Zákon 189/1946 Z. z.

§ 1.

Všeobecná ustanovení.

(1)

K zamezení a potlačení záškrtu se zavádí povinné ochranné očkování (přeočkování)

proti záškrtu (dále jen očkování).

(2)

Očkování provádějí okresní národní výbory prostřednictvím okresních a státních obecních

(městských) a obvodních lékařů a jiných zdravotních zařízení.

§ 2.

Očkování dětí.

(1)

Každé dítě podléhá očkování, které se provede povinně celkem třikrát. První očkování

může býti provedeno teprve po dosažení šesti měsíců života a musí býti provedeno nejpozději

do dosažení dvou let. Druhému očkování podléhá dítě v kalendářním roce, ve kterém

dovrší třetí rok života. Třetímu očkování podléhá dítě v kalendářním roce, ve kterém

dovrší pátý rok života.

(2)

Dítě, které před počátkem účinnosti tohoto zákona dovršilo druhý rok a nepřekročilo

čtvrtý rok života, musí býti očkováno do konce roku 1947 a v kalendářním roce, v němž

dovrší pátý rok života. Dítě, které před počátkem účinnosti tohoto zákona dovršilo

pátý rok a nepřekročilo desátý rok života musí býti očkováno do konce roku 1947.

§ 3.

Mimořádné očkování.

Vyskytne-li se epidemie záškrtu, nebo vyžadují-li toho jinak veřejné zájmy zdravotní,

může zemský národní výbor (na Slovensku pověřenec pro zdravotnictví) rozšířiti okruh

osob, podléhajících očkování bez ohledu na omezení uvedená v § 2.

§ 4.

Odklad očkování.

Očkování se odloží u osob, o nichž se prokáže lékařským vysvědčením, nebo u nichž

očkující lékař shledá, že by se očkováním ohrozilo jejich zdraví, na dobu, po kterou

trvá zdravotní stav bránící očkování.

§ 5.

Zproštění očkování.

Očkování nepodléhá osoba, o které se prokáže lékařským vysvědčením, že byla očkována

v kalendářním roce, v němž se měla podrobiti očkování.

§ 6.

Vynucené očkování.

Očkování lze vynutiti politickou exekucí, zejména přímým donucením.

§ 7.

Odpovědnost za očkování dětí.

Zákonní zástupci dětí a osoby, jimž jest svěřena péče o dítě, jsou povinni pečovati

o to, aby se děti podrobily očkování podle tohoto zákona.

§ 8.

Očkovací seznamy.

(1)

Okresní národní výbory jsou povinny podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví

v dohodě s ministerstvy vnitra a školství a osvěty, sestavovati za spolupůsobení místních

národních výborů, správců matrik a ředitelů škol seznamy osob podléhajících očkování.

(2)

Majitelé domů nebo jejich zástupci jsou povinni na vyzvání místního národního výboru

předložiti úplné seznamy osob v domě bydlících, které podléhají očkování.

(3)

Užívatelé bytů jsou povinni dodati majiteli domu nebo jeho zástupci na vyzvání seznam

osob v bytě bydlících, které podléhají očkování.

§ 9.

Spolupůsobení místních národních výborů. Úhrada nákladů.

(1)

Místní národní výbory jsou povinny spolupůsobiti při provádění očkování a na vlastní

náklad poskytnouti potřebné pomocné síly pro očkování, jakož i opatřiti a udržovati

vhodné místnosti.

(2)

Ostatní náklady na očkování hradí stát, pokud není úhradou povinen nositel sociálního

pojištění.

(3)

Očkování podle tohoto zákona je bezplatné; lékaři i pomocné síly nesmějí za očkovací

úkony od stran ani požadovati ani přijímati odměny.

(4)

Státním obecním (městským) a obvodním lékařům přísluší za očkování náhrada, jejíž

výši stanoví každoročně ministr zdravotnictví v dohodě s ministrem financí vyhláškou

v Úředním listě.

§ 10.

Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisům vydaným podle

něho potrestá okresní národní výbor, nejde-li o čin přísněji trestný, jako správní

přestupek pokutou do 10.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do jednoho měsíce.

§ 11.

Zákon ze dne 15. května 1942, č. 71 Sl. z., o očkování proti záškrtu, se zrušuje.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zdravotnictví v dohodě

se zúčastněnými členy vlády.