Vládní nařízení 215/1946 Z. z. kterým se provádějí některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven.

§ 1.

(1)

Smluvní (soukromé) pojišťovnictví podle § 1 dekretu presidenta republiky ze dne 24.

října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (v dalším pouze „dekret“),

zahrnuje pojišťovny se sídlem na území Československé republiky, provozující po živnostensku

smluvní (soukromé) pojištění (v dalším pouze „pojištění“), s veškerými jejich právy

a závazky, jakož i československé stavy pojištění s veškerými právy a závazky k nim

se pojícími (znárodněné ústavy).

(2)

Československým stavem pojištění se rozumí úhrn pojistných smluv na území Československé

republiky, uzavřených pojišťovnami, které na tomto území po živnostensku provozovaly

pojištění, majíce sídlo mimo toto území.

(3)

Ustanovení § 17 dekretu není tím dotčeno.

§ 2.

(1)

Ministerstvo financí jako dozorčí úřad nad smluvním (soukromým) pojišťovnictvím rozhoduje,

zda jde v daném případě o živnostenské provozování pojištění na území Československé

republiky (§ 2 dekretu) či nikoliv.

(2)

Mluví-li dekret nebo toto nařízení o pojištění bez dalšího rozlišení, rozumí se tím

pojištění přímé i pojištění nepřímé (zajištění).

§ 3.

(1)

Veškeré majetkové hodnoty znárodněných ústavů jsou určeny pro další provozování pojištění

na území Československé republiky a nemohou býti odňaty tomuto účelu. Fondy znárodněných

ústavů s určením pro sociální, dobročinné, vzdělávací a podobné účely musí však býti

nezkráceně zachovány tomuto určení.

(2)

Ministr financí může přenésti na Pojišťovací radu majetek znárodněných ústavů určený

pro odborné vzdělání zaměstnanců pojišťoven nebo pro jiné účely, které náleží k úkolům

Pojišťovací rady (§ 24, odst. 1 dekretu).

§ 4.

Činíc opatření podle § 10, odst. 1 dekretu, určí vláda počet národních podniků, usnese

se na jejich stanovách, určí, který den platí za den vzniku národního podniku a rozhodne

o tom, v která práva a závazky znárodněných ústavů každý národní podnik vstupuje.

§ 5.

(1)

Představenstvo národního podniku jest povinno v době co nejkratší účelně a hospodárně

uspořádati provoz národního podniku. Osnovu opatření, na nichž se v této věci usneslo,

předloží Pojišťovací radě. V osnově budiž uvedeno zejména, jak bude provedeno soustředění

převzatých pojistných stavů a provozu v ústředním vedení, jak bude uspořádáno provozování

jednotlivých odvětví pojištění přímého i zajištění daného a převzatého, jak budou

organisovány provoz a obchodní činnost podniku v celé oblasti jeho působnosti, jakým

způsobem bude od vzniku národního podniku v jeho početnictví jednotně zachycen stav

a průběh obchodu jím získávaného (pracovní systém) a jaká bude podle předloženého

rozvrhu potřeba pracovních sil u srovnání se stavem převzatých zaměstnanců.

(2)

Národní podnik je povinen zaměstnávati jen takový počet zaměstnanců, který je při

dosažitelně nejlepším uspořádání provozu, plném využití pracovní doby a plném výkonu

pracovníků nezbytně nutný k splnění úkolů jemu uložených. Při přidělování prací zaměstnancům

v národním podniku budiž především přihlíženo ke schopnostem, které osvědčili svou

činností v pojišťovnictví; výše dosavadních služebních požitků není vodítkem pro posouzení

této schopnosti.

(3)

Zaměstnanci národního podniku buďtež zařazeni do platových skupin podle příslušných

vyhlášek o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců ve smluvním pojišťovnictví

se zřetelem k pracím, které budou v národním podniku podle konečného rozvržení práce

skutečně vykonávati. Konečné rozvržení prací budiž provedeno nejpozději do dvou let

po vzniku národního podniku. Do doby, než bude zaměstnanci přidělena práce podle konečného

rozvržení prací, zůstává mu dosavadní platové zařazení, při čemž, vykonává-li práce

odpovídající vyššímu platovému zařazení, vyrovná se rozdíl z takového srovnání vyplývající

přechodným přídavkem.

(4)

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem sociální péče - na Slovensku

též po slyšení příslušných pověřenců - vyhláškou v Úředním listě (v Úradnom vestníku)

určil, jaké úpravy a kterých platů (§ 10, odst. 3 dekretu), představenstvo národního

podniku provésti nemůže.

(5)

Představenstvo je povinno prostřednictvím Pojišťovací rady podati zprávu dozorčímu

úřadu o zamýšlených opatřeních podle § 14, odst. 2 a 3 dekretu.

§ 6.

(1)

Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu ustanovení dekretu č. 103/1945 Sb.,

nevztahují se však na ně předpisy o zastupování státních podniků finanční prokuraturou.

(2)

Obchodní činnost podle svých stanov mohou národní podniky vykonávati na celém území

Československé republiky, mimo toto území jen se souhlasem dozorčího úřadu, který

rozhodne po slyšení Pojišťovací rady; svůj souhlas může dozorčí úřad vázati na určité

podmínky. Převzetí zajištění od pojišťoven se sídlem mimo území Československé republiky

není výkonem obchodní činnosti mimo toto území.

§ 7.

Národní podnik jest povinen užívati ve své firmě označení „národní podnik“ v nezkráceném

znění. Menší pojišťovny (§ 11 dekretu, § 23, odst. 2) nesmějí tohoto označení používati.

§ 8.

(1)

Národní podnik je povinen přihlásiti svou firmu k zápisu do obchodního rejstříku

(§ 3, odst. 2 dekretu).

(2)

K přihlášce k zápisu do obchodního rejstříku budiž připojen také

a)

výtisk Úředního listu (Úradného vestníku), v němž bylo vyhlášeno opatření, jímž se

národní podnik zřizuje;

b)

výtisk Úředního listu (Úradného vestníku), v němž byly vyhlášeny stanovy národního

podniku;

c)

ověřené opisy výnosů, jimiž členové představenstva národního podniku byli ustanoveni

ve svou funkci.

(3)

Členové představenstva podepíší svůj podpis u rejstříkového soudu osobně nebo jej

předloží ve formě ověřené.

(4)

Ustanovení předchozích odstavců budiž použito obdobně, nastanou-li změny ve skutečnostech

soudu takto oznámených.

§ 9.

(1)

Členem představenstva národního podniku může býti jmenován nebo volen pouze svéprávný

československý státní příslušník, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti

a má v Československé republice své bydliště.

(2)

Členem představenstva nemůže býti

a)

kdo upadl v konkurs, dokud konkursní řízení trvá, jakož i ten, na jehož žádost se

provádí řízení vyrovnací, dokud nebylo prohlášeno za skončené;

b)

kdo byl odsouzen pro trestný čin pravoplatným rozsudkem, jímž byla vyslovena nebo

z něhož vyplývá ztráta volebního práva, po dobu této ztráty;

c)

manžel ředitele národního podniku, příbuzný ředitele v řadě přímé, jakož i sourozenci

a osoby sešvagřené s ním ve druhém stupni;

d)

člen (náhradník) závodního zastupitelstva téhož národního podniku;

e)

člen Pojišťovací rady nebo její zaměstnanec;

f)

kdo vykonává funkci nebo činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku.

(3)

Členství v představenstvu zaniká

a)

úmrtím;

b)

vzdáním se;

c)

odvoláním;

d)

podle ustanovení § 10, odst. 1, věta druhá.

(4)

Člen představenstva budiž ministrem financí odvolán

a)

nemůže-li pro překážky v jeho osobě vzešlé svou funkci vykonávati po dobu delší šesti

měsíců;

b)

odpadne-li některý z předpokladů uvedených v odstavci 1 nebo nastane-li některá ze

skutečností zmíněných v odstavci 2;

c)

přestane-li volený člen představenstva býti zaměstnancem národního podniku;

d)

není-li slučitelné se zájmy národního podniku nebo pojišťovnictví vůbec, aby člen

představenstva setrval ve své funkci.

(5)

Skutečnosti, které odůvodňují odvolání člena představenstva, buďte neprodleně oznámeny

dozorčímu úřadu. Hodlá-li ministr financí odvolati člena představenstva nebo celý

sbor z důvodů, které hodnotí volnou úvahou, vyžádá si dříve vyjádření Pojišťovací

rady.

(6)

Člen představenstva, proti němuž bylo zahájeno vyšetřování pro trestný čin, pro který

může nebo má býti vyslovena ztráta volebního práva, nesmí vykonávati svou funkci,

dokud vyšetřování trvá. Ministr financí však může po slyšení Pojišťovací rady vysloviti

zákaz výkonu funkce též, bylo-li zahájeno vyšetřování pro jiný trestný čin, jestliže

odsouzení pro takový čin by bylo důvodem odvolání člena představenstva [odstavec 4,

písm. d)].

(7)

Pro stálého zmocněnce právnické osoby, která byla jmenována členem představenstva

(§ 5, odst. 2 dekretu), platí obdobně předpisy pro voleného člena představenstva.

§ 10.

(1)

Funkční období sboru představenstva trvá tři roky. Uplyne-li funkční období, pokračuje

sbor představenstva ve výkonu své funkce do dne, který ministr financí určí jako počátek

funkčního období nového sboru představenstva.

(2)

Došlo-li během funkčního období k zániku členství některého člena představenstva,

budiž povolán nový člen na zbytek funkčního období. Jestliže všichni členové představenstva

jako sbor se vzdali své funkce nebo byli ministrem financí odvoláni, počíná nové funkční

období dnem, který určí ministr financí. V mezidobí vede národní podnik vedoucí ředitel

(§ 16, odst. 2); ve věcech, k nimž by bylo třeba usnesení představenstva (§ 15), potřebuje

souhlasu Pojišťovací rady.

(3)

Členové představenstva vykonávají svou funkci jako funkci čestnou, mohou však obdržeti

presenční platy podle směrnic, které vydá Pojišťovací rada; za hotové výlohy vzešlé

při výkonu funkce náleží jim náhrada podle stanov.

§ 11.

(1)

Třetinu členů představenstva (§ 5, odst. 2 dekretu) ze zaměstnanců národního podniku

volí na výzvu dozorčího úřadu všichni zaměstnanci národního podniku přímým a tajným

hlasováním o osobách určených volební komisí (§ 12, odst. 1) ve čtyřnásobku počtu

členů představenstva, kteří mají býti zvoleni. Rozhodný jest stav zaměstnanců v den

usnesení volební komise o dni volby.

(2)

Zaměstnanec může odevzdati svůj hlas pouze pro jednoho z kandidátů navržených volební

komisí. Učiní tak zaškrtnutím nebo jiným zřejmým označením jednoho z kandidátů na

hlasovacím lístku, obsahujícím jména kandidátů podle kandidátní listiny (§ 12, odst.

4); hlasovací lístky rozdá zaměstnancům volební komise. Nebyl-li na lístku označen

žádný z kandidátů, nebo bylo-li jich označeno více, je takový hlas neplatný; rovněž

neplatný je hlas odevzdaný jinak než hlasovacím lístkem vydaným volební komisí.

(3)

Zvoleni jsou, kdo na sebe soustředili největší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje

los. Odmítne-li ministr financí - na Slovensku v dohodě s příslušným pověřencem -

potvrditi volbu některé ze zvolených osob proto, že u ní nejsou splněny náležitosti

uvedené v § 9, odst. 1, nebo proto, že u ní jsou dány skutečnosti uvedené v § 9, odst.

2, nastupuje na její místo kandidát, který ve volbě obdržel v dalším pořadí největší

počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje opět los.

§ 12.

(1)

Volební komise se skládá z delegátů určených výbory závodních odborových organisací

národního podniku tak, aby na každých započatých dvě stě zaměstnanců každého závodu

národního podniku připadl jeden delegát; počet členů volební komise však nesmí býti

menší než šest. Volební komise si zvolí předsedu, místopředsedu, zapisovatele a jednoho

ověřovatele zápisů v prvé své schůzi, kterou svolává její věkem nejstarší člen; funkce

volební komise končí potvrzením volby (§ 5, odst. 2 dekretu). Volební komise koná

svou činnost v sídle národního podniku.

(2)

Volební komise jest schopna jednati a usnášeti se za účasti alespoň dvou třetin úhrnného

počtu svých členů. Usnáší se nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti

hlasů rozhoduje hlas předsedy, který hlasuje vždy poslední. O schůzích volební komise

a jejích rozhodnutích budiž sepsán zápis, který podepíší předseda, zapisovatel a ověřovatel

zápisů. Zápis obsahující zjištění výsledků volby podepisují též delegáti závodního

zastupitelstva (§ 13, odst. 3).

(3)

Pro účely voleb budiž založen, podle změn ve stavu zaměstnanců závodním zastupitelstvem

doplňován a opravován seznam zaměstnanců národního podniku (volební seznam); seznam

budiž upraven tak, aby obsahoval podpis každého zaměstnance. Volební seznam založí

volební komise povolaná, aby provedla prvé volby; před každou další volbou se přesvědčí

nová volební komise vhodným způsobem o úplnosti a správnosti seznamu (odstavec 1)

a provede potřebné snad úpravy.

(4)

Volební komise sestaví kandidátní listinu, přihlížejíc k tomu, aby kandidáti měli

potřebné odborné vědomosti a zkušenosti. Volební komise též určí den a dobu volby.

§ 13.

(1)

V závodech, které vyslaly do volební komise alespoň tři delegáty (§ 12, odst. 1),

se koná volba tak, že zaměstnanec svůj hlasovací lístek v zalepené obálce vloží do

osudí osobně před třemi členy volební komise jí k tomu určenými a podpisem potvrdí

svou účast na volbě. Po uplynutí volební doby uzavrou delegáti volební komise osudí

i podpisové archy tak, aby byla vyloučena jakákoliv změna nebo doplnění, a odevzdají

obojí předsedovi volební komise.

(2)

Zaměstnanec, který nemá bydliště, trvalý pobyt, nebo pracoviště v místě takového

závodu (odstavec 1), odešle volební komisi doporučeným dopisem ve zvláštní obálce,

kterou obdrží spolu s hlasovacím lístkem, svůj hlasovací lístek v zalepené obálce

a další lístek se svým podpisem. Dopisy, které dojdou nejpozději šestého dne po dni

volby, přijímají tři členové volební komise jí k tomu určení, kteří dopisy otevrou,

porovnají podpis na vloženém lístku s podpisem ve volebním seznamu a - poznamenavše

účast zaměstnance na volbě - vloží obálku s hlasovacím lístkem do osudí, které každého

dne - stejně jako záznam o účasti na volbě - uzavrou (odstavec 1). Lístky s podpisy,

jakož i obálky s hlasovacími lístky, k nimž nebyl připojen lístek s podpisem, buďte

podobně uschovávány do doby, než budou odevzdány volební komisi.

(3)

Sedmého dne po dni volby volební komise za účasti dvou delegátů závodního zastupitelstva

přijme jednotlivá osudí, podpisové archy, záznamy o účasti na volbě, lístky s podpisy

a ostatní materiál týkající se volby, přesvědčí se, zda uzávěry nebyly porušeny, otevře

jednotlivá osudí a porovná počet vložených obálek s počtem podpisů, po případě s počtem

lístků s podpisy. Zjistí-li nesrovnalost mezi počtem obálek a počtem podpisů nebo

lístků s podpisy, nebo jinou závadu vzbuzující nedůvěru ke správnosti volby, rozhodne

ihned, má-li volba - pokud je takovou nesrovnalostí (závadou) stižena - býti opakována

či nikoliv; pro opakovanou volbu platí obdobně předchozí ustanovení. Není-li nesrovnalostí

(závad) nebo nebylo-li usneseno, že volba má býti opakována, volební komise smísí

obálky s hlasovacími lístky, otevře je a zjistí výsledek volby. Obálky však, k nimž

nebyl připojen lístek s podpisem (odstavec 2), nebo dopisy, které došly po šestém

dni po dni volby (odstavec 2), buďte zničeny volební komisí nebo osobami jí k tomu

určenými aniž byly otevřeny.

(4)

Odevzdané hlasovací lístky a podpisové archy, záznamy o účasti na volbě a lístky

s podpisy buďte volební komisí pod pečetí dány do úschovy předsedovi volební komise.

Nevyžádá-li si je dozorčí úřad (§ 14, odst. 1), buďte předsedou volební komise za

účasti zapisovatele a ověřovatele zápisů zničeny, jakmile volba byla potvrzena.

(5)

Bude-li volba členů prvého sboru představenstva konána přede dnem vzniku národního

podniku, budiž ustanovení o zaměstnancích národního podniku, o výborech jeho závodních

odborových organisací a o delegátech závodního zastupitelstva přiměřeně použito na

zaměstnance, výbory závodních zastupitelstev znárodněných ústavů (jejich závodů),

které opatřením vlády byly sloučeny v národní podnik, nebo jejichž správa byla svěřena

tomuto národnímu podniku. Jsou-li v témže místě závody několika takových znárodněných

ústavů, platí za jediný závod téhož národního podniku. Závody pak, u nichž počet zaměstnanců

nedosahuje jednoho sta, se sdružují všechny za účelem voleb tak, že delegáti do volební

komise budou určeni podle zásad vyslovených § 12, odst. 1 z úhrnného počtu zaměstnanců

všech těchto závodů.

(6)

Přípravy k volbám a volby buďte konány tak, aby tím netrpěl provoz národního podniku.

Náklady voleb jdou na vrub národního podniku.

§ 14.

(1)

Výsledek voleb sdělí volební komise dozorčímu úřadu, jemuž zároveň zašle prvopisy

zápisů uvedených v § 12, odst. 2. Dozorčí úřad může žádati, aby mu bylo dáno potřebné

vysvětlení a předloženy doklady, zejména odevzdané hlasovací lístky.

(2)

Zaměstnanci mohou podati dozorčímu úřadu písemné námitky proti způsobu, jímž byla

volba provedena, nejpozději patnáctého dne po dni volby.

(3)

Zjistí-li dozorčí úřad, že byly porušeny předpisy tohoto nařízení o výkonu volby

způsobem, který může míti vliv na výsledek hlasování nebo oslabiti důvěru v tento

výsledek, zruší volbu a nařídí volbu novou.

§ 15.

(1)

Představenstvo řídí správu národního podniku, zejména

a)

rozhoduje o vnitřním uspořádání národního podniku a o zřízení nebo zrušení odštěpných

závodů;

b)

usnáší se na zásadách pro přijímání a propouštění zaměstnanců a pro úpravu jejich

služebního poměru;

c)

ustanovuje potřebný počet ředitelů (§ 6 dekretu), uděluje a odnímá prokuru a obchodní

plnou moc a rozhoduje o služebním poměru ředitelů, prokuristů a obchodních zmocněnců;

d)

usnáší se o zavedení pojistného odvětví dosud neprovozovaného, o tarifech národního

podniku a o všeobecných a doplňovacích pojistných podmínkách;

e)

usnáší se na směrnicích pro vedení obchodní činnosti národního podniku;

f)

činí opatření, která přesahují rámec běžné obchodní činnosti národního podniku, a

rozhoduje o věcech zvláštní důležitosti, zejména o dlouhodobém ukládání jmění a o

zajistných smlouvách s výjimkou zajištění jednotlivého risika;

g)

jedná a usnáší se o zprávách vedoucího ředitele o chodu správy a o obchodní činnosti

národního podniku;

h)

usnáší se o účetní závěrce národního podniku, o užití zisku nebo úhradě ztráty a

předkládá tato usnesení Pojišťovací radě ke schválení.

(2)

Je-li nebezpečí v prodlení, učiní potřebná opatření předseda představenstva v dohodě

s vedoucím ředitelem a podá o nich představenstvu zprávu v nejbližší jeho schůzi.

(3)

Národní podnik zastupuje a podepisuje předseda - je-li zaneprázdněn, místopředseda

- a alespoň jeden další člen představenstva.

(4)

Písemnosti, pro něž jest předepsáno doručení do vlastních rukou, buďte doručovány

předsedovi nebo jinému členu představenstva v obchodních místnostech pojišťovny.

§ 16.

(1)

Ředitelem národního podniku (§ 6 dekretu) může býti pouze československý státní příslušník,

který má v Československé republice své bydliště, který má potřebné odborné vědomosti

a zkušenosti a který nevykonává funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy národního

podniku. Schválení Pojišťovací rady vyžaduje netoliko uzavření, nýbrž i změna a zrušení

služební smlouvy s ředitelem; řediteli, který není členem představenstva, budiž udělena

prokura.

(2)

Představenstvo jmenuje jednoho z ředitelů národního podniku vedoucím ředitelem. Vedoucí

ředitel provádí usnesení představenstva a vede bezprostřední správu národního podniku,

zejména sleduje vývoj a průběh obchodu, pečuje o vhodné zajištění, o bezpečné uložení

peněžních prostředků v rámci platných předpisů, o rozvržení prací a o hospodárnost

provozu, přednáší představenstvu zprávy o činnosti národního podniku a návrhy opatření,

na nichž představenstvo se má usnésti, a předkládá mu účetní závěrku; jest představeným

všech zaměstnanců národního podniku.

(3)

Není-li vedoucí ředitel členem představenstva, účastní se všech jeho schůzí s hlasem

poradním. Usnesení představenstva, které by bylo v rozporu s platnými předpisy, je

povinen neprodleně oznámiti dozorčímu úřadu a Pojišťovací radě.

(4)

Představenstvo určí vedoucímu řediteli z ostatních ředitelů národního podniku jednoho

nebo dva náměstky, kteří ho zastupují, je-li zaneprázdněn, v pořadí určeném představenstvem.

§ 17.

(1)

Před uzavřením účtů jednotných odborů národního podniku buďte reservnímu fondu každého

odboru přiděleny částky ve výši úroku ze všech fondů odboru - nevyžadují-li podle

stanov samy zúročení - při sazbě rovnající se průměrnému výnosu jmění vykazovaného

na účtě tohoto odboru. Částek, které byly přiděleny reservnímu fondu podle předchozí

věty, budiž použito ve prospěch účtu ztráty a zisku, jestliže a dokud reservní fond

dosahuje maximální výše předepsané stanovami; končil-li by tento účet po přídělu podle

oné věty ztrátou, lze těchto částek užíti ve prospěch účtu ztráty a zisku pouze se

souhlasem Pojišťovací rady (§ 4, odst. 3 dekretu). Po rozhodnutí o přídělu nebo o

použití úroku podle předcházejících ustanovení buďte účty uzavřeny a sestavena účetní

závěrka.

(2)

Vykazuje-li účetní závěrka některého odboru ztrátu, budiž ztráta uhrazena na vrub

reservního fondu tohoto odboru; nestačí-li reservní fond, buď k úhradě použito nejvýše

třetiny přebytků druhého odboru; další ztráta, pokud by nebyla uhrazena podle § 18,

odst. 2, písm. d), jde na vrub základního fondu odboru. Bylo-li použito části přebytků

jednoho odboru k úhradě ztráty odboru druhého, budiž stejné části použito k dotaci

reservního fondu přispívajícího odboru, nejvýše však do maximální výše tohoto fondu

podle stanov. Přebytky, jichž nebylo podle předchozích ustanovení použito, jsou přebytky

hospodaření odboru (§ 9 dekretu).

(3)

Z přebytků hospodaření odboru se přidělí

a)

státu a všeobecně užitečným účelům po 10% (§ 9 dekretu);

b)

závodní (podnikové) radě poměrná část 10% z čistého zisku (§ 24 dekretu presidenta

republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách); čistý

zisk národního podniku se rovná součtu přebytků hospodaření jednotných odborů národního

podniku nebo aktivnímu rozdílu přebytků jednoho odboru a ztráty odboru druhého; provozuje-li

národní podnik pojištění pouze v jediném odboru, rovná se čistý zisk přebytkům hospodaření

tohoto odboru.

Zbytku budiž použito k doplnění fondů národního podniku; jestliže však dosáhly maximální

výše předepsané stanovami, usnáší se o dalším použití představenstvo [§ 24, odst.

1, písm. h) dekretu], přihlížejíc k ustanovení § 9, odst. 1 dekretu a § 24 dekretu

č. 104/1945 Sb.

(4)

Ministru financí se ukládá, aby v dohodě s generálním sekretariátem Hospodářské rady

a po slyšení Pojišťovací rady vydal podrobné předpisy pro sestavení počáteční bilance

a o sestavování účetních závěrek národních podniků, přihlížeje k ustanovením pojišťovacích

regulativů (min. nař. ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., vládní nařízení ze dne 19.

října 1922, č. 307 Sb.).

§ 18.

(1)

Částky připadající státu odvádí národní podnik na vyrovnávací účet vedený u ministerstva

financí. O použití částek vedených na tomto účtu rozhoduje vláda.

(2)

Na vyrovnávacím účtu se vykazují

v jeho prospěch

a)

odvody z přebytků hospodaření jednotných odborů národních podniků;

b)

likvidační přebytky zrušených národních podniků; na jeho vrub

c)

poukazy národním podnikům k úhradě programových investic v pojišťovnictví, schválených

ministrem financí; poté

d)

částky poukázané národním podnikům k úhradě jejich ztrát (§ 17, odst. 2), schválené

ministrem financí;

e)

odvod Fondu znárodněného hospodářství k úrokování a k umořování cenných papírů tímto

fondem vydaných k poskytnutí náhrady za újmy způsobené znárodněním, a co do zbytku

f)

odvod do státní pokladny.

§ 19.

(1)

Funkční období sboru Pojišťovací rady trvá tři roky ode dne ustavující schůze (§

2 vyhlášky ministra financí ze dne 12. srpna 1946, č. 1637 Úř. l. I., kterou se vyhlašuje

jednací řád Pojišťovací rady). Uplyne-li funkční období, pokračuje sbor Pojišťovací

rady ve výkonu svého úřadu do dne ustavující schůze sboru nového.

(2)

Došlo-li během funkčního období k zániku členství některého člena (§ 25, odst. 1

a 2 dekretu) Pojišťovací rady, budiž jmenován nový člen na zbytek funkčního období.

Jestliže však všichni členové jako sbor odstoupili nebo byli odvoláni, počíná ustavující

schůzí nového sboru nové funkční období. Věci Pojišťovací rady vede v mezidobí generální

tajemník; ve věcech, k nimž by bylo třeba usnesení plenární schůze nebo předsednictva,

potřebuje souhlasu dozorčího úřadu.

(3)

Členství v Pojišťovací radě zaniká

a)

úmrtím;

b)

vzdáním se;

c)

odvoláním; předsedu a místopředsedy odvolává president republiky na návrh vlády,

ostatní členy pak vláda na návrh ministra financí;

d)

podle ustanovení odstavce 1, věta druhá.

(4)

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o Oblastní pojišťovací radě s tím,

že jejich funkční období se vždy shoduje s funkčním obdobím Pojišťovací rady; členy

Oblastní pojišťovací rady odvolává vláda na návrh ministra financí, učiněný v dohodě

s příslušným pověřencem.

(5)

Členové Pojišťovací rady (Oblastní pojišťovací rady) vykonávají svůj úřad jako úřad

čestný, mohou však obdržeti presenční platy podle směrnic, které vydá dozorčí úřad

(§ 25, odst. 6 dekretu); za hotové výlohy vzešlé při výkonu funkce jim náleží náhrada

podle těchto směrnic.

§ 20.

Skutečnosti, které podle ustanovení jednacího řádu jsou důvěrné, platí za obchodní

tajemství, o němž se účastníci schůze dověděli při výkonu své funkce (§ 29 dekretu).

Členové předsednictva Pojišťovací rady jsou však prosti povinnosti zachovávati mlčenlivost

o nich ve zprávách ústavním činitelům, vládní komisař pak a členové Pojišťovací rady

jmenovaní podle § 25, odst. 2, písm. a) dekretu, vyžadují-li tak požadavky služby

nebo účinný výkon jejich funkce.

§ 21.

(1)

Předsednictvo je povinno říditi hospodaření Pojišťovací rady s péčí řádného hospodáře

podle rozpočtu schváleného dozorčím úřadem. Úchylky bez předchozího schválení nejsou

přípustné. Podrobnosti upravuje jednací řád.

(2)

Výši příspěvků (§ 27, odst. 2 dekretu) schválených dozorčím úřadem oznámí Pojišťovací

rada pojišťovnám bez prodlení doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem. Řádné

příspěvky jsou splatné na účet Pojišťovací rady předem ve čtvrtletních splátkách vždy

15. července, 15. října, 15. ledna a 15. dubna každého kalendářního roku; jestliže

však pojišťovně nedošlo oznámení podle předchozí věty před splatností, jest povinna

jako zálohu zaplatiti vždy čtvrtinu úhrnné částky uložené jí v předchozím správním

roce Pojišťovací rady na příspěvcích řádných a mimořádných. Mimořádné příspěvky jsou

splatné podle usnesení představenstva, které nutno předložiti ke schválení dozorčímu

úřadu zároveň s dodatečným rozpočtem, a sděliti pojišťovnám s oznámením výše příspěvků.

(3)

Nebude-li příspěvek včas zaplacen, budiž pojišťovna upomenuta s tím, že dlužná částka

bude vymáhána exekucí podle § 27, odst. 2 dekretu spolu s 5% úrokem z prodlení, nedojde-li

do 15 dnů ode dne odeslání upomínky.

§ 22.

(1)

Pojišťovací rada může uložiti pojišťovnám, aby dříve, nežli se dovolají rozhodnutí

soudu nebo rozhodců ve věci týkající se též jiné pojišťovny, žádaly Pojišťovací radu

o provedení smírčího řízení [§ 24, odst. 1, písm. b) dekretu].

(2)

Obrátí-li se pojišťovna na Pojišťovací radu s takovou žádostí, usnese se plenární

schůze na řešení, které s uvážením všech okolností toho kterého případu, platných

právních předpisů, dřívějších usnesení Pojišťovací rady a pojišťovacích zvyklostí

se jeví pro pojišťovny na obou stranách zúčastněné spravedlivým a přijatelným, a doporučí

jim jeho přijetí smírem. Smír, jímž bylo přijato doporučené řešení, budiž uzavřen

před Pojišťovací radou písemně.

(3)

Žádost (odstavec 1) nutno podati kanceláři Pojišťovací rady v tolika vyhotoveních,

aby bylo možno doručiti po jednom vyhotovení každému odpůrci žadatele a jedno ponechati

u Pojišťovací rady. Žádost nechť vyhovuje v podstatných bodech náležitostem předepsaným

pro právní prostředky, jichž by žadatel jinak ve věci použil. Intervence třetích osob

v řízení a jeho opovědění jsou přípustné.

(4)

Plenární schůze není vázána žádnou formou řízení, před rozhodnutím však nutno slyšeti

svědky, jsou-li jací, po případě znalce. Plenární schůze může se spokojiti výpovědmi

svědků a posudky znalců podanými předsednictvu nebo pracovnímu výboru (§ 26 jednacího

řádu). Od slyšení navrhovaných svědků a znalců nebo od jiných průvodních prostředků

lze upustiti jen pokud účelem návrhu zřejmě jest úmysl řízení protahovati.

(5)

Písemné vyhotovení usnesení plenární schůze (odstavec 2), podepsané předsedou Pojišťovací

rady a jedním členem předsednictva, dlužno doručiti všem zúčastněným pojišťovnám.

Nepřijme-li některá pojišťovna doporučené řešení, není pro ni usnesením Pojišťovací

rady vyloučen pořad právních prostředků.

§ 23.

(1)

Zříditi novou pojišťovnu - národní podnik - lze pouze usnesením vlády na návrh, který

podá ministr financí po slyšení Pojišťovací rady, na Slovensku též v dohodě s příslušným

pověřencem.

(2)

Na dobu, než bude v plném rozsahu zavedeno veřejnoprávní národní pojištění, mohou

býti zřízeny menší pojišťovny, vyhovující předpisům, které vydá vláda podle § 11,

odst. 2 dekretu, jestliže jejich účelem jest poskytovati omezenému, přesně vytčenému

okruhu osob plnění pro případ invalidity, stáří a úmrtí. Ke zřízení menší pojišťovny

jest třeba povolení dozorčího úřadu, který po slyšení Pojišťovací rady rozhodne uváživ,

zda je účelné takovou pojišťovnu zříditi.

§ 24.

Členským poměrem u vzájemných pojišťoven (§ 13 dekretu), jest též poměr podílníků

k pojišťovně (spolku).

§ 25.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr financí v dohodě

se zúčastněnými ministry.