Zákon 193/1946 Z. z. o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen.

§ 1.

(1)

Hotovosti chráněnců nesmějí býti již nově ukládány v sirotčích pokladnách.

(2)

Toto ustanovení neplatí, má-li chráněnec v sirotčí pokladně již hotovost a jde-li

o uložení jeho další hotovosti.

§ 2.

Sirotčí pokladny nesmějí již poskytovati nové hypotekární zápůjčky.

§ 3.

Zápůjčky poskytované sirotčími pokladnami jiným sirotčím pokladnám (t. zv. vzájemné

zápůjčky) nebudou do 31. prosince 1947 úrokovány.

§ 4.

Sirotčí pokladny v zemích České a Moravskoslezské ručí za své závazky vzájemně.

§ 5.

Dá-li soud souhlas k předčasnému splacení celého zbytku nebo k předčasnému částečnému

splacení hypotekární zápůjčky, zúčtují se dlužníku k dobru úroky ze splacené jistinné

částky za dobu od 1. dne měsíce následujícího po dni platby do konce období, za které

byly úroky již zaplaceny.

§ 6.

(1)

Odůvodňují-li to hospodářské poměry způsobené válkou, může president zemského soudu

dáti souhlas, aby byly prominuty dlužné úroky z prodlení z hypotekárních zápůjček

sirotčí pokladny a aby byl povolen na přiměřenou dobu odklad placení úmoru a úroků,

splatných v letech 1938 až 1947.

(2)

President zemského soudu rozhodne o tom, zda ztráta vzešlá při správě sirotčí pokladny

má býti kryta z reservního fondu; jde-li o částku převyšující 10.000 Kčs, rozhodne

o odpisu ministerstvo spravedlnosti po dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším

účetním kontrolním úřadem.

§ 7.

(1)

Od r. 1947 bude každoročně věnována přiměřená kvota celkových čistých správních přebytků

sirotčích pokladen jako příspěvek účelům péče o mládež, které pro běžný rok označí

ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče, zejména účelům péče o mládež

chudou, opuštěnou a zanedbanou a účelům právní ochrany mládeže.

(2)

Percentuelní výši kvoty stanoví pro běžný rok ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem

financí s přihlédnutím k celkovému hospodářskému stavu sirotčích pokladen. Základem

pro číselný výpočet příspěvků v běžném roce budou schválené roční výkazy stavu aktiv

a pasiv sirotčích pokladen, a to za správní rok, který určí ministr spravedlnosti;

úhrn správních přebytků se pro výpočet příspěvků zaokrouhlí nahoru na celé tisíce

Kčs.

(3)

Náhradou za částky věnované účelům péče o mládež ze správních přebytků sirotčích

pokladen se přikazují soustředěným reservním fondům sirotčích pokladen (

§ 12

) dosavadní Společné reservní fondy sirotčích pokladen, zřízené u presidií zemských

soudů jako volné administrativní fondy, úrokový výnos soudních deposit uložených hromadně

na vkladní knížky soudů nebo na běžné účty soudů u spořitelen a od 1. ledna 1947 výnos

dávky z odměn správců konkursní podstaty a vyrovnacích správců podle čl. XIII zákona

ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a

odpůrčí.

(4)

Dlužníci, kteří se zavázali platiti pro účely péče o sirotky a péče o mládež 1/2

% zvýšení úroků z hypotekárních zápůjček jim poskytnutých ze jmění sirotčích pokladen,

zprošťují se koncem roku 1946 tohoto závazku. Částky splatné před 1. lednem 1947,

avšak zapravené sirotčí pokladně později, připíší se k dobru reservnímu fondu sirotčí

pokladny.

§ 8.

(1)

Ministr financí se zmocňuje, aby určil peněžní ústav, který provede opatření potřebná

k ukončení likvidace jmění, které přešlo při zrušení sirotčích pokladen se sídlem

v přechodně odloučeném území a při rozdělení jmění dělených sirotčích pokladen se

sídlem mimo toto území na spořitelny v přechodně odloučeném území.

(2)

Přechodně odloučeným územím se rozumí území, které bylo po 29. září 1938 dočasně

odloučeno od zemí České a Moravskoslezské. Dělenou sirotčí pokladnou se rozumí sirotčí

pokladna, jejíž obvod byl na základě dočasného odloučení části území zemí České a

Moravskoslezské svého času rozdělen.

§ 9.

(1)

Hypotekární pohledávky, které náležely zrušené dělené sirotčí pokladně se sídlem

v přechodně odloučeném území, přecházejí, leží-li zavazená nemovitost na ostatním

území, dnem 1. ledna 1942 na sirotčí pokladnu, k jejímuž obvodu byla tehdy přičleněna

část obvodu původní sirotčí pokladny, zbylá mimo přechodně odloučené území.

(2)

Hypotekární pohledávky, které náležely dělené sirotčí pokladně se sídlem mimo přechodně

odloučené území, přecházejí, leží-li zavazená nemovitost v přechodně odloučeném území,

dnem 1. ledna 1942 na spořitelnu, na kterou byla převedena část jmění sirotčí pokladny,

odpovídající úhrnu pohledávek t. zv. sudetoněmecké skupiny jejích soudních chráněnců.

§ 10.

(1)

Potřebné knihovní zápisy stran hypotekárních pohledávek, přešlých při zrušení sirotčích

pokladen v přechodně odloučeném území na spořitelny (§ 8), mohou býti - pokud se tak

již nestalo - provedeny též na návrh přejímající spořitelny nebo peněžního ústavu

pověřeného likvidací.

(2)

Přechod hypotekárních pohledávek podle

§ 9

, pokud nebyl již knihovně proveden, zapíše se ve veřejných knihách k návrhu presidenta

příslušného zemského soudu a s poukazem na tento zákon.

(3)

Knihovní zápisy podle odstavců 1 a 2 jsou osvobozeny od poplatků.

(4)

Spořitelny jsou oprávněny zvýšiti ode dne 1. ledna 1942 úrokovou míru z hypotekárních

pohledávek přešlých na ně podle

§§ 8 a 9

nejvýše na 4%.

§ 11.

(1)

Soudní chráněnci, kteří byli při rozdělení jmění dělené sirotčí pokladny se sídlem

v přechodně odloučeném území pojati do t. zv. protektorátní skupiny chráněnců, mohou

uplatňovati pohledávky, které jim příslušejí proti původní sirotčí pokladně, od 1.

ledna 1942 jen proti sirotčí pokladně, k jejímuž obvodu byla tehdy přičleněna část

obvodu sirotčí pokladny, zbylá mimo přechodně odloučené území, a na kterou byla převedena

i část jmění, odpovídající úhrnu pohledávek této skupiny chráněnců. Pohledávky ostatních

soudních chráněnců proti zrušeným sirotčím pokladnám se sídlem v přechodně odloučeném

území mohou býti od 1. ledna 1942 uplatňovány jen proti spořitelně, na kterou přešlo

jmění příslušné sirotčí pokladny.

(2)

Soudní chráněnci, kteří byli při rozdělení jmění dělené sirotčí pokladny se sídlem

mimo přechodně odloučené území pojati do t. zv. sudetoněmecké skupiny chráněnců, mohou

uplatňovati pohledávky, které jim příslušejí proti sirotčí pokladně, od 1. ledna 1942

jen proti spořitelně, na kterou byla převedena část jmění sirotčí pokladny, odpovídající

úhrnu pohledávek této skupiny chráněnců.

§ 12.

(1)

Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí činil opatření,

kterých je třeba vzhledem k finančnímu stavu sirotčích pokladen a poválečným hospodářským

poměrům, zejména aby postupně soustřeďoval cenné papíry sirotčích pokladen a aby upravoval

podle potřeby úrokovou míru rozhodnou pro zúročení hotovostí chráněnců v sirotčích

pokladnách, úrokovou míru platnou pro hypotekární zápůjčky poskytnuté ze sirotčích

pokladen a úrokovou míru ze vzájemných zápůjček sirotčích pokladen.

(2)

Čisté správní přebytky (reservní fondy) sirotčích pokladen obvodu zemského soudu

buďte postupně hromaděny a spravovány jako jejich společné jmění (soustředěný reservní

fond sirotčích pokladen) presidiem zemského soudu. Ministr spravedlnosti se zmocňuje,

aby v dohodě s ministrem financí učinil podle potřeby opatření k dalšímu soustředění

reservních fondů jako společného jmění všech sirotčích pokladen.

§ 13.

(1)

Použivatelnost vládního nařízení ze dne 12. prosince 1941, č. 21 Sb. z roku 1942,

o úpravě některých poměrů dělených hromadných sirotčích pokladen, říšskoněmeckého

nařízení ze dne 24. prosince 1941, ř. z. I z roku 1942, str. 1, o zrušení a likvidaci

hromadných sirotčích pokladen v říšské župě Sudety a v sudetoněmeckých územních oblastech

včleněných do zemí Prusko a Bavorsko, jakož i do říšských žup horno- a dolnodunajské,

a vládního nařízení ze dne 31. prosince 1942, č. 423 Sb., o opatřeních k přípravě

zrušení sirotčích pokladen, se zrušuje.

(2)

Ustanovení § 217, odst. 2 nesporného patentu se zrušují. Nepřevezme-li chráněnec,

který se stal svéprávným, přes vybídnutí soudu ve stanovené lhůtě hotovost uloženou

v sirotčí pokladně nebo je-li neznámého pobytu nebo nemůže-li mu býti vybídnutí soudu

doručeno, uloží se hotovost na vkladní knížku jako jednotlivé soudní depositum; totéž

opatření buď učiněno v případech tohoto druhu, pokud nastaly před účinností tohoto

zákona.

(3)

Ustanovení § 6, odst. 1 cís. nařízení ze dne 9. listopadu 1858, č. 205 ř. z., o hromadném

ukládání sirotčího jmění, pokud přikazuje, aby hotovosti chráněnců byly sirotčí pokladnou

zúročeny podle úrokové míry platné pro uložení jejích aktivních jistin, ustanovení

§ 40 a § 41, odst. 1 instrukce o nakládání s hromadným sirotčím jměním, vydané nařízením

ministerstev vnitra, spravedlnosti a financí ze dne 24. června 1859, č. 123 ř. z.,

a ustanovení § 8 vládního nařízení ze dne 17. listopadu 1932, čís. 171 Sb., o dávce

za jmenování správcem konkursní podstaty (vyrovnacím správcem) se zrušují.

§ 14.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské;

provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.