Vládní nařízení 202/1948 Z. z. kterým se stanoví jednotné rozpočetní zásady.

§ 1

V rozpočetnictví organisovaném podle tohoto nařízení se musí

a)

stanoviti a rozpočetními zápisy zachytiti rozpočetní předpoklady (

§ 3

),

b)

prováděti rozpočetní kontrola (

§ 14

).

§ 2

(1)

Rozpočetnictví musí poskytovati podklady zejména pro

a)

jednotný hospodářský plán,

b)

plánovité řízení, zhospodárnění a kontrolu hospodaření podniku,

c)

ostatní obory podnikového početnictví.

(2)

Rozpočetnictví musí býti v takovém vztahu k ostatním oborům podnikového početnictví,

aby bylo umožněno vzájemné ověřování jejich údajů.

§ 3

Rozpočetními předpoklady se vyjadřují stav a změny majetku a kapitálu, náklady, výnosy

a hospodářský výsledek podniku, jichž má býti dosaženo v rozpočetním období (

§§ 11

a

19

).

§ 4

Při stanovení rozpočetních předpokladů se musí dbáti, aby byly pravděpodobné a splnitelné

se zřetelem k veškeré hospodářské činnosti podniku v rozpočetním období.

§ 5

Rozpočetní předpoklady jest stanoviti především podle úkolů, které podniku připadají

při provádění a plnění jednotného hospodářského plánu v rozpočetním období.

§ 6

(1)

Změní-li se podstatně úkoly, které podniku připadají při provádění a plnění jednotného

hospodářského plánu v rozpočetním období, musí se rozpočetní předpoklady upraviti

ihned po úředním vyhlášení změny nebo po jejím oznámení podniku; upravené rozpočetní

předpoklady se zachytí buď provedením nových nebo opravením původních rozpočetních

zápisů.

(2)

Podle pokynů Hospodářské rady může generální sekretariát Hospodářské rady (dále jen

„generální sekretariát“) stanoviti v závazných směrnicích podle ustanovení

§ 2, odst. 1 zákona

(dále jen „závazné směrnice“), v kterých dalších případech se musí upraviti rozpočetní

předpoklady.

§ 7

(1)

Rozpočetní předpoklady se stanoví zpravidla jen v peněžních částkách.

(2)

V závazných směrnicích se určí, které rozpočetní předpoklady se musí podle potřeb

jednotného hospodářského plánu stanoviti v peněžních částkách i v jednotkách množství.

§ 8

(1)

Podnikový rozpočet se skládá z jednotlivých rozpočtů (

§ 9

) a z rozpočetní závěrky (

§ 10

), v nichž se zachycují rozpočetní předpoklady.

(2)

V podnikovém rozpočtu musí býti zahrnuta veškerá hospodářská činnost podniku v rozpočetním

období, pokud se projevuje v rozpočetních předpokladech.

(3)

Podnikový rozpočet se musí sestaviti včas, aby mohl býti podkladem pro plánovité

řízení podniku v rozpočetním období.

§ 9

(1)

V závazných směrnicích se stanoví, které rozpočty se musí sestavovati v podnicích

jednotlivých hospodářských odvětví, a jaké má býti jejich minimální rozčlenění.

(2)

Rozpočty musí býti podle svého obsahu správně nadepsány a musí z nich býti zřejmé,

kterého podniku (závodu) se týkají a pro které rozpočetní období byly sestaveny.

§ 10

(1)

Na základě rozpočtů se musí sestaviti rozpočetní závěrka, která se skládá z rozpočetní

rozvahy a z rozpočetní výsledovky.

(2)

Rozpočetní rozvaha souborně podává předpokládaný stav majetku a kapitálu ke dni,

kterým se končí rozpočetní období.

(3)

Rozpočetní výsledovka souborně podává předpokládané náklady a výnosy za rozpočetní

období; vykazuje se v ní předpokládaný hospodářský výsledek podniku za rozpočetní

období.

(4)

V závazných směrnicích se stanoví minimální rozčlenění položek rozpočetní rozvahy

a rozpočetní výsledovky.

(5)

Osoba (osoby) odpovědná za vedení podniku musí podepsati rozpočetní závěrku vlastní

rukou a připojiti datum, kdy byla rozpočetní závěrka podepsána.

§ 11

(1)

Podnikový rozpočet (

§ 8, odst. 1

) se musí sestaviti pro rozpočetní období

a)

roční, které se kryje s účetním rokem, v němž mají býti rozpočetní předpoklady splněny,

b)

čtvrtletní, nebude-li podle odstavce 3 stanoveno jinak.

(2)

V závazných směrnicích se stanoví, které rozpočty (

§ 9, odst. 1

) se musí sestaviti též pro kratší rozpočetní období než čtvrtletní, jakož i délka

těchto rozpočetních období.

(3)

Povinnost stanovenou v odstavci 1, písm. b) je možno se zřetelem k zvláštním poměrům

jednotlivých hospodářských odvětví nebo hospodářských skupin v závazných směrnicích

jinak upraviti, povoliti z ní úlevy nebo zcela od ní zprostiti.

§ 12

(1)

Z rozpočtů nebo z příloh k nim musí býti zřejmé, podle jakých podkladů (hospodářských,

technických a pod.) byly stanoveny rozpočetní předpoklady. Tyto podklady, potřebné

pro stanovení rozpočetních předpokladů, je povinna opatřiti osoba (osoby) odpovědná

za vedení podniku.

(2)

Přílohy podle odstavce 1 mohou býti společné i více rozpočtům, týkají-li se téhož

ročního rozpočetního období.

§ 13

V závazných směrnicích může býti podle potřeb jednotného hospodářského plánu podrobněji

předepsán postup při sestavování podnikového rozpočtu, zejména pokud jde o stanovení

a úpravu rozpočetních předpokladů.

§ 14

Rozpočetní kontrola.

(1)

Rozpočetní předpoklady a jejich splnění v jednotlivých rozpočetních obdobích se musí

srovnávati a podstatné rozdíly mezi nimi písemně zachytiti a odůvodniti (rozpočetní

kontrola).

(2)

Podrobnosti o rozsahu a způsobu provádění rozpočetní kontroly se stanoví v závazných

směrnicích.

§ 15

Rozpočetní zápisy musí býti uspořádané, srozumitelné, přehledné a snadno kontrolovatelné.

§ 16

(1)

Rozpočetní zápisy se musí prováděti inkoustem, strojem nebo jiným prostředkem, zaručujícím

trvanlivost zápisů. Je dovoleno používati také inkoustové tužky.

(2)

Rozpočetní zápisy není dovoleno prováděti těsnopisem.

(3)

Rozpočetní zápisy nesmějí býti činěny ani zcela ani zčásti nečitelnými přeškrtáváním

nebo jiným způsobem.

§ 17

Ustanovení

§§ 15 a 16

se vztahují přiměřeně na zápisy o rozpočetní kontrole a na zápisy v přílohách k rozpočtům.

§ 18

V závazných směrnicích může býti stanoveno, které rozpočetní zápisy lze prováděti

v účetních knihách, obsahujících účetní zápisy podle ustanovení

§ 6, odst. 3 vládního nařízení ze dne 5. listopadu 1946, č. 205 Sb.

, kterým se stanoví jednotné účetní zásady, a za jakých podmínek se smí tak státi.

§ 19

V závazných směrnicích může býti předepsáno, které rozpočetní předpoklady se musí

stanoviti a zachytiti pro celé období připravovaného nebo prováděného jednotného hospodářského

plánu a ke kterým ustanovením tohoto nařízení se musí přitom přihlížeti.

§ 20

Podle potřeb jednotného hospodářského plánu může býti v závazných směrnicích předepsáno

jednotné třídění výkonů (

§ 3 vládního nařízení ze dne 29. června 1948, č. 165 Sb.

, kterým se stanoví jednotné kalkulační zásady).

§ 21

(1)

Vázané knihy nebo volné listy, obsahující rozpočetní zápisy, po případě zápisy podle

§ 14

, jakož i přílohy k rozpočtům, musí býti uspořádaně uschovány po dobu nejméně pěti

let od konce ročního rozpočetního období, jehož se týkají.

(2)

Byly-li při úpravě rozpočetních předpokladů podle

§ 6

provedeny nové rozpočetní zápisy, musí býti s nimi po stejnou dobu uschovány i vázané

knihy nebo volné listy, obsahující původní rozpočetní zápisy.

§ 22

Malé podniky (

§ 27, odst. 2 vládního nařízení č. 205/1946 Sb.

) nemusí plniti povinnosti vyplývající z

§§ 8 až 13

, budou-li sestavovati rozpočty způsobem a podle vzorů stanovených v závazných směrnicích.

§ 23

Vysvětlivky, které vydá generální sekretariát podle ustanovení

§ 2, odst. 2 zákona

, se uveřejňují vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku.

§ 24

Generální sekretariát vydává závazné směrnice a vysvětlivky podle ustanovení

§ 2 zákona

po slyšení Ústřední rady odborů a podle toho, která hospodářská odvětví nebo které

hospodářské skupiny se mají říditi závaznými směrnicemi nebo vysvětlivkami, též po

slyšení Národní banky Československé, Ústřední rady družstev, Ústředního svazu obchodu,

pohostinství a dopravy, Ústředního svazu peněžnictví, Ústředního svazu průmyslu, Ústředního

sdružení slovenského průmyslu, Ústředního svazu řemesla, Pojišťovací rady, Jednotného

svazu českých zemědělců, Jednotného svazu slovenských zemědělců nebo Obchodní a průmyslové

komory v Bratislavě.

§ 25

Generální sekretariát stanoví vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku (

§ 3 zákona

), kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními tohoto nařízení.

§ 26

Jednání a opominutí, příčící se ustanovením tohoto nařízení nebo předpisů podle něho

vydaných, trestají se podle ustanovení

§ 5 zákona

.

§ 27

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je předseda vlády.