Zákon 225/1947 Z. z. o myslivosti.

§ 1.

(1)

Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby,

které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož

i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.

(2)

Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti

nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na

př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím

honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů

vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.

§ 2.

(1)

Zvěří podle tohoto zákona se rozumí

a)

zvěř užitková

srstnatá: zvěř jelení (Cervus a jiné rody), daňčí (Dama dama), srnčí (Capreolus capreolus),

kamzičí (Rupicapra rupicapra), kozorohá (Capra ibex), mufloní (Ovis musimon), zvěř

černá (Sus scrofa), svišť horský (Marmota marmota), zajíc (Lepus europaeus) a králík

divoký (Oryctolagus cuniculus).

pernatá: dropi (Otididae), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus

tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krocan divoký (Meleagris gallopavo), bažanti

(Phasianidae), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka obecná (Coturnix coturnix),

jeřábi (Megalornidae) a všechno ostatní ptactvo vodní a bahenní, kvíčala obecná (Turdus

pilaris), cvrčala obecná (Turdus musicus), brávník obecný (Turdus viscivorus), divocí

holubi (Columbidae);

b)

zvěř škodlivá (škodná)

srstnatá: medvěd (Ursus arctos), rys (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris),

vlk (Canis lupus), liška (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní

(Martes foina), tchoř (Putorius putorius), norek (Lutreola lutreola), hranostaj (Mustela

erminea), lasice čili kolčava (Mustela nivalis), vydra (Lutra lutra), jezevec obecný

(Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a v bažantnicích i ježek obecný (Erinaceus

europaeus),

pernatá: všechny druhy orlů (Aquilidae), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroh

veliký (Falco cherrug), ostříž obecný (Falco subbuteo), dřemlík obecný (Falco columbarius),

luňáci (Milvinae), jestřáb obecný (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter

nisus), pilich šedý (Circus cyaneus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), moták jižní

(Circus macrourus), moták obecný (Circus pygargus), všechny druhy kání (Buteonidae)

kromě káně včelojeda (Pernis apivorus), supi (Aegypiidae), výr (Bubo bubo) a sovy

(Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán obecný (Phalocrocorax carbo),

roháči (Podicipidae), straka obecná (Pica pica),vrána šedá (Corvus cornix), vrána

černá (Corvus corone), havran (Corvus frugilegus), sojka obecná (Garrulus glandarius),

krkavec veliký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a kavka

(Coloeus monedula).

(2)

Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.

§ 3.

Nehonební pozemky jsou: hřbitovy, pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady řádně

ohrazené, parky, náměstí, návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty

uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může za nehonební prohlásiti z důvodů bezpečnostních

okresní národní výbor, z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem

národní obrany.

§ 4.

Právo myslivosti může být vykonáváno v honitbách společenstevních, sloučených honitbách

společenstevních (§ 7) nebo v honitbách vlastních a v oborách, a to podle uznaných

mysliveckých zásad.

§ 5.

(1)

Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře,

tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy.

Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí,

srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může ministerstvo zemědělství, na Slovensku

pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců

a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400

ha.

(2)

Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně

200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky

lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány ministerstvem

zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, za vlastní

honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky

polní či lesní.

(3)

Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná

zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud

jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek

oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.

(4)

Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení

pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo

úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti

není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují

souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi

přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech

rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé

myslivecké jednoty.

§ 6.

(1)

Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo

jejich součást, musí býti přičleněny zásadně ke společenstevní honitbě, pokud zásady

řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.

(2)

O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných

vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění

nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, kdyby snad pozemky v odstavci

1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.

(3)

O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí,

v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně

stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.

(4)

Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se

jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na

pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti

(§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny, a to v

poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(5)

Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci

oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva

myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají

nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní

honitbu zpachtovala, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(6)

K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2, větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky

v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne ministerstvo

zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

§ 7.

(1)

Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní

národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li

to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 150

ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních

výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství

a pozemkové reformy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých zemí, rozhodne ministerstvo

zemědělství.

(2)

Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti

v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva

a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty

druhé a třetí platí obdobně.

§ 8.

(1)

Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají

za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.

(2)

Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené

pro vznik honitby.

(3)

Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu

myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje

na návrh stran okresní národní výbor.

(4)

Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí,

okresů a po případě zemí nejsou na překážku.

(5)

Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby

(honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení

Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno,

zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li

o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením

pachtovní doby.

(6)

Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba

přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin

předepsané výměry.

(7)

Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 až 5.

§ 9.

Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby tvoří honební společenstvo.

Honební společenstvo je veřejnoprávní korporací. Na Slovensku platí ustanovení § 62,

odst. 5.

§ 10.

(1)

Honební společenstvo se usnáší na valném shromáždění. O svolání valného shromáždění

musí býti zpraveni vyhláškou na úřední obecní tabuli členové honebního společenstva

7 dní předem; ve vyhlášce musí býti uveden předmět jednání, místo a doba schůze, kterou

jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Členy ze sousedních obcí nutno

zpraviti zvláštní vyhláškou v těchto obcích. Valné shromáždění, na němž je třeba zvoliti

honebního starostu a honební výbor, svolává a do zvolení honebního starosty jeho jednání

řídí dosavadní honební starosta. Při prvém ustavení honebního společenstva svolává

a řídí valné shromáždění předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. U

společenstevní honitby sloučené svolává a řídí v tom případě valné shromáždění honebního

společenstva předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.

(2)

Valné shromáždění jest schopno usnášeti se za přítomnosti nejméně poloviny členů

honebního společenstva. Nesejde-li se polovina členů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného

počátku valného shromáždění, může se toto platně usnášeti za jakéhokoliv počtu přítomných

členů.

(3)

Valnému shromáždění přísluší

a)

voliti honebního starostu, který je zároveň předsedou honebního výboru, jeho zástupce

a pět dalších členů honebního výboru a jejich náhradníků,

b)

rozhodovati o způsobu využití společenstevní honitby (§ 14, odst. 1, věta první),

c)

schvalovati návrhy honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku

(§ 14, odst. 8).

Valné shromáždění může přenésti provedení úkolu uvedeného pod písm. b) na honební

výbor.

(4)

Valné shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti

hlasů rozhodne předsedající.

(5)

Hlasovací právo přísluší pouze členům honebního společenstva. Jsou-li členy honebního

společenstva osoby nesvéprávné nebo osoby právnické, jsou zastupovány svými zákonnými

po případě statutárními zástupci. Každý člen honebního společenstva má jeden hlas.

Hlasuje se lístky anebo aklamací, vysloví-li se pro takovouto volbu dvě třetiny přítomných

členů honebního společenstva. Svéprávní členové honebního společenstva vykonávají

své hlasovací právo osobně. Brání-li jim důležitý důvod, aby se osobně dostavili,

mohou se dáti zastoupiti.

(6)

Výsledek volby se veřejně vyhlásí po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli a oznámí

okresnímu národnímu výboru.

(7)

Okresní národní výbor se může zúčastniti valného shromáždění honebního společenstva

svým zástupcem. Každý člen honebního společenstva může podati do 15 dnů ode dne vyhlášení

výsledku volby stížnost u okresního národního výboru. Okresní národní výbor rozhodne

o stížnosti; nebyla-li volba provedena podle ustanovení tohoto zákona, zruší volbu

a nařídí provedení nové volby.

(8)

Při valném shromáždění musí býti pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší

honební starosta a zapisovatel honebního výboru (§ 11, odst. 1). Kniha zápisů musí

býti vázána a její strany očíslovány.

(9)

Také jiná usnesení valného shromáždění se vyhlásí způsobem uvedeným v odstavci 6;

o stížnostech do nich platí přiměřeně ustanovení odstavce 7.

§ 11.

(1)

Honební výbor se skládá z předsedy, jeho zástupce a dalších 5 členů a jedná ve schůzích.

Honební výbor zvolí ze svého středu zapisovatele a pokladníka. Schůze svolává a jim

předsedá honební starosta. Pozvání na schůze s oznámením předmětu jednání musí býti

doručeno nejméně 3 dny předem všem členům honebního výboru. V pozvání jest uvésti

místo a dobu schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Při

schůzi musí býti sepsán zápis obsahující průběh jednání, který podepíše předseda a

zapisovatel. Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(2)

Honební výbor spravuje všechny věci honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny

valnému shromáždění, zejména stanoví pachtovní podmínky, určuje osobu pachtýře, bylo-li

rozhodnuto o propachtování honitby z volné ruky, a určuje osobu, která má býti pověřena

výkonem práva myslivosti na vlastní účet honebního společenstva (§ 14, odst. 1), dále

provádí usnesení valného shromáždění a sdělává a předkládá návrh na použití čistého

výtěžku společenstevní honitby s vyúčtováním příjmů a výdajů honebního společenstva

valnému shromáždění ke schválení a pořizuje a vede seznam členů honebního společenstva.

(3)

Honební výbor se usnáší za přítomnosti nejméně čtyř členů honebního výboru většinou

hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který hlasuje poslední.

(4)

O usneseních honebního výboru platí přiměřeně ustanovení § 10, odst. 9.

(5)

Okresní národní výbor dohlíží na činnost honebního výboru.

§ 12.

(1)

Honební starosta zastupuje honební společenstvo a honební výbor na venek. Honební

starosta a ostatní členové honebního výboru mají povinnost hájiti zájmy honebního

společenstva a ručí podle obecných právních předpisů za veškeré škody jimi zaviněné

ve správě finančních věcí honebního společenstva.

(2)

Listiny zavazují honební společenstvo jen tehdy, jsou-li podepsány honebním starostou,

pokladníkem a zapisovatelem.

(3)

Honební starosta svolává valné shromáždění honebního společenstva a schůze honebního

výboru v případě potřeby. Valné shromáždění jest povinen svolati na žádost nejméně

třetiny členů honebního společenstva a schůzi honebního výboru na žádost nejméně tří

členů honebního výboru. V obou případech jest v žádosti uvésti důvody, proč má býti

schůze svolána.

§ 13.

Funkce honebního starosty a ostatních členů honebního výboru jsou čestné. Funkční

období jest tříleté. Nemůže-li se honební starosta nebo člen honebního výboru zúčastniti

jednání, zastupuje honebního starostu jeho zástupce a člena honebního výboru jeho

náhradník.

§ 14.

(1)

Honební společenstvo může využíti společenstevní honitby buď propachtováním nebo

na vlastní účet. Vysloví-li se honební společenstvo pro využití honitby na vlastní

účet, pověří výkonem práva myslivosti osobu, která splňuje podmínky stanovené pro

myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1), a oznámí ji jako mysliveckého hospodáře okresnímu

národnímu výboru. Společenstevní honitbu lze propachtovati

a)

po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky,

b)

z volné ruky,

c)

prodloužením platného pachtovního poměru.

(2)

Způsob propachtování vyhlásí honební starosta po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli

s udáním nejnižšího podání, konce lhůty k podání písemných nabídek a místa a doby

jejich otevření . Po tutéž dobu musí býti pachtovní podmínky, předem schválené okresním

národním výborem, vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

(3)

O způsobu využití společenstevní honitby, po případě o jejím propachtování, musí

honební společenstvo rozhodnouti nejpozději 6 měsíců před skončením dosavadního pachtovního

poměru. Bude-li rozhodnuto pro propachtování, musí býti smlouva předložena k schválení

(§ 18) nejpozději 3 měsíce před skončením dosavadního pachtovního poměru.

(4)

Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy,

vydá po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzor

pachtovních podmínek; podle něho třeba stanoviti pachtovní podmínky v jednotlivých

případech a předložiti je předem ke schválení okresnímu národnímu výboru.

(5)

Uchazeč o pacht společenstevní honitby jest povinen prokázati předem, nejpozději

při složení jistoty, písemnými doklady (lovecký lístek nebo úřední potvrzení) honebnímu

starostovi svoji kvalifikaci mysliveckého hospodáře (§ 21, odst. 1) a složiti k rukám

honebního starosty jistotu v hotovosti nebo ve vkladní knížce, a to při propachtování

po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky ve výši nejnižšího podání, v případech

ostatních ve výši ročního pachtovného. Jistotu je nutno složiti nejpozději před otevřením

písemných nabídek, po případě [odstavec 1, písm. b)] před podpisem pachtovní smlouvy.

Jistota nemá povahu závdavku. Podatel nejvhodnější písemné nabídky jest povinen doplniti

jistotu na výši ročního pachtovného. Neučiní-li tak podatel nejvhodnější písemné nabídky

do sedmi dnů po tom, kdy byl o přijetí nabídky zpraven, může býti další nejvhodnější

nabídka přijata.

(6)

Jistota zůstane v případě uzavření pachtovního poměru jako záruka za splnění všech

smluvních závazků pachtýře vůči propachtovateli a náhrady škod (§ 40) a vrátí se při

zániku pachtovního poměru, pokud jí nebude použito k účelu, pro nějž byla složena.

Použije-li se jistoty za trvání pachtovního poměru, je pachtýř povinen doplniti ji

do 15 dnů po písemném vyzvání na původní výši.

(7)

Honební starosta je povinen jistotu do tří dnů ode dne uzavření pachtovního poměru

uložiti na úrok u peněžního ústavu a podati o tom ihned písemný doklad okresnímu národnímu

výboru. Jistoty ostatních uchazečů musí býti neprodleně vráceny.

(8)

Čistý výtěžek využití společenstevní honitby rozděluje se na jednotlivé členy honebního

společenstva podle výměry jejich honebních pozemků po odečtení nákladů. Návrh na rozdělení

sestavuje honební výbor a předkládá jej ke schválení valnému shromáždění honebního

společenstva každého roku nejdéle do konce března. Honební společenstvo se může usnésti,

aby čistý výtěžek připadl obci pro zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména kdyby

rozdělení výtěžku bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo s neúměrným nákladem.

§ 15.

Při propachtování společenstevní honitby po veřejném vyzvání přijetím písemných nabídek

otevře honební starosta za přítomnosti ostatních členů honebního výboru veřejně v

ustanovenou dobu písemné nabídky a přečte je. Honební výbor vyloučí nabídky uchazečů,

kteří neprokázali kvalifikaci mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) nebo nesložili

jistotu, a nabídky neodpovídající schváleným pachtovním podmínkám. Z nevyloučených

nabídek se přijme nabídka nejvhodnější.

§ 16.

O propachtování společenstevní honitby prodloužením dosavadního pachtovního poměru

musí býti zažádáno do 31. Května posledního pachtovního roku. Prodloužením se rozumí

obnovení pachtovního poměru na tutéž dobu a za týchž podmínek.

§ 17.

Při nabídkovém řízení se pořídí zápis a výsledek řízení se vyhlásí nejpozději do tří

dnů ode dne otevření písemných nabídek po dobu 15 dnů na obecní úřední tabuli s tím,

že v této lhůtě mohou členové honebního společenstva a uchazeči o pacht honitby podati

námitky u honebního starosty. Po uplynutí této lhůty se pachtovní smlouva podepíše

a předloží se všemi v této lhůtě podanými námitkami okresnímu národnímu výboru ke

schválení.

§ 18.

Smlouva o propachtování společenstevní nebo vlastní honitby, jakož i každá její změna

i smlouva o prodloužení dosavadního platného pachtovního poměru vyžaduje schválení

okresního národního výboru, který může schválení odepříti jen tehdy, když pachtovní

podmínky, smlouva, její změna nebo její prodloužení odporují ustanovením tohoto zákona.

Není-li smlouva schválena, není platná.

§ 19.

(1)

Honební starosta, po případě ostatní členové honebního výboru, se nesmí zúčastniti

řízení o propachtování společenstevní honitby, ucházejí-li se o pacht honitby sami

nebo osoby s nimi zpřízněné do druhého stupně nebo sešvagřené v prvém stupni.

(2)

Honební starosta ani ostatní členové honebního výboru nemohou býti ustanoveni při

využití honitby na vlastní účet podle § 14, odst. 1 mysliveckým hospodářem (§ 21,

odst. 1).

§ 20.

Vlastník ve své honitbě nebo oboře může vykonávati právo myslivosti sám, vyhovuje-li

podmínkám stanoveným pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1). Jinak musí výkonem

práva myslivosti pověřiti osobu vyhovující těmto podmínkám a oznámiti ji jakožto mysliveckého

hospodáře okresnímu národnímu výboru nebo výkon práva myslivosti propachtovati, a

to některým ze způsobů propachtování, uvedených v § 14, odst. 1; ustanovení o propachtování

společenstevních honiteb platí přiměřeně.

§ 21.

(1)

Vlastníci honiteb, kteří chtějí vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři

honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky nebo pachtýři honiteb (společenstevních

i vlastních) pověřeny výkonem práva myslivosti,v dalším myslivečtí hospodáři, musí

míti platný roční lovecký lístek a prokázati, že již nejméně ve třech létech, třebas

ne po sobě jdoucích, měli roční lovecké lístky a jsou československými státními občany.

(2)

Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povoliti ministerstvo zemědělství, na Slovensku

pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(3)

Pachtýřem společenstevní honitby nebo společenstevní honitby sloučené může býti myslivecká

společnost, jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného ministerstvem zemědělství

v dohodě s ministerstvem vnitra, musí býti předem schváleny příslušným zemským národním

výborem, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, osoba fysická

nebo stát (pro krycí honitby). Do rozhodnutí o neschválení stanov lze podati odvolání

k ministerstvu zemědělství do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Při propachtování

společenstevní honitby budiž především přihlíženo k nabídce místní myslivecké společnosti.

Členy myslivecké společnosti mohou býti jen držitelé loveckých lístků a většinu členů

společnosti musí tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští a lesní zaměstnanci a příslušníci

ostatních pracujících vrstev obyvatelstva měst a venkova. Společnost musí jednoho

z členů jakožto mysliveckého hospodáře oznámiti okresnímu národnímu výboru, jemuž

musí rovněž hlásiti změnu v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba, která nemá dosud

lovecký lístek, může se sice státi členem myslivecké společnosti, jest však povinna

do 6 měsíců ode dne, kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti. Neučiní-li tak,

ztrácí členství. Počet členů musí býti úměrný rozloze a jakosti honitby a rozhodne

o něm zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy,

při schvalování stanov.

§ 22.

(1)

Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku, a to nejméně na dobu 6 let,

v honitbách se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé stanoví se doba pachtovní

nejméně na dobu devíti let tak, aby pachtovní poměr končil 31. prosince. Podpacht

honitby jest zakázán; podpacht části honitby jest však přípustný, je-li podpachtýřem

vlastník nebo pachtýř sousední honitby a zlepší-li se podpachtem části honitby podmínky

pro řádný provoz myslivosti. Má-li honitba větší rozlohu, může býti rozdělena na dvě

či více honiteb, při čemž každá z nich musí míti nejméně 500 ha honební plochy. Rozdělení

povoluje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé

myslivecké jednoty. Členové myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají propachtovateli

z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci rukou společnou a nerozdílnou.

(2)

Pachtovní honební smlouva zaniká

a)

uplynutím pachtovní doby,

b)

smrtí pachtýře, a je-li pachtýřem myslivecká společnost (§ 21, odst. 3), jejím zánikem,

c)

pravoplatným odepřením nebo pravoplatným odnětím loveckého lístku mysliveckému hospodáři,

je-li v takovém případě pachtýřem honitby myslivecká společnost, nebo byl-li myslivecký

hospodář pověřen výkonem práva myslivosti pachtýřem (§ 21, odst. 1), zanikne smlouva,

neustanoví-li společnost nebo jiný pachtýř do 30 dnů nového mysliveckého hospodáře,

d)

zánikem propachtované honitby,

e)

dobrovolnou dohodou,

f)

výpovědí podle ustanovení pachtovní smlouvy.

(3)

Může-li v případě zániku pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm. c) býti honitba

propachtována jen za nižší než dosavadní pachtovné, jest dřívější pachtýř povinen

nahraditi rozdíl v pachtovném až do uplynutí doby s ním smluvené, jakož i náklady

spojené s novým propachtováním.

§ 23.

(1)

Přejde-li propachtovaná vlastní honitba (§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě

spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel do pachtovní honební smlouvy na místo

dosavadního propachtovatele, po případě přistoupí k dosavadnímu propachtovateli jako

spolupropachtovatel.

(2)

Přejdou-li pozemky společenstevní nebo sloučené společenstevní honitby do vlastnictví

jiné osoby, vstoupí nabyvatel do práv a povinností dosavadního vlastníka, jakožto

člena honebního společenstva, leč by u těchto pozemků, po případě ve spojení s ostatními

pozemky nabyvatelovými, byly dány podmínky vzniku vlastní honitby a nabyvatel uplatnil

nárok na vlastní honitbu.

(3)

Sníží-li se výměra honitby, pokud neklesne pod předepsanou nejmenší výměru, má snížení

výměry za následek poměrné snížení a zvýšení výměry za následek poměrné zvýšení pachtovného.

§ 24.

(1)

Pro následující druhy zvěře se stanoví doba lovu takto

jeleni (všeho druhu) .....

od 1. září do 31. prosince

daněk .....

od 1. září do 30. listopadu

muflon .....

od 1. října do 31. prosince

laň, danělka, kolouch a daňče, muflonka a mufloňata .....

od 1. listopadu do 31. prosince

srnec .....

od 16. května do 30. září

srna a srnče .....

od 1. října do 31. prosince

bachyně zvěře černé .....

od 1. října do konce února

zajíc .....

od 1. října do 31. prosince

jezevec .....

od 1. srpna do 15. listopadu

kuny .....

od 1. prosince do 31. ledna

drop-kohout .....

od 1. dubna do 30. dubna

divoký krocan a kouhout tetřeví a tetřívčí .....

od 16. března do 15. května

bažanti-kohouti (všeho druhu) .....

od 1. října do 31. prosince

bažanti-slepice (všeho druhu) .....

od 1. listopadu do 31. prosince

koroptev .....

od 16. srpna do 31. října

sluka lesní .....

od 1. září do 15. dubna

sluky bahenní a kolihy .....

od 1. srpna do 31. prosince

holub-hřivnáč .....

od 1. července do 31. prosince

divoké husy .....

od 16. července do 31. prosince

divoké kachny .....

od 1. srpna do 30. listopadu

lyska a roháči .....

od 16. července do 31. ledna

volavka popelavá .....

od 1. července do 31. ledna

kvíčala .....

od 1. října do 31. března

káně lesní a rousná ......

od 1. září do 31. března

havran .....

od 1. dubna do 31. května.

(2)

Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: medvěd, rys a divoká kočka v zemích České

a Moravskoslezské, norek, kamzík, kozorožec, svišť, vydra, tetřeví a tetřívčí slepice,divoká

krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák, hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna zrzohlavá,

racek, krkavec, ořešník, sovy, luňáci, ostříž, dřemlík, poštolky, vodouši, jespáci,

břehouši, kulíci, bukači, potáplice, labutě, jeřábi, chřástalové, orlové, supi, sokol

stěhovavý, raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.

(3)

Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř černá kromě bachyně, která je chráněna od 1.

března do 30. září, divoký králík, liška, tchoř, veverka, hranostaj, lasice, jestřáb,krahujec,

pochop, pilich, moták, vrány (černá a šedivka), straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka

není hájena na rybnících plůdkových a třecích. Lov jezevců, kání lesních a rousných,

jakož i sov a ježků jest výjimečně v udržovaných bažantnicích volný po celý rok; obvod

takových bažantnic stanoví okresní národní výbor.

(4)

Mláďata zvěře jelení, daňčí, mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé se považují za kolouchy,

po případě daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata a kozorožčata do 31. března následujícího

roku po jejich kladení.

(5)

Ustanovení zákonů o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství a jiných obecně užitečných

zvířat neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená podle tohoto zákona za zvěř.

(6)

Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí pro obory a o zvěři, která se v ní

chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(7)

Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy,

může měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, je-li to odůvodněno místními klimatickými

nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován zdravý stav zvěře a aby bylo zabráněno

jejímu degenerování, aby nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo

provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, dále vyžadují-li toho účely

vědecké nebo péče o myslivost, při čemž jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře

zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře, které jsou nebo budou chráněny jako přírodní

památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství a osvěty, které, pokud jde

o Slovensko, si vyžádá vyjádření pověřenectva školství a osvěty.

(8)

Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona hájen, vyhubení, nebo

vyžaduje-li toho ochrana přírody, může ministerstvo zemědělství po slyšení ministerstva

školství a osvěty, na Slovensku také po vyjádření příslušných pověřenectev, stanoviti

částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře. Totéž platí o zvěři ostatní,

jmenovitě v mimořádných případech, jako při živelních pohromách, zhoubných nemocích

a pod., kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, nebo zjistí-li se,

že stav některé zvěře utrpěl nešetřením ustanovení § 27, odst. 1 nebo špatným hospodařením

a neučinil-li okresní národní výbor již příslušné opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro

takové opatření nemá oprávněný k výkonu práva myslivosti, po případě honební výbor,

nárok na slevu pachtovného nebo náhradu škody.

(9)

Opatření podle předchozích odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých

důvodů na více let nebo do odvolání, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců a

Československé myslivecké jednoty.

(10)

Okresní národní výbor může mysliveckému hospodáři povoliti výjimky z ustanovení odstavců

1 až 3, jde-li o usmrcení poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům

chovu.

(11)

Odstřel zvěře spárkaté, vyjma odstřel zvěře černé mimo obory, jakož i odstřel dropů,

divokých krocanů, tetřevů a tetřívků smí se prováděti jen podle plánu odstřelu, schváleného

okresním národním výborem. Plán odstřelu jest předložiti ve dvou stejnopisech nejpozději

jeden měsíc před počátkem doby odstřelu ke schválení okresnímu národnímu výboru; nedojde-li

ke schválení v této lhůtě, považuje se plán za schválený.

(12)

Myslivecký hospodář jest povinen vésti podle směrnic, které vydá vyhláškou v Úředním

listě ministerstvo zemědělství po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy,

záznamy o odstřelu veškeré zvěře a podávati o něm hlášení pro statistické účely.

§ 25.

Myslivecký hospodář jest povinen používati při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného

psa. Bližší předpisy může vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo

zemědělství a pozemkové reformy.

§ 26.

(1)

Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře byl zmenšen v zájmu

polního, ovocnářského nebo lesního hospodářství, může zemský národní výbor, na Slovensku

pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po vyšetření věci naříditi po slyšení

Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři,

aby dal určitý počet kusů této zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené lhůtě,

a to třeba i v době hájení, nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil určitý

počet kusů této zvěře v době hájení. Pro zmíněné nařízení nemá pachtýř nárok na slevu

pachtovného ani na náhradu škody.

(2)

Nevyhoví-li myslivecký hospodář nařízení podle odstavce 1, může zemský národní výbor,

na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po případě z jejich zmocnění

okresní národní výbor, dáti provésti nařízený odstřel nebo odchytání zvěře na jeho

útraty. Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři za náhradu přiměřených výloh spojených

s nuceným odstřelem nebo odchytáním zvěře, které určí okresní národní výbor, který

dal odstřel nebo odchytání provésti.

(3)

Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro obory (§ 5, odst. 3) o zvěři, která se

tam chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

§ 27.

(1)

Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené

krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.

(2)

Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení

předchozího odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na jeho náklad.

(3)

Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může

okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně

zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.

§ 28.

(1)

Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc zvěře, nebo je-li podezření z takové nemoci,

nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře, jest myslivecký hospodář, po případě honební

výbor, povinen hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu výboru. V ohlášení nutno

uvésti druh zvěře a označiti blíže místo, kde se zvěř nachází. Opatřením, která učiní

okresní národní výbor z důvodů veterinárnězdravotních, musí se myslivecký hospodář,

po případě honební výbor, v postižené honitbě i v honitbách sousedních podrobiti.

(2)

Opatření podle odstavce 1 může okresní národní výbor učiniti i bez ohlášení podle

odstavce 1.

(3)

Taková nutná opatření musí okresní národní výbor neprodleně hlásiti zemskému národnímu

výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(4)

Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření,

může okresní národní výbor naříditi povinný odstřel nemocné nebo z nemoci podezřelé

zvěře. Nesplní-li myslivecký hospodář toto nařízení ve stanovené lhůtě, může okresní

národní výbor provésti odstřel na jeho účet, v případě § 14, odst. 1 na účet honebního

společenstva. Zvěřina musí býti bez náhrady na vyzvání předložena okresnímu národnímu

výboru k vyšetření.

§ 29.

(1)

V honitbě obstarává ochranu myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný

myslivecký personál ochranný, v dalším myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář,

vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou.

Vlastník honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž vzat okresním národním výborem

do přísahy na svou žádost a osoba pověřená výkonem práva myslivosti na žádost toho,

kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil (§ 14, odst. 1. § 20 a § 21, odst. 3).

Do přísahy vzatý myslivecký hospodář budiž považován za mysliveckého hajného. Kromě

toho přísluší všeobecný dohled na plnění předpisů tohoto zákona orgánům bezpečnosti.

(2)

Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze honitby mají býti myslivečtí hajní

ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor; při tom platí zásada, že jeden myslivecký

hajný se musí ustanoviti při výměře od 500 ha honební plochy. Několik sousedních honiteb

může míti společného mysliveckého hajného, je-li tím ochranná myslivecká služba zajištěna.

(3)

Není-li společenstevní nebo sloučená společenstevní honitba propachtována, jest honební

výbor povinen ustanoviti do propachtování honitby potřebný počet mysliveckých hajných

na náklad honebního společenstva.

(4)

Myslivecký hajný, pokud koná službu, požívá stejné ochrany jako orgány veřejné. O

vzetí do přísahy mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech platí dosavadní

předpisy.

(5)

Myslivecký hajný musí při výkonu služby míti předepsaný viditelný služební odznak

a míti s sebou písemné osvědčení o složení přísahy, vydané okresním národním výborem,

a tímto se při zákroku na požádání prokázati. Ve službě jest oprávněn nositi lovecké

zbraně, uvedené v osvědčení o složení přísahy. Osvědčení opravňuje mysliveckého hajného

k výkonu práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven, a to v rozsahu povolení

daného mu tím, kdo ho ustanovil, při čemž musí býti pojištěn proti následkům odpovědnosti

z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona musí nově ustanovený

myslivecký hajný splniti vedle náležitostí odstavce 1 i podmínky pro získání loveckého

lístku.

(6)

Myslivecký hajný smí vykonávati ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě v honitbách,

pro které byl ustanoven.

§ 30.

(1)

Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří

a dravými zvířaty, jakož i péči o dodržování předpisů vydaných k ochraně zvěře a myslivosti.

(2)

Osoby, jimž přísluší ochrana myslivosti, jsou oprávněny zejména

a)

zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí

v honitbě mimo veřejné silnice a cesty nebo takové cesty, kterých se všeobecně užívá

jako spojení mezi obcemi, zemědělskými usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném

výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, a zjistiti jejich totožnost.

V takových případech jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým osobám zbraně, lovecké

a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě i loveckého psa a fretku,

vykázati je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním orgánům. Přistižení

jsou povinni bez váhání uposlechnouti,

b)

usmrcovati v honitbě psy hledající nebo pronásledující zvěř nebo k ní se plížící

mimo vliv svého pána ve vzdálenosti větší než 200 m od obydleného domu. Toto oprávnění

se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m, a též na psy

lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské psy vojenské a policejní psy, pokud

jsou jako takoví k rozeznání a pokud jich oprávněný k jejich službě používá, nebo

pokud se při výkonu služby přechodně vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče,

c)

usmrcovati kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího

obydleného domu nebo v honitbě pytlačící,

d)

hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř a ostatní dravá zvířata, při čemž se rozumí

zvěří škodlivou (škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá a dravými zvířaty všechna

nelovná zvířata myslivosti škodlivá, na př. pytlačící psi, kočky a v bažantnici ježci.

(3)

Oprávnění podle odstavce 2, písm. b) až d) přísluší též mysliveckému hospodáři, který

je může přenésti na loveckého hosta.

(4)

Vlastník psů a koček usmrcených v honitbách může požadovati náhradu utrpěné škody

jen tehdy, dokáže-li, že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost usmrcení shora

uvedených zvířat.

(5)

Odebrané zbraně, lovecké a chytací nástroje, po případě i lovecké psy nebo fretky

podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu výboru, v

jehož obvodě byly odebrány, a věc oznámiti okresnímu národnímu výboru nebo nejbližšímu

orgánu bezpečnosti.

(6)

Vysazovati divoké králíky ve volné přírodě a zvěř černou mimo obory je zakázáno.

(7)

Vlastníkům psů je zakázáno nechati psy volně pobíhati v honitbě.

(8)

Neoprávněným osobám je zakázáno odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení zhaslou

zvěř.

§ 31.

(1)

Zvěř postřelená nebo jinakým způsobem zraněná, která přeběhne do cizí honitby, nesmí

tam býti stíhána bez svolení mysliveckého hospodáře; nedá-li však svolení, jest povinen

sám takovou zvěř dále stíhati.

(2)

Přeběhne-li postřelená zvěř spárkatá do sousední cizí honitby a zhasne v dohledu,

jest ten, kdo ji postřelil, a při společném výkonu práva myslivosti více osobami ten,

kdo výkon řídí, povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti a ukrýti, není však oprávněn

při překročení hranice honitby vzíti s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby,

v níž byla postřelena, je však povinen co nejdříve oznámiti případ mysliveckému hospodáři,

v jehož honitbě postřelená zvěř zhasla. Přešla-li zvěř uvedená v tomto odstavci do

sousední honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené povinny oznámiti

to mysliveckému hospodáři honitby, do níž zvěř přešla, označiti nástřel a místo přechodu.

Není-li jiná dohoda, patří trofej tomu, kdo zvěř složil, zvěřina pak mysliveckému

hospodáři honitby, v níž zvěř zhasla. Takový kus zvěře se započítá do plánu odstřelu

toho, komu patří trofej, u zvěře bez trofeje tomu, komu patří zvěřina.

(3)

Na pozemcích nehonebních lze postřelenou zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li

se předem o tom vlastník pozemku; zvěř zhaslá nebo padlá na takových pozemcích náleží

mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě takový pozemek leží.

§ 32.

Ministerstvo zemědělství jest oprávněno po vyjádření Jednotného svazu zemědělců a

Československé myslivecké jednoty omeziti právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon

z důvodů státních zájmů, zejména pro účely vědecké, ochranu přírody, nebo zřízení

reservací pro zvěř, a na návrh ministra vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení cizineckého

ruchu. V tom případě platí přiměřeně předpisy o pachtovném a o náhradě škod podle

tohoto zákona.

§ 33.

(1)

Vykonávati právo myslivosti může vedle mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) každý,

kdo má platný lovecký lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem vystavena povolenka

k lovu (lovecký host) podle vzoru, který vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku

po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy; povolenky není třeba, je-li

lovu přítomen myslivecký hospodář. Při společných honech stačí jedna povolenka pro

všechny účastníky honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných k výkonu práva myslivosti

(spoluvlastníci vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu podepsána všemi mysliveckými

hospodáři. Pachtýři jest zakázáno vydávati tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro

sbírání vajec pernaté zvěře a shozů paroží se nevyžaduje lovecký lístek, postačí pouze

povolenka k lovu.

(2)

Kdo vykonává právo myslivosti, musí s sebou nositi lovecký lístek, po případě i povolenku

k lovu a jest povinen předložiti tyto průkazy na požádání veřejným bezpečnostním orgánům,

mysliveckému hospodáři a mysliveckým hajným.

(3)

Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své řádné

bydliště. Osobám, které nemají řádného bydliště, vydá lovecké lístky okresní národní

výbor, v jehož obvodě se právě zdržují. Lovecký lístek nahrazuje zbrojní pas pro lovecké

zbraně v něm uvedené podle druhu zbraně, výrobní firmy nebo značky a ráže.

(4)

Lovecké lístky jsou

a)

roční lovecký lístek pro tuzemce,

b)

tříroční lovecký lístek pro tuzemce,

c)

roční lovecký lístek pro cizozemce,

d)

měsíční lovecký lístek pro cizozemce,

e)

roční bezplatný lovecký lístek pro žáky a posluchače lesnických a hájenských škol

a pro lesní praktikanty,

f)

tříroční bezplatný lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání.

(5)

Žádost o vydání loveckého lístku se podává na vzoru, který určí ministerstvo zemědělství,

na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. K žádosti

jest připojiti

a)

potvrzení zachovalosti, že není důvodů pro odepření vydání loveckého lístku podle

§ 35, odst. 1 a 2,

b)

průkaz, že žadatel jest členem Československé myslivecké jednoty,

c)

podobenku z poslední doby,

d)

průkaz, že žadatel měl již nejméně jeden roční lovecký lístek, platný v kterémkoliv

roce v Československé republice nebo složil zkoušku z myslivosti, mysliveckou nebo

lesnickou zkoušku nebo absolvoval některou lesnickou nebo hájenskou školu nebo jest

žákem lesnické nebo hájenské školy, po případě lesním praktikantem,

e)

průkaz, že žadatel uzavřel na dobu platnosti loveckého lístku pojištění proti následkům

odpovědnosti z výkonu práva myslivosti (§ 36, odst. 1),

f)

písemný souhlas zákonného zástupce, je-li žadatel osoba nezletilá, po případě písemný

souhlas manžela nebo jiného zákonného zástupce, je-li žadatelkou nezletilá manželka.

(6)

Průkazy podle odstavce 5, písm. a), b) a d) není třeba připojovati k žádostem o udělení

loveckých lístků pro cizince.

(7)

Jde-li o vydání tříročního loveckého lístku, musí žadatel předložiti průkazy podle

odstavce 5, písm. b) a e) platné pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek vydán.

(8)

Roční bezplatný lovecký lístek [odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby mladší 18 let

k výkonu práva myslivosti jen za doprovodu myslivce z povolání.

§ 34.

Za vydání loveckého lístku vybírá okresní národní výbor dávku za úřední úkony ve věcech

správních, jejíž výši a způsob vybírání stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě

s ministerstvem financí a vyhlásí v Úředním listě. Výtěžek dávek přísluší ministerstvu

zemědělství, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, pro zvelebování

myslivosti. Za vydání bezplatných loveckých lístků se dávka nevybírá.

§ 35.

(1)

Lovecký lístek musí býti odepřen osobám

a)

kterým není ještě 18 let, kromě osob uvedených v § 33, odst. 4, písm. e),

b)

zbavených zcela nebo částečně svéprávnosti,

c)

které pro tělesné nebo duševní vady nejsou způsobilé bezpečně ovládati ručnici,

d)

které nepředloží průkaz stanovený v § 33, odst. 5, písm. d) a neprokáží členství

v Československé myslivecké jednotě a pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu

práva myslivosti, s výjimkou osob uvedených v § 33, odst. 6,

e)

kterým byl odňat lovecký lístek okresním národním výborem, po dobu odnětí, nebyla-li

doba odnětí stanovena, po dobu, po kterou důvod k odnětí trvá,

f)

které byly pravoplatně nepodmíněně odsouzeny pro zločin vůbec, nebo pro přečin nebo

pro přestupek ke ztrátě volebního práva, pokud nenabyly soudní bezúhonnosti, jde-li

však o pytláctví, pokud neuplynulo alespoň 10 let ode dne, kdy trest byl vykonán,

pravoplatně prominut nebo kdy byl výkon trestu promlčen,

g)

odsouzeným pro přečin nebo přestupek proti bezpečnosti života spáchaný neopatrným

zacházením se střelnou zbraní, a to po dobu 3 let od odpykání trestu, nebo, zněl-li

rozsudek na pokutu, po dobu 3 let ode dne, kdy byla zaplacena,

h)

které zneužily loveckého lístku buď tím, že použily cizího loveckého lístku, nebo

že svůj vlastní lovecký lístek ponechaly jiné osobě, dále těm osobám, které byly potrestány

pro přestupek předpisů o šetření zvěře nebo předpisů o loveckých lístcích, a to na

dobu 5 let ode dne potrestání.

(2)

Lovecký lístek může býti odepřen zejména osobám

a)

které byly v posledních 5 letech odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti

střelnou zbraní nebo pro jednání z nedbalosti proti předpisům o zbrani, střelivu a

třaskavinách,

b)

které zneužily povolenky k lovu,

c)

které byly v posledních 3 letech pravoplatně odsouzeny soudem nebo správním úřadem

pro lesní nebo polní krádež nebo pych, pro jednání proti předpisům na ochranu myslivosti

nebo pro týrání zvířat,

d)

které nemají řádné bydliště na území Československé republiky,

e)

které nejsou československými státními občany,

f)

proti kterým podala Československá myslivecká jednota nebo příslušný Jednotný svaz

zemědělců odůvodněné námitky rázu mysliveckého, o nichž žadatel musí býti slyšen,

g)

proti kterým jest zahájeno soudní trestní řízení pro čin, při němž odsouzení má za

následek, že vydání loveckého lístku musí býti odepřeno.

(3)

Okresní národní výbor (§ 33, odst. 3) odebere lovecký lístek, aniž vrátí vybranou

dávku, zjistí-li se dodatečně nebo vznikne-li po jeho vydání taková okolnost, pro

kterou by lovecký lístek nemohl býti vydán podle odstavce 1. Mysliveckému hospodáři

budiž odebrán lovecký lístek na dobu 6 let, obchází-li zákaz podpachtu nebo porušuje-li

opětovně nebo hrubě ustanovení tohoto zákona.

§ 36.

(1)

Dostatečné pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti [§ 33,

odst. 5, písm. e)] je, když krycí částka činí pro každý případ škody

a)

je-li zraněna nebo usmrcena jedna osoba, nejméně .............. 100.000 Kčs,

b)

je-li raněno nebo usmrceno několik osob, nejméně ............. 400.000 Kčs,

c)

při věcných škodách nejméně ........................... 20.000 Kčs.

Pojišťovací podmínky pro pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti

nesmí obsahovati výhradu v tom směru, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného

chování pojištěncova.

(2)

Ministerstvo zemědělství může, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství

a pozemkové reformy, stanoviti a vyhlásiti nejmenší pojistné částky jinak než v odstavci

1 uvedeno, rozšířiti rozsah pojištění u mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) a naříditi

pojištění loveckých psů.

§ 37.

Ustanovení §§ 33 až 36 se netýkají členů diplomatického sboru ani jiných osob, které

požívají v Československé republice výsad členů diplomatických missí, ani cizích konsulů

v Československé republice z povolání, pokud vzájemnost jest zaručena. Legitimace

vydávané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí vždy na jeden kalendářní rok

a opatřené podobenkou nahrazují u těchto osob lovecký lístek.

§ 38.

(1)

Jest zakázáno

a)

stříleti spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používati při

střelbě na ni dutinek s okrajovým zápalem nebo dutinek kratších 40 mm, i když jde

o ránu dostřelnou,

b)

používati zradidel za účelem lovu, vyjímajíc lov lišek,

c)

používati při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných,

d)

vyháněti spárkatou zvěř s polí za účelem lovu pomocí zvonků, chřestidel a pod.,

e)

naháněti zvěř při měsíčním světle za účelem lovu a loviti zvěř (kromě zvěře černé,

tetřevů, tetřívků a sluk) za noci, t. j. hodinu po západu slunce až do hodiny před

východem slunce,

f)

loviti zvěř z letadel nebo z motorových vozidel,

g)

stříleti spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti 200 m od krmelců a solisk a dropy

v době náledí,

h)

lákati zvěř užitkovou v době zimní krmivem do budov, dvorů nebo zahrad, aby tam byla

lovena, kromě případu uvedeného v odstavci 3,

ch)

vykonávati myslivost způsobem, jímž se zvěř zbytečně trýzní,

i)

klásti samostříly,

j)

chytati zvěř do ok nebo na lep,

k)

používati lapacích zařízení, jimiž se zvěř nechytí živá a nezraněná, jakož i lapacích

zařízení umístěných na kůlech, stromech nebo jiných vyvýšených předmětech a vyvýšeninách

půdy s výjimkou košů, do kterých se jestřáb a jiní dravci chytají živí, a s výjimkou

používání talířových želez k lapání lišek, dal-li k tomu výjimečně povolení okresní

národní výbor,

l)

usmrcovati zvěř plynem a tráviti zvěř jedem. Myslivecký hospodář a myslivecký hajný

mohou však, dodrží-li předpisy o použití jedů, tráviti vrány nebo straky fosforovým

těstem v uzavřených vejcích nebo v jiných návnadách a s povolením okresního národního

výboru lišky jedem,

m)

od začátku května až do skončení sklizně bez zvláštního svolení majitele plodin na

obdělaných a zejména na osetých polích a ve vinicích loviti nebo honiti. Tento zákaz

nevztahuje se na louky, pole, na nichž se pěstují pícniny, kromě jetelin na semeno,

nebo řepa, kukuřice, zelí nebo brambory, a vůbec na řádkové osetí s menšími mezerami,

n)

loviti na místech, na kterých by výkon práva myslivosti rušil veřejný klid, pořádek

nebo bezpečnost, nebo ohrožoval život lidí,

o)

vystříleti užitkovou zvěř, zejména v posledním roce pachtu,

p)

používati psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře,

q)

stříleti zvěř užitkovou na čekané v obvodu 100 m od hranic honitby,

r)

odstřelovati bažanty ve vzdálenosti 100 m od obvodu (§ 24, odst. 3) cizí, okresním

národním výborem po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké

jednoty uznané bažantnice.

(2)

Výkon práva myslivosti na pozemcích sloužících vojenským účelům nebo důležitých pro

obranu státu a v okolí těchto pozemků bude omezen nebo vyloučen ministerstvem zemědělství

v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(3)

Chytati zvěř, kromě králíků a škodné zvěře, lze jen s povolením okresního národního

výboru, a to k účelům chovným.

§ 39.

(1)

Zvěř, zvěřinu nebo vejce pernaté zvěře získané v honitbě smí uvésti do oběhu jen

myslivecký hospodář a osoby, které podle živnostenského oprávnění s tímto zbožím obchodují.

Při tom zůstávají předpisy veterinárnězdravotní a o potravinách nedotčeny. Myslivecký

hospodář musí vésti časově správné záznamy o tom, kdy, komu a jaké množství a které

zvěře (zvěřiny) nebo vajec pernaté zvěře přenechal.

(2)

Jde-li však o zvěř spárkatou nebo zvěřinu nebo o její části (kromě hlavy, krku, běhů,

žeber, břišních částí a vnitřností), nebo o vejce pernaté zvěře, možno toto zboží

dopravovati mimo honitbu, kde byla ulovena, jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu).

(3)

Dodací lístek vydá myslivecký hospodář nebo jeho zmocněnec. V dodacím lístku jest

uvésti honitbu, obec, sídlo příslušného okresního národního výboru, počet (množství),

druh, pohlaví zvěře, běžné číslo dodacího lístku a datum jeho vydání; dodací lístek

budiž čitelně podepsán tím, kdo jej vydal.

(4)

Myslivecký hospodář nepotřebuje pro zvěřinu ze své honitby dodací lístek, musí se

však vykázati potvrzením okresního národního výboru o tom, že jest mysliveckým hospodářem.

(5)

Od 16. dne doby hájení až do jejího skončení nesmí se, kromě výjimek uvedených v

odstavcích 7 a 10, zvěř užitková, pro kterou je stanovena doba hájení v § 24, ani

živá, ani mrtvá, ani v celku, ani v částech, v obchodech, na trzích, v hostincích

nebo jakkoliv jinak k prodeji nabízeti, prodávati nebo vůbec uváděti do oběhu a dopravovati.

(6)

Pokud je u některého druhu zvěře rozdílná doba hájení pro různá pohlaví, smí býti

zvěřina k prodeji nabízena nebo vůbec do oběhu uváděna jen tehdy, lze-li bezpečně

určiti pohlaví kusu.

(7)

Byla-li jakákoliv zvěř ulovena v oborách nebo povolil-li příslušný úřad mimořádně

podle platných předpisů nebo nařídil-li lov určitého druhu zvěře užitkové v době hájení,

lze takovou zvěř nebo zvěřinu mimo honitbu, kde byla ulovena, nabízeti k prodeji,

prodávati nebo dopravovati jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu), který potvrdí

okresní národní výbor.

(8)

Ustanovení odstavců 2 a 7 platí též o užitkové zvěři a zvěřině dovezené z ciziny,

při čemž je rozhodující doba hájení, platná v místě, kam jest zásilka určena, a potvrzení

celního úřadu nahrazuje dodací lístek.

(9)

Osoby, které zvěř (zvěřinu) při provozu živnosti spotřebují nebo ji prodávají (obchody

se zvěří, řeznictví, hostince a jídelny a pod.),mohou jakoukoliv zvěř, zvěřinu a její

části převzíti nebo dopravovati jen s dodacím lístkem a musí vésti časově správné

obchodní knihy o zvěři, do nichž zapíší každé získání a upotřebení zvěřiny (po případě

části zvěřiny) nejpozději do 24 hodin po jejím obdržení, upotřebení nebo prodeji.

(10)

Zvěřinu, po případě i části zvěřiny zvěře spárkaté, která byla ulovena v zákonné

době lovu nebo podle zvláštního úředního povolení nebo nařízení v době hájení a má

býti v době hájení uložena v obchodech, chladírnách nebo mrazírnách, jest majitel

povinen ohlásiti příslušnému místnímu národnímu výboru, a to tak, aby nejdéle do 15

dnů po uplynutí zákonné doby lovu nebo, jde-li o zvěř ulovenou v době hájení, ode

dne jejího ulovení mohl místní národní výbor úředně zjistiti její druh a počet, po

případě i váhu, a zvěřinu úředně označiti.

(11)

Ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové

reformy, vydá vzory dodacích lístků a knih o zvěři a může zavésti i listy o původu

zvěře a plomby pro zvěř.

(12)

Dodací lístek pro zvěř (zvěřinu) a knihu o zvěři jest kdykoliv na vyzvání příslušných

úředních orgánů předložiti.

(13)

Pokud jest dopravovaná zvěř (zvěřina) bez dodacího lístku, ač podle ustanovení tohoto

paragrafu jest to předepsáno, bude zvěř (zvěřina) prohlášena za propadlou ve prospěch

státu.

§ 40.

(1)

Myslivecký hospodář (§ 21, odst. 1) jest povinen hraditi

a)

škodu, kterou v honitbě na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud

nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobí sám, jeho personál nebo

jeho lovečtí hosté nebo lovečtí psi jeho nebo jmenovaných osob (škoda způsobená výkonem

práva myslivosti),

b)

škodu, kterou v honitbě na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud

nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobí užitková zvěř a zvěř černá

(škoda způsobená zvěří).

(2)

Je-li více osob povinných podle odstavce 1, ručí všechny, je-li pachtýřem honitby

myslivecká společnost, všichni její členové, a využívá-li honitbu honební společenstvo

na vlastní účet, všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou za náhradu škod

způsobených výkonem práva myslivosti a zvěří.

(3)

Škody způsobené na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,

vinné révě nebo lesních porostech zvěří, která není užitkovou zvěří a unikla z obor,

jest povinen hraditi myslivecký hospodář obory, ledaže by prokázal, že vyběhnutí zvěře

z obory bylo umožněno poškozením oplocení obory vyšší mocí nebo osobou, za niž podle

všeobecných předpisů neručí.

(4)

Kdo jest povinen hraditi škody způsobené výkonem práva myslivosti, jest oprávněn

domáhati se pořadem práva náhrady na tom, kdo škodu přímo zavinil.

§ 41.

(1)

Držitel pozemku jest oprávněn zabezpečiti jej proti vnikání zvěře, avšak učiněná

opatření nesmějí býti zařízena na chytání zvěře a musí býti upravena tak, aby se zvěř

nemohla jimi poraniti. Při tom jest tam, kde je nebezpečí záplavy, učiniti vhodná

opatření, aby se zvěř mohla zachrániti, kdyby voda vystoupila.

(2)

Držitel pozemku je též oprávněn zvěř od svých pozemků dáti odháněti hlídači k tomu

ustanovenými, postavením plašidel, nočními ohni, hlukem a pod. Zvěř však nesmí plašiti

v době, kdy mu je známo, že myslivecký hospodář jest přítomen v honitbě, aby zvěř

lovil.

(3)

Myslivecký hospodář jest oprávněn chrániti polní a lesní plodiny též ohradami nebo

jinými opatřeními proti poškozování zvěří, pokud se tímto neomezuje užívání pozemků.

Myslivecký hospodář jest však i v tomto případě povinen hraditi škodu zvěří způsobenou,

nedokáže-li, že účel oněch opatření byl zmařen vinou poškozeného.

(4)

Držitel vinné révy jest povinen opatřiti ji na zimu proti škodám působeným zvěří

obvyklým ochranným opatřením, jako přihrnutím hlíny k hlavám, ochranným nátěrem a

pod.

(5)

Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené podle odstavce

4, dále v neoplocených zahradách ovocných, zelinářských nebo květinových, školkách,

stromořadích nebo na stromcích po různu rostoucích nebo na pozemcích s vysokocennými

plodinami se nenahrazují a jejich majitel je má sám zabezpečiti proti škodám zvěře.O

tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní národní

výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(6)

Škody zvěří způsobené na plodinách dozrálých ke sklizni nebo již sklizených, avšak

ještě s pole neodvezených, netřeba hraditi, když se buď dokáže, že v době, kdy škoda

byla způsobena, plodiny při řádném hospodářství již mohly nebo měly býti odvezeny,

anebo, jde-li o plodiny, které také venku mohou býti uschovány, že nebyla učiněna

opatření, jimiž se obvykle chránívají při řádném hospodářství plodiny toho druhu proti

škodám působeným zvěří.

(7)

Byla-li škoda na obilí nebo jiných plodinách, jichž plná cena se dá zjistit teprve

v době sklizně, způsobena výkonem práva myslivosti nebo zvěří před touto dobou, nutno

ji hraditi v té míře, v jaké se jeví v době sklizně. V tomto případě budiž od skutečné

škody, kterou poškozený utrpěl na plodinách svých pozemků, odečten náklad, který by

poškozený byl musel nésti až do sklizení plodiny. Kdyby podle pravidel řádného hospodářství

bylo bývalo možno utrpěnou škodu ještě v témže roce odčiniti nebo zmenšiti novou setbou,

budiž na to při odhadu vzat zřetel.

§ 42.

(1)

Nedojde-li mezi poškozeným a mysliveckým hospodářem k dohodě o náhradě škod způsobených

výkonem práva myslivosti nebo zvěří, rozhoduje rozhodčí soud, který se skládá z předsedy

nebo jeho náměstka a ze dvou rozhodčích, z nichž jmenuje jednoho poškozený a druhého

myslivecký hospodář. Náměstek předsedy nastoupí, byl-li předseda odmítnut jako člen

rozhodčího soudu, nebo není-li mu možno pro nemoc nebo z jiných důvodů své povinnosti

dostáti.

(2)

Předsedu, jakož i jeho náměstka jmenuje na dobu šesti let pro jednu nebo několik

sousedících honiteb okresní národní výbor z terna, navrženého honebním výborem (honebními

výbory) po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké

jednoty. Předsedou a jeho náměstkem smějí býti jmenovány jen osoby bezúhonné a nestranné,

kterým jsou dostatečně známy poměry zemědělské a lesní a myslivost v obvodu, pro který

jsou ustanoveny.

(3)

Předseda a jeho náměstek slíbí po svém jmenování do rukou předsedy okresního národního

výboru, že budou svědomitě a nestranně vykonávati svoji funkci. Jména a bydliště ustanovených

předsedů a náměstků oznámí okresní národní výbor honebním výborům a mysliveckým hospodářům

a vyhlásí je v obcích, pro jejichž honitbu byli ustanoveni.

(4)

Okresní národní výbor zbaví předsedu nebo jeho náměstka funkce, objeví-li se, že

nevyhovují některé z podmínek uvedených v odstavci 2, větě druhé, nebo poruší-li povinnosti

uvedené v odstavci 3, větě prvé.

§ 43.

(1)

Bydlí-li myslivecký hospodář mimo obec, pro jejíž obvod je předseda rozhodčího soudu

určen, má si ustanoviti zástupce, bydlícího v tomto obvodě, jenž by zaň přijímal doručení

a i jinak ho zastupoval v jednání u rozhodčího soudu, a oznámiti jeho jméno a bydliště

předsedovi rozhodčího soudu. Neučiní-li tak myslivecký hospodář ve lhůtě dané mu okresním

národním výborem na návrh předsedy rozhodčího soudu, jmenuje okresní národní výbor

na návrh předsedy zástupce sám a oznámí jeho jmenování jak mysliveckému hospodáři,

tak i předsedovi rozhodčího soudu.

(2)

Osoba jmenovaná podle odstavce 1 zastupuje mysliveckého hospodáře při rozhodčím soudu

tak dlouho, dokud si myslivecký hospodář neustanoví a předsedovi soudu neoznámí jiného

zástupce.

§ 44.

(1)

Poškozený má oznámiti předsedovi rozhodčího soudu způsobenou škodu a číselně určený

požadavek na její náhradu do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, jinak pozbývá nároku

na náhradu. V případech uvedených v § 41, odst. 7 není nutno udávati číselně určený

požadavek na náhradu škody a může se tak učiniti až po opětném zakročení podle § 45,

odst. 3. Předseda rozhodčího soudu má bez prodlení písemně uvědomiti mysliveckého

hospodáře o ohlášeném požadavku a zároveň ho, jakož i poškozeného, vyzvati k pokusu

o smír. Nezdaří-li se pokus o smír, má předseda rozhodčího soudu ihned vyzvati mysliveckého

hospodáře i poškozeného, jimž současně sdělí místo a dobu jednání, aby vyslali po

jednom rozhodčím do rozhodčího soudu. Není třeba, aby tito rozhodčí byli předsedovi

rozhodčího soudu dříve oznámeni, postačí, dostaví-li se k jednání řádně legitimováni.

Strany mají právo býti při jednání přítomny, jejich nepřítomnost však jednání nepřekáží.

(2)

Opomene-li některá strana vyslati rozhodčího k rozhodčímu soudu, nebo není-li tento

dostatečně legitimován, nebo byl-li jako člen rozhodčího soudu odmítnut a není-li

ihned jiný rozhodčí jmenován, který by mohl býti bez průtahů přibrán k jednání, má

předseda rozhodčího soudu jmenovati jiného rozhodčího.

(3)

Předseda (náměstek) a rozhodčí může býti odmítnut z těch důvodů, které opravňují

odmítnutí soudce. Strana, která stanoví rozhodčího sama, jest oprávněna odmítnouti

ho pouze tehdy, vznikl-li důvod k odmítnutí, nebo zví-li strana o něm, až po tom,

kdy rozhodčího jmenovala.

(4)

O odmítnutí předsedy (náměstka) rozhodne okresní národní výbor; o odmítnutí rozhodčího

rozhodne předseda (náměstek).

(5)

Rozhodčí, kteří nesplnili závazky přijetím své funkce převzaté, nebo nesplní-li je

včas, ručí podle ustanovení civilních řádů soudních.

§ 45.

(1)

Řízení před rozhodčím soudem třeba provésti pokud možno rychle a tak, aby byly zamezeny

zbytečné náklady.

(2)

Předseda se má nejprve pokusiti o smír mezi stranami. Nezdaří-li se pokus o smír,

má se rozhodčí soud po vykonaném místním šetření především přesvědčiti o tom

a)

stala-li se škoda skutečně zvěří nebo výkonem práva myslivosti, a

b)

v jaké míře jsou s odborného stanoviska odůvodněny údaje stran o skutečnostech majících

vliv na nárok na náhradu škody.

(3)

Rozhodčí soud rozhodne v mezích návrhů stran podle volného uvážení, pečlivě přihlížeje

k výsledkům veškerého jednání a provedeného šetření. Nelze-li toho času zjistiti výši

škody, rozhodne se jen o nároku na náhradu škody a o nákladech.

(4)

V případech, kde se podle výroku rozhodčího soudu musí vyčkati doby žní, aby škoda

mohla býti zjištěna, má poškozený včas navrhnouti provedení dalšího jednání ještě

před počátkem žní. Jinak zanikne nárok na náhradu škody. Předseda vyzve strany, aby

vyslaly do dalšího jednání rozhodčího soudu rozhodčí, kteří zasedali při prvém jednání.

§ 46.

(1)

Náklady, které vzejdou straně z její vlastní účasti, jakož i snad z účasti jejího

právního zástupce, a náklady, které vzejdou z účasti rozhodčího, ať již do rozhodčího

soudu byl vyzván stranou nebo místo ní povolán předsedou rozhodčího soudu, nesou strany

samy.

(2)

O nákladech, jež vzejdou sepsáním zápisu, sepsáním a doručením výroku rozhodčího

a účastí předsedy, platí toto

a)

nebyla-li náhrada škody přiřknuta nebo je-li přiřknuta náhrada škody stejná nebo

menší, než částka žalovaným při pokusu o smír nabízená, platí náklady žalobce,

b)

je-li přiřknuta náhrada větší než částka žalovaným nabízená, platí náklady žalovaný.

§ 47.

(1)

O jednání rozhodčího soudu sepíše se zápis, v němž jest uvésti jména a bydliště členů

rozhodčího soudu, jména a bydliště přítomných stran, jakož i krátce návrhy stran,

výsledek místního šetření, místo, čas a průběh jednání a výrok rozhodčího soudu, po

případě i návrhy jednotlivých jeho členů. Zápis podepíší všichni přítomní rozhodčí

a přítomní účastníci. Předseda uschová zápis a předloží jej na požádání okresnímu

národnímu výboru, jakož i řádnému soudu.

(2)

Stranám budiž vyhotovení rozhodčího výroku, neobdrží-li jeho opisy osobně u rozhodčího

soudu, doručeno poštou doporučeně se zpátečním lístkem. Prvopis rozhodčího výroku

jest opatřiti udáním dne, kdy byl výrok učiněn, a musí býti podepsán všemi rozhodčími.

(3)

Rozhodčímu výroku mohou strany odporovati jedině žalobou o bezúčinnost. O této žalobě

a důvodech bezúčinnosti rozhodčího výroku platí přiměřeně ustanovení civilních řádů

soudních. Pro žalobu je výlučně příslušný okresní soud, v jehož obvodě byla škoda

způsobena. Bude-li rozhodčí výrok pravoplatně zrušen, lze nárok na náhradu škody uplatniti

jen pořadem práva u soudu jmenovaného v předchozí větě.

(4)

Náhrada škody a nákladů, stanovená rozhodčím výrokem, budiž zaplacena do 15 dnů po

dni, kdy strana obdržela výrok rozhodčí, nebyla-li podána žaloba o bezúčinnost výroku.

(5)

Smír uzavřený u rozhodčích soudů, jakož i rozhodčí výrok, jsou exekučním titulem

vykonatelným soudní exekucí.

(6)

Ministerstvo zemědělství vydá, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství

a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké

jednoty vzorce pro jednání rozhodčího soudu a směrnice pro vypočítávání náhrad škody

a nákladů.

§ 48.

(1)

Kdo zasáhne do cizího práva myslivosti tím, že zvěř loví nebo si ji přivlastní, anebo

zničí, poškodí nebo si přivlastní věc, na kterou se vztahuje právo myslivosti, bude

potrestán soudem pro přestupek vězením nebo tuhým vězením do šesti měsíců.

(2)

Čin uvedený v odstavci 1 se stíhá na návrh poškozeného, byl-li spáchán příslušníkem

jeho domácnosti. Upuštění od návrhu proti jednomu z pachatelů netýká se pachatelů

ostatních.

§ 49.

Byl-li čin spáchán na zvěři v oboře nebo za doby noční, za doby hájení, s použitím

ok nebo jiným nemysliveckým způsobem, nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval vinníkův

úmysl, 500 Kčs, bude vinník potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří

let.

§ 50.

Pro zločin bude vinník potrestán

a)

dopustil-li se činu, byv již dvakrát pro pytláctví nebo krádež trestán a od vykonání

posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo spáchal-li čin

se zákeřnou zbraní nebo spáchal-li čin se střelnou zbraní ve společnosti alespoň jednoho

spoluvinníka, nebo spáchal-li čin jako myslivecký hajný ke škodě svého mysliveckého

hospodáře, nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval vinníkův úmysl, 2.000 Kčs, žalářem

od jednoho roku do pěti let,

b)

spáchal-li čin ze zvyku nebo takřka po živnostensku nebo užil-li, byv přistižen při

pytláctví, proti někomu násilí, aby mohl sám nebo některý ze spoluvinníků dále loviti

nebo aby úlovek byl dopraven do bezpečí, nebo převyšuje-li škoda, k níž vinníkův úmysl

směřoval, 20.000 Kčs, těžkým žalářem od pěti do deseti let.

§ 51.

Myslivecké náčiní, které vinník vzal k spáchání trestného činu s sebou, nebo kterého

při něm užil, jest prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, a to i tehdy, jestliže

žádnému z vinníků nenáleží. Od vyslovení propadnutí může být upuštěno, bylo-li věci

použito k činu bez zavinění vlastníka.

§ 52.

Kdo ukrývá, na sebe převede nebo zašantročí věc pocházející z pytláctví nebo to, co

za ni bylo opatřeno, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců.

§ 53.

(1)

Pro zločin bude vinník potrestán

a)

věděl-li, že věc, která je předmětem jeho činu nebo za kterou bylo opatřeno to, co

je předmětem jeho činu, pochází ze zločinu,žalářem od šesti měsíců do jednoho roku,

b)

dopustí-li se činu, byv již dvakrát pro podílnictví (ukrývačství) trestán a od vykonání

posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo dopustí-li se

činu takřka po živnostensku, nebo převyšuje-li cena toho, co na sebe převedl, 20.000

Kčs, žalářem od jednoho roku do pěti let.

(2)

Dopustí-li se vinník činu trestného podle odstavce 1 při provozování živnosti opětovně,

může býti vedle trestu na svobodě vyslovena ztráta živnostenského oprávnění.

§ 54.

Pokus přestupků a přečinů uvedených v předchozích ustanoveních je trestný.

§ 55.

Při odsouzení pro čin trestný podle předchozích ustanovení může býti vyslovena ztráta

volebního práva. Jde-li o zločin nebo přečin, může býti v oboru působnosti trestního

zákona zák. čl. V/1878 vyslovena ztráta úřadu.

§ 56.

Byl-li čin uvedený v předchozích ustanoveních spáchán ze zištnosti, budiž vedle trestu

na svobodě uložen peněžitý trest, jde-li o přestupek, od 20 Kčs do 5.000 Kčs, jde-li

o přečin, od 100 Kčs do 25.000 Kčs, a jde-li o zločin, od 5.000 Kčs do 100.000 Kčs.

§ 57.

(1)

Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle předchozích ustanovení na výši

škody nebo na ceně věci, která byla předmětem činu, rozhoduje úhrnná výše vyplývající

ze všech činů, které jsou trestné podle téhož ustanovení zákona a jsou předmětem téhož

rozhodování.

(2)

Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle jiných zákonných ustanovení na

předchozím potrestání pro krádež, buď potrestání pro pytláctví posuzováno jako potrestání

pro krádež.

§ 58.

Přechovávání pytláckého náčiní.

(1)

Kdo, byv již dvakrát pravoplatně odsouzen pro zločin pytláctví, má v držbě nebo v

úschově myslivecké náčiní nebo si je dá pro sebe uschovati, bude potrestán soudem

pro přestupek vězením do šesti měsíců, pokud z okolností není zřejmo, že náčiní není

určeno k použití při pytláctví.

(2)

Stejně bude potrestán, kdo přijme v úschovu pro jiného myslivecké náčiní nebo je

jinému ponechá, ač ví nebo podle okolností může věděti, že náčiní je určeno k použití

při pytláctví.

(3)

Myslivecké náčiní budiž prohlášeno za propadlé ve prospěch státu, i když vinníku

nenáleží.

§ 59.

Kdo s loveckou výzbrojí bez úmyslu pytlačiti neoprávněně vkročí do cizí honitby mimo

cesty určené k veřejnému užívání, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek

peněžitým trestem do 3.000 Kčs nebo vězením do 28 dnů.

§ 60.

(1)

Jednání a opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho

vydaných trestá, pokud nejde o čin trestný soudně, okresní národní výbor pokutou do

5.000 Kčs, při opětování přestupku nebo vzešla-li z přestupku značná škoda, pokutou

do 10.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti uložené pokuty se zároveň vyměří náhradní trest

vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 14 dnů, a byla-li uložena pokuta nad 5.000

Kčs, do 1 měsíce.

(2)

Při potrestání může okresní národní výbor vedle trestu prohlásiti za propadlou zvěř,

která byla chycena nebo složena proti ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle

něho vydaných. Rovněž lze prohlásiti za propadlé věci, jimiž byl přestupek spáchán.

§ 61.

(1)

Držitelé tuzemských loveckých lístků se povinně sdružují v Československé myslivecké

jednotě, která je jedinou uznanou celostátní organisací mysliveckou a skládá se ze

Zemského svazu pro Čechy, Zemského svazu pro zemi Moravskoslezskou a Svazu loveckých

ochranných spolků na Slovensku. Nevyžádá-li si člen po uplynutí platnosti loveckého

lístku do tří měsíců nový lovecký lístek anebo bude-li mu lovecký lístek odňat nebo

pravoplatně odepřen, přestává býti členem. Ministerstvo zemědělství může povoliti

výjimky.

(2)

Československá myslivecká jednota je veřejnoprávní korporací a podléhá dozoru ministerstva

zemědělství a její Svazy (odstavec 1) dozoru příslušného zemského národního výboru,

na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. Práva a povinnosti členů

se řídí podle stanov. Stanovy Československé myslivecké jednoty schvaluje ministerstvo

zemědělství; stanovy Svazů a jejich složek příslušný zemský národní výbor, na Slovensku

pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(3)

Československá myslivecká jednota provádí zkoušky z myslivosti [§ 33, odst. 5, písm.

d)] podle zkušebního řádu, který stanoví a vyhlásí ministerstvo zemědělství, na Slovensku

po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu

zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

§ 62.

(1)

Honební pachtovní smlouvy uzavřené před 31. Prosincem 1945, a v obcích, které byly

v roce 1938 obsazeny cizí mocí, před 31. prosincem 1946, se zrušují, usnese-li se

na zrušení valné shromáždění honebního společenstva do 30 dnů ode dne počátku účinnosti

tohoto zákona. Honební starosta je povinen včas svolati valné shromáždění, aby o tom

rozhodlo. Odporuje-li doba pachtovní, stanovená ve smlouvách uzavřených před účinností

tohoto zákona, pachtovní době, tímto zákonem stanovené, končí pachtovní doba nejdéle

dnem 31. prosince 1951, u honiteb se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé nejdéle

dnem 31. Prosince 1954.

(2)

Okresní národní výbor založí a povede seznam honiteb ve svém obvodu podle směrnic

vydaných ministerstvem zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství

a pozemkové reformy.

(3)

Okresní národní výbor přezkouší ustanovení přísežného mysliveckého ochranného personálu,

která se stala před účinností tohoto zákona, a zjistí-li, že ustanovení odporují tomuto

zákonu, zruší jejich platnost.

(4)

Předpisy o náhradě škod způsobených zvěří a výkonem práva myslivosti podle tohoto

zákona platí, i když dosavadní pachtovní honební smlouvy obsahují ujednání odlišná.

Pachtýř má v takovém případě právo dáti pololetní výpověď, a to do šesti měsíců od

začátku účinnosti tohoto zákona. Výpověď musí býti přijata a pachtýře v tomto případě

nepostihují ustanovení § 22, odst. 3.

(5)

Na Slovensku vykonávají až do ustavení honebních společenstev působnost honebních

společenstev a výborů místní národní výbory. Ustavení honebních společenstev se na

Slovensku provede podle směrnic pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

§ 63.

(1)

Řízení ve věcech mysliveckých, pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno, přísluší

v prvé stolici okresním národním výborům, které si v odborných věcech vyžadují podle

povahy věci dobrozdání lesní služby dohlédací, po případě i Jednotného svazu zemědělců

nebo Československé myslivecké jednoty, v druhé stolici zemským národním výborům,

na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(2)

Tam, kde se ukládá slyšeti Jednotný svaz zemědělců a Československou mysliveckou

jednotu, slyší okresní národní výbory příslušnou organisační složku v okrese, zemské

národní výbory příslušný zemský svaz a pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy

Jednotný svaz slovenských zemědělců a Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku.

§ 64.

(1)

Honební společenstva, jejichž většina členů jsou přídělci podle dekretu presidenta

republiky ze dne 20. Července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů

a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, mohou

do konce roku 1949, vysloví-li se pro využití honitby na vlastní účet (§ 14, odst.

1), pověřiti výkonem práva myslivosti člena honebního společenstva, který se může

vykázati alespoň jedním platným ročním loveckým lístkem.

(2)

Člen honebního společenstva pověřený podle odstavce 1 musí míti doporučení místního

národního výboru a okresního sdružení Jednotného svazu zemědělců. Honební společenstvo

musí ho oznámiti jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru.

§ 65.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o myslivosti. Zejména

se zrušují

honební zákon zák. čl. XX/1883,

zákon ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb., kterým se doplňují a částečně mění některá

ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře,

zákon ze dne 5. března 1936, č. 57 Sb., o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a

Podkarpatoruské,

vládní nařízení ze dne 31. března 1941, č. 127 Sb., o myslivosti,

vládní nařízení ze dne 31. března 1941, č. 128 Sb., kterým se provádí vládní nařízení

o myslivosti,

vyhláška ministra zemědělství ze dne 12. září 1945, č. 289, Úř. l. I, o prozatímní

úpravě myslivosti, a

vyhláška ministra zemědělství ze dne 27. července 1946, č. 1568, Úř. l. I, o využití

společenstevních honiteb v pohraničním území.

§ 66.

Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 1948; provede jej ministr zemědělství v dohodě

se zúčastněnými ministry.