NAŘÍZENÍ VLÁDY 192/1988 Z. z. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví

§ 1

(1)

Tímto nařízením se upravuje zacházení s jedy a s některými jinými látkami škodlivými

zdraví a stanoví se s tím související ochranná opatření. Některými jinými látkami

škodlivými zdraví jsou žíraviny, omamné látky a psychotropní látky.

(2)

Podle tohoto nařízení jsou

a)

jedy takové látky, které způsobují otravy již v malých dávkách; dělí se na zvláště

nebezpečné jedy a ostatní jedy a jsou uvedeny v seznamech těchto látek;

b)

žíraviny takové látky, které těžce poškozují tkáně, s nimiž přijdou do přímého styku;

c)

omamné látky a psychotropní látky takové látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného

návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně

bez odborného dohledu používá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek.

(3)

Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů, omamných látek a psychotropních

látek jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 tohoto nařízení.

(4)

Přípravkem se rozumí pro účely tohoto nařízení roztok nebo směs, která obsahuje jednu

nebo více látek uvedených v odstavci 2 a má jejich vlastnosti.

(5)

Zacházením s látkami uvedenými v odstavci 2 a s přípravky se pro účely tohoto nařízení

rozumí jejich výroba, výzkum, vývoj, přeprava, zpracování, výdej prodej, skladování,

dovoz a každé jiné používání.

(6)

Na léčivo,1) pokud je zároveň jedem, žíravinou, omamnou látkou nebo psychotropní

látkou nebo přípravkem se nevztahují ustanovení části druhé tohoto nařízení.

(7)

Na výbušninu,2) pokud je zároveň jedem, žíravinou, nebo přípravkem se nevztahují

ustanovení tohoto nařízení s výjimkou části první.

§ 2

(1)

Při zacházení s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 a s přípravky je každý povinen postupovat

tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, aby nebyly ohroženy zdravé životní podmínky,

zejména zdravotní nezávadnost, popřípadě biologická hodnota poživatin a předmětů běžného

užívání, zdravý stav ovzduší, vody3) a půdy, aby nebyla ohrožena hospodářská zvířata,

volně žijící živočichové,4) zvěř a chráněné druhy rostlin,5) aby nebyla poškozena

rostlinná výroba a lesní hospodářství a aby bylo zabráněno zneužití těchto látek nebo

přípravků.

(2)

Každý, kdo zachází s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 nebo s přípravky, nebo kdo svou

činností může ovlivnit jejich používání jinými osobami, je povinen zacházet s nimi

jen v míře nezbytně nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možné je nahradit

látkami nebo přípravky neškodnými nebo alespoň méně škodlivými, popřípadě je povinen

v tomto směru ovlivnit jejich používání.

§ 3

(1)

Látky a přípravky, které mají být vyráběny nebo dovezeny, s nimiž se bude zacházet

a o nichž lze důvodně předpokládat, že mají vlastnosti jedů, omamných látek nebo psychotropních

látek, musí být se stanovenými údaji a doklady (§ 4 a 26) předloženy k posouzení ministerstvu

zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).

(2)

O posouzení látek a přípravků podle odstavce 1 jsou povinny žádat,

a)

jde-li o látky a přípravky vyráběné v České socialistické republice organizace, které

tyto látky a přípravky hodlají zavést do výroby,

b)

jde-li o dovážené látky a přípravky tuzemský odběratel.

(3)

Do vydání rozhodnutí o látkách a přípravcích uvedených v odstavci 1 jsou organizace

povinny s nimi zacházet, jako by byly jedem nebo omamnou látkou anebo psychotropní

látkou.

§ 4

Posouzení jedů

(1)

Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena

a)

technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím návrhem, nebo jiným dokladem

obsluhujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití;

b)

údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;

c)

výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky nebo přípravku, popřípadě

údaji o zkušenostech s účinky na člověka získanými při používání látky nebo přípravku;

d)

postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit

nebo likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění

látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich vyskytuje.

(2)

U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle odstavce 1 písm. b) až d)

a údaje o technických vlastnostech látky nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele

podnik zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo zahraniční

osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní činnost6) (dále jen „organizace

oprávněná k zahraničně obchodní činnosti“). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit

přesné chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti

uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto nařízení, popřípadě

připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.

§ 5

Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy

(1)

Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze organizace, které mají k tomu povolení.

(2)

Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy

a)

hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci, která požaduje dovoz zvláště

nebezpečných jedů, popřípadě dovoznímu gestorovi,7)

b)

krajský hygienik výrobci,

c)

okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik, v ostatních případech.

(3)

V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna

uvést

a)

druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá zacházet,

b)

druh a způsob zamýšlené činnosti,

c)

kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,

d)

opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,

e)

opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména způsoby zneškodnění exhalací

a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů,

popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného

užívání,

f)

prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se zvláště nebezpečnými jedy,

mají způsobilost podle § 15,

g)

opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením nebo zneužitím.

(4)

V povolení musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy

a množství zvláště nebezpečných jedů a druhy činností, na které se povolení vztahuje,

doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů a další

údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

(5)

Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění k opakovanému odběru zvláště nebezpečných

jedů.

(6)

Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném množství a k určenému účelu

může povolit na žádost organizace okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště

nebezpečný jed vyznačí jednorázový odběr na povolení.

(7)

O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly, evidenci po dobu pěti let od

skončení jejich platnosti.

(8)

Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož i zdravotnická zařízení, okresní a

městské veterinární správy a specializované organizace státní veterinární služby,

s výjimkou organizací provádějících veterinární asanační činnost8) (dále jen „veterinární

organizace“), nepotřebují povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, pokud

je používají k plnění svých úkolů ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně

písemně sdělovat okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si

to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel a způsob jejich použití,

a to i při změně druhu, množství, účelu a způsobu jejich použití.

§ 6

Výdej, prodej, darování a nabývání jedů a žíravin fyzickými osobami

(1)

Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat fyzickým osobám;

fyzické osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem.

(2)

Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat osobám mladším 18

let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se

nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou

být vydávány jen prodavačem.

§ 7

Evidence zvláště nebezpečných jedů

(1)

Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených zvláště nebezpečných jedů

a o příjmu, stavu zásob, spotřebě, výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož

i o jejich likvidaci.

(2)

Na řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů odpovídá pracovník pověřený jejím

vedením.

(3)

Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je stanoven v příloze č. 5 tohoto

nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno

dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný.

Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od skončení zacházení se zvláště

nebezpečnými jedy.

§ 8

Hlášení o zacházení s ostatními jedy

(1)

Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny předem písemně ohlásit svou

činnost, druhy používaných jedů, jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití

orgánu hygienické služby; tato povinnost se vztahuj i na každou změnu v zacházení

s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy používané jen k účelům chemické

analýzy.

(2)

Hlášení podle odstavce 1 podávají

a)

organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou

povinny označit název a sídlo odběratelské organizace,

b)

ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud

si to vyhradí.

(3)

Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 5 odst. 8, pokud

ostatní jedy používají k laboratorním účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních

zařízeních a na organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto látky

dovážejí pro tuzemské odběratele.

§ 9

Hlášení o ošetření skladovaných výrobků jedy

O ošetření skladovaných poživatin, krmiv a rostlinných výrobků, popřípadě jejich obalů

jedy musí mít organizace doklady obsahující údaje potřebné k posouzení těchto výrobků,

zejména druh použitého jedu, jeho množství, způsob a datum ošetření. Ošetření musí

organizace ohlásit orgánu hygienické služby, nebo jde-li o krmiva, orgánu veterinární

správy. Doklady se uschovávají po dobu pěti let od expedice ošetřených výrobků.

§ 10

Balení jedů a žíravin

(1)

Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen v obalech dostatečně pevných

v poměru k hmotnosti obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost

a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné

vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být

tak zajištěn, aby jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.

(2)

Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem zřetelně

liší od obalů běžně používaných na poživatiny a krmiva.

§ 11

Označení obalů jedů a žíravin

(1)

Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin, s nimiž se zachází, jsou

uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení. Tato označení musí být také uvedena v návodech

k používání, prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.

(2)

Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin,

s výjimkou laboratorních chemikálií, musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné

zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě

upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky otravy a pokyny pro

první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro

používání, který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny v českém nebo

slovenském jazyce.

(3)

Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo přípravky zachází jako

s laboratorními chemikáliemi, musí být uveden název látky nebo přípravku, obrazový

symbol, nápis a údaj o hmotnosti nebo objemu.

(4)

Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik České socialistické republiky

schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i rozšíření označení.

(5)

Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno

a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí

vyhovovat příslušným technickým normám.9)

(6)

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky dovážených jedů a žíravin

až do skladu odběratelské organizace označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní

činnosti, jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich tranzitní přepravě.

Tyto zásilky však musí být označeny podle příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.

§ 12

Přeprava jedů a žíravin

Pro přepravu jedů a žíravin platí zvláštní předpisy.10)

§ 13

Dokumentace jedů a žíravin

(1)

Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky, které jsou jedy nebo žíravinami,

jsou povinny v dokumentaci těchto látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům

hygienické služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů podle §

11 odst. 1 až 4

a)

hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena, popřípadě též způsoby jejího

použití,

b)

specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením § 10,

c)

postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit

a likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky

nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich při používání

též vyskytuje.

(2)

Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku do oběhu předložena ke schválení

hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech

vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky

nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě a přitom určit, které z těchto dalších

údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby a

jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání, informační a propagační materiály

musí být v souladu se schválenou dokumentací.

(3)

Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny spolupracovat s

tuzemskými odběrateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají

dovážených látek a přípravků,11) s nimiž se bude zacházet.

§ 14

Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích Toxikologickému informačnímu středisku

(1)

Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické republice chemické látky

nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému

informačnímu středisku12) obchodní název, znění etikety, velikost a druh balení látky

nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní složení, účel použití a způsob likvidace

či zneškodnění, nebo jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle

§ 4.

(2)

Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace

označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem

zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a fyzickým

osobám podává Toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první

pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky.

Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.13)

§ 15

(1)

Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li

o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s jedy a

žíravinami při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem,

jestliže pracoviště je v takovém stavu a práce tak organizována, že jejich zdraví

a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito

osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.

(3)

Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo

a)

ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství

nebo farmacie, popřípadě v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval

postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné

pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle

zvláštních předpisů,14) nebo

b)

ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod písmenem a) nebo maturitní

zkouškou ukončil studium na střední škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro

přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo

c)

má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b) a úspěšně vykonal

zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku

je povinen opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od vykonání

předchozí zkoušky uplynulo pět let.

(4)

Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které mají odbornou způsobilost

podle odstavce 3. Organizace je povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice

jedů jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským hygienikem.

(5)

Pracovníci, kteří jsou činné při hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů

a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce

3 a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce, dezinsekce a deratizace,

musí absolvovat odborný kurs a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat

nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři roky.

Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň určuje organizace, popřípadě

orgán, do jehož působnosti organizace patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským

hygienikem.

(6)

Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní při zacházení

s jedy nebo žíravinami, musí znát povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají

zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a

zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou

seznámeni před zahájením práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně

jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace

pořizuje zápis.

(7)

Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje výsledkem preventivní vstupní prohlídky

a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem

jinak.15)

§ 16

Odbornou způsobilost pro práce s jedy přezkušuje komise ustanovená u krajského národního

výboru; předsedou může být jen odborný pracovník krajské nebo okresní hygienické stanice.

Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 15 odst. 3 písm. a) nebo b).

Se zřetelem k místním podmínkám lze ustavit i více těchto komisí. Komise pro přezkoušení

odborné způsobilosti pro práce s jedy je tříčlenná.

§ 17

(1)

Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s

jedy podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede

jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání, předchozí

praxi při práci s jedy, pracovní zařazení, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat,

a názvy jedů, popřípadě jejich skupiny, s nimiž přijde do styku.

(2)

Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak

se skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi,

o jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti právních předpisů

a znalosti o technologii práce s jedy.

Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat.

(3)

O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 tohoto nařízení.

Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.

(4)

O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8

tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník

vykonal zkoušku; organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru

národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.

(5)

Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce

je nutno podat novou přihlášku.

§ 18

Organizace je povinna

a)

zajistit kontrolu, zda jedy nebo žíraviny, s nimiž zachází, neunikají do venkovního

ovzduší, půdy a vody, proměřování jejich koncentrace podle pokynů orgánů hygienické

služby a činit opatření k nápravě a zajistit prostředky pro likvidaci případné nehody

(havárie) v životním a pracovním prostředí, způsobené jedy a žíravinami, s nimiž se

na pracovištích zachází,

b)

předložit návrh na konkrétní způsob zneškodňování nebo likvidaci nepotřebných zásob

jedů a žíravin, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky

a obalů jimi znečištěných ke schválení okresnímu, popřípadě krajskému hygienikovi,

c)

zneškodňovat nebo likvidovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin, s nimiž zachází, jakož

i pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi

znečištěné v souladu s postupy schválenými hlavním hygienikem České socialistické

republiky,

d)

vydávat ve vnitřním provozu zvláště nebezpečné jedy ze skladů jen na žádanku, podepsanou

pracovníkem přímo řídícím zacházení se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě

nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny vráceny do skladu nebo

jinak spolehlivě zabezpečeny; množství vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být

evidováno.

§ 19

Látky a přípravky obsahující jedy nebo žíraviny nelze uvádět do oběhu, jestliže jejich

nepotřebné zásoby, pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky

a obaly jimi znečištěné není podle současných poznatků možno bezpečným a zdravotně

nezávadným způsobem likvidovat nebo zneškodnit a ani dodavatel nezajistí jejich zpětný

odběr, popřípadě zdravotně nezávadnou likvidaci nebo zneškodnění. Rovněž není možno

uvádět do oběhu látky nebo přípravky, není-li zajištěno centrální zneškodňování nebo

likvidace jejich odpadů stanovené krajským hygienikem nebo hlavním hygienikem České

socialistické republiky.

§ 20

Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k jedům; ztrátu

nebo odcizení jedu je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní

bezpečnosti.

§ 21

(1)

Organizace jsou povinny vydat pro pracoviště, kde se zachází s jedy a žíravinami,

popřípadě pro jednotlivé druhy práce (technologie) pravidla,16) ve kterých musí být

podle konkrétních podmínek stanovena potřebná bezpečnostní a ochranná opatření včetně

opatření při nehodě (havarijní opatření). Tato pravidla schvaluje okresní hygienik,

popřípadě krajský hygienik nebo hlavní hygienik České socialistické republiky v těch

případech, kdy si to vyhradí.

(2)

Pravidla musí obsahovat zejména

a)

bezpečné způsoby zacházení s jedy a žíravinami a způsoby jejich zneškodňování včetně

obalů po použití,

b)

výčet prostředků a zařízení, které budou při práci s jedy a žíravinami k dispozici

pro ochranu lidí, pro účinné zneškodňování těchto látek i pro ochranu zdravých životních

podmínek a pokyny pro první pomoc,

c)

způsob jakým smějí být jedy a žíraviny skladovány s jinými látkami, a to zejména

s ohledem na možnost vývinu látek ještě nebezpečnějších nebo vzniku jiných nehod.

(3)

Organizace jsou povinny prokazatelně seznámit s pravidly všechny osoby činné při

zacházení s jedy a žíravinami a nejméně jednou ročně prověřovat znalost těchto pravidel.

Pravidla musí být vyvěšena na pracovištích na viditelném a dostupném místě.

§ 22

Skladování jedů

(1)

Místnost, v níž se jedy skladují, musí být uzamčena, zabezpečena proti vloupání a

nelze v ní skladovat omamné látky, psychotropní látky, léčiva, poživatiny, krmiva

nebo výbušniny.

(2)

Zvláště nebezpečné jedy lze skladovat v jedné místnosti s látkami nebo přípravky,

které nejsou jedy s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, jen jsou-li uloženy v uzamčené

schránce určené výhradně pro skladování jedů. S ostatními jedy lze zvláště nebezpečné

jedy skladovat v jedné místnosti, popřípadě v jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně

a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna a takový způsob skladování

schválil orgán hygienické služby.

(3)

Ostatní jedy lze skladovat společně s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy,

s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, v jedné místnosti, popřípadě jedné schránce,

jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna.

(4)

Jedy umístěné v cisternách nebo v obdobných velkokapacitních kontejnerech nebo obalech

lze skladovat v uzavřených prostorách zabezpečených proti nepříznivým klimatickým

podmínkám, proti škodlivému působení jedů na okolí a proti vniknutí nepovolaných osob

do těchto prostor.

§ 23

Odborný dozor

Odborný dozor nad ochranou zdraví při zacházení s jedy a žíravinami vykonávají orgány

hygienické služby.17) Při plnění svých úkolů jsou oprávněny též kontrolovat stanovenou

evidenci zvláště nebezpečných jedů.

§ 24

Zvláštní oprávnění

Orgány hygienické služby jsou oprávněny

a)

odejmout povolení vydaná podle § 5 tohoto nařízení, nejsou-li dodržovány stanovené

nebo určené podmínky,

b)

zakázat používání jedů a žíravin nebo výrobků jimi ošetřených k určitým účelům, popřípadě

určit, že se jich smí používat jen k některým účelům zvláště vymezeným nebo jen za

určitých podmínek,

c)

zakázat používání jedů a žíravin organizacím a fyzickým osobám, nebo zakázat jejich

používání na určitých pracovištích, zjistí-li při kontrole závažné závady,

d)

nařídit přezkoušení odborné způsobilosti osob uvedených v § 15 odst. 3 až 6 komisí

pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy,

e)

zakázat osobám práci s jedy a žíravinami nebo řízení takové práce, jestliže zjistí,

že tyto osoby z neznalosti, pro neukázněnost nebo v důsledku svého zdravotního stavu

ohrožují při práci zdraví a životy jiných lidí nebo vlastní zdraví nebo život,

f)

stanovit zvláštní opatření pro zabezpečení a likvidaci odpadů obsahujících jedy.

§ 25

Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých

činitelů jedy

(1)

Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování

dalších škodlivých činitelů v uzavřených objektech musí organizace oznámit orgánu

hygienické služby nejméně 48 hodin před zahájením akce s výjimkou opatření k tlumení

epidemií nebezpečných a velmi nebezpečných nákaz zvířat,18) kdy postačí učinit oznámení

do zahájení akce. V oznámení organizace uvede

a)

přesné označení objektu, kde bude hubení prováděno,

b)

výměru (kubaturu) objektu nebo místnosti, a jde-li o sklady i druh skladovaného zboží,

c)

druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito; použití zvláště

nebezpečných plynných jedů (např. kyanovodíku) musí být zvlášť vyznačeno,

d)

potřebné přípravné práce a dobu potřebnou k jejich provedení,

e)

de a hodinu započetí vlastní akce,

f)

dobu působení a dobu jíž bude potřeba k provedení celé akce,

g)

bezpečnostní opatření, která budou provedena,

h)

název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.

(2)

Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování

dalších škodlivých činitelů na jiných místech, než je uvedeno v odstavci 1, musí organizace

oznámit orgánu hygienické služby a místnímu (městskému) národnímu výboru, v jehož

obvodu bude těchto jedů použito, nejméně 48 hodin před zahájením akce, s výjimkou

případů náhlého napadení porostů nebezpečnými škůdci a chorobami, kdy postačí učinit

oznámení do zahájení akce. Při letecké aplikaci organizace oznámí akci písemně. V

oznámení organizace uvede

a)

přesné označení místa, kde bude akci prováděna, a způsob provádění,

b)

druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito,

c)

škůdce, proti němuž bude jedu použito,

d)

den a hodinu zahájení akce,

e)

předpokládané trvání akce,

f)

bezpečnostní opatření, která budou provedena,

g)

název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.

(3)

Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování

jiných škodlivých činitelů v uzavřených objektech nebo na jiných místech určených

pro zvířata, potraviny, suroviny živočišného původu nebo krmiva musí organizace oznámit

též orgánu veterinární správy.19)

(4)

Do lhůty 48 hodin podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají dny pracovního klidu. Akce

mohou být zahájeny jen tehdy, nestanovil-li orgán hygienické služby nebo orgán veterinární

správy nejméně 24 hodiny před zahájením akce jinak. Orgán hygienické služby a orgán

veterinární správy může mimo to stanovit pro práci zvláštní podmínky.

(5)

Akce uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být prováděny pouze podle pracovních postupů,

popřípadě podle technologických předpisů schválených orgánem hygienické služby.17)

§ 26

Posouzení omamných látek a psychotropních látek

Žádost o posouzení omamné látky, psychotropní látky nebo přípravku podle § 3 odst.

1 musí být doložena způsobem stanoveným zvláštními předpisy.20)

§ 27

Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami

(1)

Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky mohou pouze organizace,

které k tomu mají povolení, není-li dále stanoveno jinak.

(2)

S omamnými látkami, s výjimkou látek uvedených ve skupině III., a s psychotropními

látkami, s výjimkou látek uvedených v skupině I. seznamu, smějí bez povolení zacházet

jen zdravotnická zařízení, veterinární organizace, zdravotnické vědecké, výukové,

výzkumné a kontrolní ústavy a pracoviště, zásobovací organizace, a to pokud je potřebují

k plnění svých úkolů.

(3)

Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky vydává

ministerstvo na základě žádosti organizace.

(4)

V žádosti o povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo

přípravky je organizace povinna uvést

a)

přesné označení omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků, s nimiž chce

zacházet,

b)

druh a rozsah zamýšlené činnosti,

c)

opatření proti zneužití omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků a proti

poškození zdraví lidí,

d)

prohlášení o tom, že osoby odpovědné za zacházení s omamnými látkami a psychotropními

látkami nebo přípravky a za evidenci o nich, mají způsobilost podle § 34.

(5)

Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky může

být vydáno jen pokud jsou určeny pro potřeby léčebně preventivní péče, veterinární

péče nebo pro vědeckovýzkumné účely. Pouze ve zcela výjimečných případech může ministerstvo

povolit jednorázový odběr omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků k jiným

účelům (výuce, k provádění chemických analýz mimo zdravotnické kontrolní ústavy apod.).

(6)

Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny ke každému dovozu

nebo vývozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků požádat ministerstvo

o vystavení zvláštního povolení před jeho realizací.

(7)

V povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravy

musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy omamných látek

nebo psychotropních látek nebo přípravků, druhy činnosti, na které se povolení vztahuje,

doba platnosti povolení, popřípadě místo používání omamných látek a psychotropních

látek nebo přípravků a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

(8)

O vydaných povoleních k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky

vede ministerstvo evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.

(9)

Každá změna údajů uvedených v žádosti a vydaném povolení musí být ohlášena ministerstvu.

Ministerstvo může odejmout povolení vydané podle předchozích odstavců, nejsou-li dodrženy

stanovené nebo určené podmínky.

(10)

Není dovolena výroba, dovoz, vývoz, skladování, předepisování a používání v terapii

omamných látek uvedených ve skupině III. seznamu omamných látek (příloha č. 3) a psychotropních

látek uvedených ve skupině I. seznamu psychotropních látek (příloha č. 4), pokud výlučně

jen pro vědecké (experimentální) účely v úzce vymezených případech ministerstvo nerozhodne

jinak.

§ 28

Vydávání a dodávání omamných látek a psychotropních látek

(1)

Omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravky smějí být vydány nebo dodány

organizacím, které mají povolení k zacházení s nimi, jen na zvláštní objednávku.

(2)

Pro léčení nemocných se vydávají omamné látky nebo přípravky v lékárnách zdravotnickým

zařízením na zvláštní žádanky a jednotlivým pacientům na recepty opatřené přetiskem

modrým pruhem.

§ 29

Zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami ve veterinárních organizacích

Veterinární lékaři předepisují omamné látky nebo přípravky pro zvířata léčená ve veterinárních

organizacích na zvláštní žádanky, pro zvířata léčena mimo veterinární organizace na

recepturní tiskopisy opatřené přetiskem modrým pruhem.

§ 30

Evidence omamných látek a psychotropních látek

(1)

O množství vyrobených omamných látek, psychotropních látek a přípravků, popřípadě

o příjmu a spotřebě surovin pro jejich výrobu, o jejich dovozu, vývozu, stavu zásob,

příjmu, výdeji, dodávkách a spotřebě, jakož i o likvidaci nepotřebných nebo znehodnocených

omamných látek, psychotropních látek a přípravků musí být vedena přesná evidence.

(2)

Způsob vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků s výjimkou

zdravotnických zařízení a organizací je stanoven v příloze č. 9 tohoto nařízení. Listinné

doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich zanesené nebylo možno dodatečně měnit;

chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci

se uschovávají po dobu pěti let od ukončení zacházení s omamnými látkami, psychotropními

látkami a přípravky.

(3)

Za řádné vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků odpovídá

pracovník pověřený jejím vedením.

(4)

Organizace pro zdravotnickou výrobu a pro zásobování léčivy předkládají za uplynulý

rok ministerstvu do 31. ledna následujícího roku statistický výkaz o stavu zásob,

příjmu, výrobě, dovozu, výdeji, dodávkách a vývozu omamných látek, psychotropních

látek a přípravků, jakož i o množství výchozích surovin, o výrobních ztrátách a o

likvidaci omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků.

(5)

Organizace oprávněné a zahraničně obchodní činnosti podávají ministerstvu hlášení

o uskutečnění dovozu a vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků

a)

měsíčně, do třetího dne následujícího měsíce,

b)

za uplynulý rok roční výkaz nejpozději do 15. února následujícího roku.

(6)

Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti předkládají nejpozději do 15.

prosince ministerstvu ke schválení plán vývozu omamných látek, psychotropních látek

a přípravků na následující rok.

§ 31

Označování obalů omamných látek a psychotropních látek

(1)

Vnitřní a vnější obaly omamných látek a přípravků musí být s výjimkou omamných látek

zařazených v seznamu omamných látek do skupiny II. označeny šikmým modrým pruhem (z

levého dolního do pravého horního rohu štítku) a musí obsahovat kromě údajů předepsaných

zvláštními předpisy1) i mezinárodní označení. Tato povinnost se nevztahuje na označování

léků obsahujících omamné látky připravované podle lékařského předpisu, ani pro označování

přepravních obalů, v nichž jsou omamné látky nebo přípravky odesílány.

(2)

Pro označování vnitřních a vnějších obalů psychotropních látek a přípravků platí

zvláštní předpisy.1)

§ 32

Přeprava omamných látek a psychotropních látek

(1)

Pro přepravu omamných látek, psychotropních látek a přípravků platí zvláštní předpisy.10)

(2)

Tranzitní přeprava omamných látek, psychotropních látek a přípravků územím Československé

socialistické republiky do jiné země není dovolena, pokud taková zásilka není doložena

vývozním povolením, nebo jeho úředně ověřeným opisem příslušného úřadu vyvážející

země. Nebude-li taková zásilka doprovázena vývozním povolením, bude příslušnými orgány

vyloučena z další přepravy a zadržena.

§ 33

(1)

Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky smějí pouze osoby,

které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou

způsobilost podle § 34.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s omamnými

látkami, psychotropními látkami a přípravky při výuce nebo při zaškolování pod přímým

odborným vedením a dohledem. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito

osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.

§ 34

(1)

Pracovníci, kteří přímo řídí výrobu, příjem, výdej nebo skladování omamných látek,

psychotropních látek a přípravků, musí znát předpisy o zacházení s nimi, mít znalosti

o toxicitě a jiných zdraví škodlivých účincích těchto látek při činnostech, které

řídí nebo vykonávají, a prokázat, že

a)

absolvovali vysokoškolské studium ve studijním oboru farmacie, lékařství, veterinárního

lékařství nebo chemie, nebo

b)

absolvovali studium na střední zdravotnické škole v oboru farmaceutický laborant,

nebo

c)

absolvovali studium na jiné vysoké nebo střední odborné škole a vykonali státní závěrečnou

zkoušku nebo složili závěrečnou nebo maturitní zkoušku z chemie a úspěšně vykonali

zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami

a psychotropními látkami.

(2)

Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1 a jsou činní při zacházení

s omamnými látkami nebo psychotropními látkami nebo přípravky, musí znát povahu a

účinky těchto látek a způsoby zacházení s nimi. Organizace je povinna zajistit, aby

pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich

potřebné znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení,

doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.

(3)

Zdravotní způsobilost k práci s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky

se prokazuje výsledkem preventivní vstupní a periodické prohlídky konané jednou za

pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.15)

§ 35

Odbornou způsobilost pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami přezkušuje

komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou je ředitel lékárenské služby,

krajského ústavu národního zdraví. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle

§ 34 odst. 1 písm. a). Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými

látkami a psychotropními látkami je tříčlenná.

§ 36

(1)

Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s

omamnými látkami a psychotropními látkami podává organizace, jejíž pracovník se má

zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo

občanského průkazu, vzdělání a předchozí praxi při práci s omamnými látkami a psychotropními

látkami, dosavadní povolání a postavení v něm,, práci (funkci), kterou má pracovník

vykonávat, a názvy omamných látek, psychotropních látek a přípravků, s nimiž přijde

do styku.

(2)

Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích omamných látek, psychotropních

látek a přípravků, o tom, jak se tyto látky skladují a přepravují, o hygienických

a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi a znalosti příslušných právních předpisů.

Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat, a

k jeho postavení v povolání.

(3)

O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 tohoto nařízení.

Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.

(4)

O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 11

tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník

vykonal zkoušku. Organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru

národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.

(5)

Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce

je nutno podat novou přihlášku.

§ 37

Zabezpečení skladování omamných látek a psychotropních látek

(1)

Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k omamným látkám,

psychotropních látkám a přípravkům; ztrátu nebo odcizení omamné látky nebo psychotropní

látky nebo přípravku je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní

bezpečnosti.

(2)

Omamné látky, psychotropní látky a přípravky musí být uloženy v uzamykatelných samostatných

místnostech nebo v kovových skříních zabezpečených proti vloupání.

§ 38

Odborný dozor

Odborný dozor nad ochranou zdraví a dodržováním předpisů při zacházení s omamnými

látkami, psychotropními látkami a přípravky vykonává ministerstvo; přitom spolupracuje

s krajskými národními výbory.

§ 39

(1)

Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, omamnými látkami, psychotropními

látkami a přípravky vydaná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti, jestliže

se nezměnilo jejich zařazení do příslušného seznamu. Pokud jde o látky, které jsou

podle tohoto nařízení zvláště nebezpečnými jedy a podle dosud platných předpisů nebyly

uvedeny v seznamu zvláště nebezpečných jedů, jsou organizace povinny požádat o povolení

k zacházení s nimi nejdéle do 31. prosince 1989.

(2)

O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je zvláště nebezpečným jedem podle

tohoto nařízení, která však nebyla zvláště nebezpečným jedem podle dosud platných

předpisů, jsou organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31.

prosince 1989. O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je ostatním jedem podle

tohoto nařízení, která však nebyla ostatním jedem podle dosud platných předpisů, jsou

organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1990.

(3)

Dokumentace látek a přípravků, které jsou zvláště nebezpečným jedem a které byly

vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v

soulad s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989. Dokumentace látek

a přípravků, které jsou ostatním jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před počátkem

účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení

nejdéle do 31. prosince 1990.

(4)

Látky a přípravky podle § 19 tohoto nařízení uvedené do oběhu před počátkem účinnosti

tohoto nařízení musí být výrobcem a u dovážených látek a přípravků tuzemským odběratelem

staženy z oběhu, nepředloží-li tyto organizace nejpozději do 31. prosince 1991 hlavnímu

hygienikovi České socialistické republiky postupy likvidace nebo zneškodnění jejich

nepotřebných zásob, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo

přípravky a obalů jimi znečištěných, a jde-li o látky nebo přípravky, u nichž bylo

stanoveno orgánem hygienické služby centrální zneškodňování nebo likvidace odpadů

obsahujících tyto látky nebo přípravky, způsob zajištění tohoto centrálního zneškodňování

nebo likvidace.

(5)

Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy vydaná podle dosud platných předpisů

zůstávají v platnosti po dobu pěti let od počátku účinnosti tohoto nařízení.

(6)

Osoby, které mají způsobilost k zacházení s jedy podle dosud platných předpisů a

nemají ji podle tohoto nařízení, jsou povinny ji získat do 5 let od počátku účinnosti

tohoto nařízení.

§ 40

Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 4, § 19, § 24 písm. b), d),

e) a f), jakož i osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy nebo pro práce

s omamnými látkami a psychotropními látkami vydaná příslušnými orgány Slovenské socialistické

republiky v rámci jejich působnosti platí i v České socialistické republice.

§ 41

(1)

Působnost orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), odst. 6, § 8 odst. 2 písm. b),

§ 13 odst. 1, § 16, § 18 písm. b), § 21 odst. 1, § 23 odst. 1, § 24, § 25 odst. 1,

§ 27 odst. 3, § 35 a v § 38 vykonávají v ozbrojených silách, ozbrojených sborech a

na železnici orgány těchto složek podle zvláštních předpisů.

(2)

Ustanovením § 38 zůstává nedotčena působnost federálního ministerstva zemědělství

a výživy a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky k výkonu

odborného dozoru podle zvláštních předpisů.21)

§ 42

Zrušují se

1.

vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví,

2.

vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí

vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění vyhlášky č.

146/1980 Sb. a vyhlášky č. 127/1984 Sb.

§ 43

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.