakož i příslušného navrhovatele,

7

)

popřípadě stavebníka.

8

)

V případě posuzování vlivů pak navrhovatel, popřípadě stavebník, předloží příslušnému

orgánu oznámení a dokumentaci podle odstavce 2 a 3.

(5)

Orgány těch obcí, na jejichž území má být stavba umístěna, činnost prováděna, technologie

zaváděna, nebo jejichž území podle zpracované dokumentace, stavba, činnost nebo technologie

svými důsledky zasáhne (dále jen „příslušná obec“), zajistí z podnětu příslušného

orgánu způsobem v místě obvyklým zveřejnění informace o tom, že stavba, činnost nebo

technologie bude posuzována podle tohoto zákona.

§ 6

Dokumentace

(1)

Obsah a rozsah dokumentace je stanoven v příloze č. 3 tohoto zákona.

(2)

Příslušný orgán si může vyžádat doplnění dokumentace, zejména o varianty řešení.

(3)

Zpracovávat dokumentaci mohou osoby s osvědčením odborné způsobilosti (dále jen „oprávněné

osoby“). Osvědčení vydává ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen

„ministerstvo“) po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky.

(4)

Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou vysokoškolské vzdělání příslušného

směru, 6 let praxe v oboru a složení odborné zkoušky. Výjimky ze vzdělání a praxe

může udělit ministerstvo. Bližší podmínky odborné způsobilosti, postupu při jejím

ověřování a udělování osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5)

Ministerstvo vede seznam oprávněných osob.

§ 7

Zveřejnění a projednání dokumentace

(1)

Příslušný orgán zašle dokumentaci neprodleně dotčeným orgánům státní správy a příslušné

obci, která oznámí do 5 dnů od jejího doručení způsobem v místě obvyklým, kdy a kde

lze do dokumentace nahlédnout, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlédnutí

do dokumentace musí být umožněno po dobu 30 kalendářních dnů; v této lhůtě lze uplatnit

k dokumentaci písemné vyjádření (dále jen „vyjádření veřejnosti“).

(2)

V případě pochybností o příslušnosti obce podle odstavce 1, rozhodne příslušný orgán,

který může také stanovit, že z důvodu velkého počtu obcí, příslušných podle odstavce

1, bude dokumentace k nahlédnutí jen v jím vybraných obcích; i ostatní příslušné obce

musí oznámit, kdy a kde lze do dokumentace nahlédnout.

(3)

Vyjádření veřejnosti a své vyjádření zašle příslušná obec nejpozději do 14 dnů po

uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 příslušnému orgánu.

(4)

Dotčené orgány státní správy zašlou svá vyjádření příslušnému orgánu do 50 dnů od

doručení dokumentace.

(5)

Jestliže dokumentace obsahuje skutečnosti chráněné podle zvláštních předpisů,

9

)

ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije.

(6)

Pokud vyjádření podle odstavců 1, 2 a 4 nedojde ve stanovené lhůtě, má se zato, že

k dokumentaci nejsou připomínky.

§ 8

Účast občanské iniciativy a občanského sdružení

(1)

Občanská iniciativa, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina nejméně pěti

set fyzických osob starších osmnácti let písemně podporujících vyjádření veřejnosti

podle § 7, je oprávněna prostřednictvím svého zmocněnce podle odstavce 3 k účasti

na projednání dokumentace podle § 7 a k veřejnému projednání podle § 10.

(2)

Občanská iniciativa podle odstavce 1 se prokazuje podpisovou listinou, v níž je uvedeno

jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo a podpis osob, které příslušné veřejné

prohlášení podporují. Podpisová listina musí být doručena současně s vyjádřením veřejnosti

podle § 7.

(3)

Zmocněncem občanské iniciativy oprávněným jednat jejím jménem a přijímat písemnosti

je osoba, která je za zmocněnce označena v podpisové listině. Pokud toto označení

schází nebo je chybné, je zmocněncem občanské iniciativy osoba, která je uvedena v

podpisové listině na prvním místě. Zmocněnec může písemně určit svého zástupce, který

jej zastupuje v rozsahu zmocnění.

(4)

Na základě písemného prohlášení u příslušného orgánu je možno nahradit zmocněnce

jinou osobou. Toto prohlášení musí být podepsáno většinou členů občanské iniciativy.

Stejný postup platí i pro případ, kdy zmocněnec občanské iniciativy odstoupí.

(5)

Založí-li většina osob uvedených v odstavci 2 k další podpoře vyjádření občanské

iniciativy občanské sdružení podle zvláštních předpisů,

10

)

je takové sdružení účastníkem správního řízení, rozhoduje-li se v tomto řízení o

povolení stavby, činnosti nebo technologie posuzované podle tohoto zákona. Účastníkem

stejného správního řízení je i občanské sdružení již vzniklé, které podalo vyjádření

podle § 7 odst. 1.

§ 9

Posudek

(1)

Příslušný orgán neprodleně zajistí zpracování posudku na základě dokumentace s přihlédnutím

k vyjádření veřejnosti, k vyjádření příslušné obce a k vyjádření dotčených orgánů

státní správy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení těchto podkladů. Tato lhůta může být

v odůvodněných případech překročena, nejdéle však o dalších 150 dnů.

(2)

Posudek mohou zpracovat pouze oprávněné osoby podle § 6 odst. 3 a 4.

(3)

Oprávněné osoby, které se podílely na zpracování dokumentace, jsou z vypracování

posudku vyloučeny.

(4)

Oznamovatel je povinen zpracovateli posudku na jeho žádost poskytnout doplňující

informace nezbytné k vypracování posudku.

(5)

Posudek zhodnotí zejména

a)

úplnost dokumentace,

b)

vyjádření veřejnosti, vyjádření příslušné obce a vyjádření dotčených orgánů státní

správy,

c)

úplnost zjištění veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie

na životní prostředí, včetně jejich vzájemného působení,

d)

použité metody hodnocení a úplnost vstupních informací,

e)

návrh technického řešení vzhledem k dosaženému stupni poznání, pokud jde o vyloučení

nebo omezení znečišťování či poškozování životního prostředí,

f)

varianty řešení,

g)

návrh opatření a podmínek pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů stavby, činnosti

nebo technologie na životní prostředí, popřípadě pro provádění stavby, činnosti nebo

technologie a užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie.

(6)

Posudek obsahuje vždy návrh stanoviska příslušného orgánu.

§ 10

Veřejné projednání

(1)

Nejpozději do jednoho měsíce od obdržení posudku podle § 9 zajistí příslušný orgán

veřejné projednání obsahu posudku a vyjádření veřejnosti včetně občanských iniciativ,

vyjádření obcí a dotčených orgánů státní správy, které obdržel podle § 7.

(2)

Místo a čas veřejného projednání oznámí příslušný orgán písemně nejméně týden předem

oznamovateli, obcím, dotčených orgánům státní správy, občanským iniciativám a zpracovateli

posudku. Týká-li se navrhovaná stavba, činnost nebo technologie více obcí, dotčených

orgánů státní správy či občanských iniciativ, může veřejné projednání příslušný orgán

zajistit odděleně v jím určených územních obvodech.

(3)

K veřejnému projednání je možno přizvat zejména znalce a osoby, které mohou podat

důležité informace k projednávané věci.

(4)

Způsob a průběh veřejného projednání stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5)

Protokol o výsledku veřejného projednání obdrží účastníci uvedení v odstavci 1.

§ 11

Stanovisko

(1)

Příslušný orgán vydá na základě posudku a protokolu z veřejného projednání stanovisko,

jehož obsah je uveden v příloze č. 4 tohoto zákona. Bez tohoto stanoviska nemůže správní

orgán vydat povolující rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních předpisů.

11

)

(2)

U stavby, činnosti nebo technologie pro účely obrany státu vydá příslušný orgán stanovisko

po projednání s příslušným orgánem Československé armády.

§ 12

Úhrada nákladů a evidence

(1)

Náklady na zpracování posudku hradí oznamovatel.

(2)

Příslušný orgán vede evidenci vydaných stanovisek.

§ 13

Posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice

Při posuzování vlivů staveb, činností nebo technologií a jejich důsledků na životní

prostředí přesahujících státní hranice uvedených ve zvláštním předpise,

12

)

se postupuje podle části druhé tohoto zákona s těmito odchylkami

a)

obsah a rozsah dokumentace o hodnocení vlivů a důsledků na životní prostředí se řídí

zvláštním předpisem

13

)

a přílohou č.3 tohoto zákona,

b)

návrh stanoviska předloží příslušný orgán Federálnímu výboru pro životní prostředí,

c)

po oznámení výsledku mezistátního projednání,

14

)

vydá příslušný orgán konečné stanovisko.

§ 14

(1)

Koncepcí se rozumí pro účely tohoto zákona koncepce předkládaná a schvalovaná na

úrovni ústředních orgánů státní správy (dále jen „schvalující orgán“), a to v oblasti

energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů,

rekreace a turistiky. Za koncepci se dále považují územně plánovací dokumentace

15

)

a směrný vodohospodářský plán.

16

)

(2)

Předkladatel koncepce (dále jen „předkladatel“) je povinen zajistit, aby její součástí

bylo posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zpracované přiměřeně rozsahu podle

přílohy č. 3 části C bodu III a IV tohoto zákona.

(3)

Předkladatel je povinen vhodným způsobem a po dohodě s ministerstvem zajistit zveřejnění

návrhu koncepce, popřípadě jejích zásad, nejméně 60 dnů před jejím projednáváním.

(4)

Předkladatel zašle návrh koncepce zpracovaný s přihlédnutím k případným připomínkám

veřejnosti příslušnému orgánu, který ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení k němu vydá

stanovisko, s výjimkou případů, kdy je sám předkladatelem.

(5)

Schvalující orgán neprojedná koncepci bez stanoviska příslušného orgánu.

§ 15

(1)

Posuzování výrobků zahrnuje porovnání vlastností výrobků z hlediska jejich vlivů

na životní prostředí s požadavky stanovenými právními předpisy a technickými normami.

(2)

Předmětem posuzování jsou výrobky, které z vlastního podnětu stanoví příslušný orgán

ve spolupráci s ústředním orgánem státní správy pro oblast státního zkušebnictví

17

)

(dále jen „stanovené výrobky“). Stanovené výrobky se vyhlašují ve Věstníku ministerstva.

(3)

Posuzování se provádí u výrobků tuzemských i dovážených, kromě potravin.

(4)

Posuzování se provádí formou certifikace podle zvláštních předpisů.

18

)

§ 16

(1)

Stanovené výrobky nemohou být bez certifikátu podle § 15 odst. 4 uvedeny do oběhu.

(2)

Certifikát může být nahrazen označením dováženého výrobku příslušnou cizí certifikační

značkou nebo cizím certifikátem uznávaným na území České republiky.

(3)

Při zjištění, že dovážené výrobky přes označení příslušnou cizí certifikační značkou

nebo cizím certifikátem podle odstavce 2 mají nepříznivý vliv na životní prostředí,

navrhne příslušný orgán ústřednímu orgánu státní správy pro oblast hospodářských styků

se zahraničím

19

)

přijetí opatření k zamezení jejich dovozu.

(4)

Stanovené výrobky, které již jsou v oběhu a které byly přihlášeny k certifikaci ve

lhůtě 30 dnů od jejich vyhlášení podle § 15 odst. 2, mohou být v oběhu až do ukončení

jejich posouzení oprávněnou právnickou nebo fyzickou osobou.

20

)

Stanovené výrobky, které v této lhůtě nebyly k certifikaci přihlášeny, nesmí být

po uplynutí lhůty již uváděny do oběhu.

§ 17

Náklady spojené s certifikací a kontrolou výrobků uvedených do oběhu, případně jejich

stažením z oběhu podle § 20 odst. 1 písm. j), hradí jejich výrobce nebo dovozce.

§ 18

Pokuty

(1)

Příslušný orgán uloží pokutu až do výše třistanásobku minimální mzdy stanovené zvláštním

předpisem

21

)

osobám, které

a)

uvedly do oběhu stanovený výrobek, kterému nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát,

b)

nepřestaly podle § 16 odst. 4 uvádět do oběhu stanovené výrobky.

(2)

Při uložení pokuty podle odstavce 1 se přihlíží k závažnosti důsledků pro životní

prostředí, které byly nebo mohly být způsobeny.

(3)

Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil

porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti

došlo.

(4)

Výnosy z pokut jsou v plné výši příjmem Státního fondu životního prostředí České

republiky.

22

)

§ 19

Příslušnými orgány jsou

a)

ministerstvo,

b)

Česká inspekce životního prostředí,

c)

okresní úřady.

§ 20

(1)

Ministerstvo

a)

posuzuje stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a vydává

k nim stanovisko,

b)

vede seznam oprávněných osob,

c)

vede souhrnnou evidenci vydaných stanovisek,

d)

vydává stanovisko k návrhu koncepce,

e)

stanoví výrobky podléhající posuzování podle § 15 odst. 2 a vyhlašuje je ve Věstníku

ministerstva,

f)

vede seznam stanovených výrobků, kterým nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát,

a oznamuje jej ve Věstníku ministerstva,

g)

vede evidenci udělených certifikátů,

h)

určuje předpisy a technické normy pro posuzování výrobků podle § 15 odst. 1,

i)

navrhuje opatření podle § 16 odst. 3,

j)

na návrh České inspekce životního prostředí rozhoduje o stažení stanoveného výrobku,

kterému nebyl udělen nebo kterém byl odňat certifikát podle § 15, z oběhu.

(2)

Česká inspekce životního prostředí

a)

kontroluje, zda nejsou uváděny do oběhu stanovené výrobky, kterým nebyl udělen nebo

byl odňat certifikát,

b)

ukládá pokuty podle tohoto zákona,

c)

navrhuje stažení stanoveného výrobku, kterému nebyl udělen nebo byl odňat certifikát

podle § 15 z oběhu.

(3)

Okresní úřady

a)

posuzují stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona a stavby,

činnosti a technologie podle § 2 odst. 2 tohoto zákona a vydávají k nim stanoviska,

b)

zasílají jedno vyhotovení svého stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci.

(4)

V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního úřadu podle tohoto zákona Magistrátní

úřad hlavního města Prahy.

(5)

Ministerstvo si může vyhradit vydání stanoviska u stavby, činnosti nebo technologie,

kde je příslušným orgánem okresní úřad, v případech, kdy stavba, činnost nebo technologie

má být prováděna v územích chráněných podle zvláštních předpisů.

6

)

(6)

Ministerstvo může přenést působnost k posuzování stavby, činnosti nebo technologie

uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona na okresní úřad, pokud to v jednotlivém případě

přispěje k rychlosti a hospodárnosti posouzení.

§ 21

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví vyhláškou

závazné podmínky pro užívání výrobků, popřípadě látek, které mohou závažným způsobem

nepříznivě ovlivnit životní prostředí.

§ 22

Správní řízení podle zvláštních předpisů

11

)

zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 23

Na část druhou a třetí tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

23

)

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.