Vládní nařízení 173/1947 Z. z. o změně vládního nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 260 Sb., kterým se provádí zákon ze dne 15. října 1925, č. 225 Sb., o poplatcích za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky.

Čl. 1.

Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 260 Sb., kterým se provádí zákon ze dne

15. října 1925, č. 225 Sb., o poplatcích za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé

republiky, se mění a doplňuje takto

1.

Ustanovení § 3 zní

㤠3.

Přepočítávání československých korun na místní měnu.

Poplatky stanovené v československých korunách se přepočítávají na místní měnu podle

pevných kursů. Tyto kursy upravuje ministr zahraničních věcí zpravidla na dobu kalendářního

roku a vyhlašuje v Úředním listě republiky Československé.“.

2.

Ustanovení § 7, odst. 2 zní

„(2)

Je-li u úřadu provádějícího poplatný úřední úkon přítomna strana, na jejíž podnět

nebo v jejíž prospěch se úkon provádí, anebo její zmocněnec, vyměří se poplatek ústně;

stranám zdržujícím se v Československé republice se vyměří písemně buď platebním rozkazem

nebo výměrem (dopisem), jiným stranám výměrem (dopisem).“.

3.

Ustanovení § 7, odst. 3 se zrušuje.

4.

V § 8 se vkládají za dosavadní odstavec (4) nové dva odstavce tohoto znění

„(5)

Zapravení poplatku nebo jeho prominutí se osvědčuje buď zvláštními známkami, které

ministerstvo zahraničních věcí může k tomu účelu vydati po dohodě s ministerstvem

financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, nebo potvrzením.

(6)

Známky osvědčující zapravení konsulárního poplatku nebo jeho prominutí (konsulární

známky) se nalepí na listinu (úřední vyhotovení, osvědčení a pod.) vydanou straně

a znehodnotí se úředním razítkem. Nevydá-li se straně listina, nalepí se známka na

úřední spis nebo záznam.“.

Čl. 2.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr zahraničních věcí

v dohodě se zúčastněnými ministry.