VYHLÁŠKA 205/1991 Z. z. o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací

§ 1

Rozsah úpravy

(1)

Touto vyhláškou se řídí finanční hospodaření ministerstev a ostatních ústředních

orgánů České republiky (dále jen „ústřední orgány“) a jimi zřizovaných rozpočtových

a příspěvkových organizací,

1

)

jakož i hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených obcemi a okresními

úřady.

(2)

Ustanoveními částí čtvrté a páté se řídí též obce a okresní úřady.

§ 2

Společná ustanovení

(1)

Usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích se řídí

zvláštním předpisem.

2

)

(2)

Rozpočtová a příspěvková organizace vede účetnictví a zpracovává účetní výkaznictví

podle zvláštních předpisů.

3

)

Tyto předpisy rovněž stanoví obsah a způsob předkládání výkazů rozpočtové a příspěvkové

organizace o jejím hospodaření.

(3)

Jestliže rozpočtová nebo příspěvková organizace vznikla ze zákona a tento zákon nestanovil,

kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci příslušný orgán státní správy,

na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.

§ 3

Ústřední orgány

(1)

Ústřední orgány hospodaří s rozpočtovými prostředky příslušné rozpočtové kapitoly

státního rozpočtu České republiky

4

)

(dále jen „kapitola“).

(2)

Jako správce kapitoly ústřední orgán především

a)

vypracovává návrh rozpočtu kapitoly a organizuje účast jí zřízených rozpočtových

a příspěvkových organizací na sestavení tohoto návrhu,

b)

rozepisuje schválené ukazatele rozpočtové kapitoly jednak pro vlastní činnost ústředního

orgánu, jednak na rozpočtové a příspěvkové organizace, jejichž je zřizovatelem. Závazné

ukazatele rozepisuje v rozsahu stanoveném touto vyhláškou nebo jinými obecně závaznými

právními předpisy, zejména zákonem o státním rozpočtu republiky na příslušný rok,

c)

otevírá, případně potvrzuje rozpočtové limity,

d)

usměrňuje a kontroluje hospodaření s rozpočtovými prostředky v rámci kapitoly, schvaluje

rozpočtová opatření, která přesahují pravomoc organizací, ale která lze provést beze

změny ukazatelů schválených ve státním rozpočtu republiky pro kapitolu jako celek,

e)

zpracovává zprávy o plnění rozpočtu kapitoly,

f)

vypracovává souhrnné účetní výkazy za kapitolu podle zvláštního zákona,

5

)

g)

vypracovává návrhy závěrečných účtů kapitoly a organizuje účast podřízených rozpočtových

a příspěvkových organizací na sestavení těchto návrhů.

(3)

Finanční hospodaření vlastního aparátu ústředního orgánu se řídí ustanoveními této

vyhlášky, která se týkají finančního hospodaření rozpočtových organizací, pokud obecně

závazný právní předpis nestanoví jinak.

§ 4

Obecná ustanovení

(1)

Rozpočtová organizace hospodaří v rámci svého rozpočtu s rozpočtovými prostředky

stanovenými jí zřizovatelem. Dále hospodaří s prostředky přijatými od jiných subjektů

na základě smlouvy o sdružení, s prostředky přijatými od státních fondů České republiky

(dále jen „státní fondy“), s prostředky získanými svou hospodářskou, obchodní a obdobnou

činností (dále jen „hospodářská činnost“), s prostředky svých fondů a s příspěvky

a dary od fyzických a právnických osob.

(2)

Rozpočtová organizace sestavuje svůj rozpočet příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby.

Veškeré dosažené rozpočtové příjmy v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném

příjmovém rozpočtovém účtě a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje jen z příslušných

výdajových rozpočtových účtů zřízených u banky nebo spořitelny (dále jen „peněžní

ústav“). Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může

rozpočtová organizace jen v případech stanovených touto vyhláškou nebo se souhlasem

ministerstva financí České republiky (dále jen „ministerstvo financí“).

(3)

V těch případech, kdy rozpočtová organizace dostává přímo ze státního rozpočtu České

republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“) nebo z rozpočtu zřizovatele prostředky

na jí zabezpečované služby a výrobky, může tyto výrobky a služby poskytovat i za cenu

nižší než činí skutečné náklady, případně bezplatně.

6

)

§ 5

Finanční vztah k rozpočtu zřizovatele

(1)

Finanční vztah mezi zřizovatelem a rozpočtovou organizací je určen těmito závaznými

ukazateli stanovenými zřizovatelem

a)

rozpočtové příjmy celkem,

b)

investiční výdaje celkem,

c)

neinvestiční výdaje celkem.

(2)

V rámci ukazatele investiční výdaje celkem jsou stanoveny závazné individuální dotace

ze státního rozpočtu na vybrané investiční akce. Zřizovatel je oprávněn stanovit rozpočtové

organizaci další dotace na investiční výstavbu.

(3)

Zřizovatel je oprávněn stanovit rozpočtové organizaci limit na nákup devizových prostředků

na zahraniční pracovní cesty.

(4)

Finanční vztah mezi státním rozpočtem republiky a ústředním orgánem je stanoven zákonem

o státním rozpočtu republiky pro příslušný rok.

§ 6

Hmotná zainteresovanost

(1)

Základem hmotné zainteresovanosti rozpočtové organizace jsou úspory výdajů ve vztahu

k úkolům a ukazatelům státního rozpočtu republiky stanoveným zřizovatelem.

(2)

Rozpočtové organizaci se pro účely hmotné zainteresovanosti ponechávají v plném rozsahu

úspory neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků.

2

)

Předmětem hmotné zainteresovanosti nejsou úspory těchto výdajů dosažené nesplněním

úkolů, omezováním nebo zhoršováním kvality poskytovaných služeb anebo změnou podmínek,

za nichž byly úkoly a závazné ukazatele stanoveny. Další úspory, které nemohou být

předmětem hmotné zainteresovanosti, může určit zřizovatel při stanovení závazných

ukazatelů státního rozpočtu republiky.

(3)

Opodstatněnost nároků připadajících rozpočtové organizaci z hmotné zainteresovanosti

posuzuje zřizovatel.

§ 7

Fondy rozpočtové organizace

(1)

Rozpočtová organizace zřizuje tyto fondy

a)

fond odměn,

b)

fond kulturních a sociálních potřeb,

c)

rezervní fond.

(2)

Rozdělení zřizovatelem uznaných úspor ve výdajích se do jednotlivých fondů provede

takto

a)

do fondu odměn s tím, že celkový příděl nepřekročí 20 % celkového mzdového nároku

stanoveného pro hodnocený rok,

b)

do fondu kulturních a sociálních potřeb s tím, že celkový příděl nepřekročí dvojnásobek

základního přídělu vyjádřeného v Kčs,

c)

zbývající část po provedení přídělů do fondů podle písmen a) a b) tohoto odstavce

do rezervního fondu.

§ 8

Fond odměn

(1)

Hospodaření s tímto fondem se řídí zvláštním předpisem.

2

)

(2)

Zdroje fondu odměn vymezuje zvláštní předpis.

2

)

Zdrojem fondu jsou též příděly ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů

mimo úspor mzdových prostředků.

(3)

Organizace může překročit neinvestiční výdaje z titulu překročení mzdových prostředků,

které uhradí z fondu odměn.

(4)

Použití prostředků fondu odměn se nezahrnuje do limitu mzdových prostředků určeného

pro příslušný rozpočtový rok.

§ 9

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1)

Fond se tvoří jednotným přídělem podle zvláštního předpisu

7

)

a dalším přídělem ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů mimo úspor

mzdových prostředků.

(2)

Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.

7

)

§ 10

Rezervní fond

(1)

Zdrojem fondu je příděl ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů mimo

úspor mzdových prostředků. Dalšími zdroji mohou být finanční dary včetně devizových.

(2)

Prostředků fondu lze použít jen

a)

k úhradě rozpočtem zřizovatele nezajištěných neinvestičních potřeb s výjimkou přídělu

do fondu odměn,

b)

k zabezpečení neinvestičních potřeb hospodářské činnosti,

c)

k úhradě sankcí podle § 12,

d)

k úhradě investičních potřeb ve výši účelově poskytnutých finančních darů.

§ 11

Investiční výdaje

(1)

Rozpočtová organizace financuje investice

8

)

ze svého rozpočtu v rámci zřizovatelem stanoveného závazného ukazatele investičních

výdajů.

(2)

K posílení těchto prostředků může jako doplňkové zdroje použít prostředky svého fondu

kulturních a sociálních potřeb,

7

)

prostředky získané hospodářskou činností, prostředky přijaté ke sdružené investiční

činnosti, prostředky přijaté od státních fondů, dary a příspěvky od jiných subjektů,

pokud jsou poskytnuty k investičním účelům. Prostředky doplňkových zdrojů určené na

tento účel převede rozpočtová organizace na zvláštní příjmový účet státního rozpočtu

republiky pro doplňkové zdroje a o výši převedených prostředků může překročit limit

investičních výdajů. Nepoužitý zůstatek takto převedených prostředků vrátí rozpočtová

organizace zpět na účet, ze kterého byly tyto zdroje poukázány.

(3)

Rozpočtová organizace zřízená okresním úřadem nebo obcí hradí své investiční výdaje

přímo ze svého rozpočtu; chce-li použít své doplňkové zdroje uvedené v odstavci 2

na posílení investičních výdajů nad limit stanovený jí podle § 5 odst. 1 písm. b),

odvede prostředky těchto doplňkových zdrojů do rozpočtu zřizovatele a dohodne s ním

překročení investičních výdajů.

(4)

Individuální dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované rozpočtovým organizacím

na vybrané investiční akce prostřednictvím rozpočtu jejich zřizovatele se čerpají

ze samostatného výdajového rozpočtového účtu, a to do výše limitu.

(5)

Jiný hmotný majetek vymezený zvláštním předpisem

9

)

financuje rozpočtová organizace z neinvestičních prostředků.

§ 12

Zdroje úhrady sankcí

(1)

Odvody a penále

10

)

hradí rozpočtová organizace

a)

z rezervního fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky,

b)

z fondu kulturních a sociálních potřeb, jde-li o porušení pravidel o hospodaření

s tímto fondem,

c)

z fondu odměn, jde-li o porušení pravidel o hospodaření s tímto fondem.

(2)

V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se odvod či penále uhradí z rozpočtu

rozpočtové organizace.

§ 13

Sdružování prostředků

(1)

Rozpočtová organizace je oprávněna poskytovat příspěvky podle uzavřené smlouvy o

sdružení jen jsou-li poskytovány na činnost, pro kterou byly tyto prostředky v rozpočtu

určeny.

(2)

Přijaté sdružené prostředky vede rozpočtová organizace do doby jejich použití na

zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky koncem roku se převádějí do dalších let.

§ 14

Hospodářská činnost

(1)

Rozpočtová organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost,

pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené

zřizovatelem, a že prostředky získané hospodářskou činností využívá ke zkvalitňování

své činnosti.

(2)

Prostředky získané hospodářskou činností jsou mimorozpočtovými zdroji. Finanční hospodaření

této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky jejího rozpočtu na zvláštním,

k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Jeho zůstatek může rozpočtová organizace převádět

do následujícího roku.

(3)

Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný právní předpis.

11

)

V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro

a)

rozpočtovou organizaci zřízenou ústředním orgánem tento ústřední orgán po dohodě

s ministerstvem financí,

b)

rozpočtovou organizaci zřízenou okresním úřadem nebo obcí zřizovatel,

c)

ústřední orgán jeho vedoucí po dohodě s ministerstvem financí.

(4)

Výdaje na tuto činnost musí být v plné výši pokryté příjmy z ní. Prostředky získané

hospodářskou činností se mohou použít

a)

na krytí potřeb investičního i neinvestičního charakteru,

b)

na odměňování pracovníků podle zvláštního předpisu,

c)

na sdružování prostředků,

d)

na rozvoj hospodářské činnosti.

(5)

Výrobky, výkony, práce a služby prováděné v rámci hospodářské činnosti se realizují

podle obecně platných cenových předpisů.

§ 15

Obecná ustanovení

(1)

Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností

a s prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele, případně ze státního rozpočtu, a

to v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem, dále s prostředky svých fondů,

s prostředky přijatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, s prostředky

přijatými od státních fondů, s prostředky získanými svou hospodářskou činností a s

příspěvky a dary od fyzických a právnických osob.

(2)

V případech, kdy příspěvková organizace dostává přímo ze státního rozpočtu republiky

nebo z rozpočtu zřizovatele na jí zabezpečované služby a výrobky prostředky, může

tyto výrobky a služby poskytovat i za cenu nižší než činí skutečné náklady, případně

bezplatně.

6

)

(3)

Příspěvková organizace může vkládat finanční prostředky svého rezervního fondu jako

kapitál do činnosti jiných subjektů a nakupovat z něho cenné papíry jiných subjektů.

Takováto operace však může být realizována pouze ve vztahu k subjektu, jehož činnost

bezprostředně souvisí s činností organizace, a vkladem kapitálu nebo nákupem cenných

papírů organizace získá možnost ovlivňovat činnost tohoto subjektu v zájmu činnosti

své organizace.

§ 16

Finanční vztah k rozpočtu zřizovatele

(1)

Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací je určen těmito závaznými

ukazateli stanovenými zřizovatelem

a)

příspěvek zřizovatele na činnost organizace,

b)

dotace zřizovatele na investice,

c)

individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce.

(2)

Zřizovatel může příspěvkové organizaci stanovit závazně odvod z provozu a odvod z

odpisů.

(3)

Zřizovatel je oprávněn stanovit organizaci limit na nákup devizových prostředků na

zahraniční pracovní cesty.

(4)

V návaznosti na závazně stanovené ukazatele v odstavci 1 a odstavci 2 stanoví zřizovatel

příspěvkové organizaci rovněž hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi plánovanými náklady

a výnosy, jako základ pro výpočet objemu přídělů do jejích fondů po ukončení hospodářského

roku.

§ 17

Příspěvek na činnost a dotace z rozpočtu zřizovatele

(1)

Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na činnost, tj. příspěvek k

úhradě její provozní činnosti včetně výdajů na opravy a údržbu základních prostředků,

a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit jejími vlastními příjmy.

(2)

Výši příspěvku na činnost a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na stanovené

ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů nebo kapacit zabezpečovaných příspěvkovou

organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna

čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.

(3)

Zřizovatel může příspěvkové organizaci krátit či zvýšit stanovený příspěvek při významnější

změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil.

(4)

Kromě příspěvku na činnost poskytuje zřizovatel příspěvkové organizaci dotace na

investice v případě, že finanční prostředky ve fondu reprodukce základních prostředků

příspěvkové organizace nestačí na její nezbytné investiční potřeby.

§ 18

Odvody do rozpočtu zřizovatele

(1)

Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její plánované

výnosy překračují plánované náklady.

(2)

Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit individuálně, jestliže nepočítá perspektivně

s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,

nebo jestliže uvažuje se změnou formy příspěvkové organizace či s jejím zrušením.

Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit i v případě, kdy objem odpisů by výrazně převyšoval

reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce základních prostředků;

v tomto případě však nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů budov a staveb.

(3)

Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit i neplánovaný odvod z provozu nebo

krátit či zvýšit stanovený příspěvek nebo odvod při změně podmínek, za nichž finanční

vztah ke svému rozpočtu stanovil.

(4)

Příspěvková organizace provádí odvod z provozu a odvod z odpisů v průběhu roku zálohově

do rozpočtu zřizovatele na jeho příjmový účet, a to nejpozději třetího dne před koncem

každého měsíce ve výši 1/12 celoročně stanoveného odvodu. Příspěvková organizace v

působnosti obce nebo okresního úřadu provádí odvod v termínech stanovených jí zřizovatelem.

§ 19

Investiční činnost

(1)

Rozsah investiční činnosti příspěvkové organizace je určen jejími finančními prostředky

ve fondu reprodukce základních prostředků, prostředky poskytnutými jako individuální

dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a přijatými investičními

úvěry.

(2)

Individuální dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované příspěvkovým organizacím

na vybrané investiční akce prostřednictvím rozpočtu jejich zřizovatele se čerpají

ze samostatného výdajového rozpočtového účtu, a to do výše limitu.

§ 20

Hmotná zainteresovanost

Základem hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace je zlepšený hospodářský výsledek,

tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým hospodářským výsledkem a hospodářským výsledkem

stanoveným ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele. Takto získané finanční prostředky

se ponechají příspěvkové organizaci, která si je přiděluje podle stanovených pravidel

do svých fondů.

§ 21

Fondy příspěvkové organizace

(1)

Příspěvková organizace zřizuje tyto fondy

a)

fond reprodukce základních prostředků,

b)

rezervní fond,

c)

fond odměn,

d)

fond kulturních a sociálních potřeb.

(2)

Zlepšený hospodářský výsledek se rozděluje do jednotlivých fondů tak, že po převodu

nevyčerpaných mzdových prostředků do fondu odměn se zbývající částka zlepšeného hospodářského

výsledku rozdělí takto

a)

do fondu odměn s tím, že celkový příděl do fondu nepřekročí 20 % přípustného objemu

mzdových prostředků,

2

)

b)

do fondu kulturních a sociálních potřeb s tím, že celkový příděl do fondu nepřekročí

dvojnásobek základního přídělu vyjádřeného v Kčs,

7

)

c)

do výše 25 % do fondu reprodukce základních prostředků,

d)

zbývající část po provedení přídělů do fondů podle písmen a), b) a c) tohoto odstavce

do rezervního fondu.

(3)

Převody do fondů provede příspěvková organizace zálohově koncem roku. Zřizovatel

potvrdí oprávněnost převodu při schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace.

Po potvrzení oprávněnosti provede příspěvková organizace doúčtování rozdílu mezi zúčtovaným

zálohovým přídělem a skutečně přiznanou výší.

§ 22

Fond reprodukce základních prostředků

(1)

Zdrojem fondu jsou

a)

odpisy základních prostředků,

12

)

b)

příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku,

c)

dotace zřizovatele na investice,

d)

příspěvky ze státních fondů,

e)

výnosy z prodeje a likvidace základních prostředků,

f)

příspěvky na investice od jiných subjektů podle uzavřených smluv o sdružení ke společné

investiční činnosti,

g)

dary a výnosy povolených veřejných sbírek určené k investičním účelům.

(2)

Prostředků fondu se používá

a)

k financování investic,

9

)

b)

k poskytování prostředků jiným organizacím v rámci uzavřených smluv o společné investiční

činnosti,

c)

k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček,

d)

jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování základních prostředků po zabezpečení

investičních potřeb organizace.

(3)

Prostředky fondu použité pro financování oprav a údržby základních prostředků podle

odstavce 2 písm. d) tohoto paragrafu se účtují do výnosů příspěvkové organizace.

(4)

Prostředků fondu reprodukce základních prostředků nelze použít na účely hrazené z

fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 23

Rezervní fond

(1)

Zdrojem fondu je příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku. Dalšími zdroji mohou

být finanční dary včetně devizových.

(2)

Prostředků fondu lze použít

a)

k úhradě rozpočtem zřizovatele nezajištěných neinvestičních potřeb,

b)

k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,

c)

k úhradě sankcí podle § 28,

d)

ke krytí časového nesouladu mezi náklady a výnosy při sdružování k provozní činnosti

ke konci roku,

e)

k doplnění fondu provozních prostředků, zejména pro rozvoj hospodářské činnosti,

f)

k nákupu cenných papírů a k úhradě kapitálové účasti v jiných subjektech.

(3)

Prostředků fondu lze se souhlasem zřizovatele u příspěvkové organizace zřízené obcí

nebo okresním úřadem použít též k posílení fondu reprodukce základních prostředků.

§ 24

Fond odměn

(1)

Zdrojem fondu odměn jsou

a)

nevyčerpané mzdové prostředky, na které má organizace nárok podle mzdových předpisů

na příslušný rok

2

)

(dále jen „mzdový nárok“); příděly do fondu odměn z nevyčerpaného mzdového nároku

lze provádět pouze v případě, že jsou kryty finančně zlepšeným hospodářským výsledkem,

b)

příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku.

(2)

Hospodaření s tímto fondem se řídí zvláštním předpisem.

2

)

Přednostně se z něho uhrazuje případné překročení mzdového nároku.

(3)

Výplaty z fondu odměn se nezahrnují do mzdového nároku pro příslušný rok.

§ 25

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1)

Fond se tvoří jednotným přídělem podle zvláštního předpisu

7

)

a dalším přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.

(2)

Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.

7

)

§ 26

Úvěry

Příspěvková organizace je oprávněna přijímat úvěry a půjčky na investice i na provozní

výdaje, pokud z jejich přijetí nevzniknou nároky vůči zřizovateli a pokud je zajištěna

jejich návratnost z výnosu hospodaření příspěvkové organizace, popřípadě z jejího

rezervního fondu.

§ 27

Sdružování prostředků

(1)

Příspěvková organizace hradí příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení pouze ze

zdrojů, jež je oprávněna použít na činnost, k níž se sdružila.

(2)

Sdružené prostředky na investice jsou zdrojem fondu reprodukce základních prostředků.

Při sdružování prostředků k provozní činnosti se na konci roku převedou výnosy a náklady

v patřičné výši za účelem krytí časového nesouladu mezi náklady a výnosy do rezervního

fondu.

§ 28

Zdroje úhrady sankcí

(1)

Odvody a penále

10

)

hradí příspěvková organizace

a)

z rezervního fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky,

b)

z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem.

(2)

V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se úhrada odvodu či penále provede

snížením příspěvku zřizovatele na činnost.

§ 29

Hospodářská činnost

(1)

Příspěvková organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost,

pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené

zřizovatelem a že prostředky získané hospodářskou činností využívá též ke zkvalitňování

své hlavní činnosti.

(2)

Hospodářská činnost je v účetnictví sledována odděleně od běžného hospodaření příspěvkové

organizace.

(3)

Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný právní předpis.

11

)

V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro příspěvkové

organizace zřízené ústředním orgánem tento ústřední orgán. Pro příspěvkové organizace

zřízené okresním úřadem nebo obcí může rozsah a podmínky stanovit pouze zřizovatel.

(4)

Výrobky, výkony, práce a služby produkované v rámci hospodářské činnosti se realizují

podle obecně platných cenových předpisů.

§ 30

Všeobecná ustanovení

(1)

Následující úprava hospodaření s rozpočtovými prostředky (dále jen „hospodaření“)

je k provedení § 11 zákona.

13

)

(2)

Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát,

aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené ze státního rozpočtu republiky

nejhospodárnějším způsobem a aby efektivně využívala rozpočtových prostředků. Rozpočtové

prostředky může používat jen k účelům, pro které byly určeny, a to na krytí nezbytných

potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a k zajištění nerušeného

chodu organizace; prostředky může čerpat jen do výše stanovené ve státním rozpočtu

republiky nebo rozpočtu zřizovatele, a to v mezích závazných ukazatelů a v souladu

s věcným plněním.

§ 31

Rozpočtové limity

(1)

Ústřední orgán otevírá rozpočtové limity pro vlastní hospodaření, rozpočtové limity

rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž je zřizovatelem, a dále zvlášť limity

pro čerpání investičních a zvlášť pro čerpání neinvestičních dotací ze státního rozpočtu

republiky pro ostatní organizace v jeho působnosti. Tuto působnost může delegovat

na orgán, který rozpočtové a příspěvkové organizace ekonomicky zajišťuje. Organizace

jíž je limit ústředním orgánem otevřen, předloží peněžnímu ústavu tiskopis pro oznámení

limitu výdajů nejpozději dva dny před začátkem období, v němž má být limit čerpán.

(2)

Rozpočtové organizaci se otevírají limity na čerpání prostředků z rozpočtových výdajových

účtů vedených u peněžního ústavu zvlášť na investiční výdaje, zvlášť na individuální

dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť na neinvestiční

výdaje. V rámci limitu investičních výdajů se stanoví limity pro čerpání jednotlivých

dotací zřizovatele na investiční výstavbu.

(3)

Příspěvkové organizaci se otevírají limity zvlášť pro čerpání individuálních dotací

ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť pro čerpání dotací

zřizovatele na investice a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace.

(4)

Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají limity zvlášť

na individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce,

zvlášť na dotace pro dokončení KBV a zvlášť pro čerpání neinvestičních výdajů.

(5)

Příspěvkové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají zvlášť limity

pro čerpání individuálních dotací ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční

akce a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace.

(6)

Pro financování úkolů z oblasti vědy a výzkumu otevírá rozpočtové limity ústřední

orgán státní správy zadávající tyto úkoly. U úkolů plně financovaných ze státního

rozpočtu republiky mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen k úhradě plnění na

základě hospodářských smluv za předpokladu, že si k výsledkům řešení zajistí právo

hospodaření. U úkolů financovaných s podílovou účastí rozpočtových prostředků mohou

tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen na základě hospodářských smluv, kterými se

zavázaly k poskytnutí prostředků za předpokladu, že průběžně prověřují plnění smluvních

podmínek. V případě, že zadavatel poskytne nositeli úkolu finanční prostředky na pořízení

přístrojů, strojů a zařízení potřebných pro řešení, musí současně s tím stanovit,

jak s těmito předměty bude po skončení řešení naloženo, a stanovit způsob finančního

vypořádání.

(7)

Při financování úkolů z oblasti geologického průzkumu se postupuje obdobně jako v

oblasti vědy a výzkumu.

(8)

Oznámení limitu se nepředkládá peněžnímu ústavu pro čerpání dávek nemocenského pojištění.

(9)

Ministerstvo financí může stanovit podle průběhu plnění příjmů a výdajů státního

rozpočtu republiky, že bude otevírat rozpočtové limity výdajů pro ústřední orgány

samo, bude-li to vyžadovat zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu republiky

nebo dojde-li v oboru působnosti ústředního orgánu k porušování finančních a rozpočtových

předpisů.

(10)

Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené

jí pro dané období rozpočtovým limitem.

(11)

Rozpočtové organizaci se otevírají rozpočtové limity na tiskopisu „oznámení limitu

výdajů“. Na tomto tiskopisu provádí rozpočtová organizace rovněž změnu limitu.

(12)

„Oznámení limitu výdajů“ podepisuje a opatří razítkem jak zřizovatel, tak i organizace,

která jej předkládá peněžnímu ústavu.

§ 32

Investiční limity

(1)

Rozpočtové limity na investiční výdaje se otevírají rozpočtové organizaci podle zásad

uvedených v § 31 na celý rozpočtový rok.

(2)

Příspěvková organizace může převádět z rozpočtového výdajového účtu na investice

prostředky na svůj běžný účet (popřípadě na investiční účet) v závislosti na průběhu

investiční výstavby a může čerpat finanční prostředky jen úměrně k věcnému plnění.

§ 33

Limity neinvestičních výdajů pro rozpočtové organizace

(1)

Rozpočtové organizaci zřízené ústředním orgánem se otevírají rozpočtové limity pro

čerpání neinvestičních výdajů zvlášť na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku.

(2)

Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem otevírá limit výdajů zřizovatel

na období jím stanovené.

(3)

Limit neinvestičních výdajů se otevírá i na povolené překročení rozpočtu výdajů.

§ 34

Limit příspěvku na činnost příspěvkové organizaci

(1)

Příspěvková organizace čerpá příspěvek na činnost z výdajového rozpočtového účtu

na svůj běžný účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem.

(2)

Příspěvková organizace provede po uplynutí rozpočtového roku zúčtování finančních

vztahů se zřizovatelem podle zásad stanovených zvláštními předpisy.

§ 35

Poskytování příspěvků jiným organizacím

(1)

Rozpočtová organizace může poskytovat ze svého rozpočtu příspěvky jiným subjektům

jen se souhlasem zřizovatele. Tento souhlas není nutný v případě, že poskytnutí příspěvku

stanoví právní předpis. Rozpočtová organizace musí mít potřebné prostředky zajištěny

ve svém rozpočtu.

(2)

Organizace požadující příspěvek musí předložit rozpočtové organizaci poskytující

příspěvek zdůvodňující podklady. Rozpočtová organizace je povinna přezkoumat účelnost

a nutnost poskytnutí příspěvku.

§ 36

Rozpočtová opatření

(1)

Rozpočtovými opatřeními

14

)

se rozumí

a)

přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly uvnitř rozpočtové nebo příspěvkové

organizace a v rámci ukazatelů stanovených zřizovatelem,

b)

povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem,

c)

vázání rozpočtových prostředků v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem.

(2)

Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účetnictví chronologickou

evidenci o všech v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci

1.

(3)

Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy ministerstvu financí

přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle odstavce 1 v rozpočtu kapitoly

v průběhu rozpočtového roku. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových

skupin a v nich podle oddílů a seskupení položek.

(4)

Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas ministerstva

financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

§ 37

Přesuny prostředků uvnitř rozpočtu

(1)

Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitřní členění

svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů).

(2)

Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu nutného výdaje (nákladu),

pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla

rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně

přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(3)

Rozpočtová nebo příspěvková organizace může provádět přesuny rozpočtových prostředků

ve vlastní pravomoci nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(4)

Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků,

které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené jí zřizovatelem.

§ 38

Povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem

(1)

Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele

svých rozpočtových výdajů jen o částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků

získaných hospodářskou činností a prostředků přijatých od jiných subjektů na základě

smlouvy o sdružení, dotací od státních fondů a prostředků z příspěvků a darů od fyzických

a právnických osob a o použité prostředky svých fondů.

(2)

Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán ve svém rozpočtu

se souhlasem ministerstva financí překročit limit výdajů pouze do výše skutečně dosažených

vyšších příjmů. Obdobný souhlas potřebuje ústřední orgán při povolování překročení

výdajů rozpočtové organizaci, jejímž je zřizovatelem.

(3)

Překročení závazných ukazatelů v ostatních případech může rozpočtové nebo příspěvkové

organizaci povolit zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pokud by toto překročení mělo

být kryto z rezerv státního rozpočtu republiky, postupuje se podle zákona.

15

)

(4)

Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů

mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli

oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků

ze státního rozpočtu republiky a povinnostech ke státnímu rozpočtu republiky. Ústřední

orgán předloží tyto doklady ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných

ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky. Bez odsouhlasení uvedených

dokladů ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem

republiky překročit.

(5)

Jde-li o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je okresní

úřad nebo obec, schvalují změnu jejich rozpočtů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů

mezi orgány a organizacemi po vzájemné dohodě zřizovatelé organizací. Jestliže z ní

vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky, postupuje

se podle odstavce 4; ministerstvu financí předkládají doklady o požadovaných změnách

rozpočtu příslušné okresní úřady, resp. Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

§ 39

Vázání rozpočtových prostředků

(1)

Ústřední orgán musí ve svém vlastním rozpočtu a v rozpočtu organizace, jejímž je

zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že

a)

v rozpočtu měl zajištěnou úhradu na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány,

b)

neplní rozpočtované příjmy,

c)

o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda České republiky

16

)

nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

(2)

Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy

a)

tyto prostředky byly určeny na úkoly, které se zcela nebo z části nebudou realizovat,

b)

neplní celkové rozpočtované příjmy; jestliže vyrovnání úbytku příjmů nemůže rozpočtová

organizace zajistit vázáním odpovídající části neinvestičních výdajů, projedná organizace

způsob úhrady úbytku příjmů se zřizovatelem.

(3)

Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům

ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(4)

Zřizovatel připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který

zasílá ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého

rozpočtu jako trvalou úsporu. Tato povinnost se netýká obcí a okresních úřadů.

§ 40

Poskytování záloh

(1)

Rozpočtová organizace je oprávněna svým vnitřním organizačním jednotkám

17

)

poskytovat zálohy na financování jejich provozních činností, a to v hotovosti nebo

na zvláštní běžné účty v peněžních ústavech. Tyto zálohy se vyúčtují po ukončení období,

na něž jsou poskytnuty, nejpozději však ke konci roku.

(2)

Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna poskytovat jiným subjektům, t. j.

dodavatelům nebo vlastním pracovníkům zálohy, jakožto platby k úhradě dodávek nebo

provedených prací v průběhu provádění těchto dodávek a prací nebo před jejich zahájením.

Tyto platby nejsou zálohami ve smyslu odstavce 1 a hodnotí se stejně jako výdaje,

na něž jsou zálohami.

18

)

§ 41

Časové použití rozpočtových prostředků

(1)

Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do

31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřevádějí do příštích let s výjimkou prostředků

ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných obecně závazných právních předpisů.

(2)

Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje,

které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s

účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které nebudou peněžním ústavem k tomuto

dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace následujícího roku, i když se hospodářsky

týkají běžného rozpočtového roku. Výjimky jsou stanoveny v § 43.

(3)

Kritériem pro určení roku, kterého se výdaj hospodářsky týká, je skutečnost, kdy

výdaj má nebo musí být proveden podle obecně závazných právních předpisů nebo smluvních

vztahů jim odpovídajícím.

§ 42

Kompenzace příjmů a výdajů

Vzájemná kompenzace příjmů a výdajů je u rozpočtové organizace přípustná jen jde-li

o dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v témže rozpočtovém roce, kterou jiný

subjekt refunduje rozpočtové organizaci výdaje, které za něho rozpočtová organizace

zaplatila.

§ 43

Úhrada výdajů po skončení rozpočtového roku

(1)

Rozpočtová organizace může uskutečnit na vrub rozpočtu výdaje předchozího roku ve

lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o

a)

dodatkové úhrady za výrobky, práce a služby dodané, respektive vykonané do 31. prosince,

b)

vyúčtování záloh poskytnutých vnitřním organizačním jednotkám,

c)

převod základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního

předpisu,

7

)

d)

převod příjmů z hospodářské činnosti,

e)

převod prostředků na výplatu mezd, ostatních odměn za práci a náhrad mezd (dále jen

„mzdy“) za běžný rok včetně cestovného vypláceného současně se mzdou. Nevyčerpané

prostředky po výplatě mezd odvede rozpočtová organizace ihned po výplatním termínu

pro mzdy za běžný rok na svůj příjmový účet,

f)

dodatkové výdaje na investice hrazené na vrub rozpočtu obcí nebo okresních úřadů.

(2)

Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět po skončení rozpočtového roku na

vrub rozpočtu předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 15. ledna následujícího roku dodatkové

úhrady výdajů na

a)

investice hrazené ze státního rozpočtu republiky,

b)

geologické práce hrazené ze státního rozpočtu republiky,

c)

řešení rozpracovaných státních úkolů a nových projektů vědy a výzkumu.

(3)

Dodatkovými úhradami výdajů z rozpočtu zřizovatele se rozumí platby za investiční

práce a dodávky nebo platby za výrobky, práce a služby provedené do konce běžného

rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 15. ledna,

popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku, avšak z různých důvodů neuhrazené.

§ 44

Zúčtování příjmů ve prospěch rozpočtu zřizovatele

(1)

Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, k

jejichž převedení obdrží peněžní ústav platební doklady nejpozději do 31. prosince

běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje.

(2)

Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince

běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

(3)

Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. lednu následujícího

rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když

půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

(4)

Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti vědy a výzkumu v průběhu plnění smluvního

závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončení smluvního závazku se

do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se státní rozpočet republiky podílel

na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti

měsíců po ukončení úkolu.

(5)

Při nerealizování projektové dokumentace, popřípadě při trvalém zastavení investice

může ministerstvo financí uložit rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povinnost

vrátit prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu republiky na tuto investici. K odpisu

nákladů na trvale zastavené investice, popřípadě na nerealizované projektové dokumentace,

financované zcela nebo zčásti z prostředků státního rozpočtu republiky, je třeba schválení

ministerstva financí.

(6)

Ve prospěch státního rozpočtu republiky na běžný rozpočtový rok zúčtuje orgán státní

správy pro oblast geologického průzkumu ze svého příjmového účtu nahodilé příjmy za

předané výsledky geologického výzkumu, vyhledávacího a předběžného průzkumu. Výši

úplat za předané výsledky u jednotlivých úkolů stanoví orgán státní správy pro oblast

geologického průzkumu. Výše úplat nesmí být nižší než náklady za předběžný průzkum.

Úhrada těžebními organizacemi na příjmový účet orgánu státní správy pro oblast geologického

průzkumu musí být provedena nejpozději do 30 dnů od převzetí ložiska.

§ 45

Tato část vyhlášky se vztahuje na činnost zdravotnických, předškolních a ubytovacích

zařízení, která slouží vlastním zaměstnancům rozpočtové nebo příspěvkové organizace,

resp. jejich dětem. Nevztahuje se na celkovou činnost zdravotnických, školských a

ubytovacích zařízení, u nichž je poskytování těchto služeb hlavní činností, pro kterou

byly zřízeny.

§ 46

Obecná ustanovení

(1)

Pokud není stanoveno jinak, hradí rozpočtová a příspěvková organizace ve vlastních

zařízeních a při zabezpečování činností uvedených v této části vyhlášky

a)

výdaje na investiční činnost,

b)

neinvestiční (provozní) výdaje, pokud nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny jinými

subjekty, a dále s výjimkou těch výdajů, které je organizace oprávněna hradit jen

z fondu kulturních a sociálních potřeb.

7

)

(2)

Ustanovení odstavce 1 se netýká rekreačních, kulturních, tělovýchovných a sportovních

zařízení, jejichž výdaje se hradí podle zvláštních předpisů plně z fondu kulturních

a sociálních potřeb.

7

)

(3)

Rozpočtová a příspěvková organizace hradí z neinvestičních prostředků ostatní výdaje

uvedené v této části vyhlášky včetně náhrad za dočasné užívání zařízení pro účely

upravované touto částí vyhlášky.

(4)

Při provozování jiných činností v zařízeních upravených touto částí vyhlášky se provádí

poměrná úhrada všech neinvestičních výdajů v rozpočtované výši ze zdrojů stanovených

pro uvedené činnosti obecně závaznými právními předpisy.

§ 47

Vzdělávání dospělých a příprava mládeže pro povolání

(1)

Rozpočtová a příspěvková organizace hradí

a)

výdaje na vybavení neinvestiční povahy ve vlastních vzdělávacích zařízeních,

b)

náhradu poměrné části neinvestičních výdajů za vzdělávání vlastních pracovníků v

zařízeních jiné organizace, resp. ve vlastních rekreačních zařízeních financovaných

z fondu kulturních a sociálních potřeb,

7

)

c)

poměrnou část nákladů na přípravu svých žáků ve středních odborných učilištích podle

zvláštních předpisů.

19

)

(2)

Jako součást příslušného školení lze hradit výdaje na exkurze, a to pouze v případech

jejich zařazení do osnovy školení a za předpokladu, že v rámci této osnovy byly pořadatelem

školení schváleny.

§ 48

Nákup knih, brožur a časopisů

Organizace hradí nákup odborných knih, brožur, časopisů, mikrofilmů a jiných podobných

předmětů pouze pro své knihovny.

§ 49

Závodní stravování

Neinvestiční výdaje na závodní stravování hradí rozpočtová a příspěvková organizace

podle zvláštního předpisu.

20

)

§ 50

Zdravotnická zařízení

V závodních zdravotnických zařízeních hradí organizace ty výdaje, u nichž povinnost

úhrady nepřísluší jiným subjektům, t. j. orgánům státní správy ve zdravotnictví.

§ 51

Předškolní zařízení

(1)

Rozpočtová a příspěvková organizace, která výjimečně po dohodě s příslušným orgánem

provozuje jesle a předškolní zařízení mimo svoji hlavní činnost, hradí, s výjimkou

nákladů, které hradí příslušný orgán,

21

)

náklady na vybavení neinvestiční povahy a provozní náklady.

(2)

Rozpočtová a příspěvková organizace provozující předškolní zařízení je oprávněna

požadovat náhradu poměrné části neinvestičních nákladů spojených s provozem těchto

zařízení připadající na děti pracovníků jiných subjektů (dále jen „poměrná část nákladů“).

Náhradu lze požadovat od subjektů, které jsou zaměstnavatelem matky nebo otce dítěte.

Je též možné, aby se na náhradě podíleli oba zaměstnavatelé rodičů dítěte; v takovém

případě je však třeba, aby se tito zaměstnavatelé na způsobu placení dohodli s provozovatelem

předškolního zařízení.

(3)

Rozpočtová a příspěvková organizace, jejíž pracovníci mají umístěny své děti v předškolních

zařízeních provozovaných jinými organizacemi, hradí provozovatelům, pokud o úhradu

požádají, poměrnou část jejich nákladů připadající na děti svých pracovníků. Provozovateli

územních předškolních zařízení lze úhradu poměrné části nákladů hradit jen na základě

uzavřené smlouvy o sdružení.

(4)

Poměrná část nákladů se stanoví za dny, po které je dítě v předškolním zařízení zapsáno

pro pobyt. Výše poměrné části nákladů může být dohodou stanovena i paušální částkou.

§ 52

Ubytovny

Rozpočtová nebo příspěvková organizace je oprávněna hradit rozdíl mezi provozními

výdaji svých ubytoven a úhradou za ubytování od vlastních zaměstnanců stanovenou v

souladu s cenovými předpisy. Obdobně postupuje rozpočtová nebo příspěvková organizace

při ubytování svých pracovníků v ubytovnách jiné organizace.

§ 53

Vědecká a odborná sympozia, kongresy a konference

(1)

Rozpočtová nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých

pracovníků na vědeckých a odborných sympoziích, kongresech a konferencích (dále jen

„konference“), pokud jejich program souvisí s její činností. Pokud se jedná o zahraniční

akce, je účast pracovníků podmíněna souhlasem zřizovatele.

(2)

Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků, tj. organizací, popřípadě

jednotlivců. Pořádající organizace je povinna požadovaný příspěvek rozčlenit na

a)

organizační výdaje na konferenci,

b)

výdaje na ubytování a stravování, pokud budou pořadatelem zajištěny a jím hromadně

hrazeny,

c)

výdaje na exkurze, které odborně přímo nesouvisejí s pracovní problematikou konference,

vstupenky na kulturní akce, společné obědy a večeře.

§ 54

Pojištění

(1)

Výdaje na zákonné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel

rozpočtových organizací, okresních úřadů a obcí, uhrazuje ministerstvo financí.

22

)

Příspěvkové organizace hradí toto pojištění v rámci svých nákladů.

(2)

Rozpočtová organizace se může pojistit pouze se souhlasem zřizovatele.

(3)

Příspěvková organizace hradí veškeré pojistné v rámci svých nákladů, o pojištění

rozhoduje ve své kompetenci.

(4)

Příjmy z pojistné události může rozpočtová organizace použít pouze v běžném rozpočtovém

roce, a to k likvidaci škod způsobených pojistnou událostí. O příjmy z pojistné události

použité k likvidaci škod z pojistné události může rozpočtová organizace překročit

výdaje.

§ 55

Změna způsobu financování rozpočtových a příspěvkových organizací

Při zřizování nebo zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace, jakož i při změně

její podřízenosti a způsobu financování, musí být v případě stanoveném zákonem

1

) návrhy na změnu způsobu financování v novém rozpočtovém roce předloženy ministerstvu

financí k odsouhlasení nejpozději do 30. června běžného roku; ve stejné lhůtě musí

být vzájemně odsouhlaseny připravované delimitace a předloženy delimitační protokoly.

V delimitačních protokolech musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

§ 56

Přechodná ustanovení

(1)

Organizace, která na základě této vyhlášky bude přecházet z rozpočtové formy na příspěvkovou,

může uskutečnit tento přechod výjimečně v průběhu roku 1991 v termínech dohodnutých

se zřizovatelem a projednaných s ministerstvem financí. V návrzích na změnu způsobu

financování musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

(2)

Pokud bude vytvořena nově příspěvková organizace, která byla součástí hospodářské

organizace, převede zůstatky podílů rezervního fondu, fondu kulturních a sociálních

potřeb, případně fondu odměn jako počáteční zůstatky těchto fondů příspěvkových organizací.

V případě, že hospodářská organizace netvoří fond odměn, převede příslušný podíl z

rozdělení zisku určený k odměňování pracovníků do fondu odměn příspěvkové organizace.

Podíl prostředků určených na financování reprodukce základních prostředků se převede

z kmenového jmění jako počáteční zůstatek fondu reprodukce základních prostředků.

Ostatní podíly fondů tvořených výlučně ze zisku a případný podíl na nerozděleném zisku

se převádí do rezervního fondu.

(3)

Ustanovení odstavce 1 se týká rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených obcí

jen v případě, že důsledky změny jejich financování uplatňuje obec vůči státnímu rozpočtu

republiky.

(4)

Rozpočtová organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení

vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky jednotlivých fondů zřízených podle pravidel

tohoto experimentu do roku 1991. Zůstatek fondu obnovy se po 31. prosinci 1991 převede

do příjmů organizace. Pokud v průběhu roku 1991 přejde na formu příspěvkové organizace,

převede zůstatky do příslušných fondů podle této vyhlášky. K 31. prosinci 1991 se

ruší u těchto organizací ty fondy, které byly zřízeny podle uvedeného usnesení vlády

a které rozpočtová organizace nezřizuje podle této vyhlášky nebo podle jiného právního

předpisu.

(5)

Příspěvková organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení

vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky fondů zřízených podle pravidel experimentu

do příslušných fondů zřizovaných podle této vyhlášky.

(6)

Náklady na rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné společně s

opravou lze do 31. prosince 1991 hradit z provozních (neinvestičních) prostředků rozpočtové

nebo příspěvkové organizace. Tato možnost se vztahuje pouze na akce zahájené za účinnosti

vyhlášky č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění

vyhlášky č. 108/1985 Sb.

§ 57

Výjimky

Výjimky z ustanovení § 3 – 5, 11, 15, 16, 19, 32 – 35 a 37 může rozpočtovým a příspěvkovým

organizacím povolit na návrh zřizovatele v odůvodněných případech ministerstvo financí.

§ 58

Zrušovací ustanovení

(1)

Zrušují se

a)

směrnice ministerstva financí České socialistické republiky o hospodaření s rozpočtovými

prostředky č. j. 112/1 700/1972 ze dne 26. ledna 1972 uveřejněná ve Finančním zpravodaji

č. 3/1972 (reg. v částce 16/1972 Sb.),

b)

směrnice ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje

směrnice o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České socialistické

republiky č. j. 112/24542/1981 ze dne 9. prosince 1981 uveřejněná ve Finančním zpravodaji

č. 14/1981 (reg. v částce 32/1982 Sb.),

c)

výnos ministerstva financí České socialistické republiky o finančním hospodaření

národních výborů a jimi spravovaných rozpočtových a příspěvkových organizací č. j.

121/19 921/1987 ze dne 19. prosince 1987 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 6-7/1987

(reg. v částce 26/1988 Sb.),

d)

vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické

republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb.,

o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění pozdějších předpisů,

e)

vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické

republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb.,

o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,

f)

směrnice o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací č.

j. 112/35 524/1972 ze dne 22. prosince 1972 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č.

10/1972 (reg. v částce 7/1973 Sb.) pro rozpočtové a příspěvkové organizace řízené

ústředními orgány,

g)

§ 1 a § 10 až 20 vyhlášky ministerstva financí, Státní plánovací komise a Ústředního

geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací

pro území České republiky,

h)

směrnice pro rozpočtování a financování dodávek, prací a služeb souvisejících s budováním

a realizací automatizovaného informačního systému národních výborů v České socialistické

republice č. j. 38/24700/1979 ze dne 14. listopadu 1979, ve znění č. j. 121/21940/1983

publikovaném ve Finančním zpravodaji č. 14/1983. Úplné znění bylo publikováno v částce

20/1983 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory.

(2)

Nepostupuje se podle výnosu o poskytování příspěvku rozpočtových a příspěvkových

organizací na Účty iniciativy mládeže č. j. 11/6 845/1986 uveřejněného ve Finančním

zpravodaji č. 10/1986 ze dne 1. července 1986.

§ 59

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.