Vládní nařízení 216/1946 Z. z. kterým se provádějí některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb ., o závodních a podnikových radách.

Článek II.

(K § 7, odst. 3 dekretu.)

Volební řád.

§ 2.

Volební právo.

(1)

Právo voliti členy závodní rady má československý státní občan,

a)

který v den vyhlášení volby je v závodě zaměstnán za mzdu nebo plat nepřetržitě nejméně

po dobu jednoho měsíce, jako ve svém hlavním povolání, v němž podléhá veřejnoprávnímu

sociálnímu pojištění; zaměstnání v jiném závodě téhož podniku se započítává do jednoměsíční

lhůty,

b)

který v den vyhlášení volby dovršil 18. rok věku, a

c)

u něhož nejsou dány skutečnosti, pro které je vyloučen z volebního práva podle zákona

ze dne 21. února 1946, č. 28 Sb., o úpravě stálých seznamů voličských.

(2)

V závodech, v nichž někteří nebo všichni zaměstnanci pracují pravidelně jen část

roku, není jednoměsíční zaměstnání podmínkou volebního práva pro zaměstnance, jejichž

pracovní období je takto omezeno, pokud vstoupili do zaměstnání nejpozději v den před

vyložením nebo vyvěšením voličského seznamu.

(3)

V ústavech zdravotnických, sociálních a výchovných mají volební právo také členové

náboženských řádů (kongregací) a korporací v těchto ústavech zaměstnaní, i když nejsou

zaměstnáni za plat nebo mzdu a nepodléhají veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění, pokud

jsou u nich jinak splněny podmínky podle odstavce 1.

(4)

Volební právo mají i občané cizích států, jsou-li zaměstnáni v závodě v den vyhlášení

volby nejméně jeden rok, pokud cizí stát poskytuje obdobné právo československým státním

občanům. Ministr sociální péče oznámí vyhláškou v Úředním listě (na Slovensku též

v Úředním věstníku), u kterých států jest tato podmínka splněna.

§ 3.

Volitelnost.

(1)

Členem závodní rady nebo jeho náhradníkem může býti zvolen československý státní

občan, který v den vyhlášení volby

a)

je v závodě zaměstnán za mzdu nebo plat nepřetržitě po dobu jednoho roku jako ve

svém hlavním povolání, v němž podléhá veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění. Zaměstnání

v jiném závodě téhož podniku se započítává do jednoroční lhůty. Není-li závod v den

vyhlášení volby v provozu po celý rok, jsou volitelni za splnění ostatních předpokladů

zaměstnanci, kteří jsou v závodě zaměstnáni v den vyhlášení volby alespoň 1 měsíc,

b)

dovršil 21. rok věku, nebo jde-li o zástupce mladistvých podle § 13, 18. rok věku

a

c)

má volební právo podle § 2.

(2)

Zaměstnanec je volitelný toliko v jednom závodě.

(3)

Volitelnosti pro příští tři volební období pozbývá, kdo byl zbaven funkce člena závodní

rady nebo závodního důvěrníka, po případě jejich náhradníka, podle § 15, odst. 2,

písm. a) a b) dekretu.

(4)

Člen závodní rady nebo náhradník může býti zvolen do závodní rady nejvýše ve třech

po sobě jdoucích funkčních obdobích a nesmí ani za funkčního období, ani do šesti

měsíců po zániku funkce získati mimořádné individuální přeřazení nebo povýšení.

(5)

V závodech, v nichž všichni nebo někteří zaměstnanci pracují pravidelně jen část

roku, není jednoroční zaměstnání podmínkou volitelnosti pro zaměstnance, jejichž pracovní

období je takto omezeno. Totéž platí, není-li v závodě dostatečný počet zaměstnanců

volitelných podle odstavce 1, písm. a).

(6)

V ústavech zdravotnických, sociálních a výchovných jsou volitelni také členové náboženských

řádů (kongregací) a korporací v nich zaměstnaní, i když nejsou zaměstnáni za plat

nebo mzdu a nepodléhají veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění, pokud jsou u nich jinak

splněny podmínky podle odstavce 1.

§ 4.

(1)

Každý volitelný zaměstnanec závodu je zásadně povinen volbu přijmouti. Zvolený zaměstnanec

může však odmítnouti volbu do tří dnů ode dne vyhlášení volebního výsledku

a)

překročil-li 60. rok věku,

b)

jde-li o ženu, brání-li jí péče o rodinu ve výkonu funkce,

c)

prokáže-li, že pro vážnou nemoc nebo tělesnou vadu není schopen vykonávati funkci,

nebo

d)

brání-li mu ve výkonu funkce jeho zaměstnání nebo jiná veřejná funkce.

(2)

O omluvném důvodu podle odstavce 1 rozhoduje volební výbor (§ 5). Bylo-li odmítnutí

uznáno důvodným, nastoupí za zvoleného zaměstnance náhradník (§ 27, odst. 4).

Volební výbor.

§ 5.

(1)

Volbu do závodní rady řídí volební výbor, jmenovaný nejpozději čtyři týdny před uplynutím

volebního období příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75) na návrh členské

schůze závodní odborové organisace z řad zaměstnanců, majících právo voliti (§ 2).

(2)

Byl-li provoz závodu rozšířen nebo byl-li závod nově zřízen a je-li v závodě pravidelně

zaměstnáno alespoň 20 zaměstnanců, jest jmenovati volební výbor do čtyř týdnů ode

dne rozšíření provozu nebo zřízení závodu.

(3)

Skončila-li činnost závodní rady před uplynutím volebního období, jest jmenovati

volební výbor nejpozději do čtyř týdnů ode dne skončení činnosti závodní rady.

§ 6.

(1)

V závodech, kde je zaměstnáno nejvýše 500 zaměstnanců, skládá se volební výbor ze

čtyř členů, v ostatních závodech z pěti členů. Za každého člena volebního výboru budiž

zároveň jmenován jeho náhradník.

(2)

Volební výbor se ustaví do tří dnů ode dne jmenování tím, že za předsednictví věkem

nejstaršího člena zvolí ze sebe předsedu a zapisovatele. Volební výbor oznámí jméno

předsedy a zapisovatele správě závodu a příslušnému orgánu jednotné odborové organisace

(§ 75).

(3)

Volební výbor se platně usnáší za přítomnosti alespoň čtyř členů nebo jejich náhradníků.

Rozhoduje prostá většina přítomných, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 7.

Příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) oznámí jmenování volebního výboru

bezodkladně správě závodu a vyzve ji, aby mu předložila soupis zaměstnanců podle §

10.

Vyhlášení voleb.

§ 8.

(1)

Volba se vypisuje vyhláškou zpravidla na jeden den, a jen výjimečně tam, kde toho

vyžaduje nutně rozdělení práce v závodě, nejvýše na tři dny, a to tak, aby mezi dnem

vyhlášení a dnem konání volby uplynulo alespoň 14 dní.

(2)

Volba budiž vykonána nejpozději do čtyř týdnů ode dne jmenování volebního výboru.

Volbu vypíše příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) volební vyhláškou

v závodě. Volba budiž vypsána na dobu, kdy se v závodě nepracuje. V závodech s nepřetržitým

provozem jest stanoviti dobu volby v dohodě se správou závodu.

§ 9.

(1)

Ve volební vyhlášce jest uvésti

a)

den volby a denní hodiny, kdy lze odevzdati hlas,

b)

místo volby nebo údaj o tom, že volba bude provedena pojízdnou volební komisí,

c)

dobu a místo v závodě, po případě podle rozsahu a umístění závodu více míst, kde

budou vyvěšeny kandidátní listina a voličský seznam,

d)

kolik členů a náhradníků závodní rady má býti zvoleno,

e)

upozornění, že námitky proti voličskému seznamu jest podati do osmi dnů ode dne jeho

vyložení nebo vyvěšení u předsedy volebního výboru, a že na později podané námitky

nebude vzat zřetel a

f)

den, kdy vyhláška byla vyvěšena.

(2)

Volební vyhlášku podepisují příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) a

předseda volebního výboru. Volební vyhláška musí býti vyvěšena v závodě až do skončení

voleb na vhodném místě, po případě na více místech podle rozsahu a umístění závodu

tak, aby ji mohl přečísti každý volič.

Voličský seznam.

§ 10.

(1)

Správa závodu je povinna doručiti předsedovi volebního výboru úplný soupis zaměstnanců,

kteří jsou v závodě zaměstnáni jako ve svém hlavním povolání, v němž podléhají veřejnoprávnímu

sociálnímu pojištění (§ 2), a to do jednoho týdne ode dne, kdy k tomu byla vyzvána

(§ 7). Volí-li se v závodě ve více místnostech (§ 19, odst. 1), pořídí správa závodu

na návrh volebního výboru pro každou volební místnost soupis zaměstnanců, určených

k volbě do této místnosti.

(2)

Soupis musí obsahovati tyto údaje o každém zaměstnanci

a)

jméno a příjmení,

b)

den, měsíc a rok narození,

c)

údaje o druhu a délce zaměstnání v závodě a podniku (§ 3, odst. 1, písm. a),

d)

národnost a státní občanství a

e)

další skutečnosti rozhodné pro přiznání volebního práva a volitelnosti, pokud jsou

správě závodu známy.

§ 11.

Volební výbor rozhodne podle soupisu o volebním právu a volitelnosti jednotlivých

zaměstnanců a škrtnutím vyloučí zaměstnance, kterým nepřísluší volební právo. Takto

upravený soupis je voličským seznamem, podle něhož se provedou volby.

§ 12.

(1)

Voličský seznam budiž veřejně vyložen nebo vyvěšen v závodě na místě stanoveném volební

vyhláškou s uvedením dne jeho vyložení nebo vyvěšení a s přesným uvedením doby, do

kdy lze podati námitky podle odstavce 2.

(2)

Každý zaměstnanec závodu, který má volební právo nebo se ho domáhá, může do osmi

dnů ode dne vyložení nebo vyvěšení voličského seznamu podati námitky u předsedy volebního

výboru proti tomu, že některý zaměstnanec neprávem buď je nebo není do voličského

seznamu zapsán nebo je nesprávně označen.

(3)

O námitkách podle odstavce 2 rozhoduje po svědomitém šetření volební výbor s konečnou

platností; právo stížnosti podle § 27, odst. 1 není tím dotčeno. Rozhodnutí o námitkách

budiž stěžovateli oznámeno nejpozději tři dny přede dnem konání voleb.

Kandidátní listina.

§ 13.

Jednotlivé kandidáty a jejich pořadí určuje závodní odborová organisace na své členské

schůzi, kterou svolá její předseda nebo jeho zástupce do jednoho týdne ode dne jmenování

volebního výboru. Při určování kandidátů a jejich pořadí jest přihlížeti k tomu, aby

počet členů a náhradníků z řad dělníků a úředníků byl úměrný jejich počtu v závodě.

Náleží-li však k některé z těchto skupin nejméně pět zaměstnanců, musí býti alespoň

jeden dělník nebo úředník určen za kandidáta. Je-li závod organisačně rozdělen na

více oddělení, jest při určování kandidátů přihlížeti k tomu, aby byla zastoupena

pokud možno všechna oddělení. Jest též dbáti toho, aby mezi kandidáty byli též ženy

a mladiství, je-li v závodě zaměstnán větší počet takových zaměstnanců.

§ 14.

(1)

Kandidátní listinu navrhuje příslušný orgán jednotné odborové organisace (§§ 13 a

75).

(2)

Kandidátní listina podepsaná navrhovatelem musí býti předložena předsedovi volebního

výboru do 14 dnů ode dne jmenování volebního výboru.

(3)

V kandidátní listině označí se navržené osoby řadovými číslicemi a uvedou se jejich

jména a příjmení a jejich zaměstnání v závodě. Kandidátní listina musí obsahovati

tolik kandidátů, kolik má býti zvoleno členů závodní rady a odděleně stejný počet

náhradníků.

(4)

Ke kandidátní listině jest připojiti vlastnoručně podepsané prohlášení jednotlivých

kandidátů, že kandidaturu přijímají.

§ 15.

(1)

Volební výbor přezkouší kandidátní listinu a rozhodne o volitelnosti navržených kandidátů.

Vyloučené kandidáty škrtne z kandidátní listiny.

(2)

Zjištěné vady (neúplný počet volitelných kandidátů, nedostatečné jejich označení,

nevolitelnost kandidáta a pod.) oznámí volební výbor navrhovateli a vrátí mu kandidátní

listinu s tím, aby ji opravil a znovu předložil do 24 hodin.

§ 16.

Nebyla-li kandidátní listina navrhovatelem předložena vůbec nebo nebyla-li vrácená

kandidátní listina znovu předložena po odstranění vad nebo doplnění ve lhůtách stanovených

v § 14, odst. 2 a § 15, odst. 2, určí volební výbor další dodatečnou lhůtu tří dnů

a zároveň podá o tom hlášení orgánu přímo nadřízenému navrhovateli (§ 75).

§ 17.

(1)

Přezkoušenou kandidátní listinu, podepsanou předsedou volebního výboru, jest veřejně

vyložiti nebo vyvěsiti v závodě na místě uvedeném ve volební vyhlášce, a to nejpozději

čtyři dny před volbou s výzvou, aby případné námitky byly ve lhůtě 48 hodin od vyložení

nebo vyvěšení oznámeny předsedovi volebního výboru, a s upozorněním, že na později

podané námitky nebude vzat zřetel. Do této lhůty se nepočítají dny pracovního klidu.

Námitky může podati každý zaměstnanec závodu, který má volební právo (§ 2).

(2)

O námitkách, které mohou býti podány jak proto, že některý kandidát není volitelný,

tak proto, že byl nesprávně označen, rozhodne s konečnou platností volební výbor;

právo stížnosti podle § 27, odst. 1 není tím dotčeno. Rozhodnutí o námitkách musí

býti stěžovateli oznámeno nejpozději do 24 hodin přede dnem volby.

Volby.

§ 18.

(1)

Přípravy k volbám a volbu jest provésti tak, aby provoz závodu neutrpěl poruchy.

Volba se provede v době a na místě určeném ve volební vyhlášce. Místo volby budiž

podle možnosti uvnitř závodu.

(2)

Bylo-li nutno stanoviti volbu na dobu spadající do pracovní doby, přísluší zaměstnancům,

kteří se zúčastnili volby, nárok na mzdu nebo plat i za dobu zameškanou volbou.

§ 19.

(1)

Stanoví-li volební vyhláška k podnětu volebního výboru, že se volba za účelem urychlení

bude konati v několika místnostech, sestaví volební výbor ze zaměstnanců závodu, oprávněných

k volbě, pro každou další volební místnost zvláštní volební komisi k řízení volby.

(2)

Pracuje-li v závodě větší počet zaměstnanců na vzdálených místech, může býti pro

řízení a provedení voleb zřízena pro tato místa pojízdná volební komise.

(3)

Volební komise se skládá ze čtyř oprávněných voličů, kteří si ze sebe zvolí předsedu

a zapisovatele. Volební komise rozhoduje většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje

hlas předsedy.

§ 20.

(1)

Jednotná odborová organisace má právo oznámiti volebnímu výboru pro každou volební

místnost nejvýše tři důvěrníky, kteří jsou oprávněni býti přítomni celému průběhu

volby až do vyhlášení jejího výsledku.

(2)

Důvěrníci nemají práva zasahovati do volebního řízení.

§ 21.

Do volební místnosti mají přístup mimo členy volebního výboru (volební komise) a důvěrníky

uvedené v § 20 jen voliči, kteří jsou zapsáni ve voličském seznamu. Po výkonu volby

musí zaměstnanec ihned opustiti volební místnost.

§ 22.

(1)

Volební výbor, po případě volební komise, prohlédne před počátkem volby osudí a přesvědčí

se, že je prázdné. Za volební osudí smí se použíti jen neprůhledné schránky, kterou

lze uzamknouti nebo zapečetiti.

(2)

Každému oprávněnému voliči přísluší jeden hlas. Bezprostředně před volbou obdrží

volič od volebního výboru (volební komise) jednotně upravený hlasovací lístek, který

v prostoru tak odděleném, že nemůže býti pozorován, vyplní a složí a pak před volebním

výborem (volební komisí) vloží do volebního osudí.

(3)

Volič projevuje svůj souhlas s kandidátní listinou tím, že škrtne na hlasovacím lístku

slovo „nesouhlasím“; hlasuje-li proti kandidátní listině, škrtne na hlasovacím lístku

slovo „souhlasím“. Hlasovací lístek, na němž jsou škrtnuta obě tato slova, je neplatný.

K jiným změnám na hlasovacím lístku se nepřihlíží a hlasovací lístek, obsahující jinaký

projev vůle, považuje se za platný hlas pro kandidátní listinu. Za platný hlas pro

kandidátní listinu se rovněž považuje hlasovací lístek, na kterém není škrtnuto ani

slovo „souhlasím“ ani „nesouhlasím“.

(4)

Odevzdání hlasovacích lístků vyznačí volební výbor (volební komise) ve dvou stejnopisech

voličských seznamů. Volič je povinen na vyzvání člena volebního výboru (volební komise)

prokázati svou totožnost listinami nebo svědky.

(5)

Tímto způsobem odevzdávají své hlasy nejprve členové volebního výboru nebo volební

komise, pak ostatní voliči v pořadí, v němž se dostavili do volební místnosti.

(6)

Koná-li se volba po více dnů (§ 8), zapečetí volební výbor (volební komise), jakmile

uplynou hodiny určené k volbě, osudí tak, aby se nemohly vložiti další hlasovací lístky

a uloží osudí bezpečně do příštího dne volby, kdy na počátku volebních hodin otvor

opět otevře.

(7)

Jest zakázáno jakýmkoli způsobem zjišťovati, jak volič volí.

§ 23.

(1)

Jakmile uplyne celá volební doba, stanovená volební vyhláškou, uzavře se volební

místnost. Voličové, kteří jsou v tuto dobu ve volební místnosti a dosud nevolili,

odevzdají ještě svůj hlas. Po té prohlásí předseda volebního výboru, po případě předseda

volební komise, hlasování za skončené.

(2)

Ve volební místnosti setrvají členové volebního výboru, po případě volební komise

a důvěrníci jednotné odborové organisace. Volební výbor vyjme z volebního (volebních)

osudí všechny hlasovací lístky, spočte je a srovná počet odevzdaných hlasovacích lístků

s počtem voličů odevzdavších hlasovací lístek podle voličského seznamu (voličských

seznamů). Volební výbor pak rozloží hlasovací lístky, vyloučí neplatné, zjistí výsledek

volby a zaznamená jej dvojmo. Při tom každý člen volebního výboru, volební komise

a důvěrníci jednotné odborové organisace jsou oprávněni nahlížeti do hlasovacích lístků.

(3)

Hlasovaly-li pro kandidátní listinu nejméně 4/5 členů osazenstva zúčastněných na

volbě, jsou kandidáti na ní uvedení zvoleni.

§ 24.

Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou jednotlivé volební komise

úkony, uvedené v § 22, odst. 1, 2, 4 a 6 a v § 23, odst. 1 a sepíší o svých úkonech

záznam. Další řízení přísluší volebnímu výboru, jemuž jednotlivé volební komise ihned

odevzdají zapečetěné, po případě i uzamčené volební osudí, voličské seznamy a záznam

o volbě, v němž jest uvésti všechny údaje, stanovené v § 25, odst. 1, písm. b) až

g).

§ 25.

(1)

O postupu volby sepíše zapisovatel, zvolený na ustavující schůzi volebního výboru,

dvojmo zápis. Zápis musí obsahovati tyto údaje

a)

jména členů volebního výboru,

b)

jména členů volebních komisí,

c)

jména důvěrníků jednotné odborové organisace,

d)

kdy a jak byla volba vyhlášena,

e)

dobu, kdy volba počala a skončila,

f)

veškerá usnesení volebního výboru nebo volebních komisí se stručným odůvodněním,

g)

všechny důležité okolnosti týkající se průběhu volby a

h)

výsledek volby s udáním počtu zaměstnanců, oprávněných k volbě podle voličských seznamů,

zaměstnanců odevzdavších hlasovací lístek, součtu odevzdaných hlasů a součtu odevzdaných

platných hlasů.

(2)

Zápis (volební záznamy) a voličské seznamy musí býti podepsány všemi členy volebního

výboru, po případě též volební komise.

(3)

Zápis (volební záznamy), voličské seznamy a zapečetěné obálky, obsahující hlasovací

lístky, uschová předseda volebního výboru pro případ podání námitek proti volbám.

Byly-li podány námitky, odevzdá předseda volebního výboru tyto listiny příslušné rozhodčí

komisi (§ 12, odst. 3, § 17, odst. 2, § 27, odst. 1). Nebyly-li námitky podány, odevzdá

je po uplynutí lhůty k podání námitek nově zvolenému předsedovi závodní rady.

§ 26.

Předseda volebního výboru nebo člen volebního výboru předsedou pověřený oznámí veřejně

vyhláškou v závodě výsledek volby ihned po jeho zjištění. Zároveň vyrozumí o výsledku

volby písemně příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75), příslušný okresní

úřad ochrany práce a správu závodu. Byla-li pro kandidátní listinu odevzdána stanovená

většina hlasů (§ 23, odst. 3), buďtež zároveň vyhlášena a oznámena jména zvolených

členů závodní rady a jejich náhradníků.

§ 27.

(1)

Proti způsobu volby a jejímu výsledku může podati do osmi dnů ode dne vyhlášení výsledku

volby podle § 26 stížnost k rozhodčí komisi každý zaměstnanec oprávněný k volbě, příslušný

orgán jednotné odborové organisace (§ 75), jakož i správa závodu. Rozhodčí komise

rozhodne do 14 dnů ode dne podání stížnosti nálezem (článek IX).

(2)

Podání stížnosti jest oznámiti zároveň předsedovi závodní odborové organisace, jemuž

budiž doručen také opis nálezu rozhodčí komise o stížnosti.

(3)

Byla-li porušena ustanovení dekretu nebo tohoto nařízení a mohlo-li toto porušení

míti podstatný vliv na výsledek volby, zruší rozhodčí komise celé volební řízení nebo

příslušnou jeho část. I v tomto případě se provede volba nová.

(4)

Volba osoby, která v den vyhlášení voleb nebo v den vyhlášení volebního výsledku

nebyla volitelnou, jest neplatná. Na místo takové osoby nastupuje, jde-li o člena

závodní rady, náhradník uvedený na prvém místě v příslušné skupině zaměstnanců (§

13).

§ 28.

(1)

Platně zvolení členové závodní rady a jejich náhradníci vykonají v závodním shromáždění

zaměstnanců, které jest svolati (§ 17 dekretu) do 14 dnů ode dne písemného vyhlášení

výsledku volby, v případě podání stížností do 14 dnů ode dne, kdy se stal pravoplatným

nález rozhodčí komise, slib do rukou předsedy závodní odborové organisace, že budou

vykonávati funkci nestranně a podle nejlepšího svědomí.

(2)

Po vykonání slibu se závodní rada týž den ustaví tím, že za předsednictví věkem nejstaršího

člena závodní rady zvolí ze sebe předsedu, místopředsedu a jednatele, po případě další

činovníky (§ 37).

(3)

Předseda závodní rady oznámí bez prodlení písemně dvojmo jednotné odborové organisaci,

příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce a správě závodu den, kdy se závodní rada

ustavila, jakož i jména funkcionářů.

§ 29.

(1)

Nebylo-li podle zjištění volebního výsledku dosaženo čtyřpětinové většiny hlasů (§

23, odst. 3), jest do 14 dnů ode dne zjištění volebního výsledku jmenovati volební

výbor a zároveň jmenovati náhradní orgán, pokud tento orgán není již v závodě zřízen

(§ 1). Při jmenování náhradního orgánu vezme příslušný orgán jednotné odborové organisace

zřetel na náležité a úměrné zastoupení menšiny, která se při volbách objevila.

(2)

Pro opakovanou volbu závodní rady platí obdobně ustanovení §§ 2 až 28.

Volba závodního důvěrníka.

§ 30.

(1)

O volbě závodního důvěrníka platí, pokud není jinak stanoveno, obdobně ustanovení

§§ 2 až 4, §§ 7 až 12, § 18, §§ 20 a 21, § 22 s výjimkou odstavce 3, § 23 s výjimkou

odstavce 3, §§ 25 až 27 a § 28, odst. 1 a 3, při čemž jest vykonati slib do rukou

příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75).

(2)

Volbu řídí volební zmocněnec, jmenovaný pro volbu z řad zaměstnanců oprávněných k

volbě příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75). Volební zmocněnec budiž

jmenován nejpozději 4 týdny před uplynutím volebního období, po případě do 4 týdnů

ode dne skončení činnosti závodního důvěrníka nebo rozšíření provozu závodu, po případě

zřízení závodu. Volební zmocněnec má oprávnění, která jinak přísluší volebnímu výboru.

(3)

Volební zmocněnec odevzdá každému voliči na stroji psaný nebo jinak rozmnožený seznam

všech členů osazenstva závodu, kteří jsou volitelni. Volba se provede tak, že volič

vyškrtne ze seznamu jména těch osob, které voliti nechce a vloží takto upravený seznam

do osudí. Bylo-li ponecháno více jmen nepřeškrtnutých nebo vyškrtl-li volič všechna

jména nebo nevyškrtl-li žádné, je hlas neplatný.

(4)

Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů.

Kandidát s nejblíže nižším počtem hlasů je zvolen za náhradníka. Při stejném počtu

hlasů rozhoduje užší volba.

(5)

Nebylo-li podle zjištění volebního výsledku dosaženo nadpoloviční většiny hlasů,

jest do 14 dnů ode dne zjištění volebního výsledku jmenovati zmocněnce pro volbu a

náhradní orgán, pokud tento není již v závodě zřízen (§ 1). Pro novou volbu platí

ustanovení odstavců 1 až 4.

Článek III.

(§ 8 a § 10, odst. 4 dekretu.)

Organisace závodního zastupitelstva.

§ 31.

(1)

Počet členů závodní rady činí v závodech

s 20 až 60 zaměstnanci . . . 3 členy,

se 61 až 150 zaměstnanci . . . 4 členy,

se 151 až 250 zaměstnanci . . . 5 členů,

se 251 až 350 zaměstnanci . . . 6 členů,

s 351 až 500 zaměstnanci . . . 7 členů,

s 501 až 700 zaměstnanci . . . 8 členů,

s 701 až 900 zaměstnanci . . . 9 členů,

s 901 až 1250 zaměstnanci . . . 10 členů,

s 1251 až 1750 zaměstnanci . . . 11 členů,

s 1751 až 2250 zaměstnanci . . . 12 členů,

s 2251 až 2750 zaměstnanci . . . 13 členů,

s 2751 až 3250 zaměstnanci . . . 14 členů,

s 3251 až 3750 zaměstnanci . . . 15 členů,

s 3751 až 4000 zaměstnanci . . . 16 členů

a v závodech s více než 4000 zaměstnanci vždy za každé další 2000 zaměstnanců, po

případě za zbytek, přesahující 1000 zaměstnanců, vždy jednoho dalšího člena.

(2)

Pro stanovení počtu členů závodní rady je rozhodným počet zaměstnanců v závodě v

den vyhlášení volby.

(3)

Počet náhradníků odpovídá počtu členů závodní rady. Náhradníky povolává k činnosti

předseda závodní rady nebo jeho zástupce v pořadí kandidátní listiny tak, aby náhradník

náležel k téže skupině zaměstnanců (§ 13), jako člen kterého zastupuje.

§ 32.

(1)

V závodech, zřízených podnikem k provedení stavebního díla s pracemi doplňujícími

(dále jen staveniště), jest zvoliti na dobu trvání prací závodní radu, lze-li očekávati,

že si dokončení díla vyžádá dobu delší 4 měsíců. Na ostatních staveništích jest zvoliti

závodního důvěrníka podle § 30 bez ohledu na počet zaměstnanců.

(2)

Klesne-li počet zaměstnanců, kteří se zúčastnili volby závodní rady na staveništi

následkem výměny pracovních sil, souvisící s postupem stavby alespoň o dvě třetiny

nebo, dosáhne-li počet zaměstnanců přijatých nově po volbě závodní rady čtyři pětiny

celkového počtu zaměstnanců, pracujících na staveništi, skončí činnost závodní rady

a jest provésti volbu nové závodní rady.

(3)

Ministerstvo sociální péče může stanoviti odchylné předpisy pro zrušení pracovního

poměru člena nebo bývalého člena závodní rady nebo pro jeho přeložení jednostranným

opatřením správy závodu do jiného závodu, jakož i pro zrušení pracovního poměru nebo

přeložení závodního důvěrníka nebo bývalého závodního důvěrníka jednostranným opatřením

správy závodu do jiného závodu.

§ 33.

(1)

Zanikne-li závodní rada z důvodu uvedeného v § 10, odst. 1, písm. a) dekretu, zaměstnává-li

však závod nadále alespoň 3 zaměstnance, stává se předseda závodní rady závodním důvěrníkem

a její jednatel jeho náhradníkem pro zbytek volebního období. Zvýší-li se počet zaměstnanců

ještě během téhož volebního období nad 19, provede se, s výjimkou případů uvedených

v odstavci 3, nová volba závodní rady.

(2)

Zanikne-li závodní rada z důvodu uvedeného v § 10, odst. 1, písm. a) dekretu, nebo

byl-li provoz závodu podle platných předpisů přechodně zastaven, zůstávají členové

závodní rady a náhradníci až do uplynutí volebního období v pracovním (služebním)

poměru, pokud závod používá nadále zaměstnanců k pracím, které mohou členové závodní

rady nebo náhradníci vykonávati. Jinak může býti jejich pracovní (služební) poměr

zrušen podle platných předpisů výpovědí, která může býti dána nejdříve po uplynutí

jednoho měsíce ode dne, kdy byl omezen nebo zastaven provoz závodu. Je-li k omezení

nebo zastavení provozu závodu třeba podle platných předpisů úředního povolení, počíná

měsíční lhůta dnem, kdy bylo uděleno úřední povolení k omezení nebo zastavení provozu

závodu.

(3)

Skončí-li omezení nebo zastavení provozu závodu ještě v témže volebním období, mají

členové a náhradníci závodní rady, jejichž pracovní (služební) poměr byl mezitím zrušen

podle odstavce 2, nárok, aby byli znovu přijati do zaměstnání na svá původní pracovní

místa. Správa závodu je povinna oznámiti bývalým členům závodní rady ve lhůtě 14 dnů,

že omezení nebo zastavení provozu skončilo. Nárok podle ustanovení první věty jest

uplatniti do 14 dnů ode dne vyrozumění, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy skončilo

omezení nebo zastavení provozu závodu, u správy závodu. Jsou-li splněny předpoklady

pro zřízení a trvání činnosti závodní rady, vykonávají na zbytek volebního období

funkci závodního zastupitelstva dosavadní členové a náhradníci závodní rady. Zaměstnává-li

závod méně než 20 zaměstnanců, alespoň však 3 zaměstnance, stává se předseda závodní

rady na zbytek volebního období závodním důvěrníkem a jednatel jeho náhradníkem.

§ 34.

(1)

Rozhodčí komise rozpustí závodní radu nálezem na návrh jednotné odborové organisace,

a)

porušila-li hrubě své povinnosti nebo

b)

žádá-li o to písemně alespoň polovina zaměstnanců oprávněných k volbě.

(2)

Podnět k návrhu na rozpuštění závodní rady podle odstavce 1, písm. a) může dáti též

správa závodu nebo každý zaměstnanec závodu oprávněný k volbě. V případě uvedeném

v odstavci 1, písm. b) musí býti podnět podepsán alespoň polovinou zaměstnanců oprávněných

k volbě.

(3)

Podnět podle odstavce 2 jest podati písemně příslušnému orgánu jednotné odborové

organisace s udáním důvodů. Příslušný orgán jednotné odborové organisace přezkouší

pravost podpisů, oprávnění navrhovatelů a důvody. Shledá-li důvody závažnými, předloží

návrh příslušné rozhodčí komisi se svým vyjádřením k rozhodnutí do 14 dnů ode dne,

kdy mu byl podnět doručen.

(4)

Rozhodčí komise rozhodne o návrhu nálezem do 14 dnů od předložení návrhu jednotnou

odborovou organisací.

(5)

Byla-li závodní rada rozpuštěna, jest provésti nové volby do 6 týdnů ode dne, kdy

nález rozhodčí komise nabyl právní moci, pokud zbytek volebního období činí alespoň

3 měsíce. Jinak jmenuje příslušný orgán jednotné odborové organisace na zbytek volebního

období náhradní orgán podle § 1.

§ 35.

Správa závodu jest povinna oznámiti příslušnému orgánu jednotné odborové organisace

(§ 75) zánik závodní rady nebo skončení její činnosti podle § 10, odst. 1 a 2, písm.

b) až d) dekretu, nebo jiné skutečnosti, rozhodné pro zřízení závodní rady, pokud

jsou jí známy, a to do jednoho týdne ode dne zániku závodní rady nebo skončení její

činnosti nebo vzniku těchto skutečností.

Článek IV.

(K § 16 dekretu.)

Zásady pro jednání závodní rady.

§ 36.

(1)

Závodní rada se ustaví tak, že podle § 28, odst. 2 zvolí ze svého středu předsedu,

místopředsedu a jednatele. Má-li aspoň 4 členy, zvolí také pokladníka.

(2)

Jsou-li členy závodní rady dělníci a úředníci, nesmějí předseda a místopředseda náležeti

k téže skupině.

§ 37.

Podle rozsahu činnosti zvolí závodní rada ze svého středu se zřetelem k počtu svých

členů referenty pro jednotlivé úkoly, náležející do její působnosti.

§ 38.

(1)

Schůze závodní rady svolává zpravidla písemně její předseda, který také stanoví jejich

pořad a řídí jednání. Předseda je povinen svolati nejpozději do jednoho týdne schůzi

závodní rady, žádá-li o to písemně alespoň polovina členů závodní rady, navrhujíc

zároveň předmět jednání, který nevybočuje z rámce působnosti závodní rady. Pravidelné

schůze jest konati nejméně jednou měsíčně.

(2)

Schůze závodní rady jsou neveřejné.

(3)

Schůzí závodní rady se mohou účastniti zástupci jednotné odborové organisace. Závodní

odborová skupina musí býti pozvána ke každé schůzi.

(4)

Zástupce správy závodu je povinen účastniti se schůzí závodní rady, které byly svolány

na její návrh, nebo k nimž byla pozvána.

(5)

Závodní rada může ke svým schůzím zváti odborné poradce, po případě z řad zaměstnanců

závodu; při tom jest šetřiti ustanovení § 14, odst. 2 a 3 dekretu.

(6)

Schůze závodní rady se konají zásadně mimo pracovní dobu. V pracovní době se mohou

konati schůze jen výjimečně, nemohli-li by se jich jinak zúčastniti pro rozdělení

pracovní doby v závodě všichni členové závodní rady, nebo nemohly-li by se včas projednati

naléhavé a důležité věci.

§ 39.

(1)

Závodní rada jest schopna se usnášeti, byli-li ke schůzi pozváni s udáním pořadu

jednání všichni členové a je-li přítomna alespoň jejich polovina.

(2)

Závodní rada se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

(3)

O jednání se sepíše zápis, který podepisují předsedající a zapisovatel. Zápis sepíše

zapisovatel, určený k tomu závodní radou, a není-li ho, jednatel.

Závodní shromáždění.

§ 40.

Závodní rada jest povinna svolati závodní shromáždění, žádá-li o to písemně alespoň

polovina zaměstnanců oprávněných k volbě podle § 2. Závodní rada oznámí včas svolání

závodního shromáždění správě závodu a příslušnému orgánu jednotné odborové organisace

(§ 75).

§ 41.

Závodní rada může určiti, že se závodní shromáždění schází vzhledem k rozsahu nebo

povaze závodu v dílčích schůzích podle oddělení závodu. Závodní shromáždění řídí předseda

závodní rady nebo jím určený člen závodní rady. Závodnímu shromáždění mohou býti přítomni

zástupci jednotné odborové organisace a zástupce správy závodu.

§ 42.

Závodní shromáždění se koná zásadně mimo pracovní dobu; v pracovní době se může konati

pro naléhavost projednávané věci jen se souhlasem správy závodu a příslušného orgánu

jednotné odborové organisace (§ 75). V závodech s nepřetržitým provozem se koná závodní

shromáždění v době dohodnuté se správou závodu. Zaměstnanci mají v těchto případech

nárok na náhradu výdělku za pracovní dobu, zameškanou účastí na závodním shromáždění,

nejvýše však za dvě hodiny.

Článek V.

(K § 18, odst. 1 dekretu.)

§ 43.

Závodní důvěrník.

O závodních důvěrnících platí obdobně ustanovení § 33, odst. 2 a 3, §§ 34 a 35 a §§

44 až 46. Souhlas podle § 13, odst. 1, věty prvé dekretu uděluje příslušný orgán jednotné

odborové organisace (§ 75).

Článek VI.

(K § 19, odst. 1 dekretu.)

Náklady činnosti.

§ 44.

(1)

Náklady funkční činnosti (§§ 20 až 27 dekretu) závodní rady mohou býti určeny rozpočtem

a)

v závodech s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 250, nejvýše 1/2% ročního úhrnu hrubých

mezd (platů), vyplacených v uplynulém kalendářním roce,

b)

v závodech s počtem zaměstnanců nad 250, nejvýše 1/4% ročního úhrnu hrubých mezd

(platů), vyplacených v uplynulém kalendářním roce. V závodech, které zaměstnávají

více než 250 zaměstnanců, mohou býti určeny náklady až do výše, do které by při stejném

průměrném platu jednoho zaměstnance mohly býti určeny při sazbě 1/2%, kdyby tentýž

závod měl jen 250 zaměstnanců, je-li tato úprava závodní radě příznivější než úprava

podle věty prvé.

(2)

Pro stanovení procentní sazby je rozhodným počet zaměstnanců v závodě v den vyhlášení

voleb. Nebyl-li v uplynulém kalendářním roce závod v provozu po celý rok, stanoví

se roční úhrn 12násobkem úhrnu hrubých mezd (platů) vyplacených za poslední kalendářní

měsíc před předložením rozpočtu správě závodu. V závodech kampaňových a sezonních,

které nejsou v provozu po celý rok, stanoví se úhrn mezd (platů) podle pravděpodobné

délky trvání provozu.

(3)

Závodní rada je povinna předložiti rozpočet na náklady funkční činnosti před schválením

příslušným orgánem jednotné odborové organisace správě závodu k vyjádření; nevyjádří-li

se správa závodu do 14 dnů po předložení rozpočtu, má se za to, že nemá k rozpočtu

připomínek.

(4)

Správa závodu je povinna uhraditi závodní radě schválenou rozpočtovou částku podle

§ 19, odst. 2 dekretu ve čtvrtletních částkách předem splatných. Prvá splátka bude

vyplacena po předložení schváleného rozpočtu do jednoho měsíce po začátku rozpočtového

roku.

(5)

V zařízeních státní správy budou náklady funkční činnosti podle § 19, odst. 2 dekretu

uhrazovány prostřednictvím příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75)

měsíčně předem v částkách, rovnajících se 1/12 celoroční rozpočtové částky, stanovené

jednotně 1/4% úhrnu hrubých mezd a platů vyplacených v předchozím kalendářním roce

všem zaměstnancům příslušného oboru státní správy.

(6)

V roce 1946 se uhradí části nákladů z funkční činnosti zaměstnaneckých rad až do

výše částky, která byla na tyto účely vyhrazena v rozpočtu na rok 1946.

Článek VIII.

(K § 30, odst. 2 dekretu.)

Zaměstnanecké rady nositelů veřejné správy.

§ 47.

(1)

U soudů, jakož i ve veřejných úřadech, v provozních zařízeních veřejných ústavů,

fondů a v jiných zařízeních nositelů veřejné správy, pokud vykonávají výlučně nebo

částečně úkoly vrchnostenské pravomoci, zřizují se místo závodních rad zaměstnanecké

rady a místo závodních důvěrníků zaměstnanečtí důvěrníci.

(2)

Pro zaměstnanecké rady platí ustanovení tohoto nařízení o závodních radách s tím,

že

a)

z volitelnosti do zaměstnanecké rady je vyloučen, kdo byl disciplinárně potrestán

pro čin proti mravopočestnosti nebo čin, spáchaný ze ziskuchtivosti nebo podle dekretu

presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání

činnosti veřejných zaměstnanců, pokud trvají následky trestu;

b)

předseda volebního výboru nebo jím pověřený člen volebního výboru oznámí výsledek

volby zaměstnanecké rady, po případě jména zvolených, jednotné odborové organisaci

a přednostovi služebního úřadu;

c)

předseda zaměstnanecké rady oznámí den ustavení zaměstnanecké rady a jména jejích

členů a náhradníků s uvedením jejich funkcí dvojmo jednotné odborové organisaci, jakož

i v jednom vyhotovení přednostovi úřadu, jemuž jsou členové zaměstnanecké rady služebně

podřízeni.

(3)

Ve sporech, které vzniknou z důvodu činnosti zaměstnanecké rady a výboru zaměstnaneckých

rad, zaměstnaneckého důvěrníka a náhradního orgánu u nositele veřejné správy (odstavec

1), jakož i ve sporech o rozsah jejich pravomoci, rozhoduje na návrh rozhodčí komise

činitel, který je ústavně odpovědný za příslušný obor veřejné správy. Rozhodčí komise

jedná o sporech v senátech pro věci zaměstnaneckých rad podle ustanovení čl. IX, s

odchylkou, že místo nálezu podává návrh na rozhodnutí.

(4)

O stížnostech proti způsobu volby a výsledku volby zaměstnaneckého důvěrníka nebo

zaměstnanecké rady rozhodují rozhodčí komise v senátech pro věci zaměstnaneckých rad

podle ustanovení článku IX.

Článek IX.

(K § 33, odst. 4 dekretu.)

Rozhodčí komise a opravné řízení.

Příslušnost rozhodčí komise.

§ 48.

(1)

Rozhodčí komise se zřizují u okresních úřadů ochrany práce pro jejich obvody.

(2)

Ministr sociální péče může v dohodě s příslušným ministrem po slyšení jednotné odborové

organisace rozšířiti vyhláškou v Úředním listě (na Slovensku též v Úředním věstníku)

všeobecně nebo pro jednotlivé obory působnost jednotlivých rozhodčích komisí na obvody

více okresních úřadů ochrany práce. Toto opatření činí ministr sociální péče, pokud

jde o Slovensko, na návrh pověřence sociální péče, učiněný v dohodě s příslušným pověřencem.

(3)

Den, kdy rozhodčí komise zahájí činnost, vyhlásí ministr sociální péče v Úředním

listě (na Slovensku též v Úředním věstníku).

§ 49.

Rozhodčí komise je výlučně příslušna rozhodovati

1.

o návrzích

a)

na udělení souhlasu ke zrušení pracovního (služebního) poměru závodního důvěrníka,

člena závodní rady, člena náhradního orgánu závodního zastupitelstva a na udělení

souhlasu k jejich přeložení do jiného závodu jednostranným opatřením správy závodu

(§ 13, odst. 1 dekretu),

b)

na udělení souhlasu ke zrušení pracovního (služebního) poměru bývalého závodního

důvěrníka, bývalého člena závodní rady nebo bývalého člena náhradního orgánu závodního

zastupitelstva (§ 13, odst. 3 dekretu),

c)

na rozpuštění závodní rady [§ 10, odst. 2, písm. c) dekretu],

d)

na zbavení funkce závodního důvěrníka, člena závodní rady nebo člena náhradního orgánu

závodního zastupitelstva (§ 15, odst. 2 dekretu);

2.

o stížnostech proti způsobu volby a výsledku volby závodní rady nebo závodního důvěrníka

(§ 27, odst. 1);

3.

ve sporech, které náleží k příslušnosti rozhodčí komise podle dekretu nebo předpisů

vydaných k jeho provedení, ve sporech o zřízení nebo z důvodů činnosti závodního důvěrníka,

závodní rady, náhradního orgánu závodního zastupitelstva nebo podnikové rady, jakož

i ve sporech o rozsah práv a povinností závodního důvěrníka, závodní rady, člena závodní

rady, náhradního orgánu závodního zastupitelstva, člena náhradního orgánu závodního

zastupitelstva, podnikové rady nebo člena podnikové rady, vznikly-li spory

a)

mezi zaměstnancem závodu, závodním důvěrníkem, závodní radou, náhradním orgánem závodního

zastupitelstva, podnikovou radou nebo všeobecným orgánem jednotné odborové organisace

(§ 1, odst. 2 dekretu) a správou závodu nebo podniku;

b)

závodním důvěrníkem, závodní radou nebo náhradním orgánem závodního zastupitelstva

a podnikovou radou téhož podniku;

c)

závodními důvěrníky, závodními radami nebo náhradními orgány závodního zastupitelstva

téhož podniku navzájem.

§ 50.

(1)

Místní příslušnost rozhodčí komise se řídí podle místa závodu nebo podniku, proti

jehož správě nebo závodnímu zastupitelstvu směřuje návrh, stížnost nebo podání.

(2)

Vznikne-li mezi rozhodčími komisemi spor o místní příslušnost nebo nelze-li ji určiti,

rozhodne ústřední rozhodčí komise s konečnou platností.

Organisace rozhodčí komise.

§ 51.

Složení komise a jmenování členů.

(1)

Rozhodčí komise se skládá z předsedy, jeho náměstků, potřebného počtu přísedících

a stejného počtu náhradníků.

(2)

Předsedu a jeho náměstky jmenuje po slyšení jednotné odborové organisace ministr

sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z řad osob znalých práv,

přihlížeje k jejich znalostem sociálně-politických předpisů a sociálních poměrů. Předseda

a jeho náměstkové složí slib do rukou ministra sociální péče, na Slovensku do rukou

pověřence sociální péče, že budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí

a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, o čem nabyli vědomosti při výkonu funkce

a neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.

(3)

Potřebný počet přísedících a náhradníků jmenuje správní výbor okresního úřadu ochrany

práce, u něhož jest komise zřízena z řad zaměstnanců na návrh jednotné odborové organisace

a z řad odborníků hospodářsky nebo sociálně-politicky činných na návrh příslušné zájmové

skupiny zaměstnavatelů, nebo jde-li o přísedící senátu pro věci zaměstnaneckých rad

nebo závodních rad ve státních podnicích, na návrh příslušných ústředních úřadů nebo

úřadů (orgánů) jimi určených. Při jmenování jest přihlížeti k tomu, aby byly zastoupeny

pokud možno všechny obory podnikání vyskytující se v obvodu působnosti rozhodčí komise.

(4)

Členem rozhodčí komise může býti jmenován československý státní občan,

a)

který je alespoň 30 roků stár,

b)

který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti, zvláště je podle potřeby s oborem,

o který jde, v živém styku praktickém nebo vědeckém,

c)

který bydlí, mimo případ odstavce 5, v obvodu příslušné rozhodčí komise a

d)

u něhož nejsou dány skutečnosti, pro které je vyloučen z volebního práva podle zákona

č. 28/1946 Sb., nebo z volitelnosti do závodní (zaměstnanecké) rady podle § 47, odst.

2, písm. a).

(5)

Ve výjimečných případech může býti táž osoba jmenována přísedícím ve více rozhodčích

komisích.

§ 52.

(1)

Funkční období členů komise a jejich náhradníků jest tříleté.

(2)

Před uplynutím tohoto období zprostí správní výbor okresního úřadu ochrany práce

po slyšení příslušné organisace nebo úřadu (§ 51, odst. 3) přísedícího, po případě

náhradníka přísedícího, rozhodčí komise funkce, změnilo-li se jeho zaměstnání do té

míry, že není již povolán, aby zastupoval příslušnou zájmovou skupinu nebo příslušný

obor povolání, nebo přestal-li býti členem organisace, po případě zaměstnancem téhož

oboru veřejné správy, a to k návrhu orgánu, který ho navrhl.

(3)

Správní výbor okresního úřadu ochrany práce zbaví přísedícího rozhodčí komise nebo

jeho náhradníka funkce, zanedbává-li trvale povinnosti souvisící s výkonem funkce,

poruší-li povinnost mlčenlivosti, uloženou mu v § 54, nebo byl-li vyloučen ze zápisu

do stálých seznamů voličských. Za stejných podmínek může ministr sociální péče odvolati

předsedu a jeho náměstky na návrh jednotné odborové organisace.

(4)

Přísedící rozhodčí komise nebo jeho náhradník může se vzdáti funkce jen z důležitých

důvodů, o nichž rozhodne správní výbor okresního úřadu ochrany práce po slyšení orgánu,

který přísedícího navrhl.

§ 53.

Sestavení senátu.

(1)

Rozhodčí komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech, složených z předsedy nebo

jeho náměstka jako předsedy senátu a po jednom přísedícím z každé zúčastněné skupiny

(§ 51, odst. 3). Senáty sestavuje a povolává k jednání předseda rozhodčí komise, přihlížeje

k tomu, aby přísedící byli pokud možno stejného nebo příbuzného povolání nebo oboru

veřejné správy, jako jsou strany.

(2)

Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti z přísedících a jejich náhradníků

i více senátů a přiděliti jim věci odpovídající jejich odbornému složení.

§ 54.

Slib přísedících.

Přísedící rozhodčí komise a jejich náhradníci, kromě veřejných úředníků, slíbí jednou

pro vždy do rukou předsedy, že budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí

a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, o čem nabyli vědomosti při výkonu funkce,

a neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.

§ 55.

Povinnost přísedících.

(1)

Přísedící rozhodčí komise je povinen dostaviti se včas k jednání komise a účastniti

se ho až do konce.

(2)

O přísedícím rozhodčí komise, který ač přítomen, odepře hlasovati, se má za to, že

hlasuje proti návrhu.

(3)

Přísedícímu, který zanedbal své povinnosti podle odstavce 1, uloží předseda komise

z úřední povinnosti nebo na návrh stran náhradu nákladů tím způsobených.

Řízení před rozhodčí komisí.

§ 56.

Návrhy, stížnosti a žaloby jest podati u příslušné rozhodčí komise písemně. K podání

jest připojiti tolik opisů podání, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno

jedno vyhotovení. Jde-li o podání zaměstnance nebo závodního zastupitelstva, po případě

všeobecného orgánu jednotné odborové organisace (§ 1, odst. 2 dekretu), musí býti

podepsáno příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75).

§ 57.

O zastupování stran před rozhodčí komisí platí předpisy vládního nařízení ze dne 13.

ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů

(správním řízení) s tím, že advokáti a notáři nesmějí strany zastupovati, pokud nejsou

činovníky příslušné organisace (§ 51, odst. 3), a že rozhodnutí rozhodčí komise o

společném zmocněnci je konečné.

§ 58.

Řízení před rozhodčí komisí je ústní a veřejné. Předseda rozhodčí komise může z úřední

moci nebo na návrh strany prohlásiti jednání nebo jeho část za neveřejné a vyloučiti

veřejnost, je-li nebezpečí, že by veřejným projednáváním mohlo býti vyzrazeno obchodní

nebo výrobní tajemství nebo, je-li důvodná obava, že by veřejnosti jednání bylo zneužito

k tomu, aby jednání bylo rušeno. Byla-li veřejnost vyloučena, mohou se dalšího jednání

mimo strany a jejich zmocněnce zúčastniti nejvýše tři důvěrníci za každou stranu.

§ 59.

Podjatost a odmítnutí členů senátu.

O podjatosti a odmítnutí předsedy rozhodčí komise nebo přísedícího platí obdobně §

11 vl. nař. č. 8/1928 Sb. s tou odchylkou, že o námitkách proti přísedícímu rozhoduje

předseda rozhodčí komise a o námitkách proti předsedovi senátu předseda ústřední rozhodčí

komise, v obou případech s konečnou platností.

§ 60.

Rozhodčí komise může, je-li to nutné neb účelné, dožádati příslušný okresní soud,

aby provedl výslech svědků nebo znalců, kteří mají stálé bydliště v jeho obvodu.

§ 61.

Nález.

(1)

Rozhodčí komise se usnáší většinou hlasů. Porada se koná v nepřítomnosti stran. Předseda

senátu hlasuje naposledy. O výsledku hlasování jest sepsati zápis, který podepíší

předseda a zapisovatel, ustanovený přednostou okresního úřadu ochrany práce (§ 71).

(2)

Nález s podstatnými důvody vyhlásí v témže jednání veřejně předseda senátu. Nález

budiž do 14 dnů ode dne vyhlášení písemně vyhotoven, podepsán předsedou senátu a doručen

stranám. Rozhodčí komise může v nálezu stanoviti, že nález má býti veřejně vyhlášen

na útraty strany v závodě nebo v časopisech.

Opravné řízení.

§ 62.

Stížnost.

(1)

Stížnost podle § 33, odst. 3 dekretu budiž podána písemně u rozhodčí komise, která

nález vydala, do 15 dnů ode dne doručení nálezu. Opožděnou stížnost nebo stížnost,

podanou osobou neoprávněnou, odmítne rozhodčí komise usnesením. Proti tomuto usnesení

je přípustna stížnost k ústřední rozhodčí komisi. O této stížnosti platí obdobně předpisy

o stížnosti proti nálezu rozhodčí komise.

(2)

O všech stížnostech proti nálezům a usnesením rozhodčí komise rozhoduje ústřední

rozhodčí komise s konečnou platností.

Organisace ústřední rozhodčí komise.

§ 63.

Složení ústřední rozhodčí komise a jmenování členů.

(1)

Ústřední rozhodčí komise se skládá z předsedy, jeho náměstků, z potřebného počtu

přísedících a stejného počtu náhradníků.

(2)

Předsedu a jeho náměstky jmenuje ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence

sociální péče, z osob znalých práv, přihlížeje k jejich znalostem sociálně-politických

předpisů a sociálních poměrů, po vyjádření jednotné odborové organisace.

(3)

Potřebný počet přísedících a náhradníků jmenuje ministr sociální péče, na Slovensku

na návrh pověřence sociální péče, z řad zaměstnanců na návrh jednotné odborové organisace

a z řad odborníků hospodářsky nebo sociálně-politicky činných na návrh příslušné zájmové

skupiny zaměstnavatelů nebo, jde-li o přísedící senátu pro věci zaměstnaneckých rad

nebo závodních rad ve státních podnicích, na návrh příslušných ústředních úřadů nebo

úřadů (orgánů) jimi určených. Alespoň polovina přísedících a náhradníků v každé skupině

musí býti znalá práv.

(4)

O členech ústřední rozhodčí komise platí obdobně ustanovení § 51, odst. 4, písm.

a), b) a d).

(5)

Ústřední rozhodčí komise rozhoduje v pětičlenném senátu, který se skládá z předsedy

(jeho náměstka) a čtyř přísedících, z nichž dva jsou z řad zaměstnanců a dva z řad

odborníků. Jeden přísedící z každé skupiny musí býti znalým práv. Ustanovení § 53,

odst. 1 věty druhé a § 53, odst. 2, platí obdobně.

§ 64.

Obsah a úprava stížnosti.

(1)

Stížnost k ústřední rozhodčí komisi má zřetelně označiti rozhodnutí nebo opatření,

proti němuž směřuje a jednotlivé stížnostní body; musí býti podepsána advokátem nebo

příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75). K stížnosti jest připojiti

tolik opisů stížnosti, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení.

(2)

Chybějí-li náležitosti uvedené v odstavci 1, vrátí předseda ústřední rozhodčí komise

stížnost k odstranění nedostatků, při čemž určí přiměřenou lhůtu s tím, že se bude

míti za to, že strana upouští od stížnosti, nebudou-li nedostatky odstraněny v dané

lhůtě.

§ 65.

(1)

Předseda ústřední rozhodčí komise doručí stížnost v opisech předložených stěžovatelem

i s přílohami druhé straně s upozorněním, že může podati odvodní spis ve lhůtě 15

dnů ode dne doručení.

(2)

Odvodní spis jest podati s tolika opisy, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno

jedno vyhotovení.

§ 66.

Nálezy ústřední rozhodčí komise.

(1)

Ústřední rozhodčí komise rozhoduje zpravidla v neveřejném sezení bez ústního jednání

podle spisu. Usnáší se většinou hlasů, při čemž předseda senátu hlasuje jako poslední.

(2)

Veřejné ústní jednání lze naříditi jen tehdy, vyžaduje-li řízení doplnění a lze-li

toto doplnění provésti bez větších nákladů. Není-li to možné, zruší ústřední rozhodčí

komise nález rozhodčí komise usnesením, vrátí věc rozhodčí komisi k doplnění, po případě

opakování řízení a k novému rozhodnutí.

(3)

Nález nebo usnesení jest vyhotoviti písemně a podepisuje je předseda senátu. Písemné

vyhotovení musí býti doručeno stranám do 14 dnů ode dne vydání.

§ 67.

(1)

Strany mohou vystupovati při ústním jednání ústřední rozhodčí komise buď samy nebo

dáti se zastupovati advokátem nebo příslušným orgánem jednotné odborové organisace

(§ 75).

(2)

Ustanovení §§ 52, 54, 55, 59, 60 a 61 platí obdobně s odchylkou, že o námitce podjatosti

proti předsedovi ústřední rozhodčí komise nebo jeho náměstkovi rozhoduje ministr sociální

péče.

Společná ustanovení.

§ 68.

Procesní předpisy.

Pokud není jinak stanoveno, řídí se jednání ústřední rozhodčí komise a rozhodčích

komisí obdobně předpisy vládního nařízení č. 8/1928 Sb. s výjimkou předpisů § 67,

§ 74, odst. 2 a 4, § 78, odst. 2 a § 83.

§ 69.

Pravoplatné nálezy rozhodčích komisí a ústřední rozhodčí komise a smíry před nimi

ujednané vykonávají se politickou nebo soudní exekucí. K žádosti za exekuci jest připojiti

vyhotovení exekučního titulu, opatřeného doložkou vykonatelnosti. Vykonatelnost potvrzuje

předseda rozhodčí komise nebo jeho náměstek.

§ 70.

Náhrady výloh a právní ochrana členů komisí.

(1)

Funkce přísedících rozhodčí komise a ústřední rozhodčí komise z řad zaměstnanců a

odborníků jsou čestné. Přísedící má však nárok na náhradu hotových vydání a po případě

ušlé mzdy (platu). Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším

účetním kontrolním úřadem může stanoviti paušální sazbou úhradu nákladů, vzniklých

z funkce přísedících v rozhodčí komisi a ústřední rozhodčí komisi. Nárok na náhradu

musí býti uplatněn do 15 dnů po dni zasedání u předsedy rozhodčí komise, po případě

ústřední rozhodčí komise, který rozhodne s konečnou platností.

(2)

Přísedícím rozhodčí komise a ústřední rozhodčí komise z řad zaměstnanců musí zaměstnavatelé

poskytnouti volný čas k výkonu funkce.

§ 71.

Kancelářské místnosti a potřeby.

(1)

Kancelářské práce rozhodčí komise obstarávají zaměstnanci okresního úřadu ochrany

práce, kteří byli k tomu ustanoveni přednostou okresního úřadu ochrany práce. Přednosta

okresního úřadu ochrany práce přidělí rozhodčí komisi potřebný počet zaměstnanců,

ustanovených u okresního úřadu ochrany práce.

(2)

Přednosta okresního úřadu ochrany práce poskytne dále rozhodčí komisi potřebné úřední

místnosti a uhradí z úřední zálohy okresního úřadu ochrany práce veškeré ostatní úřední

potřeby rozhodčí komise; o úhradách budiž veden zvláštní účet.

(3)

Kancelářské práce ústřední rozhodčí komise obstarává ministerstvo sociální péče,

na Slovensku pověřenectvo sociální péče. Ministerstvo sociální péče, na Slovensku

pověřenectvo sociální péče, přidělí ústřední rozhodčí komisi potřebný počet zaměstnanců,

úřední místnosti, kancelářské potřeby a zřídí zvláštní oddělení v podatelně, spisovně

a doručovacím oddělení.

§ 72.

Dohled.

Dohled nad rozhodčími komisemi přísluší předsedovi ústřední rozhodčí komise, v jejímž

obvodu je sídlo rozhodčí komise. Dohled nad ústředními rozhodčími komisemi a vrchní

dohled přísluší ministerstvu sociální péče.

Článek X.

(K § 34 dekretu.)

Závodní zastupitelstvo v některých státních podnicích a ve vojenských závodech.

§ 73.

Předpisy dekretu o zřízení, organisaci a působnosti závodních a zaměstnaneckých rad,

jakož i předpisy tohoto nařízení platí, pokud není nebo nebude jinak stanoveno, přiměřeně

a obdobně pro závodní a zaměstnanecké rady v podniku Československé státní dráhy a

v podniku Československá pošta s těmito odchylkami

a)

ustanovení § 32 neplatí,

b)

zaměstnanecké rady ve smyslu § 47, odst. 1 se zřizují u ministerstva a ředitelství,

po případě u ústředen, u nichž to stanoví ministr sociální péče na návrh příslušného

ministra, po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou v Úředním listě (na Slovensku

též v Úředním věstníku),

c)

na závodní rady se vztahuje ustanovení § 47, odst. 2.

§ 74.

(1)

Pro závodní a zaměstnanecké rady ve vojenských závodech, úřadech, ústavech, podnicích

a zařízeních platí předpisy dekretu a tohoto nařízení s výjimkou ustanovení § 20,

č. 2 a 3, § 22, č. 3, 4 a 5, § 25, odst. 1 a 2, § 27, odst. 1, 2 a § 27, odst. 4 věty

první dekretu.

(2)

Zařazování zaměstnanců na pracovní místa, přijímání zaměstnanců a jejich propouštění

náleží správě závodu. Správa závodu je však povinna věc předem projednati s příslušnou

závodní radou. Je-li opatření správy závodu v rozporu s návrhem nebo s připomínkami

závodní rady, může závodní rada požádati prostřednictvím jednotné odborové organisace

o rozhodnutí ministerstvo národní obrany, které rozhodne s konečnou platností po projednání

věci s jednotnou odborovou organisací.

(3)

Ustanovení § 26, odst. 2 dekretu platí pro závodní (zaměstnanecké) rady uvedené v

odstavci 1 s tou odchylkou, že správa závodu může odmítnouti návrh podaný závodní

radou podle § 26, odst. 1 dekretu s odůvodněním, že jde o důležitou skutečnost, opatření

nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky. Má-li závodní (zaměstnanecká)

rada pochybnost o správnosti odůvodnění, může si vyžádati rozhodnutí ministerstva

národní obrany podle obdoby odstavce 2.

Článek XI.

Všeobecná a přechodná ustanovení.

§ 75.

Příslušnost orgánů jednotné odborové organisace k výkonu působnosti podle předpisů

dekretu a předpisů jej provádějících se řídí organisačními směrnicemi jednotné odborové

organisace, které schválí vláda a vyhlásí ministr sociální péče v Úředním listě (na

Slovensku též v Úředním věstníku).

§ 76.

(1)

Závodní nebo zaměstnanecké rady a závodní nebo zaměstnanečtí důvěrníci, kteří byli

zvoleni před účinností tohoto nařízení, vykonávají až do doby, kdy budou zvoleny a

ustaveny závodní nebo zaměstnanecké rady nebo zvoleni závodní nebo zaměstnanečtí důvěrníci,

po případě jmenovány náhradní orgány podle tohoto nařízení, působnost příslušející

těmto orgánům podle dekretu a platí pro ně předpisy dekretu a tohoto nařízení. Neprovede-li

se do dvou měsíců ode dne počátku účinnosti tohoto nařízení volba a neustaví-li se

na jejím podkladě nová závodní nebo zaměstnanecká rada nebo, nezvolí-li se závodní

nebo zaměstnanecký důvěrník, jest do 14 dnů od uplynutí této lhůty jmenovati náhradní

orgány.

(2)

U okresních úřadů ochrany práce, u nichž není dosud ustanoven správní výbor, přísluší

jeho působnost podle § 51, odst. 3 a § 52, odst. 2 až 4 zemskému úřadu ochrany práce,

na Slovensku pověřenci sociální péče.

§ 77.

O jednáních a opominutích správy závodu proti ustanovením tohoto nařízení platí ustanovení

§ 37, odst. 4 a 5 dekretu.

§ 78.

(1)

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení § 45, odst. 2,

které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1947; až do tohoto dne poskytne správa veřejného

podniku místo příspěvku, stanoveného v § 45, odst. 2, částku stanovenou finančním

zákonem republiky Československé ze dne 29. března 1946, č. 59 Sb., kterým se stanoví

státní rozpočet na rok 1946.

(2)

Toto nařízení provede ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Článek I.

(K § 5, odst. 2 dekretu.)

Náhradní orgán závodního zastupitelstva.

§ 1.

(1)

Náhradní orgán závodního zastupitelstva (dále jen náhradní orgán) jmenuje příslušný

orgán jednotné odborové organisace (§ 75) ze zaměstnanců závodu, kteří jsou volitelni

do závodní rady (§ 3), a to v závodech, ve kterých je zřízena závodní odborová organisace,

na návrh členské schůze této organisace. Náhradní orgán budiž jmenován mimo případy

uvedené v § 29, § 30, odst. 5, § 34, odst. 5 a § 76, odst. 1 též

a)

v závodech, v nichž dosud nepůsobila závodní rada nebo závodní důvěrník pro nedostatek

předpokladů pro jejich zřízení, do 14 dnů, kdy vznikly tyto předpoklady,

b)

v závodech, v nichž závodní zastupitelstvo skončilo činnost, do 14 dnů ode dne skončení

činnosti.

(2)

Náhradní orgán má nejvýše takový počet členů a náhradníků, jaký má míti podle platných

předpisů orgán, který nahrazuje. Pokud není jinak stanoveno, platí pro něj obdobně

ustanovení platná pro závodní radu (závodního důvěrníka).

(3)

Ustanovení § 28, odst. 1 platí obdobně pro náhradní orgán s odchylkou, že slib jest

vykonati do 7 dnů ode dne jmenování, a to v závodech, kde není závodní odborová organisace,

do rukou orgánu jednotné odborové organisace, který jej jmenoval.

(4)

Pro skončení činnosti náhradního orgánu platí obdobně ustanovení § 10, odst. 2, písm.

a), b) a d) dekretu. Mimo to končí činnost náhradního orgánu, ustavila-li se závodní

rada, byl-li zvolen závodní důvěrník nebo byl-li náhradní orgán odvolán. Náhradní

orgán může odvolati jen orgán jednotné odborové organisace, který jej jmenoval.