ZÁKON 20/1987 Z. z. o státní památkové péči

§ 1

Účel zákona

(1)

Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví

jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství socialistického

státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské

a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování a

vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování

socialistických tradic a socialistického vlastenectví, na estetické výchově pracujících

a tím přispívaly k dalšímu rozvoji socialistické společnosti.

(2)

Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti,

opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a organizace státní památkové péče (§ 25 až 33)

v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu a vhodné společenské

uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy, socialistické a jiné organizace

spolupracují v oboru své působnosti s orgány a organizacemi státní památkové péče

a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

§ 2

Kulturní památky

(1)

Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České socialistické

republiky (dále jen "ministerstvo kultury") nemovité a movité věci, popřípadě jejich

soubory,

a)

které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí

společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a

práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční,

historické, umělecké, vědecké a technické,

b)

které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

(2)

Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci

v nich nejsou kulturními památkami.

§ 3

Prohlašování věcí za kulturní památky

(1)

Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá vyjádření

krajského národního výboru a okresního národního výboru, pokud je již od těchto orgánu

neobdrželo. Archeologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní

památku na návrh Československé akademie věd.

(2)

Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka věci o podání návrhu na prohlášení

věci za kulturní památku nebo o tom, že hodlá věc prohlásit za kulturní památku z

vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit.

(3)

Vlastník věci je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí

ministerstva kultury chránit věc před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit

ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy

nebo užívání.

(4)

Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věci za kulturní památku jejího

vlastníka, krajský národní výbor a ústřední organizaci státní památkové péče (§ 32)

a u archeologických nálezů též Československou akademii věd. Vyrozumí je i v tom případě,

že neshledalo důvody pro prohlášení věci za kulturní památku.

(5)

Vlastníci věcí, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly

být v souladu se společenským zájmem prohlášena za kulturní památky, jsou povinni

oznámit ministerstvu kultury nebo krajskému národnímu výboru na jejich písemné vyzvání

požadované údaje o těchto věcech a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo

jimi pověřeným organizacím státní památkové péče prohlídku věcí, popřípadě pořízení

jejich vědecké dokumentace.

(6)

Podrobnosti o prohlašování věcí za kulturní památky a způsob oznamovací povinnosti

podle odstavce 5 stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 4

Národní kulturní památky

(1)

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa,

prohlašuje vláda České socialistické republiky nařízením za národní kulturní památky

a stanoví podmínky jejich ochrany.

(2)

Vláda České socialistické republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování

státní památkové péče o národní kulturní památky.

§ 5

Památkové rezervace

(1)

Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě

archeologických nálezů, může vláda České socialistické republiky nařízením prohlásit

jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany.

Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové

rezervace, které nejsou kulturními památkami.

(2)

Vláda České socialistické republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování

státní památkové péče v památkových rezervacích.

§ 6

Památkové zóny

(1)

Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické

prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může

krajský národní výbor po předchozím projednání s ministerstvem kultury prohlásit za

památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.

(2)

Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 7

Evidence kulturních památek

(1)

Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České socialistické

republiky (dále jen "ústřední seznam"). Ústřední seznam vede ústřední organizace státní

památkové péče.

(2)

Krajské národní výbory a okresní národní výbory vedou seznamy kulturních památek

svých územních obvodů. Zápisy do těchto seznamů provádějí podle výpisů z ústředního

seznamu.

(3)

Ústřední organizace státní památkové péče vyrozumí o zápisu kulturní památky do ústředního

seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (§ 8), vlastníka kulturní

památky, krajský národní výbor a okresní národní výbor. Jde-li o nemovitou kulturní

památku, vyrozumí kromě toho také stavební úřad

1

). U archeologického nálezu prohlášeného za kulturní památku vyrozumí též Archeologický

ústav Československé akademie věd.

(4)

Ústřední organizace státní památkové péče oznámí příslušenému orgánu geodézie a kartografie

každé prohlášení nemovitosti za kulturní památku, jakož i každé zrušení tohoto prohlášení,

jde-li o věc, která je předmětem evidence nemovitosti.

2

)

(5)

Vlastník kulturní památky je povinen oznámit ústřední organizaci státní památkové

péče každou změnu vlastnictví (správy, užívání) kulturní památky nebo její přemístění.

Oznámení musí učinit vlastník kulturní památky nejpozději do třiceti dnů ode dne,

kdy k takové změně došlo.

(6)

Podrobnosti o evidenci kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 8

Zrušení prohlášení věci za kulturní památku

(1)

Pokud nejde o národní kulturní památku, může ministerstvo kultury z mimořádně závažných

důvodů prohlášení věci za kulturní památku zrušit na žádost vlastníka kulturní památky

nebo organizace, která na zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen "zrušení

prohlášení") prokáže právní zájem, nebo z vlastního podnětu.

(2)

Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení vyžádá vyjádření krajského národního

výboru, popřípadě vyjádření Československé akademie věd, jde-li o archeologický název

prohlášený za kulturní památku, pokud o zrušení prohlášení Československá akademie

věd sama nepožádala. V případě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení

prohlášení, musí mu být umožněno zúčastnit se ohledání věci a ke zrušení prohlášení

se vyjádřit.

(3)

Ministerstvo kultury může zrušení prohlášení vázat na předchozí splnění jím určených

podmínek. Náklady vynaložené na splnění podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení

o zrušení prohlášení zahajuje z vlastního podnětu ministerstvo kultury, nese náklady

ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo.

(4)

Ustanovení § 3 odst. 4 platí obdobně i pro zrušení prohlášení.

(5)

Podrobnosti o zrušení prohlášení věci za kulturní památku stanoví obecně závazný

právní předpis.

§ 9

(1)

Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování,

udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením

nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá

jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je-li

kulturní památka v socialistickém společenském vlastnictví, je povinností organizace,

která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího

nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených povinností všechny potřebné předpoklady.

(2)

Povinnost pečovat o zachování kulturní památky, udržovat kulturní památku v dobrém

stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením má také

ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe; povinnost nést náklady spojené

s touto péčí o kulturní památku má však jen tehdy, jestliže to vyplývá z právního

vztahu mezi ním a vlastníkem kulturní památky.

(3)

Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si

počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich

prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek.

(4)

Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, někomu přenechá k dočasnému užívání

nebo předá k provedení její obnovy (§ 14), nebo k jinému účelu, je povinen toho, na

koho věc převádí nebo komu ji přenechá nebo předá, uvědomit, že věc je kulturní památkou.

§ 10

(1)

Neplní-li vlastník kulturní památky povinnosti uvedené v § 9, vydá okresní národní

výbor po vyjádření krajské organizace státní památkové péče (§ 33) rozhodnutí o opatřeních,

která je povinen vlastník kulturní památky učinit, a zároveň určí lhůtu, v níž je

vlastník kulturní památky povinen tato opatření vykonat. Jde-li o národní kulturní

památku, vydá toto rozhodnutí po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče

krajský národní výbor v souladu s podmínkami, které pro zabezpečení ochrany národní

kulturní památky stanovila vláda České socialistické republiky.

(2)

Rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit, vydá

okresní národní výbor, a jde-li o národní kulturní památku, krajský národní výbor,

též na žádost jejího vlastníka.

(3)

Podrobnosti o povinnostech vlastníků kulturních památek při jejich ochraně a užívání

stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 11

Povinnosti orgánů státní zprávy, organizací a občanů

(1)

Orgány státní správy příslušné rozhodovat o způsobu využití budov, které jsou kulturními

památkami, nebo o přidělení bytů, jiných obytných místností a místností nesloužících

k bydlení v těchto budovách, vydávají svá rozhodnutí po předchozí dohodě s příslušným

orgánem státní památkové péče. Při rozhodování o způsobu a změnách využití kulturních

památek jsou povinny zabezpečit jejich vhodné využití odpovídající jejich hodnotě

a technickému stavu.

(2)

Jestliže organizace nebo občan svou činností působí nebo by mohl způsobit nepříznivé

změny stavu kulturní památky nebo jejího prostředí anebo ohrožují zachování nebo společenské

uplatnění kulturní památky, určí okresní národní výbor, a jde-li o národní kulturní

památku krajský národní výbor, podmínky pro další výkon takové činnosti nebo výkon

činnosti zakáže.

(3)

Orgány státní správy vydávají svá rozhodnutí podle zvláštních předpisů, jimiž mohou

být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních památek

nebo na jejich vhodném využití, jen v dohodě s okresním národním výborem a jde-li

o národní kulturní památky, jen v dohodě s krajským národním výborem.

§ 12

Oznamovací povinnost vlastníka kulturní památky

(1)

Vlastník kulturní památky je povinen bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození

kulturní památky oznámit okresnímu národnímu výboru a vyžádat si jeho rozhodnutí o

způsobu odstranění závady. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou,

vyrozumí též stavební úřad.

3

)

(2)

Vlastník kulturní památky je povinen každou zamýšlenou změnu jejího užívání, a jde-li

o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, předem oznámit okresnímu

národnímu výboru.

§ 13

Právo státu na přednostní koupi kulturních památek

(1)

Vlastník kulturní památky je povinen v případě zamýšleného prodeje (úplatného převodu

vlastnictví) kulturní památky ji přednostně písemně nabídnout ke koupi (úplatnému

nabytí do státního socialistického vlastnictví) okresnímu národnímu výboru příslušnému

podle bydliště vlastníka (sídla organizace, která je vlastníkem kulturní památky);

jde-li o nemovitou kulturní památku okresnímu národnímu výboru příslušnému podle místa,

kde nemovitost je.

(2)

Okresní národní výbor může na základě nabídky vlastníka kulturní památky z mimořádně

závažných kulturně politických důvodů uplatnit právo státu na přednostní koupi (úplatné

nabytí do státního socialistického vlastnictví) kulturní památky buď přímo nebo prostřednictvím

příslušných státních organizací,

4

) a to za cenu stanovenou podle cenových předpisů,

5

) a nelze-li cenu takto určit, za cenu odpovídající povaze věci. Přitom si okresní

národní výbor vyžádá od vlastníka kulturní památky doklad, popřípadě prohlášení o

vlastnictví movité kulturní památky.

(3)

Okresní národní výbor, jemuž nabídka došla, je povinen, jde-li o movitou kulturní

památku ve lhůtě tří měsíců a jde-li o nemovitou kulturní památku ve lhůtě šesti měsíců

od doručení nabídky oznámit vlastníku kulturní památky, že nabídku koupě (úplatného

nabytí do státního socialistického vlastnictví) kulturní památky přijímá, jinak právo

státu na přednostní koupi kulturní památky vůči vlastníku, který nabídku učinil, zaniká.

(4)

Nesplní-li vlastník kulturní památky povinnost uvedenou v odstavci 1, je právní úkon,

kterým převedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu neplatný, pokud se této

neplatnosti dovolá okresní národní výbor příslušný k uplatnění práva státu na přednostní

koupi kulturní památky. Okresní národní výbor může toto právo uplatnit do tří let

ode dne provedení uvedeného právního úkonu.

(5)

Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny předpisy upravující bezplatný převod věcí do

státního socialistického vlastnictví.

6

)

§ 14

Obnova kulturních památek

(1)

Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování

nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen

si předem vyžádat závazné stanovisko okresního národního výboru, a jde-li o národní

kulturní památku, závazné stanovisko krajského národního výboru

(2)

Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v

památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky,

nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§ 17),

je povinen k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na této nemovitosti

si předem vyžádat závazné stanovisko okresního národního výboru.

(3)

V závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou

z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví se základní podmínky, za

kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného

stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění

realizace zamýšleného záměru.

(4)

v územním řízení

7

)

a v řízení o povolení staveb, změn staveb a udržovacích prací,

8

)

prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková

péče,

9

)

nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, stavební

změnou nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje orgán územního

plánování nebo stavební úřad v souladu se závazným stanoviskem okresního národního

výboru, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem krajského

národního výboru.

(5)

Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě drobnou

stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 provést

na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze se závazným stanoviskem

okresního národního výboru nebo, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, krajského

národního výboru.

10

)

(6)

Okresní národní výbor vydá závazné stanovisko podle odstavců 1, 2, 4 a 5 po písemném

vyjádření krajské organizace státní památkové péče. Jde-li o národní kulturní památku,

vydá závazné stanovisko podle odstavců 1, 4 a 5 krajský národní výbor po písemném

vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.

(7)

Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby,

stavební změny nebo udržovacích prací na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní

památky nebo projektant

11

) projedná v průběhu zpracování s příslušnou organizací státní památkové péče z hlediska

splnění podmínek závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Při projednávání poskytují

organizace státní památkové péče potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Ke

každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje příslušná organizace státní památkové

péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko okresního národního výboru,

a jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko

krajského národního výboru.

(8)

Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo

uměleckořemeslnými pracemi, mohou provádět pouze odborné socialistické organizace

zřízené k tomu účelu ministerstvem kultury České socialistické republiky, jiné socialistické

organizace jen na základě povolení, které jim udělí ministerstvo kultury. Toto povolení

jim může být odňato, jestliže nesplňují podmínky, za nichž jim bylo povolení uděleno,

nebo jestliže obnovu kulturních památek nebo jejich částí provádějí způsobem narušujícím

jejich hodnotu.

(9)

Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat ústřední organizaci státní památkové

péče nebo krajské organizaci státní památkové péče na její vyžádání jedno vyhotovení

dokumentace.

(10)

Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních

památek stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 15

Opatření k zajištění péče o kulturní památky

(1)

Jestliže vlastník kulturní památky v určené lhůtě neprovede opatření podle § 10 odst.

1, může okresní národní výbor, a jde-li o národní kulturní památku, krajský národní

výbor, rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou

na náklad jejího vlastníka. Pokud tato opatření neprovede správce nebo uživatel kulturní

památky v národním majetku, je nadřízený orgán organizace, která má kulturní památku

ve správě, nebo nadřízený orgán organizace, které byla kulturní památka odevzdána

do trvalého užívání, povinen na návrh okresního národního výboru, a jde-li o národní

kulturní památku, na návrh krajského národního výboru, zabezpečit nutnou nápravu.

(2)

Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, může okresní národní výbor, jde-li o movitou

kulturní památku, a krajský národní výbor, jde-li o movitou národní kulturní památku,

uložit jejímu vlastníku povinnost určitým způsobem s ní nakládat, popřípadě mu uložit,

aby ji bezplatně svěřil na nezbytně dlouhou dobu do úschovy odborné organizaci, kterou

národní výbor zároveň určí.

(3)

Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není národním majetkem, trvale

své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu

s jejím kulturně politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem,

může se ve společenském zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu,

výjimečně kulturní památka na návrh okresního národního výboru rozhodnutím stavebního

úřadu vyvlastnit. V případě vyvlastnění nemovité národní kulturní památky zahajuje

řízení o vyvlastnění stavební úřad na návrh krajského národního výboru. Jinak platí

pro vyvlastnění obecné předpisy.

12

)

(4)

Je-li kulturní památka bezprostředně ohrožena, provede místní národní výbor s předchozím

souhlasem okresního národního výboru nutná opatření k její záchraně. Jde-li o nemovitou

kulturní památku, která je stavbou, dá místní národní výbor, pokud není sám stavebním

úřadem, podnět stavebnímu úřadu k nařízení udržovacích prací nebo nezbytných úprav

nebo k nařízení neodkladných zabezpečovacích prací podle zvláštních předpisů

13

)

a vyrozumí o tom okresní národní výbor, a jde-li o národní kulturní památku, i krajský

národní výbor. Je-li kulturní památka v socialistickém společenském vlastnictví, vyrozumí

o tom též nadřízený orgán organizace, která kulturní památku spravuje nebo je jejím

vlastníkem.

§ 16

Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky

(1)

Vlastníku kulturní památky může okresní národní výbor na jeho žádost poskytnout,

jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním

nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění.

Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit z vlastních

prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky.

(2)

V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky, která je

v národním majetku a je určena ke kulturně společenskému uplatnění, může výjimečně

poskytnout příspěvek na obnovu kulturní památky ministerstvo kultury v dohodě s ministerstvem

financí České socialistické republiky.

(3)

Podrobnosti o poskytování příspěvku na zachování a obnovu kulturní památky stanoví

obecně závazný právní předpis.

§ 17

Ochranné pásmo

(1)

Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vymezí okresní

národní výbor po vyjádření krajské organizace státní památkové péče ochranné pásmo.

14

) Okresní národní výbor po dohodě s dotčenými orgány státní správy může v ochranném

pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření.

(2)

Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě

provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby

vyvlastnit.

15

) Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.

(3)

Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové

zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně okresní národní výbor ochranné pásmo na

návrh krajského národního výboru po vyjádření ústřední organizace státní památkové

péče.

(4)

Vznikne-li vlastníku nebo uživateli pozemku, který není v národním majetku, majetková

újma v důsledku opatření podle odstavců 1, 2 a 3, přísluší mu přiměřená náhrada, kterou

poskytuje okresní národní výbor.

(5)

Podrobnosti o vymezení ochranného pásma stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 18

Přemístění kulturní památky

(1)

Národní kulturní památku a nemovitou kulturní památku, popřípadě jejich součást (příslušenství)

lze přemístit jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury.

(2)

Movitou kulturní památku lze z veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím

souhlasem okresního národního výboru po vyjádření krajské organizace státní památkové

péče.

(3)

Orgán, který dal souhlas k přemístění kulturní památky podle odstavců 1 a 2, uvědomí

o tom ústřední organizaci státní památkové péče.

§ 19

Užívání kulturních památek pro vědecký výzkum nebo pro účely výstavní

(1)

Vlastník kulturní památky je povinen umožnit osobám pověřeným orgány státní památkové

péče vědecký výzkum kulturní památky, popřípadě pořízení její dokumentace. Jde-li

o důležitý společenský zájem, je vlastník movité kulturní památky povinen kulturní

památku přenechat především odborné socialistické organizaci k dočasnému užívání pro

účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní na náklad toho, jemuž se kulturní

památka přenechá k užívání.

(2)

O podmínkách přenechání kulturní památky k dočasnému užívání rozhodne okresní národní

výbor po vyjádření krajské organizace státní památkové péče, a jde-li o národní kulturní

památku, krajský národní výbor po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.

§ 20

Kulturní památky ve vztahu k zahraničí

(1)

Kulturní památku lze v zahraničí vystavovat, do zahraničí zapůjčit nebo do zahraničí

vyvézt pro jiné účely jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury, a jde-li o

národní kulturní památku, jen s předchozím souhlasem vlády České socialistické republiky.

(2)

Věc, která vykazuje znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, lze trvale převézt

ze zahraničí do České socialistické republiky jen s předchozím souhlasem příslušného

orgánu státu, z něhož má být dovezena, je-li zaručena vzájemnost.

16

)

(3)

Ustanovením odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny předpisy upravující hospodářské styky se

zahraničím.

17

)

(4)

Podrobnosti o udílení souhlasu s vývozem kulturních památek do zahraničí stanoví

obecně závazný právní předpis.

§ 21

Oprávnění k archeologickým výzkumům

(1)

Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Československé akademie

věd (dále jen "Archeologický ústav").

(2)

Ministerstvo kultury může v odůvodněných případech po dohodě s Československou akademií

věd povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při

plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím, nebo jiným organizacím, které

mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen

"oprávněná organizace"). Oprávněná organizace uzavírá s Československou akademií věd

dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.

(3)

Oprávněná organizace je povinna oznámit Archeologickému ústavu zahájení archeologických

výzkumů a podat mu o jejich výsledcích zprávu.Jde-li o archeologické výzkumy na území

prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo

památkovou zónu, Archeologický ústav a oprávněné organizace oznámí zahájení archeologických

výzkumů ústřední organizaci státní památkové péče, které podají též zprávu o jejich

výsledcích.

(4)

Ministerstvo kultury po dohodě s Československou akademií věd může odejmout povolení

k provádění archeologických výzkumů oprávněné organizaci, která porušila podmínky,

za kterých jí bylo povolení uděleno.

§ 22

Provádění archeologických výzkumů

(1)

Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením archeologických

výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se

mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti.

Nedojde-li k dohodě, rozhodne okresní národní výbor o povinnostech vlastníka (správce,

uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za

nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny.

(2)

Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci

již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit

jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

Je-li stavebníkem socialistická organizace, hradí náklady záchranného archeologického

výzkumu tato organizace, jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický

výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou

by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

§ 23

Archeologické nálezy

(1)

Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života

člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla

pod zemí.

(2)

O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů,

musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo

nebo prostřednictvím místního národního výboru. Oznámení o archeologickém nálezu je

povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k

archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo

potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.

(3)

Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým

ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení.

Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření

nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením,

zničením nebo odcizením.

(4)

Jde-li o archeologický nález uvedený v odstavci 2, má nálezce právo na odměnu, kterou

mu poskytne okresní národní výbor, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický

nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech

až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené

na základě odborného posudku. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu

vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne

okresní národní výbor. Podrobnosti o podmínkách pro poskytování odměny a náhrady nálezci

stanoví obecně závazný právní předpis.

(5)

U nemovitých archeologických nálezů prohlášených za kulturní památky určí okresní

národní výbor organizaci, která bude zabezpečovat péči o ně. Jsou-li tyto archeologické

nálezy na nemovitostech v národním majetku, určí tuto organizaci v dohodě s orgánem

nadřízeným organizaci, která nemovitost spravuje nebo užívá. Je-li nemovitý nález

prohlášený za kulturní památku v územních obvodech několika okresních národních výborů,

určí organizaci pro zabezpečení péče o kulturní památku tyto okresní národní výbory

ve vzájemné dohodě.

(6)

Veškeré movité archeologické nálezy jsou národním majetkem a ukládají se zpravidla

do muzeí.

(7)

O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním

stavby, platí zvláštní předpisy.

18

)

§ 24

Náhrada za majetkovou újmu

(1)

Při provádění archeologických výzkumů jsou Archeologický ústav a oprávněné organizace

povinny dbát zájmů chráněných zvláštními předpisy, spolupracovat s orgány zabezpečujícími

ochranu těchto zájmů a co nejvíce chránit práva a oprávněné zájmy vlastníků (správců,

uživatelů) nemovitostí, popřípadě jiného majetku.

(2)

Je-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti nebo jiného majetku prováděním archeologického

výzkumu nebo opatřeními na ochranu archeologického nálezu podstatně omezen v běžném

užívání nemovitosti nebo jiného majetku, má právo, aby mu Archeologický ústav nebo

oprávněná organizace poskytly přiměřenou jednorázovou náhradu. Po ukončení prací jsou

Archeologický ústav nebo oprávněná organizace povinny uvést nemovitost nebo jiný majetek

do předešlého stavu. Není-li to možné nebo hospodářsky účelné, má vlastník (správce,

uživatel) nemovitosti nebo jiného majetku právo na peněžitou náhradu.

(3)

Právo na náhradu za majetkovou újmu podle odstavce 2 je třeba uplatnit u Archeologického

ústavu nebo u oprávněné organizace do šesti měsíců od ukončení archeologického výzkumu

nebo od ukončení opatření na ochranu archeologického nálezu, jinak právo zaniká. Nedojde-li

k dohodě, rozhoduje o náhradě a její výši okresní národní výbor.

§ 25

Organizační uspořádání státní památkové péče

(1)

Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou ministerstvo

kultury a národní výbory.

(2)

Ministerstvu kultury je podřízena ústřední organizace státní památkové péče, krajským

národním výborům jsou podřízeny krajské organizace státní památkové péče.

(3)

Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za

odborné pomoci organizací státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných

organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně

a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje.

§ 26

Ministerstvo kultury

(1)

Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České

socialistické republice.

(2)

Ministerstvo kultury

a)

zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové

péče,

b)

koordinuje sestavování jednotného programu komplexní péče o kulturní památky a vytváří

pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích

plánů obnovy kulturních památek,

c)

řídí kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a usměrňuje kulturně

výchovné využívání ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní

politiky,

d)

koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče,

e)

zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,

f)

spolupracuje s ministerstvem školství České socialistické republiky při výchově kádrů

v oboru státní památkové péče a pečuje o jejich další vzdělávání,

g)

zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče,

h)

vydává statut ústřední organizace státní památkové péče,

i)

vydává vzorový organizační řád pro krajské organizace státní památkové péče,

j)

plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

§ 27

Památková inspekce

(1)

Ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný kontrolní

orgán v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat

ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2)

Památková inspekce plní zejména tyto úkoly

a)

dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky,

b)

dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče

o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené

povinnosti,

c)

na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové

péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení.

(3)

Památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory, s orgány

lidové kontroly, s ostatními státními orgány a s organizacemi státní památkové péče

a opírá se o jejich pomoc.

(4)

Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému

orgánu státní památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě

uložení důtky nebo pokuty, a dozírá, aby se uložená opatření řádně plnila.

(5)

Podrobnosti o úkolech a oprávněních památkové inspekce stanoví obecně závazný právní

předpis.

§ 28

Krajský národní výbor

(1)

Krajský národní výbor řídí a organizuje státní památkovou péči v kraji.

(2)

Krajský národní výbor

a)

schvaluje krajskou koncepci rozvoje státní památkové péče v souladu s prognózou,

koncepcí a dlouhodobým výhledem rozvoje státní památkové péče v České socialistické

republice a určuje základní úkoly státní památkové péče v kraji,

b)

schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních

památek,

c)

schvaluje na jednotných programech komplexní péče o kulturní památky a zajišťuje

předpoklady pro jejich realizaci,

d)

plní úkoly orgánů státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepříslušejí

ministerstvu kultury,

e)

řídí kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji,

f)

vydává organizační řád krajské organizace státní památkové péče v souladu se vzorovým

organizačním řádem vydaným ministerstvem kultury,

g)

dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k

jeho provedení,

h)

plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

§ 29

Okresní národní výbor

(1)

Okresní národní výbor řídí a organizuje státní památkovou péči v okrese v souladu

s krajskou koncepcí rozvoje státní památkové péče.

(2)

Okresní národní výbor

a)

podílí se na zpracování krajské koncepce rozvoje státní památkové péče a na zpracování

střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek,

b)

zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky,

c)

řídí péči o kulturní památky zajišťovanou v působnosti místních a městských národních

výborů,

d)

vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona

není příslušný jiný orgán státní památkové péče,

e)

zřizuje podle potřeby organizaci nebo zařízení pro obnovu nemovitých kulturních památek,

19

)

f)

vykonává státní stavební dohled při obnově kulturních památek z hlediska státní památkové

péče,

20

)

g)

dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k

jeho provedení,

h)

plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

(3)

Okresní národní výbor se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc krajské organizace

státní památkové péče.

§ 30

Místní a městský národní výbor

(1)

Místní národní výbor pečuje o kulturní památky v místě a kontroluje, jak vlastníci

kulturních památek plní povinnosti uložené jim tímto zákonem. Místní národní výbor

vychází přitom z odborných vyjádření krajské organizace státní památkové péče.

(2)

Městský národní výbor může podle místních podmínek po projednání s okresním národním

výborem zřídit organizaci nebo zařízení pro obnovu kulturních památek.

§ 31

Komise státní památkové péče, okresní konzervátor státní památkové péče a zpravodajové

státní památkové péče

(1)

Národní výbory zřizují podle potřeby pro všestranné posuzování a koordinaci úkolů

státní památkové péče komise státní památkové péče jako pracovní komise.

21

)

(2)

Okresní národní výbor jmenuje po vyjádření krajské organizace státní památkové péče

z řad občanů okresního konzervátora státní památkové péče (dále jen "okresní konzervátor")

jako dobrovolného pracovníka. Okresní konzervátor je členem okresní komise státní

památkové péče, je-li tato komise zřízena.

(3)

Úkolem okresního konzervátora je soustavně sledovat stav kulturních památek v okrese,

podávat okresnímu národnímu výboru zprávy o jejich stavu, o péči o ně a jejich využití,

navrhovat okresnímu národnímu výboru potřebná opatření a napomáhat propagaci kulturních

památek a státní památkové péče mezi občany a zejména mezi mládeží.

(4)

Na návrh okresního konzervátora může okresní národní výbor pověřit pro určitý vymezený

územní obvod dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové péče (dále jen

"zpravodaj"), kteří spolupracují s okresním konzervátorem při plnění jeho úkolů.

(5)

Činnost okresního konzervátora a zpravodaje řídí okresní národní výbor. Odbornou

pomoc mu přitom poskytuje krajská organizace státní památkové péče.

(6)

Podrobnosti o úkolech okresních konzervátorů a zpravodajů stanoví obecně závazný

právní předpis.

§ 32

Ústřední organizace státní památkové péče

(1)

Ústřední organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci veškeré

odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických

záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního

rozvoje státní památkové péče.

(2)

Ústřední organizace státní památkové péče

a)

zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce

a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče,

b)

organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává

teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních

památek,

c)

plní úkoly ústředního odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště

pro úsek státní památkové péče,

d)

vede ústřední seznam kulturních památek,

e)

připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlášení věcí

za kulturní památky,

f)

poskytuje metodickou pomoc krajským organizacím státní památkové péče,

g)

zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad

jejich soustavným využíváním,

h)

zabezpečuje projektové, stavebně restaurátorské a restaurátorské práce při obnově

vybraných kulturních památek,

i)

zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče,

j)

plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury.

§ 33

Krajská organizace státní památkové péče

(1)

Krajská organizace státní památkové péče je organizací pro výkon a koordinaci odborných

činností na úseku státní památkové péče v kraji.

(2)

Krajská organizace státní památkové péče

a)

zpracovává odborné podklady pro krajský národní výbor a podle jeho pokynů i pro okresní

národní výbory,

b)

zpracovává odborné podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní

památkové péče,

c)

zpracovává jednotné programy komplexní péče o kulturní památky,

d)

podílí se na plnění vědeckovýzkumných úkolů státní památkové péče,

e)

plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek

státní památkové péče v kraji,

f)

eviduje kulturní památky v kraji,

g)

poskytuje odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní

památky, zpracovává odborná vyjádření k provádění obnovy kulturních památek, k podstatným

změnám jejich využití a jejich vnějšího prostředí,

h)

vykonává odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a dává návrhy

na odstranění zjištěných závad orgánům státní památkové péče,

i)

zabezpečuje průzkum, výzkum a dokumentaci kulturních památek,

j)

sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje

všestrannou péči o kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek ve

vlastní správě,

k)

poskytuje odbornou pomoc národním výborům při provádění státní památkové péče a okresním

národním výborům kromě toho též při metodickém řízení činnosti okresních konzervátorů

a zpravodajů,

l)

vykonává funkci investora při obnově vybraných kulturních památek v kraji,

m)

zabezpečuje projektové, stavebně restaurátorské a restaurátorské práce při obnově

kulturních památek,

n)

plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří krajský národní

výbor.

§ 34

Oprávnění orgánů a organizací státní památkové péče

(1)

Orgán nebo organizace státní památkové péče vydá osobám pověřeným plněním úkolů státní

památkové péče osvědčení, na základě kterého jsou oprávněny

a)

vstupovat do podniků, závodů, zařízení, objektů a na ostatní nemovitosti,

b)

vykonávat v nich potřebné odborné práce na ochranu kulturních památek nebo pro vědecké

účely, zejména dokumentační a konzervační, jakož i odborný dozor,

c)

požadovat za tím účelem potřebné údaje a vysvětlení,

d)

nahlížet do příslušných dokladů.

(2)

Při činnosti uvedené v odstavci 1 se osoby pověřené plněním úkolů státní památkové

péče mohou seznamovat se státním hospodářským a služebním tajemstvím, jen jsou-li

k tomu určeny podle zvláštních předpisů.

22

)

Jsou přitom povinny dbát zájmů obrany státu a zachovávat státní, hospodářské a služební

tajemství. Své úkoly jsou povinny plnit tak, aby organizace ve své činnosti nebo občan

ve svých právech byli omezeni jen v nezbytném rozsahu.

(3)

Pro vstup do objektů a zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů platí zvláštní

předpisy.

23

)

§ 35

Pokuty organizacím

(1)

Okresní národní výbor uloží pokutu až do výše 10000 Kčs organizaci, která

a)

nechrání věc před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení vyrozumění o podání

návrhu na prohlášení věci za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo kultury

hodlá věc prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do rozhodnutí ministerstva

kultury,

b)

nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5, § 12, § 21 odst. 3, § 22 odst.

2 tohoto zákona,

c)

nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem

neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému

stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí

nebo zničí,

d)

porušuje podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní

památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,

e)

provádí obnovu kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska okresního národního

výboru nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,

f)

přemístí bez předchozího souhlasu ministerstva kultury nemovitou kulturní památku

nebo bez předchozího souhlasu okresního národního výboru přemístí movitou kulturní

památku z veřejně přístupného místa,

g)

provádí bez povolení podle § 21 odst. 2 archeologický výzkum,

h)

provádí bez povolení podle § 14 odst. 8 obnovu kulturní památky,

i)

provádí stavbu, stavební změnu nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní

památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité

kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové

zóny bez vyžádání závazného stanoviska okresního národního výboru podle § 14 odst.

2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku

(2)

Okresní národní výbor uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs organizaci, která

a)

nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá

ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě

nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením

nebo ji znehodnotí nebo zničí,

b)

provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska krajského

národního výboru, nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,

c)

provádí bez povolení podle § 14 odst. 8 obnovu národní kulturní památky,

d)

přemístí bez předchozího souhlasu ministerstva kultury národní kulturní památku,

e)

zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku

bez předchozího souhlasu ministerstva kultury, zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí

do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu

vlády České socialistické republiky.

§ 36

Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a k době trvání protiprávního

jednání, ke kulturně politickému významu kulturní památky a k rozsahu hrozící nebo

způsobené škody.

§ 37

(1)

Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž

byla uložena.

(2)

Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl

okresní národní výbor, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti

došlo.

(3)

Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.

§ 38

Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejích

pracovníků, podle zvláštních předpisů.

§ 39

(1)

Za přestupek na úseku státní památkové péče může uložit okresní národní výbor občanovi

a)

důtku,

b)

pokutu ve výši uvedené v odstavcích 2 a 3.

(2)

Důtku nebo pokutu až do výše 1000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku

tím, že

a)

nechrání věc před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení vyrozumění o podání

návrhu na prohlášení věci za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo kultury

hodlá věc prohlásit za kulturní památkuz vlastního podnětu až do rozhodnutí ministerstva

kultury,

b)

nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5, § 12, § 22 odst. 2, § 23 odst.

2 tohoto zákona,

c)

nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání ji

před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo kulturní památku užívá

způsobem, který neodpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě

nebo technickému stavu,

d)

poruší podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní

památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,

e)

provádí obnovu kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska okresního národního

výboru nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,

f)

provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy,

g)

provádí stavbu, stavební změnu nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní

památkou, ale je v památkové rezervaci v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité

kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové

zóny bez vyžádání závazného stanoviska okresního národního výboru podle § 14 odst.

2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku,

h)

porušuje jiné povinnosti stanovené tímto zákonem.

(3)

Pokutu až do výše 5000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a)

nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání

ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo národní kulturní

památku užívá způsobem, který neodpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové

hodnotě nebo technickému stavu,

b)

provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska krajského

národního výboru nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,

c)

přemístí nemovitou kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury

nebo bez předchozího souhlasu okresního národního výboru přemístí movitou kulturní

památku z veřejně přístupného místa,

d)

přemístí národní kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury,

e)

zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku

bez předchozího souhlasu ministerstva kultury, zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí

do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu

vlády České socialistické republiky.

§ 40

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání

obecné předpisy.

24

)

§ 41

Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.

§ 42

(1)Kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších

právních předpisů se považují za kulturní památky podle tohoto zákona.

(2)

Národní kulturní památky prohlášené za ně podle dřívějších právních předpisů se považují

za národní kulturní památky podle tohoto zákona. Památkové rezervace prohlášené za

ně podle dřívějších právních předpisů se považují za památkové rezervace podle tohoto

zákona. Ochranná pásma zřízená podle dřívějších právních předpisů se považují za ochranná

pásma podle tohoto zákona.

(3)

Povolení k archeologickým výzkumům vydaná podle dřívějších právních předpisů se považují

za povolení podle tohoto zákona.

(4)

Movité kulturní památky a národní kulturní památky podle zákona Slovenské národní

rady o státní památkové péči, jsou-li na území České socialistické republiky, se považují

za kulturní památky a národní kulturní památky podle tohoto zákona.

(5)

Za kulturní památky a za národní kulturní památky podle tohoto zákona se nepovažují

archiválie uznané za kulturní památky nebo prohlášené za národní kulturní památky

podle zvláštních předpisů.

25

)

(6)

Na kulturní památky a národní kulturní památky uložené nebo přenesené do muzeí a

galerií se tento zákon nevztahuje.

§ 43

(1)

Práva a povinnosti stanovené tímto zákonem vlastníku kulturní památky má,

a)

je-li kulturní památka národním majetkem, státní socialistická organizace, která

má kulturní památku ve správě

26

)

nebo jiná socialistická organizace než státní, které byla kulturní památka odevzdána

do trvalého užívání,

27

)

b)

je-li kulturní památka v družstevním nebo náhradním užívání nebo v užívání na základě

práva užívání k zajištění výroby, socialistická organizace, které takové užívací právo

přísluší podle zvláštních předpisů,

28

)

c)

občan, jemuž bylo zřízeno k pozemku, který je kulturní památkou, právo osobního užívání

pozemku podle zvláštních předpisů,

29

)

d)

ten, kdo s kulturní památkou nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem

v dobré víře, že mu kulturní památka patří.

30

)

(2)

Práva a povinnosti vlastníka věci, která by mohla být podle § 3 prohlášena za kulturní

památku, má též správce a uživatel takové věci, jakož i ten, kdo s ní nakládá jako

se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří.

30

)

§ 44

Obecné předpisy o správním řízení

31

) se nevztahují na řízení podle § 3, 6, 8 a § 21 odst. 2 a 4.

§ 45

(1)

Ministerstvo kultury vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 3 odst. 6,

§ 7 odst. 6, § 8 odst. 5, § 10 odst. 3, § 20 odst. 4 a § 31 odst. 6.

(2)

Ministerstvo kultury vydá obecně závazné právní předpisy

a)

v dohodě s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj k provedení § 6

odst. 2, § 14 odst. 10 a § 17 odst. 5,

b)

v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky k provedení § 16 odst.

3 a § 23 odst. 4,

c)

v dohodě s Českou plánovací komisí a ministerstvem financí České socialistické republiky

k provedení § 27 odst. 5.

§ 46

Zrušují se

1.

zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb.,

2.

vyhláška č. 98/1959 Ú.l., o okresních konzervátorech a zpravodajích státní památkové

péče,

3.

vyhláška č. 99 1959 Ú.l., kterou se blíže určuje činnost a organizace krajských,

okresních a místních komisí státní památkové péče,

4.

vyhláška č. 116/1959 Ú.l., o evidenci kulturních památek,

5.

vyhláška č. 118/1959 Ú.l., o památkových ochranných pásmech,

6.

vyhláška č. 56/1960 Sb., o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek,

7.

§ 11 písm. b) zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického

pořádku, pokud se vztahuje na kulturní památky.

§ 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.