Zákon 173/1948 Z. z. o čestném prohlášení ve správním řízení.

§ 1

(1)

V řízení před národními výbory a jinými úřady nebo orgány veřejné správy (dále jen

„úřady“) může býti podle okolností připuštěno na návrh strany její čestné prohlášení

k důkazu nebo osvědčení skutečností, které by jinak měly býti dokázány nebo osvědčeny

veřejnou nebo soukromou listinou.

(2)

Čestné prohlášení je nepřípustné v případech, kde na zjištění určité skutečnosti

je zvláštní zájem veřejný, zejména v řízení trestním, dále v případech, kde by v řízení,

v němž vystupuje více stran, byla tím porušena procesní rovnost stran, jakož i tehdy,

jde-li o provedení zápisu do veřejných knih na podkladě listiny uvedené v odstavci

1. Příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední úřad může vydati směrnicemi bližší pokyny

o tom, kdy čestné prohlášení není přípustné. Týkají-li se tyto směrnice řízení před

národními výbory, mohou býti vydány vždy jen se souhlasem ministerstva vnitra. Směrnice

se uveřejní v Úředním listě.

§ 2

(1)

Čestné prohlášení musí obsahovati ujištění strany na její čest, že obsah prohlášení

odpovídá skutečnosti a že si je vědoma trestních následků nepravdivého čestného prohlášení.

(2)

Čestné prohlášení činí strana buď ústně nebo písemně.

(3)

Ústní prohlášení lze učiniti buď u úřadu, který provádí řízení, nebo u místního národního

výboru místa bydliště nebo pobytu strany, v cizině u československého zastupitelského

úřadu. O ústním čestném prohlášení buď sepsán zápis. Sepsání tohoto zápisu je osvobozeno

od dávky za úřední úkony ve věcech správních, od obecního poplatku za úřední úkon,

po případě od poplatku za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky.

(4)

Pravost podpisu (znamení ruky) na písemném čestném prohlášení musí býti ověřena národním

výborem nebo soudem nebo veřejným notářem a v cizině československým zastupitelským

úřadem.

(5)

Strana musí být před sepsáním zápisu o čestném prohlášení nebo před ověřením podpisu

na čestném prohlášení poučena orgánem, který zápis sepisuje nebo podpis ověřuje, o

trestních následcích nepravdivých údajů v prohlášení. V zápisu nebo v ověřovací doložce

budiž potvrzeno, že se tak stalo.

§ 3

(1)

Úřad ocení průkaznost čestného prohlášení podle volné úvahy.

(2)

Rozhodnutí, jímž se připouští čestné prohlášení, může býti z úřední moci zrušeno,

a to i v řízení odvolacím, dokud není řízení skončeno. Proti tomu, jakož i proti rozhodnutí,

jímž se čestné prohlášení nepřipouští, není opravného prostředku.

§ 4

Kdo učiní v čestném prohlášení z nedbalosti nepravdivé údaje, bude potrestán - nejde-li

o čin přísněji trestný - soudem pro přestupek vězením do tří měsíců. Kdo však učiní

v čestném prohlášení nepravdivé údaje úmyslně, bude potrestán - nejde-li o čin přísněji

trestný - pro zločin žalářem od šesti měsíců do jednoho roku.

§ 5

Bylo-li proti straně zahájeno soudní řízení pro čin trestný podle

§ 4

, může úřad rozhodnutí nebo opatření vydanému na podkladě tohoto čestného prohlášení

strany odníti účinnost až do pravomocného skončení trestního řízení. Skončilo-li soudní

řízení pravomocným odsouzením strany, zruší úřad své rozhodnutí nebo opatření učiněné

na podkladě čestného prohlášení, které obsahovalo nepravdivé údaje.

§ 6

Tento zákon nabývá účinnosti 15. dne po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě

se zúčastněnými členy vlády.