ZÁKON 174/1948 Z. z. o zrušení domovského práva.

§ 1

(1)

Domovské právo se zrušuje.

(2)

Místní národní výbory uzavřou ke dni 31. prosince 1948 seznamy osob, které měly v

tento den v obci domovské právo, a bezpečně je uschovají.

(3)

Do nové úpravy předpisů, které navazují na domovské právo, jest zatím postupovati

podle ustanovení dále uvedených.

§ 2

(1)

Pokud podle platných předpisů je pro československé státní občanství rozhodné domovské

právo, zjišťuje se toto právo dosavadním způsobem.

(2)

Poslední domovská obec je povinna podle příslušných předpisů, pokud nebyly dotčeny

předpisy o národním pojištění, i nadále poskytovati sociální zaopatření tomu, kdo

má v den 31. prosince 1948 na ně nárok. Vznikne-li nárok na sociální zaopatření až

po tomto dni, je povinna opatřovati chudého obec bydliště, a není-li takové obce,

obec pobytu. Sociální zaopatření československých státních občanů bydlících v cizině

přejímá stát, a to v rozsahu a způsobem, které určí nařízením ministr sociální péče

v dohodě s ministry financí a zahraničních věcí.

(3)

Je-li podle ustanovení nadační listiny domovské právo v určité obci podmínkou pro

propůjčení nadace, nastupuje na místo této podmínky podmínka československého státního

občanství a bydlení v oné obci, dokud změnou nadační listiny nebude jinak stanoveno.

Nároky na nadační požitky přiznané podle ustanovení nadační listiny na podkladě domovského

práva zůstávají však nedotčeny; osobám, jimž na podkladě tohoto práva byly nadační

požitky přiznány na omezenou dobu, lze tyto požitky v odůvodněných sociálních případech

přiznati i po uplynutí stanovené doby, jsou-li u nich splněny ostatní podmínky podle

nadační listiny.

(4)

Ve všech ostatních případech se podmínka domovského práva, kterou podle některého

předpisu je vázáno určité oprávnění, nahrazuje podmínkou československého státního

občanství.

§ 3

Předpisy o přípravných odvodních pracích, o evidenci pro účely vojenské a o příslušnosti

úřadů a orgánů ve věcech vojenských zůstávají nedotčeny. Domovským právem podle těchto

předpisů se rozumí poslední domovské právo před účinností tohoto zákona.

§ 4

(1)

Vypovídací právo obcí podle obecních zřízení zaniká.

(2)

Rovněž zaniká právo vyhoštění a odstrčení do domovské obce podle hnaneckých předpisů.

§ 5

Zrušují se všechny předpisy, které tomuto zákonu odporují.

Zejména se zrušují

a)

čl. II a III zákona ze dne 5. března 1862, č. 18 ř. z., jímž se vyměřují základní

pravidla, podle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní;

b)

zákon ze dne 3. prosince 1863, č. 105 ř. z., jímž se pořádají záležitosti domovské;

c)

zákon ze dne 5. prosince 1896, č. 222 ř. z., jímž se mění některá ustanovení zákona

ze dne 3. prosince 1863, č. 105 ř. z., kterým byly uspořádány záležitosti domovské;

d)

§ 11 českého, § 11 moravského a § 10 slezského obecního zřízení;

e)

§§ 5 až 18 zák. čl. XXII/1886 (obecního zřízení);

f)

§ 17 zákona ze dne 4. května 1926, č. 87 Sb., o podomním obchodu, avšak jen, pokud

jde o přiznání úlev pro nastoupení a provozování podomního obchodu osobám, které měly

nebo mají v některé obci chudých krajů odvozeně nabyté domovské právo a v ní trvale

bydlí.

§ 6

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provedou jej ministři vnitra a sociální

péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.