Vládní nařízení 196/1948 Z. z. kterým se provádějí ustanovení školského zákona o školách národních a středních.

§ 1

Ministerstvo školství a osvěty vydá v dohodě s ministerstvy vnitra, financí, techniky,

sociální péče a zdravotnictví podrobné směrnice o tom, jak se opatřují podklady potřebné

k vypracování plánu na vybudování sítě škol národních a středních.

§ 2

Podle směrnic uvedených v

§ 1

opatřují okresní školní úřady za účasti nositelů věcného nákladu na školy, zástupců

místních národních výborů zúčastněných obcí, příslušné složky jednotné odborové organisace,

okresní péče o mládež a svých znalců pedagogického, technického a zdravotního podklady

pro vypracování plánu na vybudování sítě škol a předkládají je se svou zprávou zemskému

školnímu úřadu.

§ 3

Zemské školní úřady vypracovávají podle podkladů dodaných jim okresními školními úřady

jednotný návrh na vybudování sítě škol ve svém obvodě a předkládají jej ministerstvu

školství a osvěty.

§ 4

Ministerstvo školství a osvěty vyslechne o dílčích návrzích, které mu předložily zemské

školní úřady, výzkumné ústavy pedagogické a jednotnou odborovou organisaci a stanoví

celkový plán pro vybudování sítě škol národních a středních v dohodě s ministerstvy

vnitra, financí, techniky, sociální péče a zdravotnictví.

§ 5

(1)

Má-li se zříditi národní nebo střední škola, stanoví se nejprve její předpokládaný

obvod, a to tak, aby jej tvořilo území obce nebo její části, po případě také území

dvou nebo více obcí nebo jejich částí, a aby děti v něm bydlící zpravidla neměly ze

svého bydliště po schůdné cestě do národní školy dále než 3 km, do střední školy dále

než 5 km. S větší vzdáleností lze při stanovení obvodu počítati, umožňuje-li pravidelnou

včasnou docházku všech dotyčných žáků do školy hromadný dopravní prostředek (železnice,

autobus nebo pod.).

(2)

Za sídlo školy se určí obec, která je pro docházku žactva nejvýhodnější.

§ 6

(1)

Národní škola se zpravidla zřídí, je-li v jejím předpokládaném obvodu podle průměru

posledních tří školních roků nejméně 20 dětí, které jsou povinny choditi do národní

školy a nemohou pro vzdálenost, neschůdnost cesty nebo pro dopravní poměry docházeti

do jiné národní školy.

(2)

Střední škola se zpravidla zřídí, je-li v jejím předpokládaném obvodu podle průměru

posledních tří školních roků nejméně 100 dětí, které jsou povinny choditi do střední

školy a pro vzdálenost, neschůdnost cesty nebo pro dopravní poměry nemohou docházeti

do jiné střední školy. Zřízení střední školy může býti výjimečně povoleno i při menším

počtu dětí, zejména v řídce obydlených krajích, a to zvláště, dá-li se očekávati,

že se v nejbližších letech počet dětí zvýší.

§ 7

(1)

Národní a střední školy zřizuje a jejich obvod stanoví a mění zemský školní úřad

na návrh okresního školního úřadu podle celkového plánu pro vybudování sítě škol národních

a středních (

§ 4

).

(2)

Dokud celkový plán pro vybudování sítě škol národních a středních nebude stanoven,

opatří okresní školní úřad potřebné podklady za účasti činitelů uvedených v

§ 2

.

§ 8

(1)

Je-li na národní škole v první třídě nebo na jednotřídní škole více než 30 žáků nebo

v některé z vyšších tříd více než 40 žáků (ve školních létech 1948/49 až 1950/51 v

první třídě nebo na jednotřídní škole více než 40 žáků nebo v některé z vyšších tříd

více než 50 žáků), zřídí zemský školní úřad zpravidla další třídu (pobočku). Jde-li

však o národní školu, která nemá pět tříd, a jsou-li pro to podmínky podle věku žáků,

rozdělí se třída podle postupných ročníků.

(2)

Je-li v některé třídě střední školy více než 40 žáků (ve školních létech 1948/49

až 1950/51 více než 50 žáků), zřídí zemský školní úřad zpravidla pobočnou třídu.

(3)

Třídy (pobočky) se zřizují zpravidla od počátku školního roku.

§ 9

(1)

Zemský školní úřad zruší národní školu s méně než pěti třídami nebo střední školu

bez poboček, lze-li její obvod připojiti k obvodu jiné školy nebo jiných škol. Vyžaduje-li

to plánovité budování sítě škol, lze za uvedené podmínky zrušiti i národní školu s

pěti nebo více třídami a střední školu s pobočkami.

(2)

Okresný národní výbor může mezi školním rokem zrušiti třídu (pobočku) národní nebo

střední školy, odpadnou-li předpoklady, za kterých byla zřízena.

§ 10

Výchovným a vzdělávacím oborům (naukám) vyučuje se na národní i na střední škole jednak

jako povinným, jednak jako nepovinným předmětům.

§ 11

(1)

Povinné předměty na národní škole jsou jazyk vyučovací, jazyk ruský, prvouka, vlastivěda,

počty a měřictví, psaní, kreslení, ruční práce, hudební výchova a tělesná výchova.

(2)

Povinné předměty na střední škole jsou jazyk vyučovací, jazyk ruský, občanská nauka,

dějepis, zeměpis, přírodopis, chemie, fysika, matematika, kreslení, rýsování, nauka

o domácnosti, hudební výchova a tělesná výchova.

(3)

Pro děti, které rodiče (zákonní zástupci) neodhlásili od náboženské výchovy, je také

tato výchova povinným předmětem na národní i na střední škole.

§ 12

Stanoví-li vláda podle

§ 3, odst. 2 školského zákona

, že se na některé škole vyučuje v jiném jazyku než českém nebo slovenském, musí se

na této škole vždy vyučovati jazyku českému nebo slovenskému a na střední škole též

jazyku ruskému.

§ 13

Od třetího postupného ročníku může býti na střední škole jako nepovinným předmětům

vyučováno dalšímu živému jazyku, psaní strojem a těsnopisu.

§ 14

(1)

Je-li na škole nejméně 15 žáků téhož náboženského vyznání, o jejichž náboženskou

výchovu je škola povinna se starati, zřídí okresní školní úřad oddělení pro tuto výchovu.

Bylo-li by v takovém oddělení více než 40 žáků, zřídí se zpravidla další oddělení.

(2)

Náboženství se vyučuje na národních školách a v prvních třech postupných ročnících

střední školy po dvou hodinách týdně, ve čtvrtém postupném ročníku střední školy po

jedné hodině týdně.

(3)

Účastní-li se ve čtvrtém postupném ročníku střední školy náboženské výchovy téhož

vyznání aspoň 20 žáků, nezařadí se tito žáci do společného oddělení se žáky jiných

postupných ročníků.

(4)

Je-li na škole méně než 15 žáků téhož náboženského vyznání, o jejichž náboženskou

výchovu je škola povinna se starat, zřídí okresní školní úřad oddělení pro náboženskou

výchovu žáků dvou nebo více škol v témže místě nebo v sousedních obcích, po případě

může okresní školní úřad podle směrnic vydaných zemským školním úřadem zříditi oddělení

pro náboženskou výchovu s menším počtem vyučovacích hodin.

V odbore štátnej správy sa prenáša na okresné národné výbory pôsobnosť prislúchajúca

ústrednému úradu v predmete pôsobnosti - Úprava obvodov pre vyučovanie náboženstva

na školách I. a II. stupňa (

príloha C bod 55 predpisu č. 116/1949 Sb.

).

§ 15

(1)

Tělesná práce, kterou jsou povinni konati žáci posledního postupného ročníku střední

školy, je částí jejich školní výchovy. Tato část výchovy má zejména za účel vychovávati

žáky k tělesné práci a připravovati je k správné volbě povolání; koná se pod dozorem

učitelů.

(2)

Žáci konají tělesnou práci podle odstavce 1 zpravidla v některém hospodářském oboru

(zemědělství, lesnictví, řemesle, průmyslu, obchodu a j.); dívky mohou ji výjimečně

konati také v ústavech zdravotních nebo sociálních, po případě i v domácnostech. Práce

musí býti přiměřená tělesným schopnostem žáků.

(3)

Povinná tělesná práce se koná zpravidla v obci, v níž je škola, nebo v nejbližším

okolí. Není-li to možné, musí býti postaráno o vhodnou dopravu, ubytování a stravování

žáků tak, aby náklady na ně nepřesahovaly odměnu, která žákům přísluší za vykonanou

práci.

(4)

Doba konání tělesné práce nesmí přesahovati čtyry týdny. Může býti rozdělena na několik

období, při čemž však jedno z nich musí trvati nepřetržitě alespoň dva pracovní týdny.

Pokud je to možno, budiž toto nepřetržité dvoutýdenní období stanoveno na dobu v prvním

čtvrtletí školního roku.

(5)

Povinnou tělesnou práci konají žáci na podkladě pracovního (služebního) poměru, který

jim zprostředkuje okresní úřad ochrany práce v dohodě s okresním školním úřadem po

slyšení zúčastněných sdružení rodičů a přátel školy. Podrobnosti upraví ministerstvo

sociální péče v dohodě s ministerstvem školství a osvěty a zúčastněnými ministerstvy.

§ 16

Žáci, které školní lékař uzná za nezpůsobilé konati tělesnou práci vůbec nebo tělesnou

práci určitého druhu, nejsou povinni konati dotyčnou práci.

§ 17

(1)

O obvodech a o zřizování a zrušování neúplných středních škol platí obdobně ustanovení

§§ 5 - 9

.

(2)

Neúplnou střední školu o jedné třídě lze zříditi nejméně pro 20 žáků. Je-li v některé

třídě neúplné střední školy více než 30 žáků různých postupných ročníků, zřídí se

podle potřeby další třída pro vyšší postupné ročníky.

(3)

Zemský školní úřad zruší neúplnou střední školu, lze-li její obvod připojiti k obvodu

střední školy (jiné neúplné střední školy) nebo několika středních škol (jiných neúplných

středních škol).

§ 18

(1)

Pro žáky, kteří jsou povinni choditi do střední školy, kteří však nebydlí v obvodu

některé střední školy ani v obvodu některé neúplné střední školy, zřídí se oddělení

neúplné střední školy při některé národní škole, do které mohou snadno denně docházeti

(

§ 6, odst. 2

).

(2)

Žáci uvedení v odstavci 1 musí býti přijati do oddělení neúplné střední školy, i

když nebydlí v obvodě národní školy, při které oddělení je zřízeno. Tito žáci se mohou

vyučovati zcela nebo zčásti odděleně od žáků národní školy.

§ 19

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1948; provede je ministr školství a osvěty

v dohodě se zúčastněnými ministry.