209/1947 Z. z. Mírová smlouva s Rumunskem.

Článek 2.

Rozhodnutí vídeňské arbitráže z 30. srpna 1940 se prohlašují za nicotná. Hranice mezi

Rumunskem a Maďarskem, jak byly 1. ledna 1938, se tímto obnovují.

Článek 3.

1.

Rumunsko učiní všechna nutná opatření, aby všem osobám podléhajícím jeho pravomoci

bylo bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství zajištěno užívání lidských

práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu projevu, tisku a publikace, vyznání,

politického přesvědčení a veřejného shromažďování.

2.

Rumunsko se dále zavazuje, že zákony platné v Rumunsku nebudou ani svým obsahem ani

způsobem svého použití diskriminovati ani vésti k jakékoliv diskriminaci mezi osobami

rumunské státní příslušnosti pro jejich rasu, pohlaví, jazyk nebo náboženství, ať

jde o jejich osoby, majetek, zaměstnání, zájmy z povolání nebo peněžní zájmy, status,

politická nebo občanská práva, nebo pokud jde o jakékoliv jiné otázky.

Článek 4.

Rumunsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření, aby byly propuštěny na svobodu

bez rozdílu státní příslušnosti a národnosti všechny osoby zajištěné pro svoji činnost

ve prospěch Spojených národů nebo pro své sympatie k nim nebo pro svůj rasový původ,

a aby byly zrušeny normy diskriminující a odstraněna omezení uložená na jejich základě,

se zavazuje, že doplní tato opatření a neučiní v budoucnu žádná opatření a nevydá

žádné zákony, které by byly neslučitelné s cíli stanovenými v tomto článku.

Článek 5.

Rumunsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření k rozpuštění všech politických,

vojenských nebo polovojenských organisací fašistického rázu na rumunském území, jakož

i jiných organisací vyvíjejících propagandu nepřátelskou Sovětskému svazu nebo kterémukoliv

ze Spojených národů, nebude v budoucnu trpěti existenci a činnost organisací tohoto

druhu, jejichž cílem je zbaviti lid jeho demokratických práv.

Článek 6.

1.

Rumunsko učiní všechna potřebná opatření, jimiž se zajistí, že budou zatčeny a vydány

soudu

a)

osoby obviněné, že spáchaly válečné zločiny a zločiny proti míru nebo lidskosti,

nebo je nařídily nebo na nich braly účastenství;

b)

příslušníci kterékoliv spojené nebo sdružené mocnosti, kteří jsou obviněni, že porušili

zákony své země zradou nebo spoluprací s nepřítelem za války.

2.

Na žádost vlády člena Spojených národů, která na tom bude míti zájem, Rumunsko rovněž

zajistí, že se dostaví jako svědci osoby spadající pod jeho pravomoc, jejichž výpověď

jest nutná pro souzení osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.

Každá neshoda týkající se použití ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku bude předložena

kteroukoliv ze zúčastněných vlád přednostům diplomatických misí Sovětského svazu,

Spojeného království a Spojených států amerických v Bukurešti, kteří se dohodnou o

sporné otázce.

Článek 7.

Rumunsko se zavazuje, že uzná platnost mírových smluv s Italií, Bulharskem, Maďarskem

a Finskem, jakož i jiných dohod neb ujednání, které byly nebo budou sjednány mocnostmi

spojenými a sdruženými k obnovení míru, pokud jde o Rakousko, Německo a Japonsko.

Článek 8.

Válečný stav mezi Rumunskem a Maďarskem se skončí, jakmile nabude účinnosti jak tato

mírová smlouva, tak mírová smlouva mezi Svazem sovětských socialistických republik,

Spojeným královstvím Velké Britannie a Severního Irska, Spojenými státy americkými,

Australii, Běloruskou sovětskou socialistickou republikou, Kanadou, Československem,

Indií, Novým Zélandem, Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, Jihoafrickou

Unií a Federativní lidovou republikou Jugoslavie na jedné straně a Maďarskem na straně

druhé.

Článek 9.

Rumunsko se zavazuje, že přijme jakákoliv ujednání, která byla nebo budou sjednána

o likvidaci Společnosti národů a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Článek 10.

1.

Každá mocnost spojená nebo sdružená bude notifikovati Rumunsku ve lhůtě šesti měsíců

ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, které z dvoustranných smluv sjednaných

mezi ní a Rumunskem před válkou, si přeje ponechati v účinnosti nebo obnoviti. Všechna

ustanovení, která nejsou ve shodě s touto smlouvou, se však vypustí z výše uvedených

smluv.

2.

Všechny takové smlouvy takto notifikované budou zapsány v sekretariátu Spojených

národů podle

článku 102 charty Spojených národů

.

3.

Všechny takové smlouvy, které nebudou takto notifikovány, budou se považovati za

zrušené.

Článek 11.

Pozemní, námořní a letecká výzbroj a opevnění budou přísně omezeny na míru nezbytně

nutnou pro úkoly vnitrostátní a místní obranu hranic. Podle tohoto ustanovení Rumunsko

jest oprávněno podržeti ozbrojené síly nepřevyšující

a)

pro pozemní armádu, čítajíc v to pohraniční stráž, celkový stav 120.000 mužů;

b)

pro protiletadlové dělostřelectvo stav 5.000 mužů;

c)

pro válečné námořnictvo stav 5.000 mužů a celkovou tonáž 15.000 tun;

d)

pro letectvo, čítajíc v to jakékoliv námořní vojenské letectvo, 150 letounů i se

záložními letouny, z nichž nanejvýš 100 bude moci býti bojových letounů, a celkový

stav 8.000 mužů. Rumunsko nebude směti míti letouny konstruované původně jako letouny

bombardovací s vnitřním zařízením pro přepravu leteckých pum, ani jich nabývati.

V každém případě tyto stavy budou zahrnovati bojové jednotky, služby a velící personál.

Článek 12.

Personál rumunského vojska, válečného námořnictva a letectva, převyšující stavy povolené

podle

článku 11

, bude propuštěn do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

Článek 13.

Osobám, které nejsou členy rumunské armády, válečného námořnictva nebo letectva, se

nedostane v žádné formě vojenského, válečného námořního nebo vojenského leteckého

výcviku ve smyslu

přílohy II

.

Článek 14.

Rumunsko nesmí míti, vyráběti nebo zkoušeti žádnou atomovou zbraň, žádné samohybné

střely nebo střely řízené nebo přístroje určené pro vrhání těchto střel (s výjimkou

torped a zařízení na vrhání torped, tvořících obvyklou výzbroj válečných plavidel

povolených touto smlouvou), žádné mořské miny nebo torpeda typu přiváděných k výbuchu

jinak než dotekem, žádná torpeda schopná řízení osádkou, ponorky nebo jiná ponorná

plavidla, motorové torpedové čluny nebo specialisované typy útočných lodí.

Článek 15.

Rumunsko si nesmí ponechati, vyráběti nebo jiným způsobem nabývati válečný materiál

převyšující míru toho, co jest nutné k udržování ozbrojených sil povolených

článkem 11

této smlouvy, ani míti prostředky k výrobě tohoto válečného materiálu.

Článek 16.

1.

Nadbytečný válečný materiál původu spojeneckého musí býti dán k disposici příslušné

mocnosti spojené nebo sdružené, podle instrukcí, které budou dány touto mocností.

Nadbytečný rumunský válečný materiál bude dán k disposici vládě Sovětského svazu,

Spojeného království a Spojených států amerických. Rumunsko se zřekne všech práv na

tento materiál.

2.

Válečný materiál německého původu nebo konstrukce, převyšující to, co jest nutné

pro ozbrojené síly povolené touto smlouvou, bude dán k disposici těmto třem vládám.

Rumunsko nesmí nabývati ani vyráběti žádný válečný materiál německého původu nebo

konstrukce; nesmí zaměstnávati ani školiti žádné technické odborníky, čítajíc v to

personál vojenského a civilního letectví, kteří jsou nebo byli příslušníky Německa.

3.

Nadbytečný válečný materiál, uvedený v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, musí býti

vydán nebo zničen do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

4.

Vymezení pojmu a seznam válečného materiálu pro účely této smlouvy jsou obsaženy

v

příloze III

.

Článek 17.

Rumunsko se zavazuje, že bude plně spolupracovati s mocnostmi spojenými a sdruženými

za tím účelem, aby Německu bylo znemožněno činit vně německého území opatření směřující

k jeho opětnému ozbrojení.

Článek 18.

Rumunsko se zavazuje, že nezíská ani nevyrobí žádné civilní letouny německé nebo japonské

konstrukce nebo obsahující podstatné součástky německé nebo japonské výroby nebo konstrukce.

Článek 19.

Každá z vojenských, válečných námořních a leteckých klausulí této smlouvy zůstane

v účinnosti, dokud nebude úplně nebo částečně změněna dohodou mezi mocnostmi spojenými

a sdruženými a Rumunskem nebo dohodou mezi Radou bezpečnosti a Rumunskem, až Rumunsko

se stane členem Spojených národů.

Článek 20.

1.

Rumunští váleční zajatci budou repatriováni co nejdříve podle ujednání mezi jednotlivými

mocnostmi, které tyto zajatce mají, a Rumunskem.

2.

Rumunská vláda ponese všechny výlohy, čítajíc v to výlohy vydržování, způsobené dopravou

rumunských válečných zajatců z příslušných shromažďovacích středisk, určených vládou

příslušné mocnosti spojené nebo sdružené, až do místa jejich vstupu na rumunské území.

Článek 21.

1.

Všechny spojenecké ozbrojené síly budou staženy z Rumunska ve lhůtě 90 dnů ode dne,

kdy tato smlouva nabude účinnosti, při čemž Sovětský svaz si vyhrazuje právo podržeti

na rumunském území takové ozbrojené síly, které bude potřebovati pro udržení spojů

sovětské armády se sovětským okupačním pásmem v Rakousku.

2.

Všechno nepoužité rumunské oběživo a všechny rumunské zásoby, které jsou v držení

spojeneckých sil v Rumunsku a jichž bylo nabyto podle článku 10 dohody o příměří,

se vrátí rumunské vládě v téže lhůtě 90 dnů.

3.

Rumunsko se však zavazuje poskytnouti všechny potřeby a zařízení, které mohou býti

zvláště požadovány pro udržování spojů se sovětským okupačním pásmem v Rakousku, za

což rumunská vláda dostane náležitou náhradu.

Článek 22.

1.

Rumunsko odškodní Sovětský svaz za ztráty, které Sovětský svaz utrpěl vojenskými

operacemi a rumunskou okupací sovětského území; smluvní strany však, berouce v úvahu,

že Rumunsko nejen přestalo válčiti proti Spojeným národům, nýbrž též vyhlásilo válku

Německu a vskutku proti němu válčilo, se shodují, že Rumunsko dá za ztráty shora uvedené

náhradu nikoliv úplnou, nýbrž jen částečnou, totiž 300,000.000 amerických dolarů,

splatných v osmi letech od 12. září 1944 ve zboží (naftové produkty, obilí, dříví,

námořní a říční plavidla, různé stroje a jiné zboží).

2.

Základem výpočtu pro vyúčtování podle tohoto článku bude americký dolar ve své zlaté

paritě k datu podepsání dohody o příměří, to jest 35 amerických dolarů za jednu unci

zlata.

Článek 23.

1.

Rumunsko přijímá zásady prohlášení Spojených národů z 5. ledna 1943 a vrátí majetek

odvlečený z území kteréhokoliv ze Spojených národů.

2.

Povinnost vrátiti majetek se vztahuje na všechen zjistitelný majetek, který jest

nyní v Rumunsku a který byl některou z mocností osy odvlečen násilím nebo donucením

z území kteréhokoliv ze Spojených národů, bez ohledu na případné pozdější převody,

jimiž nynější držitel takového majetku nabyl jeho držby.

3.

Vláda mající nárok na vrácení a rumunská vláda mohou uzavříti dohody, které nahradí

ustanovení tohoto článku.

4.

Rumunská vláda vrátí majetek uvedený v tomto článku v dobrém stavu a ponese všechny

s tím v Rumunsku spojené výlohy za práci, materiál a dopravu.

5.

Rumunská vláda bude spolupracovati se Spojenými národy při vyhledávání a vrácení

majetku podléhajícího vrácení podle tohoto článku a učiní na svůj náklad všechna k

tomu potřebná opatření.

6.

Rumunská vláda učiní nutná opatření, aby byl vrácen majetek uvedený v tomto článku,

který jest držen v kterékoliv třetí zemi osobami podléhajícími rumunské pravomoci.

7.

Žádosti za vrácení majetku budou odevzdány rumunské vládě vládou země, z jejíhož

území byl majetek odvlečen, při čemž se rozumí, že na železniční vozový park bude

se pohlížeti jako by byl odvlečen z území, jemuž původně náležel. Žádosti bude možno

podávati do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

8.

Průvodní břemeno identifikovati majetek a dokázati vlastnictví k němu jde k tíži

vlády, uplatňující nárok, a břemeno důkazu, že majetek nebyl odvlečen násilím nebo

donucením, připadá vládě rumunské.

Článek 24.

1.

Rumunsko, pokud tak již neučinilo, obnoví v Rumunsku všechna zákonná práva a zájmy

Spojených národů a jejich příslušníků tak, jak byly 1. září 1939, a vrátí všechen

majetek Spojených národů a jejich příslušníků v Rumunsku v tom stavu, v jakém jest

nyní, čítajíc v to i lodě.

Bude-li zapotřebí, odvolá rumunská vláda všechny zákony vydané po 1. září 1939, pokud

obsahují diskriminující ustanovení proti právům příslušníků Spojených národů.

2.

Rumunská vláda se zavazuje, že vrátí všechen majetek, práva a zájmy spadající pod

tento článek, prosté všech dluhů a jakýchkoliv břemen, jimiž snad byly zatíženy následkem

války, aniž rumunská vláda v souvislosti s jejich vrácením uloží jakékoliv dávky.

Rumunská vláda prohlásí nicotnost všech opatření, čítajíc v to zabavení, sekvestraci

nebo kontrolu, která učinila proti majetku Spojených národů mezi 1. zářím 1939 a dnem,

kdy tato smlouva nabude účinnosti. V případech, kdy majetek nebude vrácen do šesti

měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude nutno podati žádost rumunským

úřadům nejpozději do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, vyjma

případy, kdy žadatel může prokázati, že nemohl podati svoji žádost v této lhůtě.

3.

Rumunská vláda zruší převody týkající se majetku, práv a zájmů jakéhokoliv druhu,

náležejících příslušníkům Spojených národů, jestliže k těmto převodům došlo násilím

nebo donucením vykonaným vládami osy nebo jejich orgány za války.

4.

a) Rumunská vláda jest zodpovědna, že majetek vrácený příslušníkům Spojených národů

podle odstavce 1 tohoto článku, bude uveden v zcela řádný stav. V případech, kdy majetek

nemůže býti vrácen nebo kdy následkem války příslušník Spojených národů utrpěl ztrátu

zásahem do svého majetku v Rumunsku nebo jeho poškozením, dostane od rumunské vlády

náhradu v lei ve výši dvou třetin částky potřebné v době placení ke koupi podobného

majetku nebo k náhradě utrpěné ztráty. V žádném případě nebude, pokud jde o náhradu,

nakládáno s příslušníky Spojených národů méně příznivě než s příslušníky rumunskými.

b)

Příslušníci Spojených národů, kteří mají přímé nebo nepřímé vlastnické zájmy v právnických

osobách nebo sdruženích, jež nejsou příslušníky Spojených národů ve smyslu odstavce

9, písmeno a) tohoto článku, jež však utrpěly ztrátu zásahem do svého majetku v Rumunsku

nebo jeho poškozením, dostanou náhradu podle výše uvedeného písmene a). Tato náhrada

se vypočítá na podkladě celkové ztráty nebo škody utrpěné právnickou osobou nebo sdružením,

a bude v témže poměru k takové ztrátě nebo škodě, ve kterém jsou zájmy takových příslušníků

v právnické osobě nebo sdružení k celému jejich kapitálu.

c)

Náhrada bude vyplacena prosta všech dávek, daní nebo jiných poplatků. Bude jí možno

v Rumunsku volně užívati, avšak bude podrobena předpisům o devisové kontrole, které

by byly toho času v Rumunsku v platnosti.

d)

Rumunská vláda bude nakládati s příslušníky Spojených národů stejně jako s rumunskými

příslušníky, pokud jde o přidělování materiálu na opravu nebo uvedení v předešlý stav

jejich majetku v Rumunsku a pokud jde o přidělování devis pro dovoz takového materiálu.

e)

Rumunská vláda poskytne příslušníkům Spojených národů odškodnění v lei v témž poměru,

jak jest stanoveno v písmeni a) shora, jako náhradu za ztrátu nebo škodu vzniklou

následkem zvláštních opatření, jimiž byl za války postižen jejich majetek, která se

však nevztahovala na rumunský majetek. Toto písmeno neplatí, pokud jde o ušlý zisk.

5.

Ustanovení odstavce 4 tohoto článku se nebudou týkati Rumunska, pokud k jednání,

z něhož může vzniknouti nárok na náhradu škody na majetku v Severním Sedmihradsku,

který jest vlastnictvím Spojených národů nebo jejich příslušníků, došlo v době, kdy

toto území nepodléhalo rumunské pravomoci.

6.

Všechny přiměřené výlohy, které vzniknou v Rumunsku zjišťováním nároků, čítajíc v

to odhad ztrát nebo škod, půjdou k tíži rumunské vlády.

7.

Příslušníci Spojených národů a jejich majetek budou osvobozeni od všech výjimečných

daní, dávek nebo poplatků, jež rumunská vláda nebo kterýkoliv rumunský úřad uložil

na jejich kapitálové jmění v Rumunsku mezi dnem příměří a dnem, kdy tato smlouva nabude

účinnosti, speciálně za účelem úhrady výloh vyplývajících z války nebo úhrady výloh

okupačních armád nebo reparací splatných některému ze Spojených národů. Všechny částky,

které byly takto zaplaceny, budou vráceny.

8.

Vlastník majetku, o nějž jde, a rumunská vláda mohou sjednati dohody, které nahradí

ustanovení tohoto článku.

9.

Pro účely tohoto článku

a)

Výraz „příslušníci Spojených národů" značí fysické osoby, které jsou příslušníky

některého ze Spojených národů, nebo právnické osoby nebo sdružení, ustavené podle

právního řádu některého ze Spojených národů v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti,

za podmínky, že řečené fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení měly tento status

již ke dni příměří s Rumunskem. Výraz „příslušníci Spojených národů" zahrnuje rovněž

všechny fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení, s nimiž se podle právního řádu

platného za války v Rumunsku nakládalo jako s nepřáteli.

b)

Výraz „vlastník" značí příslušníka Spojených národů, jak jest určen shora v písmeni

a), který má právní nárok na majetek, o nějž jde, a zahrnuje nástupce vlastníka za

podmínky, že nástupce jest rovněž příslušníkem Spojených národů ve smyslu písmene

a). Jestliže nástupce koupil majetek, když byl již poškozen, zcizitel podrží svá práva

na odškodnění podle tohoto článku, aniž tím budou dotčeny závazky mezi zcizitelem

a nabyvatelem podle vnitrostátního právního řádu.

c)

Výraz „majetek" značí všechny statky movité nebo nemovité, hmotné nebo nehmotné,

čítajíc v to vlastnictví živnostenské, literární a umělecké, jakož i všechna práva

nebo zájmy jakéhokoliv druhu na majetku. Bez újmy všeobecné povahy předchozích ustanovení,

majetek Spojených národů a jejich příslušníků zahrnuje všechna námořní a říční plavidla

s jejich výstrojí a zařízením, které buď byly vlastnictvím Spojených národů nebo jejich

příslušníků nebo byly zapsány do rejstříku na území některého ze Spojených národů

nebo pluly pod vlajkou některého ze Spojených národů a které po 1. září 1939, pokud

v té době byly v rumunských vodách nebo poté, když tam byly zavlečeny, byly buď dány

pod kontrolu rumunských úřadů jakožto nepřátelský majetek nebo s nimiž Spojené národy

nebo jejich příslušníci ztratili možnost volně nakládati v Rumunsku následkem kontrolních

opatření rumunských úřadů učiněných v souvislosti s válečným stavem mezi členy Spojených

národů a Německem.

Článek 25.

1.

Rumunsko se zavazuje, že ve všech případech, kdy majetek, zákonná práva či zájmy

v Rumunsku osob podléhajících rumunské pravomoci byly po 1. září 1939 podrobeny sekvestraci,

konfiskaci nebo kontrole pro rasový původ nebo náboženství těchto osob, uvede řečený

majetek, zákonná práva a zájmy s jejich příslušenstvím do předešlého stavu, nebo,

není-li to možné, že dá za ně slušnou náhradu.

2.

Všechen majetek, práva a zájmy v Rumunsku osob, organisací nebo sdružení, které jednotlivě

nebo jako členové skupin byly předmětem rasového, náboženského nebo jiného fašistického

pronásledování, budou rumunskou vládou převedeny na organisace v Rumunsku, které zastupují

takové osoby, organisace nebo sdružení, zůstal-li tento majetek, práva a zájmy bez

dědiců nebo nevznesl-li na ně nikdo nárok do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva

nabude účinnosti. Tyto organisace užijí převedeného majetku k podpoře a pomoci zbylých

členů takovýchto skupin, organisací a sdružení v Rumunsku. Tento převod bude proveden

do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, a bude zahrnovati majetek,

práva a zájmy, jež mají býti uvedeny do předešlého stavu podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 26.

Rumunsko uznává, že Sovětský svaz má právo na veškerý německý majetek v Rumunsku převedený

na Sovětský svaz Kontrolní radou v Německu, a zavazuje se, že učiní všechna nutná

opatření k usnadnění takovýchto převodů.

Článek 27.

1.

Každá ze spojených a sdružených mocností bude míti právo zabaviti, podržeti, likvidovati

nebo jinak naložiti s veškerým majetkem, právy a zájmy, které v den, kdy tato smlouva

nabude účinnosti, budou na jejím území a budou majetkem Rumunska nebo rumunských příslušníků,

a použíti tohoto majetku nebo výtěžku zaň k účelům, které bude pokládati za žádoucí,

v mezích svých nároků a nároků svých příslušníků proti Rumunsku nebo rumunským příslušníkům,

čítajíc v to pohledávky, kromě nároků plně uspokojených podle jiných článků této smlouvy.

Všechen rumunský majetek nebo výtěžek zaň, pokud převyšuje částku těchto nároků, bude

vrácen.

2.

Rumunský majetek bude likvidován a bude s ním naloženo podle právního řádu příslušné

mocnosti spojené nebo sdružené. Rumunský majitel nebude míti žádná práva na tento

majetek vyjma ta, která by mu dával řečený právní řád.

3.

Rumunská vláda se zavazuje, že odškodní rumunské příslušníky, jejichž majetek bude

odňat podle tohoto článku a nebude jim vrácen.

4.

Tímto článkem se neukládá žádné spojené nebo sdružené mocnosti závazek vrátiti živnostenské

vlastnictví rumunské vládě nebo rumunským příslušníkům, nebo zahrnouti takové vlastnictví

při určení částky, která může býti zadržena podle odstavce 1 tohoto článku. Vláda

každé z mocností spojených a sdružených bude míti právo uložiti taková omezení, podmínky

a výhrady na práva nebo zájmy na živnostenském vlastnictví na území této spojené nebo

sdružené mocnosti, nabyté vládou nebo příslušníky Rumunska dříve, než tato smlouva

nabude účinnosti, jaké vláda spojené nebo sdružené mocnosti bude v zájmu státním považovati

za nutné.

5.

O majetku, o němž se mluví v odstavci 1 tohoto článku, bude se míti za to, že zahrnuje

rumunský majetek, který podléhal kontrole z důvodu válečného stavu mezi Rumunskem

a mocností spojenou nebo sdruženou, mající pravomoc nad tímto majetkem; nebude však

zahrnovati

a)

majetek rumunské vlády, jehož se užívá ke konsulárním nebo diplomatickým účelům;

b)

majetek náležející náboženským organisacím nebo soukromým lidumilným institucím a

užívaný pro náboženské nebo lidumilné účely;

c)

majetek fysických osob rumunské příslušnosti majících povolení sídliti na území státu,

v němž jest tento majetek, nebo na území kteréhokoliv Spojeného národa, kromě rumunského

majetku, který byl podroben kdykoliv za války opatřením, jež se všeobecně nevztahovala

na majetek rumunských příslušníků sídlících na témž území;

d)

majetková práva vzniklá po obnovení obchodních a finančních styků mezi Rumunskem

a mocnostmi spojenými a sdruženými nebo vzniklá z ujednání mezi Rumunskem a vládou

některé spojené nebo sdružené mocnosti po 12. září 1944;

e)

práva z vlastnictví literárního a uměleckého.

Článek 28.

1.

Ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nebude se již s majetkem Rumunska a rumunských

příslušníků v Německu nakládati jako s majetkem nepřátelským a všechna omezení opírající

se o takový režim budou zrušena.

2.

Zjistitelný majetek Rumunska a rumunských příslušníků odvlečený německým vojskem

nebo úřady násilím nebo donucením z rumunského území do Německa po 12. září 1944 podléhá

navrácení.

3.

Uvedení do předešlého stavu rumunského majetku v Německu a jeho vrácení se provede

podle směrnic, které dají mocnosti obsadivší Německo.

4.

Bez újmy těchto a jiných ustanovení přijatých ve prospěch Rumunska a rumunských příslušníků

mocnostmi obsadivšími Německo, Rumunsko se zříká za sebe a za rumunské příslušníky

všech nároků proti Německu a německým příslušníkům, které nebyly vyrovnány do 8. května

1945, vyjma nároky ze smluv a jiných závazků sjednaných před 1. zářím 1939 a práva

nabytá před tímto dnem. O tomto zřeknutí se bude míti za to, že zahrnuje pohledávky,

všechny mezistátní nároky plynoucí z ujednání sjednaných za války a všechny nároky

ze ztrát nebo škod vzniklých za války.

Článek 29.

1.

Válečný stav sám o sobě nebude považován za okolnost, která by měla vliv na povinnost

uhraditi peněžní dluhy, pocházející ze závazků a smluv, které tu byly dříve, než vznikl

válečný stav, a z práv nabytých před touto dobou, které se staly splatnými před tím,

než tato smlouva nabyla účinnosti, a z nichž jsou zavázáni vláda nebo příslušníci

rumunští vládě nebo příslušníkům některé z mocností spojených a sdružených, nebo vláda

nebo příslušníci některé z mocností spojených a sdružených vládě nebo příslušníkům

rumunským.

2.

Pokud v této smlouvě není výslovně stanoveno jinak, žádné její ustanovení se nesmí

vykládati tak, že by to nepříznivě působilo na poměr mezi dlužníky a věřiteli vyplývající

ze smluv uzavřených před válkou buď rumunskou vládou nebo rumunskými příslušníky.

Článek 30.

1.

Rumunsko se zříká jménem vlády rumunské a rumunských příslušníků všech nároků jakékoliv

povahy proti mocnostem spojeným a sdruženým, vzniklých přímo z války nebo z opatření

učiněných následkem válečného stavu v Evropě po 1. září 1939, bez rozdílu, zda spojená

nebo sdružená mocnost byla v uvedené době ve válce s Rumunskem čili nic.

Toto zřeknutí zahrnuje

a)

nároky na náhradu za ztráty nebo škody utrpěné následkem činů ozbrojených sil nebo

úřadů mocností spojených nebo sdružených;

b)

nároky vyplývající z přítomnosti, operací nebo činnosti ozbrojených sil nebo úřadů

mocností spojených nebo sdružených na rumunském území;

c)

nároky z nálezů nebo nařízení kořistních soudů mocností spojených nebo sdružených,

při čemž Rumunsko uznává za platné a vykonatelné všechny nálezy a nařízení uvedených

kořistních soudů vydané 1. září 1939 nebo po tomto dni, týkající se rumunských plavidel,

rumunského zboží nebo placení výloh;

d)

nároky vyplývající z výkonu práv válčící strany nebo z opatření učiněných za účelem

výkonu těchto práv.

2.

Ustanovení tohoto článku vyloučí úplně a s konečnou platností všechny nároky takové

povahy, jaké jsou tu uvedeny, které od nynějška zaniknou, ať jest kdokoliv zúčastněnou

stranou. Rumunská vláda se zavazuje, že poskytne přiměřenou náhradu v lei osobám,

které následkem rekvisice dodávaly zboží nebo konaly služby ozbrojeným silám mocností

spojených nebo sdružených na rumunském území, a na uspokojení nároků proti ozbrojeným

silám mocností spojených nebo sdružených za škody způsobené na rumunském území a nepocházející

z válečných událostí.

3.

Rumunsko se rovněž zříká jménem rumunské vlády a rumunských příslušníků všech nároků

té povahy, které zahrnuje odstavec 1 tohoto článku, proti každému Spojenému národu,

jehož diplomatické styky s Rumunskem byly za války přerušeny a který jednal v součinnosti

s mocnostmi spojenými a sdruženými.

4.

Rumunská vláda převezme plnou odpovědnost za všechno spojenecké vojenské oběživo

vydané v Rumunsku spojeneckými vojenskými úřady, čítajíc v to veškeré takové oběživo,

které bude v oběhu v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

5.

Zřeknutí se nároků uvedených v odstavci 1 tohoto článku se strany Rumunska zahrnuje

veškeré nároky vzniklé z opatření kterékoliv z mocností spojených a sdružených učiněných

o rumunských plavidlech mezi 1. zářím 1939 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti,

jakož i všechny nároky a pohledávky vyplývající z nyní platných úmluv o válečných

zajatcích.

Článek 31.

1.

Dokud nebudou sjednány obchodní smlouvy nebo dohody mezi jednotlivými Spojenými národy

a Rumunskem, rumunská vláda bude povinna po dobu osmnácti měsíců ode dne, kdy tato

smlouva nabude účinnosti, nakládati s každým ze Spojených národů, který ve skutečnosti

bude vzájemně nakládati stejně s Rumunskem v podobných věcech, takto

a)

pokud jde o cla a dovozní nebo vývozní poplatky, vnitrostátní zdanění dovezeného

zboží a všechny předpisy toho se týkající, Spojené národy budou požívati bezpodmínečně

nejvyšších výhod;

b)

ve všech ostatních směrech nebude Rumunsko libovolně nepříznivěji nakládati se zbožím

pocházejícím z kteréhokoliv území kteréhokoliv ze Spojených národů nebo určeným do

takového území, než se zbožím podobného druhu pocházejícím z území kteréhokoliv jiného

cizího státu nebo určeným do takového území;

c)

příslušníkům Spojených národů, a to i právnickým osobám, se poskytne režim jako příslušníkům

vlastním a příslušníkům národa s nejvyššími výhodami ve všech věcech, týkajících se

obchodu, průmyslu, plavby a jiných druhů podnikatelské činnosti v Rumunsku. Tato ustanovení

se nebudou vztahovati na obchodní letectví;

d)

Rumunsko neposkytne žádnému státu výlučné nebo přednostní právo, pokud jde o provoz

obchodních letadel v mezinárodním styku; poskytne však všem Spojeným národům stejné

podmínky pro nabytí mezinárodních obchodněleteckých práv na rumunském území, zahrnujíc

v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, a poskytne, pokud

jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, všem Spojeným národům na základě

vzájemnosti a bez diskriminace právo létati přes rumunské území, aniž se přistane.

Tato ustanovení se nesmějí dotknouti zájmů národní obrany Rumunska.

2.

Výše uvedené závazky, které Rumunsko na sebe vzalo, se rozumějí s výhradou výjimek

obvykle obsažených v obchodních smlouvách, jež Rumunsko uzavřelo před válkou; ustanovení

týkající se vzájemnosti poskytnuté každým ze Spojených národů se rozumějí s výhradou

výjimek obvykle obsažených v obchodních smlouvách uzavřených tímto státem.

Článek 32.

1.

Všechny spory, které by mohly vzniknouti, pokud jde o

články 23 a 24

a

přílohy IV, V

a

VI část B

této smlouvy, budou předloženy smírčí komisi složené ve stejném počtu ze zástupců

vlády zúčastněného Spojeného národa a vlády rumunské. Nedosáhne-li se dohody do tří

měsíců poté, co spor byl předložen smírčí komisi, každá z obou vlád může žádati, aby

do komise byl přibrán třetí člen, a nedojde-li mezi oběma vládami k dohodě o volbě

tohoto člena, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů,

aby ho jmenoval.

2.

Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako

konečné a závazné.

Článek 33.

Všechny spory, které by mohly vzniknouti, pokud jde o ceny, jež rumunská vláda platila

za zboží jí dodávané na účet reparací a nabyté od příslušníků některé spojené nebo

sdružené mocnosti nebo od společností, které jsou vlastnictvím těchto příslušníků,

budou řešeny bez újmy splnění reparačních závazků Rumunska diplomatickými jednáními

mezi vládou zúčastněného státu a vládou rumunskou. Kdyby spor nebyl do dvou měsíců

vyřešen přímými diplomatickými jednáními mezi zúčastněnými stranami, bude předložen

k rozhodnutí přednostům diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království

a Spojených států amerických v Bukurešti. V případě, že přednostové misí se nedohodnou

do dvou měsíců, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů,

aby jmenoval rozhodčího, jehož rozhodnutí bude pro obě sporné strany závazné.

Článek 34.

Články 23, 24

,

31

a

příloha VI

této smlouvy budou se vztahovati na mocnosti spojené a sdružené a Francii a na ty

Spojené národy, jejichž diplomatické styky s Rumunskem byly za války přerušeny.

Článek 35.

Ustanovení

příloh IV, V a VI

, jakož i ustanovení ostatních příloh, budou míti platnost a účinnost jako nedílné

součásti této smlouvy.

Článek 36.

Plavba na Dunaji bude svobodná a volná pro příslušníky, obchodní plavidla a zboží

všech států na základě rovnosti, pokud jde o přístavní a plavební poplatky a podmínky

pro obchodní plavbu. Toto ustanovení se nebude vztahovati na dopravu mezi přístavy

téhož státu.

Článek 37.

1.

Po dobu nepřevyšující osmnáct měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti,

budou přednostové diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených

států amerických v Bukurešti ve vzájemné dohodě zastupovati mocnosti spojené a sdružené

při jednání s rumunskou vládou o všech otázkách týkajících se provádění a výkladu

této smlouvy.

2.

Tito tři přednostové misí dají rumunské vládě takové směrnice, odborné rady a objasnění,

jichž snad bude třeba k zajištění rychlého a účinného provedení této smlouvy, jak

podle slovního znění, tak i podle jejího ducha.

3.

Rumunská vláda poskytne řečeným třem přednostům misí všechny nutné informace a všechnu

pomoc, jichž snad budou potřebovati při plnění úkolů svěřených jim touto smlouvou.

Článek 38.

1.

S výjimkou případů, kde jiné řízení jest zvláště předepsáno některým článkem této

smlouvy, každý spor o výklad nebo provádění smlouvy, který nebude vyřízen přímým diplomatickým

jednáním, bude předložen třem přednostům misí, jednajícím podle

článku 37

, s tou výjimkou, že v tomto případě přednostové misí nebudou omezeni časovou lhůtou

stanovenou v tomto článku. Každý spor, který nebude jimi vyřízen do dvou měsíců, bude,

ačli sporné strany se mezi sebou nedohodnou o jiném způsobu vyřízení, na žádost jedné

nebo druhé sporné strany předložen komisi složené ze zástupce každé strany a třetího

člena zvoleného vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Kdyby obě

strany se do jednoho měsíce nedohodly o jmenování třetího člena, může každá z obou

stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.

2.

Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako

konečné a závazné.

Článek 39.

1.

Každý člen Spojených národů, který není signatářem této smlouvy a který jest ve válce

s Rumunskem, může přistoupiti k této smlouvě a po přístupu bude považován pro účely

této smlouvy za sdruženou mocnost.

2.

Listiny o přístupu se uloží u vlády Svazu sovětských socialistických republik a stanou

se účinnými, jakmile budou uloženy.

Článek 40.

Tato smlouva jejíž ruský a anglický text jsou autentické, bude ratifikována mocnostmi

spojenými a sdruženými. Bude také ratifikována Rumunskem. Nabude účinnosti ihned po

uložení ratifikačních listin Svazem sovětských socialistických republik, Spojeným

královstvím Velké Britannie a Severního Irska a Spojenými státy americkými. Ratifikační

listiny se uloží v nejkratší možné lhůtě u vlády Svazu sovětských socialistických

republik.

Článek 1.

Hranice Rumunska, vyznačené na mapě připojené k této smlouvě (

příloha I

) zůstanou takové, jaké byly 1. ledna 1941, s výjimkou rumunsko-maďarských hranic,

které jsou stanoveny v

článku 2

této smlouvy.

Sovětsko-rumunské hranice se tudíž stanoví podle sovětsko-rumunské dohody z 28. června

1940 a sovětsko-československé dohody z 29. června 1945.