ZÁKON 201/1946 Z. z. o úpravě některých otázek týkajících se advokacie.

§ 1.

(1)

Působnost advokátní komory v Praze vztahuje se na obvod zemského soudu v Praze.

(2)

Působnost advokátní komory v Brně vztahuje se na obvod zemského soudu v Brně.

§ 2.

(1)

Ustanovení § 5, odst. 1 zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 40 Sb., kterým se mění a

doplňují některá ustanovení o advokátech, ve znění čl. I zákona ze dne 26. května

1936, č. 144 Sb., bude zníti

„(1)

Žadatel o zápis do seznamu advokátů musí prokázati, že byl na území republiky Československé

nebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého Rakousko-Uherska v právní službě zaměstnán

po dobu pěti let. Z této služby musí právní služba u advokáta trvati nejméně čtyři

roky. Právní služba u řádného soudu, u státního zastupitelství (vojenského prokurátora),

u notáře, u úřadu správního nebo finančního, ať se koná pro výcvik nebo jiný účel,

se započítává úhrnem jen do jednoho roku.“.

(2)

Ustanovení § 6, odst. 1 advokátního řádu uvedeného zákonem ze dne 6. července 1868,

č. 96 ř. z., bude zníti

„(1)

Justiční služba konaná po složení soudcovské zkoušky po dobu pěti let v hodnosti

nejméně okresního soudce nahrazuje přípravnou právní službu, požadavek doktorátu a

advokátní zkoušky.“.

(3)

Ustanovení § 7, odst. 2 advokátního řádu bude zníti

„(2)

Jsou-li zákonné podmínky splněny, povolí výbor zápis, pokud není závady podle trestního

zákona nebo podle tohoto zákona a pokud není dotčen veřejný zájem. Proti odepření

povolení může si žadatel stěžovati u advokátní komory v 15 dnech od doručení k ministerstvu

spravedlnosti.“.

(4)

Ustanovení § 21 advokátního řádu bude zníti

„(1)

Přesídlení povolí advokátu výbor advokátní komory jen, není-li dotčen veřejný zájem.

Proti odepření povolení může si advokát stěžovati u advokátní komory v 15 dnech od

doručení k ministerstvu spravedlnosti.

(2)

Přesídlení je přípustné po uplynutí 3 měsíců od povolení; výbor advokátní komory

může tuto dobu zkrátiti nebo prominouti, jsou-li tu závažné důvody.

(3)

O přesídlení do obvodu jiné advokátní komory rozhodne výbor této komory. Povolení

jest oznámiti též výboru advokátní komory dosavadního sídla advokátova, který je příslušný

rozhodnouti o zkrácení nebo prominutí doby uvedené v odstavci 2.

(4)

Povolení přesídlení vyhlásí výbor advokátní komory v listě, ve kterém se uveřejňují

úřední vyhlášky, a zároveň o tom uvědomí presidium zemského soudu, presidium nejvyššího

soudu a ministerstvo spravedlnosti.“.

(5)

Ustanovení § 27, písm. d) advokátního řádu bude zníti

„d)

přezkoumávati a schvalovati konečné účty o komorním hospodářství předložené výborem;“.

(6)

Ustanovení § 28, písm. d) a písm. h) advokátního řádu budou zníti

„d)

spravovati hospodářské věci advokátní komory, usnášeti se o rozpočtu komorních příjmů

a vydání, určovati a vybírati příspěvky členů a rozdělovati schodek na členy komory;

h)

zřizovati prozatím náměstka, když některý advokát zemře nebo když onemocní, není

přítomen nebo nemůže vykonávati advokacii z jiných právních nebo faktických důvodů

a sám si náměstka neustanovil nebo ustanoviti nemohl.“.

(7)

Ustanovení § 28 advokátního řádu se doplňuje za písmenem k) takto

„

l)

uzavírati hromadné smlouvy pracovní s odborovými organisacemi konceptních i jiných

zaměstnanců v advokátních kancelářích, pokud je uzavírání takových smluv přípustné;

m)

v oboru své působnosti obesílati advokáty a kandidáty advokacie, aby se osobně dostavili,

žádati, aby dali potřebná vysvětlení, vydávati jim v mezích dohledu příkazy a donucovati

je k plnění těchto povinností peněžitými pokutami do 3 000 Kčs u advokátů a do 1 000

Kčs u kandidátů advokacie; uložení pokuty musí předcházeti písemná pohrůžka.“

(8)

Ustanovení § 30, odst. 1 advokátního řádu se doplňuje takto

„Výbor advokátní komory povolí zápis do seznamu kandidátů advokacie nebo výkon právní

služby kandidáta advokacie na jiném místě než dosavadním jen, není-li dotčen veřejný

zájem“.

(9)

Ustanovení § 30, odst. 4 advokátního řádu bude zníti

„

(4)

Proti odepření zápisu do seznamu kandidátů advokacie a proti výmazu z něho, jakož

i proti odepření povolení výkonu právní služby na jiném místě než dosavadním a proti

odepření potvrzení výkonu právní služby u advokáta mohou si účastníci stěžovati u

advokátní komory v 15 dnech od doručení k ministerstvu spravedlnosti.“

§ 3.

Výkazy výboru advokátní komory o splatných členských příspěvcích a o rozvrhu schodku

komorního hospodářství na členy (§ 28, písm. d) advokátního řádu ve znění § 2, odst.

6 tohoto zákona), jakož i výměry o uložení pokuty (§ 28, písm. m) advokátního řádu

ve znění § 2, odst. 7 tohoto zákona) opatřené doložkou vykonatelnosti, kterou podepíše

president advokátní komory nebo jeho náměstek, jsou exekučními tituly a mohou býti

vykonány soudní exekucí.

§ 4.

O tom, jak má býti použito pokut podle § 28, písm. m) advokátního řádu ve znění §

2, odst. 7 tohoto zákona, platí obdobně ustanovení čl. V a VII zákona ze dne 6. listopadu

1906, č. 223 ř. z. (novely k disciplinárnímu statutu pro advokáty a kandidáty advokacie

a k advokátnímu řádu).

§ 5.

(1)

Osobám, které jsou účastníky národního boje za osvobození ve smyslu zákona ze dne

15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje

za osvobození, které byly pro svou účast na národním boji za osvobození zdrženy v

nástupu či ve výkonu právní služby, předepsané pro zápis do seznamu advokátů a pro

připuštění k advokátní zkoušce, a jiným osobám, které byly z důvodů politické persekuce

nebo z jiných okupací zaviněných důvodů zdrženy v nástupu či ve výkonu uvedené právní

služby, zkracuje se doba této služby o dobu uvedeného zdržení. Doba právní služby

u advokáta, předepsaná pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní

zkoušce, nesmí však býti zkrácena o více než 1 1/2 roku.

(2)

Absolventům práv, kteří s úspěchem složili historicko-právní a judicielní státní

zkoušku na právnické fakultě Karlovy university v Praze, Masarykovy university v Brně

nebo Komenského university v Bratislavě a byli v době od 17. Listopadu 1939 do konce

doby nesvobody zaměstnáni právnickými pracemi u advokáta, může se započítati uvedená

doba při splnění ostatních náležitostí plně do celkové doby předepsané pro zápis do

seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce. Doba právní služby u advokáta,

předepsaná pro zápis do seznamu advokátů, nesmí však býti zkrácena o více než 3 roky.

(3)

Doba, po kterou osoby vyjmenované v odst. 1 konaly právnické práce u advokáta, nejsouce

z příčin vyvolaných okupací zapsány v seznamu kandidátů advokacie, ač jinak splňovaly

podmínky pro zápis do tohoto seznamu, bude jim započítána do předepsané právní služby

u advokáta.

(4)

Jsou-li tu závažné důvody, může býti uznána za právní službu, předepsanou pro zápis

do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce, právní služba, kterou konal

žadatel u advokáta na území, které bylo po 29. září 1938 přechodně odloučeno od území

Československé republiky.

§ 6.

Rozhodnutí a opatření, která byla po 5. květnu 1945 a před účinností tohoto zákona

vydána pro území přechodně odloučené od území zemí České a Moravskoslezské podle předpisů

platných pro advokacii na ostatním území těchto zemí, považují se za rozhodnutí a

opatření vydaná v rámci platných předpisů.

§ 7.

(1)

Zrušuje se použivatelnost ustanovení vládního nařízení ze dne 25. října 1938, č.

249 Sb., kterým se mění obvod advokátní komory v Brně, opatření Stálého výboru ze

dne 16. listopadu 1938, č. 284 Sb., o prozatímní úpravě některých otázek týkajících

se advokacie, a vládního nařízení ze dne 28. března 1940, č. 174 Sb., kterým se mění

a doplňují ustanovení o působnosti orgánů advokátních komor.

(2)

Zároveň se zrušuje použivatelnost říšskoněmeckých právních předpisů upravujících

advokacii, které byly v době nesvobody vydány pro území zemí České a Moravskoslezské.

§ 8.

Tento zákon platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr spravedlnosti.