NAŘÍZENÍ VLÁDY 163/1991 Z. z. kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany

§ 1

Národní park Šumava

(1)

K zajištění ochrany přírody a krajiny na Šumavě v souladu se současnými poznatky

ekologických i společenských vědních oborů se zřizuje Národní park Šumava (dále jen

„národní park“). Územní vymezení národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto

nařízení; grafické znázornění území parku je obsaženo v příloze č. 2 tohoto nařízení.

(2)

Území národního parku vyznačí orgány geodézie a kartografie v evidenci nemovitostí.

Základní mapa, v níž je zakresleno území národního parku v měřítku 1 : 25 000, se

uloží na ministerstvu životního prostředí České republiky, mapy z ní odvozené se dále

uloží u Českého ústavu ochrany přírody, na okresních a obecních úřadech, v jejichž

obvodu se území národního parku rozkládá a na Správě národního parku Šumava, jakož

i na územních orgánech geodézie a kartografie.

§ 2

Poslání národního parku

(1)

Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména

ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících

živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování

vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci

nezhoršující přírodní prostředí.

(2)

Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení

přírodních poměrů podle odstavce 1.

§ 3

Správa a rada národního parku

(1)

Odbornou organizací pro ochranu přírody, zabezpečení strážní, kontrolní a informační

služby, provádění sanačních, údržbářských a jiných nezbytných prací a kulturněvýchovnou

činnost je na území národního parku Správa národního parku Šumava se sídlem ve Vimperku

(dále jen „Správa“). Správu zřizuje a řídí ministerstvo životního prostředí České

republiky (dále jen „ministerstvo“), které schvaluje její statut a jmenuje jejího

ředitele. Správa musí být přizvána ke každému řízení a jednání, které se týká zájmů

ochrany přírody i rozvoje národního parku.

(2)

K posouzení všech důležitých dokumentů řízení a ochrany národního parku a k přípravě

závažných rozhodnutí, zejména k přijetí plánu péče o národní park, územních plánů

a lesních hospodářských plánů se zřizuje Rada národního parku Šumava (dále jen „Rada“),

která je iniciativním a konzultačním orgánem Správy. Členy Rady jsou zástupci obcí,

dotčených okresních úřadů, nejvýznamnějších hospodářských podniků a podnikatelů na

území národního parku a vědečtí a odborní pracovníci. Členy Rady jmenuje a odvolává

a jednání Rady svolává ředitel Správy.

§ 4

Členění národního parku do zón ochrany přírody

(1)

Metody a způsoby ochrany národního parku jsou diferencovány podle rozdělení národního

parku do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.

(2)

Do 1. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami

v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou

obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů

a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu.

(3)

Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami,

člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě

blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy,

co nejširší druhová rozmanitost a postupné přiblížení lesních ekosystémů přirozeným

společenstvům. Tato zóna se také využívá k turistice a rekreaci, která není v rozporu

s posláním národního parku.

(4)

Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a

střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro

trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu

s posláním národního parku.

(5)

Vymezení jednotlivých zón stanoví ministerstvo po projednání s dotčenými orgány státní

správy a v dohodě s federálním ministerstvem obrany a ministerstvem zemědělství České

republiky a zaznamená je v mapách v měřítku 1 : 25 000 a menším uložených na ministerstvu,

ministerstvu zemědělství České republiky, dotčených okresních a obecních úřadech a

na Správě.

§ 5

Základní povinnosti při ochraně národního parku

(1)

Na celém území národního parku je zakázáno

a)

ukládat odpady, které mají původ mimo území národního parku,

b)

tábořit mimo vyhrazená místa,

c)

parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo vyhrazená místa kromě parkování

vozidel orgánů a organizací státní ochrany přírody, lesního hospodářství a zemědělství,

obrany státu a ochrany státních hranic, požární ochrany a zdravotní služby,

d)

organizovat hromadné sportovní a rekreační akce,

e)

provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích,

f)

sbírat či odchytávat volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny kromě lesních

plodů, není-li stanoveno jinak,

g)

zavádět geograficky nepůvodní druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů,

h)

zavádět intenzivní chovy zvěře, např. obory, farmové chovy, bažantnice a používat

otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

i)

měnit stávající vodní režim pozemků kromě případů uvedených v odstavci 2 písm. c),

j)

stavět dálnice,

k)

provádět chemický posyp cest,

l)

těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby v národním

parku.

(2)

Jen se souhlasem orgánu státní ochrany přírody lze na území národního parku

a)

vypouštět uměle odchované jedince živočišných druhů nebo znovu zavádět původní rostlinné

a živočišné druhy,

b)

zřizovat, měnit či rušit vodohospodářská díla,

1

)

provádět úpravu a údržbu vodních toků a jiných vodních ploch,

c)

budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků,

d)

provádět změny ve využití území včetně změn současné skladby a ploch kultur pozemků,

e)

provádět stavbu silnic, místních komunikací, lesních cest a svážnic,

f)

provádět geologické průzkumy a geologické práce,

g)

ukládat odpady, které mají původ na území národního parku,

h)

těžit stavební kámen a písek pro stavby v národním parku,

i)

provádět vápnění pozemků ležících vně zastavěných částí obcí,

j)

pořádat vyhlídkové lety vzdušnými dopravními prostředky,

k)

zřizovat nové pohraniční přechody,

l)

zřizovat lyžařské vleky a vytyčovat zimní běžecké tratě,

m)

vyznačovat turistické a cyklistické cesty a místa pro parkování,

n)

sbírat léčivé rostliny kromě zvláště chráněných,

2

)

o)

schvalovat lesní hospodářské plány a plány mysliveckého hospodaření.

3

)

(3)

Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území národního parku se postupuje

podle zvláštního předpisu.

4

)

Povolení ke kácení lze vydat jen po projednání se Správou.

§ 6

Omezení vstupu do 1. zóny

(1)

V 1. zóně národního parku se lze pohybovat pouze po vyznačených cestách. Vstupovat

mimo vyznačené cesty lze pouze na základě povolení Správy, která je může vydat pro

plnění pracovních a služebních povinností nebo z jiných důležitých důvodů.

(2)

Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo vstupu vlastníků nebo uživatelů dotčených

pozemků, pracovníků orgánů státní správy při plnění jejich povinností a právo vstupu

podle předpisů o obraně státu a ochraně státních hranic.

§ 7

Plán péče o národní park

(1)

V souladu s posláním národního parku (§ 2) a členěním jeho území do zón ochrany přírody

(§ 4) vypracuje Správa plán péče o národní park (dále jen „plán“) zpravidla na období

deseti let. Obsahem plánu je zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro

ochranu rostlin a živočichů, péče o les a půdu i vzhled krajiny a sídel, zajištění

vědeckovýzkumného a kulturněvýchovného využití národního parku, usměrňování a rozvoj

turistiky a rekreace, zabezpečení strážní a informační služby, řešení dopravy a výstavby

na území národního parku.

(2)

Plán slouží jako podklad pro vlastní činnost Správy, pro územní plánování, zpracování

lesních hospodářských plánů, kategorizaci a využívání zemědělské půdy i výkon státní

správy na území národního parku. Může se členit do podrobnějších záměrů i na kratší

časové úseky pro dílčí části (okrsky) národního parku. Plán schvaluje ministerstvo

po projednání s dotčenými obcemi a okresními úřady, ústředními orgány státní správy.

Lhůta pro vyjádření k plánu je 30 dnů od jeho předložení.

§ 8

Řízení územní a stavební činnosti

(1)

Územní rozvoj v národním parku je možný jen na základě plánu péče o národní park

(§ 7) a schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního

celku Šumava, který vymezuje ve směrnici pro uspořádání území cíle ochrany přírody.

(2)

Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické

řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební

tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny.

(3)

V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě těch, které slouží

účelům ochrany přírody.

(4)

Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě zařízení, která

slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a

ochraně státních hranic, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního

parku.

(5)

Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v případě respektování ekologických

a estetických hledisek.

§ 9

Péče o les

(1)

Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené

skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.

(2)

Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního určení,

5

)

pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích

národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného

v souladu s posláním národního parku (§ 2).

(3)

V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se uplatňují jen pěstební a těžební

zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, které zajišťují udržení nebo obnovu

samořídících schopností lesního ekosystému, při omezeném využití technických prostředků.

Je zakázáno používat pesticidy, průmyslová hnojiva a skladovat chemické přípravky

jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod, kdy je nutno

učinit potřebná opatření,

6

)

a to po předchozím souhlasu orgánu státní ochrany přírody.

(4)

V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského

plánu; v zájmu ochrany genofondu se podle potřeby může prodloužit doba obmýtí a délka

obnovní doby. Při obnově porostů je nutno zajistit a využívat především přirozenou

skladbu dřevin a přirozenou obnovu lesa. Připouští se použití běžné těžební technologie

s vyloučením těžkých těžebních strojů.

§ 10

Zemědělství

(1)

Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní

chov dobytka. Není dovoleno používat těžké zemědělské stroje zhoršující fyzikální

vlastnosti půdy.

(2)

Při zemědělském hospodaření v 1. a 2. zóně národního parku je zakázáno

– hnojit průmyslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

– používat pesticidy,

– provádět rychloobnovu drnu a změnu kultury zemědělského pozemku na ornou půdu,

– provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je

ekologická únosnost dané lokality.

(3)

Při zemědělském hospodaření ve 3. zóně národního parku je zakázáno

– hnojením překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména draslíku, dusíku

a fosforu,

– používat pesticidy jako náhradu za vhodnější ekologické postupy kromě případů hrozícího

nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců.

§ 11

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1)

Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice národního parku, se

hledí jakoby celé ležely v národním parku.

(2)

Správa národního parku plní úkoly odborné organizace ochrany přírody také pro území

chráněné krajinné oblasti Šumava.

(3)

Tímto nařízením není dotčen výkon státní správy dle zákona č. 169/1949 Sb. na území

vojenského újezdu Dobrá Voda.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.