VYHLÁŠKA 207/1992 Z. z. o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky pro příjem nemocných, jejich ošetřování,

léčení a pro provoz zdravotnických zařízení tak, aby nedošlo ke vzniku nemocničních

(nozokominálních) nákaz.

§ 2

Předcházení nemocničním nákazám

(1)

Nemocničními (nozokominálními) nákazami jsou nákazy endogenního nebo exogenního původu,

které vznikly v příčinné souvislosti s pobytem a výkony prováděnými ve zdravotnickém

zařízení včetně takto vzniklých nákaz, které se projeví až po přeložení nebo propuštění

pacienta v příslušné inkubační době.

(2)

Zdravotničtí pracovníci jsou povinni při své činnosti dodržovat hygienické a protiepidemické

zásady a postupovat při ošetřování, vyšetřování, léčení, operacích a dalších činnostech

tak, aby nemohlo docházet ke vzniku a šíření nemocničních nákaz.

§ 3

Hlášení a dokumentace nemocničních nákaz

(1)

Vedoucí klinik, oddělení a pracovišť zdravotnických zařízení (dále jen „pracoviště“)

jsou povinni neprodleně ohlásit hygienické služby

a)

hromadný výskyt nákazy,

b)

nemocniční nákazu, která vedla i suspektně k úmrtí,

c)

klinicky závažnou nemocniční nákazu, která může vést k úmrtí nebo k těžkému poškození

zdraví nebo invaliditě.

Písemné hlášení se podává na stanoveném tiskopisu.

(2)

Seznam klinicky závažných nemocničních nákaz stanoví podle typu pracoviště příslušný

epidemiolog hygienické služby.

(3)

Kromě sledování úrovně režimů a kontroly povinného hlášení podle odstavců 1 a 2 provádí

hygienická služba prevalenční a sentinelové studie ve vybraných zdravotnických zařízeních,

která jsou povinna spolupracovat a poskytovat potřebná data.

§ 4

Postup při výskytu nemocniční nákazy

(1)

Při výskytu nemocničních nákaz nebo při podezření na ně musí být provedeny na příslušném

pracovišti základní potřebná protiepidemická opatření, zejména izolace nemocného,

odběr biologického materiálu u nemocného a podle povahy nákazy též u jeho kontaktů

včetně zdravotnického personálu a dezinfekce.

(2)

V případě nutnosti je třeba zajistit ihned léčení nemocného a jeho kontaktů na infekčním

oddělení nebo na nejbližším neinfekčním oddělení poskytujícím speciální neodkladnou

péči. Orgán hygienické služby v takovém případě stanoví provozní režim neinfekčního

oddělení poskytujícího speciální neodkladnou péči.

§ 5

Příjem nemocných

(1)

Příjem, vyšetření, zajištění životních funkcí kanylací a katetrizací, základní odběry

biologického materiálu lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo v prostoru k tomu

určeném.

(2)

Přijímací lékař lůžkového zařízení je povinen zjistit a zaznamenat v anamnéze důležitá

data pro možný vznik nemocniční nákazy a případně provést příslušná vyšetření i s

ohledem na aktuální zdravotní stav pacienta. Pokud je s ohledem na stav pacienta přijetí

nezbytné, při podezření na počínající infekční onemocnění je třeba provést izolační

a bariérová opatření nebo přijímací lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení.

Obdobná povinnost platí i pro ordinace praktických lékařů, odborných lékařů a poradny

v ambulantních zařízeních. U dětí se zjišťuje, která přenosná onemocnění prodělaly

a zda jsou řádně očkovány.

(3)

Nemocní se umisťují ve zdravotnickém zařízení podle epidemiologických hledisek, zdravotního

stavu a způsobu nebo rozsahu péče.

(4)

Oděv a obuv pacientů se ukládají v centrální šatně, popřípadě ve skříních v pokojích.

Na pracovištích intenzivní péče je zakázáno ukládat oděv a obuv pacientů ve skříních

v pokojích.

§ 6

Ošetřování nemocných

(1)

Při ošetřování, vyšetřování a léčení musí zdravotničtí pracovníci dodržovat tato

opatření

a)

nosit čisté osobní ochranné pracovní prostředky vyčleněné pouze pro vlastní oddělení;

při práci na jiném pracovišti jsou povinni používat jen osobní ochranné pracovní prostředky

tohoto pracoviště;

b)

přistupovat k vyšetřování a léčení až po omytí rukou; dezinfekci rukou provést vždy

po styku s infekčním pacientem, s biologickým materiálem, použitým prádlem; k utírání

rukou používat jednorázový materiál;

c)

využívat při ošetřování nemocných bariérové ošetřovací techniky, která je zásadně

používána na všech pracovištích neodkladné a intenzivní péče; pacientům individualizovat

všechny pomůcky pro osobní hygienu a dále teploměry, mísy a močové lahve, které musí

být po celou dobu pobytu pacienta totožné;

d)

používat pouze sterilní nástroje a pomůcky k parenterálním zákrokům; u endoskopů

a jiných optických přístrojů zajistit alespoň vyšší stupeň dezinfekce;

e)

chránit se během operačních výkonů ochranným oděvem určeným jen pro toto pracoviště,

čepicí, ochrannou maskou, která kryje nos i ústa a sterilními rukavicemi; sterilní

ochrannou masku a rukavice používat u všech výkonů, kde je porušována nebo již porušena

integrita kůže, provedena komunikace s tělesnými dutinami, případně nefyziologický

vstup do organismu; ochranné pomůcky individualizovat pro každého pacienta, odkládat

je ihned po výkonu;

f)

při odběru biologického materiálu používat povinně gumové nebo PVC rukavice; biologický

materiál ukládat do standardizovaných nádob a do dekontaminovatelných přepravek; rukavice

použít jen jednou;

g)

nečistit použité nástroje a pomůcky, zvláště kontaminované krví, bez předchozí dekontaminace

dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem; jednoúčelové stříkačky a jehly likvidovat

vcelku bez oddělování. Jehly lze likvidovat pouze ve speciální pomůcce nebo přístroji;

h)

předcházet nemocničním nákazám co nejkratší dobu hospitalizace; u pacientů zajistit

dostatečnou podporu oxidace tkání, cirkulace a výživy tkání;

i)

věnovat zvýšenou pozornost osobám s rizikovými faktory, jako jsou např. imunodefience,

invazivní výkony, operace, řízené dýchání, hemoperfuze, hemodialýza, diabetes mellitus,

zhoubný novotvar, věk nad 60 let, kardiovaskulární onemocnění a obezita; zajišťovat

léčení imunostimulací, imunomodulací a profylaktickým nebo peroperačním podáváním

antibiotik;

j)

dohlížet na dodržování zásad hygieny u pacientů, zajišťovat řádnou hygienickou očistu

před výkony, operacemi a po nich, pobyt a pohyb pacientů v zařízení zabezpečovat i

z protiepidemického hlediska oddělováním pacientů dle rizika, popřípadě přenosu nákazy;

k)

řídit návštěvy u pacientů s ohledem na provoz, charakter oddělení a stav pacienta

v době, kterou určí lékař; na pracovištích intenzivní péče, chirurgických a gynekologicko-porodnických

je zakázáno umisťovat květiny v kořenáčích nebo řezané.

§ 7

Manipulace se stravou

(1)

Hygienické požadavky na provoz zařízení a stravovací režim upravují zvláštní předpisu.

1

)

O způsobu výživy pacienta rozhoduje lékař.

(2)

Základní výživa zahrnuje diety připravované ve stravovacích provozech včetně nutričně

defikované tekuté výživy a výživu mateřským mlékem. K přípravě výživy je nutno

a)

pro výrobu pokrmů používat suroviny a polotovary zdravotně nezávadné; pro přípravu

novorozenecké a kojenecké stravy lze používat jen vodu, která splňuje požadavky na

kvalitu vody pro kojence,

2

)

případně balenou vodu s označením „vhodné pro přípravu kojenecké stravy“;

b)

rozpracované suroviny a polovýrobky nepřipravovat do zásoby;

c)

suroviny tepelně upravovat tak, aby došlo k devitalizaci mikroorganismů, u tekutých

pokrmů a ostatních hotových pokrmů musí být teplota v jádru nejméně 95

o

C po dobu 5 minut nebo 90

o

C 10 minut, 80

o

C 20 minut, 70

o

C 30 minut;

d)

podávat hotové pokrmy bezprostředně po dohotovení, nejpozději 3 hodiny po ukončení

tepelné úpravy; po celou dobu přepravy a výdeje nesmí klesnout teplota pod 65

o

C;

e)

při výrobě pokrmů dodržovat technologické postupy, dbát aby nedocházelo ke křížení

čistých a nečistých provozů, surovin a pokrmů;

f)

nepodávat pokrmy z tepelně neopracovaných mas a vajec;

g)

při finální úpravě vyloučit přímý styk s rukama pracovníků použitím vhodných pomůcek

a náčiní;

h)

mytí použitého nádobí od pacientů oddělit od mytí nádobí provozního a transportních

nádob;

i)

pokud je prováděno mytí přepravních nádob v kuchyňkách, v umývárně centrální kuchyně

provést ještě výplach horkou vodou nebo parou;

j)

nádobí na infekčních odděleních mýt a dezinfikovat podle schváleného sanitačního

řádu; transportní nádoby zřetelně označit;

k)

k rozvozu stravy vyčlenit vozidla, u kterých se pravidelně čistí ložní prostor po

každém rozvozu;

l)

nezajišťovat stravovací provoz pomocí pacientů;

m)

novorozeneckou a kojeneckou stravu připravovat v mléčných kuchyních a podávat vždy

čerstvou; pro noční krmení ji lze uchovávat nejdéle 8 hodin v chladničce; plnit ji

do sterilních lahviček a distribuovat v uzavřených hygienicky vyhovujících přepravkách;

n)

pro transport na dislokovaná pracoviště a pro noční krmení ihned po naplnění výživu

schladit na 10

o

C;

o)

pracoviště pověřená sběrem a ošetřováním mateřského mléka jsou povinna kontrolovat

jeho kvalitu a zdravotní nezávadnost; mléko je nutno pasterizovat při 63 - 65

o

C po dobu 30 minut a po schlazení za podmínek podle písmena n) uložit do ledničky;

takto ošetřené mléko musí být spotřebováno do 3 dnů;

p)

tekutou výživu podávanou per os a gastrickou sondou připravovat podle schválených

receptur na samostatných pracovištích;

q)

tekutou perorální výživu podávat zásadně čerstvou, na ni se vztahují stejné požadavky

jako na běžné diety;

r)

tekutou výživu aplikovat gastrickou sondou konzervovat varem 30 minut;

s)

konzervaci a skladování tekuté výživy provádět jen se souhlasem a podle podmínek

uložených hygienickou službou;

t)

při odběru vzorků pokrmů a jejich uschovávání postupovat podle zvláštních předpisů,

3

)

u diet s prodlouženou dobou skladování (konzervovaná tekutá výživa) musí být vzorky

uschovávány 48 hodin po uplynutí této doby;

u)

zbytky jídel z oddělení ukládat do odpadních nádob a neprodleně odstranit z oddělení

do centrálního skladu krmného odpadu; zbytky jídel z infekčních oddělení je zakázáno

sbírat pro krmné účely; jejich likvidace se řídí schválených sanitačním řádem;

v)

vypracovat pro jednotlivé stravovací provozy a pracoviště sanitační řád upravující

formy provádění účinné sanitace, včetně ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

(3)

Léčebná výživa aplikovaná enterální sondou a parenterální výživa podléhá předpisům

o léčivech.

§ 8

Manipulace s prádlem

(1)

Praní prádla ze zdravotnických zařízení upraví zvláštní předpis.

(2)

Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontaminaci

a po operačním výkonu nebo převazu.

(3)

V ambulantním provozu se pro vyšetřovací stoly, lehátka a lůžka používá jednorázový

materiál.

§ 9

Úklid

(1)

Úklid všech prostor se provádí denně na vlhko. Na operačních a zákrokových sálech

a prostorách, kde jsou prováděny invazivní výkony, vždy před začátkem operačního programu

a vždy po každém pacientovi. Na pracovištích intenzivní péče, v místnostech, kde je

prováděn odběr biologického materiálu, v laboratořích a dětských odděleních všech

typů se provádí třikrát denně.

(2)

Na standardních odděleních lze používat běžné detergenty. V provozech intenzivní

péče, na operačních a zákrokových sálech, na chirurgických a infekčních pracovištích,

v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr biologického materiálu a invazivní výkony,

na záchodech a v koupelnách a na dalších pracovištích stanovených provozním řádem

se používají běžné detergenty s dezinfekčními přípravky.

(3)

Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové pomůcky nebo úklidové

stroje, výjimkou jsou pouze standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu

a charakteru pacientů.

(4)

Při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se provede okamžitá dezinfekce

prostor, dekontaminace potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou namočenou

v účinném dezinfekčním roztoku. Po expozici se očistí obvyklým způsobem. Použité postele

a matrace jsou dezinfikovány buď v pokoji omytím dezinfekčním prostředkem nebo dekontaminovány

v centrální úpravě lůžek.

(5)

Malování se provádí jednou ročně, při znečištění stěn biologickým materiálem ihned

po dezinfekci a omytí. Stavební činnost za provozu je zakázána.

§ 10

Odpady

(1)

Veškerý odpad z pracovišť zdravotnických zařízení se odstraňuje denně. Nebezpečný

odpad

4

)

se ukládá do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně uzavíratelných

plastových vaků. Drobný odpad včetně jednorázových jehel se ukládá do pevnostěnných

i spalitelných obalů bez další manipulace.

(2)

Biologický odpad, například odejmuté části orgánů, amputované části končetin, žlázy

s vnitřní sekrecí a některé sekrety a exkrety, např. žaludeční a střevní šťávy obsahu

biliodigestivních a enterokutánních píštělí a jiných substancí, se ukládá jako nebezpečný

odpad stanoveným způsobem, vždy po informaci osoby, z níž odpad pochází nebo jejího

odpovědného zástupce. Je třeba zabránit zneužití biologického odpadu.

(3)

Nakládání s odpady upravuje zvláštní právní předpis.

5

)

§ 11

Sterilizace a dezinfekce

(1)

Sterilizaci a dezinfekci provádějí zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali zvláštní

školení, přitom se řídí postupy podle odstavce 2.

(2)

Používané postupy a prostředky musí být schváleny hlavním hygienikem České republiky,

který stanoví jejich seznam a aktualizaci.

(3)

Sterilizací se rozumí souhrn opatření, při kterých se usmrcují nebo odstraňují z

předmětů všechny mikroorganismy včetně spór, hub, helmintů a jejich vajíček.

(4)

Vyšší stupeň dezinfekce je postup dříve nazývaný chemická sterilizace (ponoření do

roztoků Persterilu, glutaraldehydu apod.).

(5)

Dezinfekcí se rozumí soubor opatření sloužících ke zneškodňování mikroorganismů pomocí

fyzikální, chemických nebo kombinovaných postupů, která mají přerušit cestu nákazy

od zdroje k vnímavému jedinci.

(6)

Druhy sterilizace a dezinfekce a způsob jejich provádění jsou stanoveny v příloze

č. 1, která je součástí této vyhlášky.

§ 12

Dezinsekce a deratizace

(1)

Dezinsekce je pro účely této vyhlášky soubor opatření, jejichž cílem je potlačení

obecně škodlivých a epidemiologicky významných členovců. Deratizace je pro účely této

vyhlášky soubor opatření k potlačení obecně škodlivých a epidemiologicky významných

hlodavců.

(2)

S ohledem na možné šíření nemocničních nákaz a dalších infekčních onemocnění jsou

zdravotnická zařízení všech typů povinna provádět pravidelnou dezinsekci, deratizaci

podle potřeby, popřípadě podle pokynů příslušného orgánu hygienické služby; provádění

dezinsekce a deratizace může být zajištěno též prostřednictvím specializovaných organizací.

(3)

Způsob provádění ochranné dezinsekce a deratizace je stanoven v příloze č. 2, která

je součástí této vyhlášky.

§ 13

Kontrola dodržování hygienických a protiepidemických zásad a hygienický dozor

(1)

Každé zdravotnické zařízení je povinno provádět kontrolu hygienických a protiepidemických

zásad, včetně registrace a analýzy nemocničních nákaz, jejich hlášení a vedení dokumentace.

V ambulantních zdravotnických zařízeních smí provádět kontrolu střední zdravotnický

pracovník (zdravotní sestra nebo asistent hygienické služby), v lůžkových zařízeních

lékař a střední zdravotnický pracovník a v zařízeních nad 300 lůžek lékař se specializací

v oboru epidemiologie.

(2)

Hygienická služba provádí ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní dozor a odborně

vede zdravotnické pracovníky v problematice nemocničních nákaz.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.