208/1947 Z. z. Mírová smlouva s Finskem. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ! DR. EDVARD BENEŠ, PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ VŠEM, KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU, POZDRAVENÍ. JMÉNEM SPOJENÝCH A PŘIDRUŽENÝCH MOCNOSTÍ A FINSKA BYLA SJEDNÁNA V PAŘÍŽI DNE 10. ÚNORA 1947

Článek 2.

Podle dohody o příměří z 19. září 1944 Finsko potvrzuje, že petsamská (pečengská)

provincie, kterou Sovětský svaz dobrovolně odstoupil Finsku mírovými smlouvami z 14.

října 1920 a 12. března 1940, se vrátila do Sovětského svazu. Hranice petsamské (pečengské)

provincie jsou vyznačeny na mapě připojené k této smlouvě (

příloha I

).

Článek 3.

Podle dohody o příměří obnovuje se účinnost mírové smlouvy mezi Sovětským svazem a

Finskem, jež byla uzavřena v Moskvě 12. března 1940, s tím, že články 4, 5 a 6 uvedené

smlouvy se nahrazují

články 2

a

4 této smlouvy

.

Článek 4.

1.

Podle dohody o příměří Sovětský svaz potvrzuje, že se vzdává svého práva na nájem

poloostrova Hango, jež mu bylo dáno sovětsko-finskou smlouvou z 12. března 1940, a

Finsko se své strany potvrzuje, že propůjčilo Sovětskému svazu na podkladě padesátiletého

nájmu za roční nájemné pěti milionů finských marek, jež bude Sovětský svaz platiti,

právo užívati a spravovati území a vody pro zřízení sovětské námořní základny v oblasti

Porkkala-Udd, jak jest vyznačeno na mapě připojené k této smlouvě (

příloha I

).

2.

Finsko potvrzuje, že podle dohody o příměří zajistilo Sovětskému svazu užívání železnic,

vodních cest, silnic a leteckých linek potřebných pro dopravu osob a nákladů vypravovaných

ze Sovětského svazu do válečné námořní základny v Porkkala-Udd, a potvrzuje rovněž,

že propůjčilo Sovětskému svazu právo na nerušené užívání všech druhů spojů mezi Sovětským

svazem a územím pronajatým v oblasti Porkkala-Udd.

Článek 5.

Aalandské ostrovy zůstanou demilitarisovány v souhlase s nynějším stavem.

Článek 6.

Finsko učiní všechna nutná opatření, aby všem osobám podléhajícím jeho pravomoci,

bylo bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství, zajištěno užívání lidských

práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu projevu, tisku a publikace, vyznání,

politického přesvědčení a veřejného shromažďování.

Článek 7.

Finsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření, aby byly propuštěny na svobodu

bez rozdílu státní příslušnosti a národnosti všechny osoby zajištěné pro svou činnost

ve prospěch Spojených národů nebo pro své sympatie k nim nebo pro svůj rasový původ,

a aby byly zrušeny diskriminující normy a odstraněna omezení uložená na jejich základě,

doplní tato opatření a neučiní v budoucnu žádná opatření a nevydá žádné zákony, které

by byly neslučitelné s cíli stanovenými v tomto článku.

Článek 8.

Finsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření k rozpuštění všech politických,

vojenských nebo polovojenských organisací fašistického rázu na finském území, jakož

i jiných organisací vyvíjejících propagandu nepřátelskou Sovětskému svazu nebo kterémukoliv

ze Spojených národů, nebude v budoucnu trpěti existenci a činnost organisací tohoto

druhu, jejichž cílem je zbaviti lid jeho demokratických práv.

Článek 9.

1.

Finsko učiní všechna potřebná opatření, aby se zajistilo zatčení a vydání soudu

a)

osob obviněných, že spáchaly válečné zločiny a zločiny proti míru nebo lidskosti,

nebo je nařídily nebo na nich braly účastenství;

b)

příslušníků kterékoliv mocnosti spojené nebo sdružené, kteří jsou obviněni, že porušili

zákony své země zradou nebo spoluprací s nepřítelem za války.

2.

Na žádost vlády člena Spojených národů, která na tom bude míti zájem, Finsko rovněž

zajistí, že se dostaví jako svědci osoby spadající pod jeho pravomoc, jejichž výpověď

jest nutná pro souzení osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.

Každá neshoda týkající se použití ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku bude předložena

kteroukoliv ze zúčastněných vlád přednostům diplomatických misí Sovětského svazu a

Spojeného království v Helsinkách, kteří se dohodnou o sporné otázce.

Článek 10.

Finsko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv s Italií, Rumunskem, Bulharskem

a Maďarskem, jakož i jiných dohod nebo ujednání, které byly nebo budou sjednány mocnostmi

spojenými a sdruženými k obnovení míru, pokud jde o Rakousko, Německo a Japonsko.

Článek 11.

Finsko se zavazuje, že přijme jakákoliv ujednání, která byla nebo budou sjednána o

likvidaci Společnosti národů a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Článek 12.

1.

Každá spojená nebo sdružená mocnost bude notifikovati Finsku do šesti měsíců ode

dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, které z dvoustranných smluv sjednaných mezi

ní a Finskem před válkou, si přeje ponechati v účinnosti nebo obnoviti. Všechna ustanovení,

která nejsou ve shodě s touto smlouvou, se však vypustí z výše uvedených smluv.

2.

Všechny takové smlouvy takto notifikované se zapíší v sekretariátu Spojených národů

podle

článku 102 charty Spojených národů

.

3.

Všechny takové smlouvy, které nebudou takto notifikovány, budou se považovati za

zrušené.

Článek 13.

Pozemní, námořní a letecká výzbroj a opevnění budou přísně omezeny na míru nezbytně

nutnou pro úkoly vnitrostátní a místní obranu hranic. Podle tohoto ustanovení jest

Finsko oprávněno podržeti ozbrojené síly nepřevyšující

a)

pro pozemní armádu, čítajíc v to pohraniční stráž a protiletecké dělostřelectvo,

celkový stav 34.000 mužů;

b)

pro válečné námořnictvo stav 4.500 mužů a celkovou tonáž 10.000 tun;

c)

pro letectvo, čítajíc v to jakékoliv námořní vojenské letectvo, 60 letadel i se záložními

letouny, celkový stav 3.000 mužů. Finsko nebude směti míti letouny konstruované původně

jako letouny bombardovací s vnitřním zařízením pro přepravu leteckých pum, ani jich

nabývati.

V každém případě tyto stavy budou zahrnovati bojové jednotky, služby a velící personál.

Článek 14.

Personál finského vojska, válečného námořnictva a letectva, převyšující stavy povolené

podle

článku 13

, bude propuštěn do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

Článek 15.

Osobám, které nejsou členy finské armády, válečného námořnictva nebo letectva, se

nedostane v žádné formě vojenského, válečného námořního nebo vojenského leteckého

výcviku ve smyslu

přílohy II

.

Článek 16.

1.

Jakmile tato smlouva nabude účinnosti, bude Finsko pozváno, aby se připojilo k Úřadu

barentského, baltického a černomořského pásma Mezinárodní organisace pro odstraňování

min z evropských vod a bude držeti do konce poválečného období odstraňování min, jak

bude určen Ústředním úřadem, všechny finské síly pro odstraňování min k volnému použití

Ústředním úřadem pro odstraňování min.

2.

Po dobu tohoto poválečného odstraňování min Finsko bude moci míti další námořní jednotky,

sloužící výhradně k odstraňování min, přes a nad tonáž povolenou

článkem 13

.

Do dvou měsíců po skončení řečeného období ta z těchto plavidel, jež byla finskému

válečnému námořnictvu půjčena jinými mocnostmi, budou těmto mocnostem vrácena a všechny

ostatní přespočetné jednotky musí býti odzbrojeny a přeměněny pro civilní potřebu.

3.

Finsku jest rovněž dovoleno zaměstnati dalších 1.500 důstojníků a mužů pro odstraňování

min přes a nad stavy povolené

článkem 13

. Dva měsíce poté, kdy finské válečné námořnictvo skončí odstraňování min, bude přebytečný

personál rozpuštěn nebo pojat do stavů povolených řečeným článkem.

Článek 17.

Finsko nesmí míti, vyráběti nebo zkoušeti žádnou atomovou zbraň, žádné samohybné střely

nebo střely řízené nebo přístroje určené pro vrhání těchto střel (s výjimkou torped

a zařízení na vrhání torped, tvořících obvyklou výzbroj válečných plavidel povolených

touto smlouvou), žádné mořské miny nebo torpeda typu přiváděných k výbuchu jinak než

dotekem, žádná torpeda schopná řízení posádkou, ponorky nebo jiná ponorná plavidla,

motorové torpedové čluny nebo specialisované typy útočných lodí.

Článek 18.

Finsko si nesmí ponechati, vyráběti nebo jiným způsobem nabývati válečný materiál

převyšující míru toho, co jest nutné k udržování ozbrojených sil povolených

článkem 13 této smlouvy

, ani míti prostředky k výrobě tohoto válečného materiálu.

Článek 19.

1.

Nadbytečný válečný materiál původu spojeneckého musí býti dán k disposici příslušné

mocnosti spojené nebo sdružené podle instrukcí, které budou dány touto mocností. Nadbytečný

finský válečný materiál bude dán k disposici vládě Sovětského svazu a Spojeného království.

Finsko se zřekne všech práv na tento materiál.

2.

Válečný materiál německého původu nebo konstrukce, převyšující to, co jest nutné

pro ozbrojené síly povolené touto smlouvou, bude dán k disposici těmto dvěma vládám.

Finsko nesmí nabývati ani vyráběti žádný válečný materiál německého původu nebo konstrukce;

nesmí zaměstnávati ani školiti žádné technické odborníky, čítajíc v to personál vojenského

a civilního letectví, kteří jsou nebo byli příslušníky Německa.

3.

Nadbytečný válečný materiál, uvedený v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, musí býti

vydán nebo zničen do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

4.

Vymezení pojmu a seznam válečného materiálu pro účely této smlouvy jsou obsaženy

v

příloze III

.

Článek 20.

Finsko se zavazuje, že bude plně spolupracovati s mocnostmi spojenými a sdruženými

za tím účelem, aby Německu bylo znemožněno činiti vně německého území opatření směřující

k jeho opětnému ozbrojení.

Článek 21.

Finsko se zavazuje, že nezíská ani nevyrobí žádné civilní letouny německé nebo japonské

konstrukce nebo obsahující podstatné součástky německé nebo japonské výroby nebo konstrukce.

Článek 22.

Každá z vojenských, námořních a leteckých klausulí této smlouvy zůstane v účinnosti,

dokud nebude úplně nebo částečně změněna dohodou mezi mocnostmi spojenými a sdruženými

a Finskem nebo dohodou mezi Radou bezpečnosti a Finskem, až Finsko se stane členem

Spojených národů.

Článek 23.

1.

Finsko odškodní Sovětský svaz za ztráty, které Sovětský svaz utrpěl vojenskými operacemi

a finskou okupací sovětského území; smluvní strany však, berouce v úvahu, že Finsko

nejen přestalo válčiti proti Spojeným národům, nýbrž též vyhlásilo válku Německu a

svými ozbrojenými silami pomohlo vyhnati německá vojska z Finska, se shodují, že Finsko

dá za ztráty shora uvedené náhradu nikoliv úplnou, nýbrž jen částečnou, totiž 300,000.000

amerických dolarů splatných v osmi letech počínajíc dnem 19. září 1944 ve zboží (dřevěné

výrobky, papír, celulosa, námořní a říční plavidla, různé stroje a jiné zboží).

2.

Základem výpočtu pro vyúčtování podle tohoto článku bude americký dolar ve své zlaté

paritě ke dni podepsání dohody o příměří, to jest 35 amerických dolarů za jednu unci

zlata.

Článek 24.

Finsko se zavazuje, že, pokud tak ještě neučinilo, vrátí Sovětskému svazu ve lhůtách,

jež určí jeho vláda, v úplně dobrém stavu všechny cenné předměty a materiál, které

byly odvezeny z jeho území za války a které jsou vlastnictvím státních, veřejných

nebo družstevních organisací, podniků nebo institucí nebo jednotlivých občanů, jako

zařízení továren a dílen, lokomotivy, železniční vozový park, traktory, motorová vozidla,

historické památky, předměty museální hodnoty a jakýkoliv jiný majetek.

Článek 25.

1.

Finsko, pokud tak již neučinilo, obnoví ve Finsku všechna zákonná práva a zájmy Spojených

národů a jejich příslušníků tak, jak byly 22. června 1941, a vrátí všechen majetek

Spojených národů a jejich příslušníků, který jest ve Finsku, v tom stavu, v jakém

jest nyní.

2.

Finská vláda se zavazuje, že vrátí všechen majetek, práva a zájmy spadající pod tento

článek, prosté všech dluhů a jakýchkoliv břemen, jimiž snad byly zatíženy následkem

války, aniž finská vláda v souvislosti s jejich vrácením uloží jakékoliv dávky. Finská

vláda prohlásí nicotnost všech opatření, čítajíc v to zabavení, sekvetraci nebo kontrolu,

která učinila proti majetku Spojených národů mezi 22. červnem 1941 a dnem, kdy tato

smlouva nabude účinnosti. V případech, kdy majetek nebude vrácen do šesti měsíců ode

dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude nutno podati žádost finským úřadům nejpozději

do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, vyjma případy, kdy

žadatel může prokázati, že nemohl podati svou žádost v této lhůtě.

3.

Finská vláda zruší převody týkající se majetku, práv a zájmů jakéhokoliv druhu, náležejících

příslušníkům Spojených národů, jestliže k těmto převodům došlo násilím nebo donucením

vykonaným vládami osy nebo jejich orgány za války.

4.

a) Finská vláda jest zodpovědna, že majetek, vrácený příslušníkům Spojených národů

podle odstavce 1 tohoto článku, bude uveden ve zcela řádný stav. V případech, kdy

majetek nemůže býti vrácen, nebo kdy následkem války příslušník Spojených národů utrpěl

ztrátu zásahem do svého majetku ve Finsku nebo jeho poškozením, dostane od finské

vlády náhradu ve finských markách ve výši dvou třetin částky potřebné v době placení

ke koupi podobného majetku nebo k náhradě utrpěné ztráty. V žádném případě nebude,

pokud jde o náhradu, nakládáno s příslušníky Spojených národů méně příznivě než s

příslušníky finskými.

b)

Příslušníci Spojených národů, kteří mají přímé anebo nepřímé vlastnické zájmy v právnických

osobách nebo sdruženích, jež nejsou příslušníky Spojených národů ve smyslu odstavce

8 písmene a) tohoto článku, jež však utrpěly ztrátu zásahem do svého majetku ve Finsku

nebo jeho poškozením, dostanou náhradu podle výše uvedeného písmene a). Tato náhrada

se vypočítá na podkladě celkové ztráty nebo škody utrpěné právnickou osobou nebo sdružením,

a bude v témže poměru k takové ztrátě, nebo škodě, ve kterém jsou zájmy takových příslušníků

v právnické osobě nebo sdružení k celému jejich kapitálu.

c)

Náhrada bude vyplacena prosta všech dávek, daní nebo jiných poplatků. Bude jí možno

ve Finsku volně užívati, avšak bude podrobena předpisům o devisové kontrole, které

by byly toho času ve Finsku v platnosti.

d)

Finská vláda bude nakládati s příslušníky Spojených národů stejně jako s příslušníky

finskými, pokud jde o přidělování materiálu na opravu nebo uvedení v předešlý stav

jejich majetku ve Finsku a pokud jde o přidělování devis pro dovoz takového materiálu.

e)

Finská vláda poskytne příslušníkům Spojených národů odškodnění ve finských markách

v témž poměru, jak jest stanoveno v písmeni a) shora, jako náhradu za ztrátu nebo

škodu vzniklou následkem zvláštních opatření, jimiž byl za války postižen jejich majetek,

která se však nevztahovala na finský majetek. Toto písmeno neplatí, pokud jde o ušlý

zisk.

5.

Všechny přiměřené výlohy, které vzniknou ve Finsku zjišťováním nároků, čítajíc v

to odhad ztrát nebo škod, půjdou k tíži finské vlády.

6.

Příslušníci Spojených národů a jejich majetek budou osvobozeni od všech výjimečných

daní, dávek nebo poplatků, jež finská vláda nebo kterýkoliv finský úřad uložil na

jejich kapitálové jmění ve Finsku mezi dnem příměří a dnem, kdy tato smlouva nabude

účinnosti, speciálně za účelem úhrady výloh vyplývajících z války nebo úhrady výloh

okupačních armád nebo reparací splatných některému ze Spojených národů. Všechny částky,

které byly takto zaplaceny, budou vráceny.

7.

Vlastník majetku, o nějž jde, a finská vláda mohou sjednati dohody, které nahradí

ustanovení tohoto článku.

8.

Pro účely tohoto článku

a)

Výraz „příslušníci Spojených národů" značí fysické osoby, které jsou příslušníky

některého ze Spojených národů, nebo právnické osoby nebo sdružení ustavené podle právního

řádu některého ze Spojených národů v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, za podmínky,

že řečené fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení měly tento status již ke dni

příměří s Finskem.

Výraz „příslušníci Spojených národů" zahrnuje rovněž všechny fysické osoby, právnické

osoby nebo sdružení, s nimiž se podle právního řádu, platného za války ve Finsku,

nakládalo jako s nepřáteli.

b)

Výraz „vlastník" značí příslušníka Spojených národů, jak jest určen shora v písmeni

a), který má právní nárok na majetek, o nějž jde, a zahrnuje nástupce vlastníka za

podmínky, že nástupce jest rovněž příslušníkem Spojených národů ve smyslu písmene

a). Jestliže nástupce koupil majetek, když byl již poškozen, zcizitel podrží svá práva

na odškodnění podle tohoto článku, aniž tím budou dotčeny závazky mezi zcizitelem

a nabyvatelem podle vnitrostátního právního řádu.

c)

Výraz „majetek" značí všechny statky movité nebo nemovité, hmotné nebo nehmotné,

čítajíc v to vlastnictví živnostenské, literární nebo umělecké, jakož i všechna práva

nebo zájmy jakéhokoliv druhu na majetku.

Článek 26.

Finsko uznává, že Sovětský svaz má nárok na veškerý německý majetek ve Finsku, jenž

byl Kontrolní radou pro Německo převeden na Sovětský svaz, a zavazuje se, že učiní

všechna potřebná opatření, aby takové převody usnadnilo.

Článek 27.

Pokud kterákoliv z těchto práv byla omezena pro účast Finska na válce po boku Německa,

budou práva finské vlády a kterýchkoliv finských příslušníků, čítajíc v to právnické

osoby, týkající se finského majetku nebo jiného finského jmění na územích mocností

spojených a sdružených, obnovena poté, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

Článek 28.

1.

Ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nebude se již s majetkem Finska a finských

příslušníků v Německu nakládati jako s majetkem nepřátelským, a všechna omezení, opírající

se o takový režim, budou zrušena.

2.

Zjistitelný majetek Finska a finských příslušníků, odvlečený násilím nebo donucením

z finského území do Německa německým vojskem nebo úřady po 19. září 1944, podléhá

navrácení.

3.

Uvedení do předešlého stavu finského majetku v Německu a jeho vrácení se provede

podle směrnic, které dají mocnosti obsadivší Německo.

Článek 29.

1.

Finsko se zříká jménem finské vlády a finských příslušníků všech nároků jakékoliv

povahy proti mocnostem spojeným a sdruženým, vzniklých přímo z války nebo z opatření

učiněných následkem válečného stavu v Evropě po 1. září 1939, bez rozdílu, zda spojená

nebo sdružená mocnost byla v uvedené době ve válce s Finskem čili nic.

Toto zřeknutí zahrnuje

a)

nároky na náhradu za ztráty nebo škody utrpěné následkem činů ozbrojených sil nebo

úřadů mocností spojených nebo sdružených;

b)

nároky vyplývající z přítomnosti, operací nebo činnosti ozbrojených sil nebo úřadů

mocností spojených nebo sdružených na finském území;

c)

nároky z nálezů nebo nařízení kořistních soudů mocností spojených nebo sdružených,

při čemž Finsko uznává za platné a vykonatelné všechny nálezy a nařízení uvedených

kořistních soudů, vydané 1. září 1939 nebo po tomto dni, týkající se finských plavidel,

finského zboží nebo placení výloh;

d)

nároky vyplývající z výkonu práv válčící strany neb opatření učiněných za účelem

výkonu těchto práv.

2.

Ustanovení tohoto článku vyloučí úplně a s konečnou platností všechny nároky takové

povahy, jaké jsou tu uvedeny, které od nynějška zaniknou, ať jest kdokoliv zúčastněnou

stranou.

3.

Finsko se rovněž zříká jménem vlády finské a finských příslušníků všech nároků té

povahy, které zahrnuje odstavec 1 tohoto článku, proti každému ze Spojených národů,

jehož diplomatické styky s Finskem byly za války přerušeny a který jednal v součinnosti

s mocnostmi spojenými a sdruženými.

4.

Zřeknutí se nároků uvedených v odstavci 1 tohoto článku se strany Finska zahrnuje

veškeré nároky vzniklé z opatření kterékoliv z mocností spojených a sdružených o finských

plavidlech mezi 1. zářím 1939 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jakož i všechny

nároky a pohledávky vyplývající z nyní platných úmluv o válečných zajatcích.

Článek 30.

1.

Dokud nebudou uzavřeny obchodní smlouvy nebo dohody mezi jednotlivými Spojenými národy

a Finskem, finská vláda bude povinna po dobu osmnácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva

nabude účinnosti, nakládati s každým ze Spojených národů, který ve skutečnosti bude

vzájemně nakládati stejně s Finskem v podobných věcech, takto

a)

pokud jde o cla a dovozní nebo vývozní poplatky, vnitrostátní zdanění dovezeného

zboží a všechny předpisy toho se týkající, Spojené národy budou požívati bezpodmínečně

doložky nejvyšších výhod;

b)

ve všech ostatních směrech nebude Finsko libovolně nepříznivěji nakládati se zbožím

pocházejícím z kteréhokoliv území kteréhokoliv ze Spojených národů nebo určeným do

takového území, než se zbožím podobného druhu pocházejícím z území kteréhokoliv jiného

ze Spojených národů nebo kteréhokoliv jiného cizího státu nebo určeným do takového

území;

c)

příslušníkům Spojených národů, a to i právnickým osobám, se poskytne režim jako příslušníkům

vlastním a příslušníkům národa s nejvyššími výhodami ve všech věcech týkajících se

obchodu, průmyslu, plavby a jiných druhů podnikatelské činnosti ve Finsku. Tato ustanovení

se nebudou vztahovati na civilní letectvo;

d)

Finsko neposkytne žádnému státu výlučné nebo přednostní právo, pokud jde o provoz

obchodních letadel v mezinárodním styku, poskytne však všem Spojeným národům stejné

podmínky pro nabytí mezinárodních obchodně-leteckých práv na finském území, zahrnujíc

v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, a poskytne, pokud

jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, všem Spojeným národům na základě

vzájemnosti a bez diskriminace právo létati přes finské území, aniž se přistane. Tato

ustanovení se nesmějí dotknouti zájmů národní obrany Finska.

2.

Výše uvedené závazky, které Finsko na sebe vzalo, se rozumějí s výhradou výjimek

obvykle obsažených v obchodních smlouvách, jež Finsko uzavřelo před válkou; ustanovení

týkající se vzájemnosti poskytnuté každým ze Spojených národů se rozumějí s výhradou

výjimek obvykle obsažených v obchodních smlouvách uzavřených tímto státem.

Článek 31.

1.

Všechny spory, které by mohly vzniknouti, pokud jde o

články 24 a 25

a

přílohy IV, V a VI

, část B této smlouvy, budou předloženy smírčí komisi složené ve stejném počtu ze

zástupců vlády zúčastněného Spojeného národa a vlády finské. Nedosáhne-li se dohody

do tří měsíců poté, co spor byl předložen smírčí komisi, každá z obou vlád může žádati,

aby do komise byl přibrán třetí člen, a nedojde-li mezi oběma vládami k dohodě o volbě

tohoto člena, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů,

aby ho jmenoval.

2.

Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako

konečné a závazné.

Článek 32.

Články 24, 25

a

30

a

příloha VI této smlouvy

budou se vztahovati na mocnosti spojené a sdružené a Francii a na ty Spojené národy,

jejichž diplomatické styky s Finskem byly za války přerušeny.

Článek 33.

Ustanovení

příloh IV, V a VI

, jakož i ustanovení ostatních příloh, budou míti platnost a účinnost jako nedílné

součásti této smlouvy.

Článek 34.

1.

Po dobu nepřevyšující osmnáct měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti,

přednostové diplomatických misí Sovětského svazu a Spojeného království v Helsinkách

budou ve vzájemné dohodě zastupovati mocnosti spojené a sdružené při jednání s finskou

vládou o všech otázkách týkajících se provedení a výkladu této smlouvy.

2.

Tito dva přednostové misí dají finské vládě takové směrnice, odborné rady a objasnění,

jichž snad bude třeba k zajištění rychlého a účinného provedení této smlouvy, jak

podle slovního znění, tak i podle jejího ducha.

3.

Finská vláda poskytne řečeným dvěma přednostům všechny nutné informace a všechnu

pomoc, jichž snad budou potřebovati při plnění úkolů svěřených jim touto smlouvou.

Článek 35.

1.

S výjimkou případů, kde jiné řízení jest zvláště předepsáno některým článkem této

smlouvy, každý spor o výklad nebo provedení smlouvy, který nebude vyřízen přímým diplomatickým

jednáním, bude předložen dvěma přednostům misí, jednajícím podle

článku 34

, s tou výjimkou, že v tomto případě přednostové misí nebudou omezeni lhůtou stanovenou

v tomto článku. Každý takový spor, který nebude jimi vyřízen do dvou měsíců, bude,

ačli sporné strany se mezi sebou nedohodnou o jiném způsobu vyřízení, na žádost jedné

nebo druhé sporné strany předložen komisi složené ze zástupce každé strany a třetího

člena zvoleného vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Kdyby obě

strany se do jednoho měsíce nedohodly o jmenování třetího člena, může každá z obou

stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.

2.

Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako

konečné a závazné.

Článek 36.

Tato smlouva, jejíž ruský a anglický text jsou autentické, bude ratifikována mocnostmi

spojenými a sdruženými. Bude také ratifikována Finskem. Nabude účinnosti ihned po

uložení ratifikačních listin Svazem sovětských socialistických republik a Spojeným

královstvím Velké Britannie a Severního Irska. Ratifikační listiny se uloží v nejkratší

možné lhůtě u vlády Svazu sovětských socialistických republik.

Článek 1.

Hranice Finska, vyznačené na mapě připojené k této smlouvě (

příloha I

), zůstanou takové, jaké byly 1. ledna 1941, s výjimkou toho, co ustanovuje další

článek.