Zákon 216/1947 Z. z. o služebním příjmu a mzdě státních a některých jiných veřejných zaměstnanců, povolaných k presenční službě nebo vojenskému výcviku v některých nástupních termínech.

§ 1.

(1)

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na

a)

zaměstnance státu, svazků územní samosprávy a ostatních veřejnoprávních korporací

a nadací,

b)

zaměstnance ústavů, podniků, fondů a zařízení, jež náležejí subjektům uvedeným pod

písmenou a) nebo jsou jimi spravovány,

c)

zaměstnance, pro něž platí učitelský zákon,

d)

profesory diecesních učilišť theologických (§ 211 platového zákona), při čemž nerozhoduje,

zda jde o služební (pracovní) poměr veřejnoprávní nebo soukromoprávní (smluvní).

(2)

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zaměstnance znárodněných a národních podniků

a jejich ústředních nebo oblastních orgánů, ani na zaměstnance Ústřední správy bank

a Oblastní správy bank, Pojišťovací rady a Oblastní pojišťovací rady.

§ 2.

(1)

Zaměstnancům uvedeným v

§ 1, odst. 1

, povolaným k presenční službě nebo vojenskému výcviku v nástupních termínech v letech

1945 a 1946 a 1. dubna, 2. května a 1. července 1947, anebo, pokud jde o zaměstnance

narozené v roce 1922, v nástupním termínu pozdějším, náleží po dobu, pokud tuto službu

nebo výcvik konají ve stavu mužstva nebo v hodnosti podporučíka presenční služby,

na místě případných jiných služebních požitků nebo mzdy podle jiných předpisů, jde-li

a)

o zaměstnance svobodné, kteří ze zákonné nebo mravní povinnosti poskytují příbuzným

do 4. stupně, sešvagřeným do 2. stupně, osvojeným dětem nebo schovancům, osvojitelům

nebo pěstounům nebo nemanželským dětem ve vlastní domácnosti byt a výživu, dále pak

o zaměstnance ženaté, rozvedené, rozloučené nebo ovdovělé ....................................

60 %,

b)

o zaměstnance ženaté, kteří vydržují domácnost alespoň pro jedno dítě, na něž přísluší

výchovné nebo rodinný přídavek ... 75 %

služebního příjmu nebo mzdy, na které mají nárok.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na zaměstnance narozené v letech, jež odpovídají

letům narození zaměstnanců, povolaných v nástupních termínech uvedených v odstavci

1, kteří byli nebo budou povoláni k presenční službě nebo vojenskému výcviku v nástupních

termínech jiných.

(3)

Služebním příjmem podle odstavce 1 se rozumí služební plat bez výchovného (odpovídající

části smluvního platu), platový přídavek podle dekretu presidenta republiky ze dne

20. srpna

1945, č. 58 Sb.

, o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, zvláštní přídavek

podle zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a

některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích)

platů, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 69 Sb., mimořádný příspěvek (příplatek

ženatých) podle zákona ze dne 28. února 1941, č. 40 Sl. z., o prozatímní úpravě platů

státních zaměstnanců a o změně a doplnění některých ustanovení o úsporných opatřeních

personálních, drahotní přídavek podle zákona ze dne 2. července 1942, č. 129 Sl. z.,

o drahotním přídavku a o změně některých ustanovení o úsporných opatřeních personálních,

ve znění zákona ze dne 10. prosince 1942, č. 232 Sl. z. a zákona ze dne 8. července

1943, č. 102 Sl. z., všeobecný drahotní přídavek podle zákona ze dne 28. října 1943,

č. 139 Sl. z., o všeobecném drahotním přídavku a doplnění zákona č. 102/1943 Sl. z.,

ve znění zákona ze dne 22. prosince 1943, č. 169 Sl. z., a mimořádný drahotní přídavek

podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 16. května 1945, č. 39 Sb. n. SNR, o

prozatímní úpravě platů státních zaměstnanců.

(4)

Výchovné přísluší, jsou-li splněny zákonné předpoklady, v plné výměře.

(5)

Mzdou podle odstavce 1 se rozumí základní mzda, odpovídající pracovní době 48 hodin

týdně bez jakýchkoliv přídavků a příplatků.

(6)

Služební příjem (mzda) ve výměře podle odstavce 1 s výchovným podle odstavce 4 nesmí

činiti méně, než by činil státní vyživovací příspěvek podle příslušných předpisů o

poskytování státního vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu

vojenskou. Případný rozdíl se zaměstnanci vyplatí na jeho žádost, kterou třeba podati

nejdéle do 6 měsíců po skončení presenční služby nebo vojenského výcviku.

(7)

Byly-li presenční služba nebo vojenský výcvik prodlouženy z trestu o dobu delší 30

dnů, nepřísluší služební příjem (mzda) ve výměře podle odstavce 1 s výchovným podle

odstavce 4 za dobu tohoto prodloužení.

§ 3.

Základem pro výpočet částek uvedených v

§ 2, odst. 1

jest služební příjem nebo mzda podle

§ 2, odst. 3

nebo

5

po odečtení příspěvků, které by zaměstnanec z tohoto služebního příjmu (mzdy) a výchovného

platil podle příslušných předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění.

§ 4.

Rodinným příslušníkům zaměstnanců uvedených v

§ 1, odst. 1

nepřísluší státní vyživovací příspěvek podle příslušných předpisů o poskytování státního

vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou.

§ 5.

Služební příjem (mzda) uvedený v

§ 2, odst. 1

a výchovné mohou se vypláceti zaměstnanci nebo osobě, kterou zaměstnanec zmocnil

k přijetí tohoto služebního příjmu (mzdy).

§ 6.

Předpisy a ujednání pro zaměstnance příznivější, jakož i ustanovení § 8, odst. 1 zákona

ze dne 31. března 1925, č. 61 Sb., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu

cvičení ve zbrani (cvičení služebních), a ustanovení § 1 zákona ze dne 16. ledna 1946,

č. 18 Sb., o pracovních poměrech osob nastoupivších presenční službu, zůstávají nedotčeny.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1945; provedou jej všichni členové vlády.