Dekret presidenta republiky 16/1945 Z. z. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech

Čl. I.

§ 1

Účinnost dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání

nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech,

ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen retribuční dekret), se obnovuje,

při čemž se ustanovení hlavy II. retribučního dekretu mění a doplňují takto

a)

Konati hlavní přelíčení o činech trestných podle retribučního dekretu a rozhodovati

o návrzích na obnovu řízení o takových činech přísluší výlučně mimořádnému lidovému

soudu.

b)

Mimořádný lidový soud soudí ve tříčlenných senátech, složených z předsedy, jímž je

soudce z povolání, a ze dvou soudců z lidu; skončilo-li však předchozí řízení (čl.

I., § 2) rozsudkem, soudí mimořádný lidový soud v senátech pětičlenných, složených

z předsedy, jímž je soudce z povolání, a ze čtyř soudců z lidu. K usnesením, pro něž

se podle § 29 retribučního dekretu vyžaduje při pětičlenných senátech alespoň 4 hlasů,

jest při tříčlenných senátech třeba jednomyslnosti.

c)

Přednosty mimořádných lidových soudů, jejich náměstky a soudce z povolání ustanovuje

ministr spravedlnosti ze soudců v činné službě. Soudce z lidu jmenuje ministr spravedlnosti

ze seznamů sestavených okresními národními výbory.

d)

Veřejné žalobce mimořádných lidových soudů jmenuje ministr spravedlnosti ze státních

zástupců, ze soudců v činné službě nebo z osob zapsaných v seznamu obhájců.

e)

O delegaci platí obdobně ustanovení § 62 tr. ř.; rozhodnutí zemského soudu o delegaci

je konečné.

§ 2

Řízení pro činy trestné podle retribučního dekretu, pravomocně skončené před nabytím

účinnosti tohoto zákona, lze na návrh veřejného žalobce zahájit nebo v něm pokračovat

i bez podmínek a formálností obnovy.