NAŘÍZENÍ VLÁDY 216/1992 Z. z. kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění

§ 1

Potřebná zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady se poskytuje pojištěncům na základě

všeobecného zdravotního pojištění. Její rozsah a úroveň jsou dány stupněm postižení

zdravotního stavu pojištěnce a objemem finančních zdrojů na úhradu potřebné zdravotní

péče.

§ 2

Jednotlivé výkony diagnostické péče, léčebné péče ambulantní i ústavní včetně rehabilitace

a péče o chronicky nemocné jsou uvedeny v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

(dále jen „seznam výkonů“).

1

)

§ 3

(1)

Má-li ošetřující lékař pochybnosti o tom, zda se jedná o zdravotní výkon spadající

do potřebné zdravotní péče, nebo potřebuje-li nutně vzhledem ke stupni postižení zdravotního

stavu pojištěnce provést výkon nad tento rámec, vyžádá si před jeho provedením konzultaci

revizního lékaře zdravotní pojišťovny, kterou si pojištěnec zvolil (dále jen „revizního

lékaře“). Pokud je pojištěnci vzhledem ke stupni postižení jeho zdravotního stavu

proveden neodkladný zdravotní výkon nad rámec potřebné zdravotní péče, oznámí tuto

skutečnost ošetřující lékař po provedení výkonu reviznímu lékaři. Revizní lékař posoudí

odůvodněnost takového zdravotního výkonu. Zdravotní výkon uznaný revizním lékařem

za potřebný uhradí zdravotní pojišťovna ve výši nákladů spojených s jeho provedením.

Zdravotní výkon, který nebyl revizním lékařem uznán za potřebný, zdravotní pojišťovna

nehradí; v takovém případě nese náklady zdravotního výkonu zdravotnické zařízení ošetřujícího

lékaře.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na případy týkající se provedení nutného a neodkladného

výkonu, který není obsažen v seznamu výkonů, ale je podle ošetřujícího lékaře v zájmu

zdraví pojištěnce.

(3)

Ošetřujícím lékařem podle odstavců 1 a 2 je lékař, který má pojištěnce v péči.

§ 4

(1)

V rámci poskytování potřebné zdravotní péče se u pojištěnců provádějí vždy jedenkrát

za dva roky preventivní prohlídky, není-li dále stanoveno jinak. Preventivní prohlídku

provádí zvolený praktický lékař, není-li ze zdravotnické dokumentace pojištěnce zřejmé,

že prohlídka byla provedena nebo že pojištěnec byl v uplynulých dvou letech v požadovaném

rozsahu vyšetřen.

(2)

U dětí a dorostu se provádí preventivní prohlídka

a)

v prvém roce života devětkrát do roka, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce

života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života,

b)

v 18 měsících věku,

c)

ve 3, 5, 7, 9, 11 a 13 letech,

d)

při ukončení povinné školní docházky nebo v 15 letech.

(3)

U žáků a studentů se provádí preventivní prohlídka

a)

při vstupu na střední školu, dále jedenkrát za dva roky a při ukončení studia na

střední škole;

b)

při vstupu na vysokou školu, dále jedenkrát za dva roky a při ukončení studia na

vysoké škole.

(4)

V oboru stomatologie se provádí preventivní prohlídka

a)

u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně,

b)

u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství,

c)

u dospělých jedenkrát ročně.

(5)

V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka jedenkrát ročně.

§ 5

(1)

Potřebná zdravotní péče zahrnuje též vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření

proti přenosným nemocem.

2

)

Prohlídky pojištěnců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné prováděné v

souvislosti s vydáváním zdravotního průkazu se do potřebné zdravotní péče nezahrnují.

(2)

Potřebná zdravotní péče zahrnuje rovněž

a)

stanovená očkování

3

)

prováděná pracovišti léčebné péče,

b)

poskytnutí očkovacích látek proti vzteklině, proti tetanu při poraněních a nehojících

se ranách, proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulinového testu,

c)

odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické

a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz,

d)

vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních zdravotnických

zařízení,

e)

diagnostiku HIV a HBsAg u dárců krve a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebné

péče v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou

1.

anonymních vyšetření,

2.

vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí.

(3)

Potřebná zdravotní péče nezahrnuje

a)

očkování prováděná zařízeními hygienické služby,

b)

poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b),

c)

odběry materiálů a jejich vyšetření prováděná zařízeními hygienické služby,

d)

diagnostiku HIV včetně vyšetření prováděných v zařízeních hygienické služby na žádost

pojištěnce včetně anonymních vyšetření.

§ 6

Dispenzární péče

(1)

V rámci potřebné zdravotní péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým,

ohroženým a nemocným v těchto skupinách

a)

dětem do jednoho roku,

b)

vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního

stavu, nepříznivým rodinným nebo jiným společenským prostředím,

c)

vybraným mladistvým,

d)

těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství,

e)

ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci,

f)

pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními.

(2)

Výběr pojištěnců do dispenzární péče provádějí ošetřující lékaři.

(3)

Podmínky a rozsah dispenzární péče stanoví zvláštní předpisy.

4

)

§ 7

Potřebná zdravotní péče zahrnuje i prohlídku, dopravu k pitvě a pitvu zemřelého pojištěnce

5

)

s výjimkou soudní pitvy.

§ 8

Závodní preventivní péče

Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně

ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z

práce a prevenci úrazů. Tuto péči hradí zdravotní pojišťovna s výjimkou nákladů na

preventivně zaměřenou hygienickou činnost.

§ 9

Poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky

(1)

Jednotlivá léčiva a prostředky zdravotnické techniky (dále jen „léčiva a prostředky“)

včetně výše cenového limitu jsou uvedeny v seznamu léčiv a prostředků.

6

)

(2)

Zdravotní pojišťovna hradí léčiva a prostředky předepsané lékaři, kteří jsou sami

nebo v rámci zdravotnického zařízení ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně.

§ 10

(1)

Doprava se poskytuje pojištěnci, jestliže podle vyjádření ošetřujícího lékaře jeho

zdravotní stav vyžaduje, aby byl dopraven do zdravotnického zařízení, přemístěn do

jiného zařízení nebo dopraven nazpět do místa pobytu v době onemocnění, popřípadě

do místa trvalého nebo přechodného pobytu. To platí též pro případ propuštění dítěte

v kojeneckém věku z ústavní péče. Zdravotní pojišťovna uhradí i náklady poskytnuté

jiným dopravcem než smluvní dopravní službou do výše stanovené seznamem výkonů.

(2)

Dopravu do zdravotnického zařízení, mezi zdravotnickými zařízeními, mezi zdravotnickými

zařízeními a zařízeními sociální péče hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající

vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno potřebnou

zdravotní péče poskytnout.

(3)

Dopravu ze zdravotnického zařízení hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající

vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno poskytnout

potřebnou zdravotní péči, od místa trvalého pobytu. Pokud k onemocnění došlo v místě

přechodného pobytu, je doprava zpět ze zdravotnického zařízení hrazena do vzdálenějšího

trvalého bydliště jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně

vyžaduje zdravotní stav pojištěnce.

(4)

Doprava pojištěnců na infekční oddělení se provádí vozidly k tomu určenými; tato

doprava je součástí potřebné zdravotní péče.

(5)

Potřebná zdravotní péče zahrnuje i dopravu speciálními sanitními vozidly odpovídajícími

požadavkům stanoveným ministerstvem zdravotnictví České republiky, pokud byla doporučena

ošetřujícím lékařem nebo v nezbytných případech ošetřujícím lékařem dodatečně schválena.

(6)

V mimořádných případech indikovaných lékařem na základě zdravotního stavu pojištěnce

hradí zdravotní pojišťovna i nezbytnou leteckou dopravu. Tato doprava musí být předem

schválena revizním lékařem.

§ 11

(1)

Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce nebo jeho věk, hradí se mu na základě

potvrzení ošetřujícího lékaře nezbytné cestovní náklady do nejbližšího smluvního zdravotnického

zařízení s výjimkou nákladů místní dopravy. Náklady se hradí ve výši odpovídající

dopravě osobním vlakem 2. třídy nebo autobusem; náklady na dopravu rychlíkem se uhradí

při vzdálenosti nad 100 km a v případech, kdy použití rychlíku umožní nástup cesty

po 6. hodině nebo její ukončení před 24 hodinou. Pokud je to ekonomicky výhodnější,

uhradí zdravotní pojišťovna i náklady letecké dopravy.

(2)

Na základě doporučení ošetřujícího lékaře se hradí v rozsahu uvedeném v odstavci

1 náklady na dopravu průvodce, pokud je s ohledem na zdravotní stav nebo věk pojištěnce

doprovod nezbytný.

(3)

Náklady jsou hrazeny na základě předložených dokladů. Vyžaduje-li to zdravotní stav

pojištěnce, může ošetřující lékař povolit dopravu soukromým automobilem, nájemním

vozidlem nebo vozidlem taxislužby. V takovém případě se hradí náklady za ujeté kilometry

ve výši paušálu stanoveného zdravotní pojišťovnou.

(4)

Při lázeňské péči, která je poskytována podle doporučení lékaře jako nezbytná součást

léčebného procesu, hradí zdravotní pojišťovna náhradu cestovních nákladů. Vyžaduje-li

to věk nebo zdravotní stav pojištěnce, uhradí zdravotní pojišťovna též náklady na

dopravu průvodce.

(5)

Indikovanou přepravu lékaře za pojištěncem hradí zdravotní pojišťovna podle seznamu

výkonů.

(6)

V indikovaných případech může povolit úhradu nad rámec předchozích ustanovení revizní

lékař.

§ 12

Záchranná a pohotovostní služba

Potřebná zdravotní péče zahrnuje též

a)

odbornou přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou záchrannou službou,

b)

potřebnou akutní zdravotní péči poskytovanou pohotovostní službou mimo ordinační

hodiny praktických a zubních lékařů,

c)

lékárenskou péči poskytovanou lékárenskou pohotovostní službou.

§ 13

Posudková činnost

Potřebná zdravotní péče zahrnuje též posuzování dočasné neschopnosti k práci a posuzování

skutečností, které jsou podle § 127 zákoníku práce důležitými osobními překážkami

v práci.

§ 14

Náležitosti smlouvy

Smlouva, kterou zdravotní pojišťovna uzavírá se zdravotnickým zařízením, obsahuje

a)

druh a rozsah potřebné zdravotní péče, kterou bude zdravotnické zařízení pojištěncům

poskytovat,

b)

způsob a rozsah provádění plateb včetně jejich termínů,

c)

způsob náhradních nebo přechodných platebních mechanismů,

d)

způsob výměny informací mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou a jejich

rozsah,

e)

způsob zajištění závazků vyplývajících ze smlouvy.

§ 15

Poskytování potřebné zdravotní péče

Potřebnou zdravotní péči poskytují především ve zdravotnických zařízeních, ale podle

potřeby též v bytě pojištěnce nebo na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí

pracovníci,

7

)

popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti.

Jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři poskytují potřebnou zdravotní péči na základě

ordinace ošetřujícího lékaře. Požadavek předchozí ordinace lékaře se nevztahuje na

střední zdravotnické pracovníky

8

)

a pracovníky záchranné služby v případech, kdy potřebná péče je neodkladná, dále

na klinické psychology, pokud jde o akutní duševní krize a traumata nebo jde-li o

samostatné pracoviště klinického psychologa nebo klinického logopeda.

§ 16

Odmítnutí převzetí do péče

Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže

by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl

schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které

má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí

pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce

pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny

pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař.

§ 17

(1)

Základní komplexní zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich praktický lékař. Tímto

lékařem se rozumí praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost.

(2)

Při převzetí do péče vyplní praktický lékař registrační list, jehož kopii zašle příslušné

zdravotní pojišťovně. Současně si vyžádá zdravotnickou dokumentaci od lékaře, který

měl pojištěnce v péči v předcházejícím období. Tento lékař je povinen zvolenému lékaři

dokumentaci předat.

(3)

Praktický lékař je povinen zajišťovat péči o pojištěnce, které má ve své péči, včetně

návštěvní služby pro tyto pojištěnce, v místě uvedeném na registračním listu.

§ 18

Ustanovení § 17 odst. 2 se vztahuje i na zubního a ženského lékaře v případě, že poskytují

základní péči ve svém oboru.

§ 19

(1)

Pojištěnci, kteří se přechodně nebo opakovaně zdržují v místě odlišném od místa trvalého

pobytu, jsou oprávněni zvolit si praktického, zubního a ženského lékaře dosažitelného

v tomto místě. Pojištěnci si mohou tohoto lékaře zvolit s upozorněním na potřebu pouze

přechodné péče a na již provedenou volbu lékaře v místě trvalého pobytu.

(2)

Lékař, u něhož je provedena přechodná volba, má právo si vyžádat výpis ze zdravotnické

dokumentace pojištěnce. Tento lékař po ukončení přechodné péče zasílá výpis ze zdravotnické

dokumentace pojištěnce lékaři, u něhož je provedena základní volba.

§ 20

(1)

Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí odborné péče, doporučí praktický

lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno odbornou péči

na náležité úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení

9

)

tím není dotčeno. Spolu s doporučením k přijetí odborným lékařem zasílá praktický

lékař též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených

vyšetření a informace o provedeném léčení.

(2)

V indikovaných případech ošetřující lékař dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce

v doporučeném zdravotnickém zařízení; to platí i pro dojednání péče ústavní. Dojednání

odborné péče se nevztahuje na případy, kdy je pojištěnec odesílán do spádového zdravotnického

zařízení.

10

)

(3)

Odborný lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje praktického

lékaře, popřípadě vyžaduje-li to povaha onemocnění též odborného lékaře, který má

pojištěnce ve své péči, o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení,

zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a

o epidemiologické situaci.

§ 21

(1)

Zvláštní formou ambulantní péče je domácí péče, péče poskytovaná v sanatoriích (stacionářích)

a v ústavech sociální péče.

(2)

Domácí péče a péče v ústavech sociální péče zajišťuje pojištěncům s akutním nebo

chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně nebo mentálně postiženým a závislým na

cizí pomoci odbornou zdravotní péči v jejich vlastním sociálním prostředí.

(3)

Péče v sanatoriích zahrnuje provádění diagnostických a léčebných výkonů u pojištěnců,

jejichž zdravotní stav vyžaduje každodenní péči bez nutnosti hospitalizace. Zdravotní

pojišťovna hradí poskytnutou zdravotní péči a část režijních nákladů na pobyt pojištěnce

odpovídající podílu zdravotní péče na celkové péči poskytované v sanatoriu (stacionáři).

§ 22

Vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, poskytne se mu potřebná zdravotní péče formou

péče ústavní. Ústavní péčí se rozumí péče v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech.

V těchto zařízeních mohou být pojištěnci vyšetřováni a ošetřováni za pobytu na lůžku

nebo ambulantně.

§ 23

(1)

Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře.

Ošetřující lékař zasílá s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění

a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace

o provedeném léčení. Do odborných léčebných ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě

návrhu ošetřujícího lékaře.

(2)

Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by odložením nástupu byl ohrožen

jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a jestliže jde o porod. Přijetí nesmí být

odepřeno též v případě povinného léčení.

11

)

(3)

Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být řádně dokumentováno a oznámeno

ošetřujícímu lékaři. Nepřijetí pojištěnce do ústavní péče se oznamuje ošetřujícímu

lékaři i v případě, že pojištěnec sám přijetí odmítne.

§ 24

(1)

Je-li to nutné vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte, může s ním být do ústavní péče

přijat i průvodce. Pobyt průvodce dítěte mladšího 6 let v nemocnici se považuje za

ústavní ošetřování. V případě dítěte staršího 6 let se pobyt průvodce v nemocnici

považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře.

(2)

Průvodce lze do nemocnice přijmout i v jiných případech, než je uvedeno v odstavci

1. Takový pobyt se nepovažuje za ústavní ošetřování a není hrazen zdravotní pojišťovnou.

§ 25

(1)

Bezprostřední péči o pojištěnce zajišťuje tým zdravotnických pracovníků vedený ošetřujícím

lékařem nemocnice nebo odborného léčebného ústavu, který určuje v rámci pokynů vedoucího

lékaře oddělení diagnostický a léčebný postup. K zabezpečení odborné péče a součinnosti

odborníků různých oborů zajišťují jednotlivá oddělení konsiliární služby pro hospitalizované

pojištěnce.

(2)

Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce, aby byl přeložen na jiné oddělení, je nutno

přeložení předem konzultovat s vedoucím lékařem oddělení nebo jím pověřeným lékařem.

(3)

Z léčebných důvodů je možno pojištěnce dočasně propustit do domácího ošetření. Po

dobu trvání propustky není zdravotnické zařízení oprávněno účtovat zdravotní pojišťovně

náklady za ústavní péči s výjimkou léčiv a prostředků, kterými pojištěnce na propustku

vybaví.

§ 26

(1)

Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou provedena potřebná vyšetření

a ošetření nebo dojde-li k takovému zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči

poskytovat ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě v zařízeních

sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven léčivy a prostředky na nezbytně nutnou

dobu.

(2)

Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní písemnou žádost (revers),

nejde-li o případy, kdy je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu

nemocného.

12

)

(3)

Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí řád a odmítá zásadním

způsobem spolupráci, může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování

není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými důvody a pokud by okamžitým

přerušením péče nebylo ohroženo vážným způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze

pojištěnce v případech, kdy se jedná o povinné léčení.

(4)

Ošetřujícím lékařům se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění pojištěnce včetně

návrhu dalšího léčebného postupu.

(5)

Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci

další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění

člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.

(6)

O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení

včas informuje okresní úřad, v hlavním městě Praze obvodní úřad, podle místa pobytu

pojištěnce. Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou

v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn

vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.

§ 27

Lázeňská péče

Lázeňskou péči

13

)

poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu navrhuje ošetřující lékař a

potvrzuje revizní lékař.

§ 28

Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá potřebná zdravotní péče, může

a)

podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení,

14

)

b)

obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou

lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického charakteru lékaře

nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li

se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka,

c)

obrátit se na revizního lékaře, zejména jde-li o odmítání zdravotních výkonů spadajících

do potřebné zdravotní péče.

§ 29

V rozsahu stejném jako u smluvních zdravotnických zařízení zdravotní pojišťovna hradí

neodkladnou péči, zejména první pomoc, terapeutické zásahy při stavech, kdy hrozí

nebezpečí z prodlení, bezprostřední ohrožení života nebo závažné poškození zdraví,

poskytnout zdravotnickým zařízením, které není ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně.

§ 30

Zdravotní pojišťovnou se pro účely tohoto nařízení rozumí Všeobecná zdravotní pojišťovna

České republiky nebo jiná zdravotní pojišťovna provádějící všeobecné zdravotní pojištění,

pokud byla zřízena.

§ 31

(1)

Revizní lékaři a odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti

určení zdravotní pojišťovnou (dále jen „odborní pracovníci“) kontrolují, zda

a)

rozsah poskytnuté péče odpovídá objemu péče vyúčtované zdravotní pojišťovně,

b)

byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčiva a prostředky, které je zdravotní pojišťovna

povinna uhradit,

c)

rozsah a druh zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce.

(2)

Ke splnění úkolů uvedených v odstavci 1 jsou revizní lékaři a odborní pracovníci

oprávněni vstupovat do zdravotnického zařízení.

§ 32

Zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní pojišťovně nezbytnou součinnost při výkonu

kontroly, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a poskytuje vysvětlení.

Přístup ke zdravotnické dokumentaci se umožňuje pouze revizním lékařům nebo odborným

pracovníkům; tito pracovníci mají přístup ke zdravotnické dokumentaci pouze v rozsahu

odpovídajícím kontrole.

§ 33

Mimořádná úhrada zdravotní péče

(1)

Zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech jako zvláštní položky

a)

zdravotní péči finančně mimořádně nákladnou, označenou v seznamu výkonů nebo v seznamu

léčiv a prostředků tímto způsobem,

b)

zdravotní péči, jejíž poskytnutí je z hlediska zdravotního stavu pojištěnce jedinou

možností zdravotní péče, jinak zdravotní pojišťovnou zásadně nehrazené.

(2)

Zvláštní položky se předepisují na platné tiskopisy s výrazným vyznačením charakteru

zvláštní položky.

(3)

S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je předepsání zvláštní položky

vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. Zdravotní pojišťovna hradí zvláštní

položky v plném rozsahu nebo za finanční spoluúčasti pojištěnce.

§ 34

(1)

Péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, péče v kojeneckých ústavech,

dětských domovech, jeslích a letecká záchranná služba se hradí v roce 1992 z rozpočtu

zřizovatele. Lázeňská péče poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu se

hradí v roce 1992 z prostředků objednatele.

(2)

Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost občanů platit úhrady za zdravotní péči

podle zvláštních předpisů.

§ 35

(1)

Léčiva a prostředky předepsané lékaři smluvních zdravotnických zařízení České republiky,

které jsou poskytovány v zařízeních lékárenské péče Slovenské republiky v roce 1992,

hradí zdravotní pojišťovna.

(2)

Léčiva a prostředky předepsané lékaři zdravotnických zařízení Slovenské republiky,

které jsou poskytovány v zařízeních lékárenské péče České republiky v roce 1992, zdravotní

pojišťovna nehradí.

§ 36

Prostředky, které státní rozpočet České republiky v roce 1992 poskytne zálohově v

průběhu jednotlivých čtvrtletí Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se

zúčtují se státním rozpočtem podle skutečně proplacených úhrad za poskytnutou potřebnou

zdravotní péči nejpozději do 10. dne po skončení jednotlivých čtvrtletí.

§ 37

Pohotovostní a záchranné zdravotnické služby

15

)

s výjimkou pohotovostních zdravotnických služeb v lázeňských zařízeních a v hygienických

stanicích zajišťuje v roce 1992 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky prostřednictvím

smluv uzavíraných se zdravotnickými zařízeními.

§ 38

Na osoby ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody se nevztahují ustanovení § 17

odst. 2 a § 20 odst. 1 část první věty za středníkem. Ostatní ustanovení se na uvedené

osoby vztahují přiměřeně.

§ 39

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.