Vládní nařízení 191/1946 Z. z. kterým se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců, a rozšiřuje platnost ustanovení §§ 62 a 63 služební pragmatiky (zákon č. 15/1914 ř. z.) na některé státní zaměstnance.

Čl. I.

Vládní nařízení č. 114/1926 Sb. ve znění novely platových nařízení č. 19/1944 Sb.

se mění a doplňuje takto

1.

Za § 41 se vsunuje pod nadpisem „D. Úmrtné.“ nový § 41a) tohoto znění

„(1)

Pozůstalým po pomocném zřízenci, který zemřel za služebního poměru nebo až do své

smrti skutečně bral zaopatřovací plat podle ustanovení §§ 31 až 34 anebo by jej v

případě neschopnosti k výdělku byl obdržel, náleží za podmínek stanovených v odstavcích

2 až 4 - bez újmy jinakých zaopatřovacích nároků - úmrtné, které činí v případě úmrtí

pomocného zřízence za služebního poměru čtvrtinu pensijní základny (§ 31, odst. 3),

jinak trojnásobnou částku měsíčního zaopatřovacího platu zemřelého.

(2)

Úmrtné náleží vdově. Nežili-li však manželé v manželském společenství, nepřísluší

úmrtné vdově, leč že by manželé žili odděleně jen za příčinou výchovy dítek, ze zdravotních

ohledů nebo z hospodářských nebo podobných důvodů, které netkvěly v jejich osobních

vztazích.

(3)

Není-li oprávněné vdovy, náleží úmrtné nerozdílnou rukou nejprve manželským potomkům,

kteří byli v péči zemřelého, a není-li těchto, těm manželským potomkům, kteří zaplatili

z vlastních peněz náklady na pohřeb stavu přiměřený, nebo - bylo-li jinak o pohřeb

postaráno - ošetřovali zemřelého v jeho poslední nemoci před smrtí.

(4)

Ustanovení odstavce 3 platí obdobně ve prospěch zákonných dědiců po svobodném nebo

ovdovělém bezdětném pomocném zřízenci.

(5)

Ve všech jiných případech může býti po pomocném zřízenci uvedeném v odstavci 1 povoleno

úmrtné zcela nebo z části osobám, které prokazatelně ze svých peněz zaplatily náklady

na pohřeb nebo ošetřovaly zemřelého v jeho poslední nemoci před smrtí.“.

2.

Nadpis nad § 42 zní

„“E. Různá ustanovení.„“.

Čl. II.

Ustanovení § 62 služební pragmatiky (zákon č. 15/1914 ř. z.) a § 63 téhož zákona ve

znění zákona č. 2/1920 Sb. platí obdobně pro státní zaměstnance v pomocné kancelářské

službě, na něž se vztahuje vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb., o

úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě,

jakož i pro pomocné státní zaměstnance, jejichž nároky na zaopatřovací platy se řídí

ustanoveními části prvé, dílu II, vládního nařízení č. 114/1926 Sb., po případě pro

pozůstalé po těchto zaměstnancích.

Čl. III.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.