ZÁKON 23/1992 Z. z. kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Zákon České národní rady č.

130/1974

Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č.

49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto

1.

§ 1 včetně nadpisu zní

㤠1

Vodohospodářské orgány

Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona

1

)

a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě,

vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou

a)

orgány obcí,

b)

okresní úřady,

c)

Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“),

2

)

d)

ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán

České republiky (dále jen „ministerstvo“).“.

2.

V § 3 v nadpisu a odstavci 1 se slova „místní (městské) národní výbory“ nahrazují

slovy „orgány obcí“.

3.

V § 3 odst. 2 se vypouští písmeno b).

4.

§ 4 včetně nadpisu zní

㤠4

Inspekce

Inspekce v rozsahu § 12

a)

dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných,

jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených

předpisů,

b)

vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků

a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,

c)

je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem

ohrožují životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

d)

spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.“.

5.

V § 5 nadpis zní: „Ministerstvo“.

6.

V § 5 písm. b) se slova „popřípadě omezování jejich dosavadních znečištění“ nahrazují

slovy „dosavadního znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování“.

7.

V § 5 písm. c) se vypouštějí slova „z hlediska potřeb národního hospodářství“.

8.

V § 5 písm. d) se vypouštějí slova „ústředně plánuje a“.

9.

V § 5 písm. e) se vypouštějí slova „na návrh krajských národních výborů“.

10.

§ 5 písm. h) zní

„h)

zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní

opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím

jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné

vodní toky;

3

)

obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku.“.

11.

V § 5 písm. i) se vypouštějí slova „centrálně posuzovaným“, na konci se připojují

slova „a pokud si to vyhradí“.

12.

V § 5 písm. j) se vypouštějí slova „v rámci jednotné státní vědeckotechnické politiky“

a slova „a vodohospodářský rozvoj“.

13.

V § 5 písm. l) se za slovo „schvaluje“ vkládá text „pokud si to vyhradí“, za slovo

„které“ se doplňují slova „zásadním způsobem“ a slova „krajských národních výborů“

se nahrazují slovem „okresů“.

14.

V § 5 se za písmeno r) zařazuje písmeno s), které zní

„s)

stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon

státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.“.

15.

V § 6 odst. 2 se slovo „převážná“ nahrazuje slovem „rozhodující“.

16.

V § 8 odst. 2 se za slova „směrného vodohospodářského plánu“ vkládají slova „včetně

státní vodohospodářské bilance“.

17.

V § 8 odst. 3 se ve druhé větě za slova „vodních tocích“ doplňují slova „celkový

odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních

vod v určených bodech“ a na konci třetí věty se za slovo „zájmů“ připojují slova „životního

prostředí a“.

18.

V § 9 se za slovo „povodích“ vkládají slova „respektovat ochranu provozu zařízení

pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí“.

19.

Název § 10 zní: „Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů“.

20.

V § 10 odst. 2 se vypouští slovo „soustavně“.

21.

V § 10 odst. 3 se slova „orgánů státního hospodářského řízení zemědělství“ nahrazují

slovy „sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí“ a slova

„jakož i společenských“ se nahrazují slovem „a“.

22.

V § 10 odst. 4 se slova „správci (vlastníci, uživatelé)“ nahrazují slovy „vlastníci

nebo uživatelé“.

23.

V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „orgány a organizacemi“.

24.

§ 12 zní

㤠12

Vodohospodářský dozor Inspekce

Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad

a)

vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných

kanalizací,

b)

výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl

sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,

c)

ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými

látkami než odpadními vodami,

d)

ochranou povrchových vod při plavbě,

e)

ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních

zdrojů před znečištěním,

f)

plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,

g)

hospodárným a účelným nakládáním s vodami,

h)

dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

i)

uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona

a ukazateli znečištění podle § 26.“.

25.

§ 13 zní

㤠13

Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor

(1)

Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni

při výkonu své činnosti

a)

v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat

do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské

činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,

b)

požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu

kontroly.

(2)

Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni

a)

vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,

b)

před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

(3)

Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti

se nemůže zprostit.

(4)

Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti

s výkonem své činnosti.“.

26.

§ 14 odst. 4 zní

„(4)

Účastníkem řízení jsou obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského

orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské

orgány.“.

27.

V § 14 odst. 10 se slova „na místních (městských) národních výborech“ nahrazují slovy

„v obcích“.

28.

V § 14 odst. 14 se za slovo „vyhlašují“ zařazují slova „a zrušují“.

29.

V § 16 nadpis zní: „Vodohospodáři“.

30.

V § 16 odst. 1 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnické a fyzické osoby,

pokud provozují podnikatelskou činnost“. Slova „pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře)“

se nahrazují slovy „osoby (vodohospodáře)“.

31.

V § 17 odst. 1 zní

„(1)

Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl ve vodních tocích,

jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou

povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých

účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů.“.

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.“.

32.

§ 18 zní

㤠18

Řízení ochrany před povodněmi

(1)

Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány

a)

orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,

b)

okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,

c)

ministerstvo.

(2)

Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány

a)

povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,

b)

povodňové komise okresů,

c)

povodňové komise ucelených povodí,

d)

ústřední povodňová komise České republiky (dále jen “ústřední povodňová komise“).

(3)

Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu.

Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany,

přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České

republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují

a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních

obvodech příslušné povodňové orgány.

(4)

Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně

před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Povodňová komise

obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany

povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů

okresní komise.

(5)

Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy

komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které

jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.

(6)

Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem

vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Povodňové komise ucelených

povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.

(7)

Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi

v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními

silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(8)

Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její

statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou

ministr vnitra České republiky.

(9)

Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před

povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených

povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(10)

Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu

před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

(11)

Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování

ochrany před povodněmi.“.

33.

V § 19 se za odstavec 2 připojuje odstavec 3, který zní

„(3)

Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci

se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle

povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.“.

34.

V § 20 odst. 1 se vypouští slova „správě nebo“.

35.

§ 20 odst. 2 zní

„(2)

Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci

nebo uživatelé vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto

dílech. Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce a okresní

úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České

republiky.“.

36.

§ 21 zní

㤠21

Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi

(1)

Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti,

opatření nebo příkazů, kterou v zájmu ochrany před povodněmi uložily.

(2)

Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně

povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní

povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením

opatření a činností nařízených v době povodně povodňovými komisemi ucelených povodí

nebo ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo.“.

37.

V § 23 odst. 1 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „sdružení občanů“.

Slova „správci (vlastníci, uživatelé)“ se nahrazují slovy „vlastníci nebo uživatelé“.

38.

V § 23 odst. 3 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České

republiky, popřípadě obecní policie“.

39.

§ 24 včetně nadpisu zní

„Pokuty

§ 24

Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské

činnosti a právnickým osobám (dále jen „právní subjekt“), které

a)

odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského

orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),

b)

vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě

do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu

s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),

c)

znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost

nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami,

popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním

řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám“),

d)

poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,

e)

poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle

nich uložené.“.

40.

Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24k, které znějí

㤠24a

Pokuty za nedovolené užití vod

(1)

Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem

sazby 2 Kčs za 1 m

3

nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.

(2)

Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby

7 Kčs za 1 m

3

nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.

(3)

Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.

§ 24b

Pokuty za nedovolené vypouštění vod

(1)

Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti

odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen „výroby“)

a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě

v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.

(2)

Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií

s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické

jednotky“), uvedených v příloze tohoto zákona.

(3)

V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce

rozhodne orgán ukládající pokutu pro projednání s ministerstvem.

(4)

Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických

jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově

zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou

jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí

v I. kategorii 5 Kčs

20 000 Kčs

ve II. kategorii 3 Kčs

15 000 Kčs

ve III. kategorii 2 Kčs

10 000 Kčs

ve IV. kategorii 0,50 Kčs

15 000 Kčs.

(5)

Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních

objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen

v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.

(6)

Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto

zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě,

že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

(7)

Vodohospodářský orgán ukládající pokutu můžu snížit vypočtenou pokutu

a)

udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních

vod nebo,

b)

prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého

úsilí nemohl znečištění zabránit,

c)

jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k

jejímu uložení.

(8)

Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent,

o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze

tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta

podle odstavce 4.

§ 24c

Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám

(1)

Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10

000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě

zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž

k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění

nebo zmírnění škodlivých následků.

(2)

Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé

látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.

(3)

Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé

látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění,

k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany

dotčeného toku.

§ 24d

Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace

Pokuta se stanoví za poškození,

a)

vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru

800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,

b)

vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru

menším než 800 mm ve výši od 5000 Kčs do 20 000 Kčs,

c)

veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs,

d)

veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs.

§ 24e

Pokuty za porušení jiných povinností

Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1000

Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.

§ 24f

Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení

povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo,

a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

§ 24g

Pokuty za opakované porušení povinností

(1)

Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení

pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije

se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení trojnásobná

sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se

tato hranice na dvojnásobek, případně trojnásobek.

(2)

Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.

§ 24h

Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský

orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne,

kdy k nim došlo.

§ 24i

Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení

povinností. Pokud porušení povinnosti zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den,

rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení

je příslušné ministerstvo.

§ 24j

Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR

č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství,

posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

§ 24k

(1)

Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo

právní moci.

(2)

Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo

k porušení předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.

4

)

Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.“.

41.

§ 26 zní

㤠26

V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo

podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými

ukazateli,

5

)

rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich

vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních

vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.“.

42.

V § 27 odst. 2 se vypouští slova „odst. 1“.

43.

V § 29 odst. 1 písm. a) se vypouští slova „Českého geologického úradu“.

44.

§ 29 odst. 1 písm. b) zní

„b)

působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona ČNR č. 418/1990 Sb.,

o hlavním městě Praze.“.

45.

§ 29 odst. 2 zní

„(2)

Ministerstvo zemědělství České republiky

a)

řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin,

včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních

nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,

b)

řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,

c)

zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem

prostřednictvím organizací ve své působnosti,

d)

zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační

systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),

e)

po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti

na úsecích uvedených pod písmeny a) až d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak,

6

)

f)

uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování

veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.“.

Čl. II

Ustanovení § 26 se použije na případy, kdy dosavadní nesoulad mezi vypouštěním odpadních

nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních a ustanoveními vodního zákona

vznikl před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Zákon České národní rady č.

2/1969

Sb., o řízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické

republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto

1.

V § 15 odst. 1 se vypouštějí slova „a vodní“. Za slova „potravinářský průmysl“, se

vkládají slova „veřejné vodovody a veřejné kanalizace“.

2.

V § 19 odst. 2 se slova „ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu

jakosti povrchových a podzemních vod“ nahrazují slovy „vodní hospodářství s výjimkou

věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství“.

Čl. IV

Zrušují se

1.

Nařízení vlády České socialistické republiky

č. 26/1975 Sb.

, o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství.

2.

Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky

č. 66/1987 Sb.

, o České vodohospodářské inspekci.

Čl. V

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné

znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá

z pozdějších zákonů.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.