VYHLÁŠKA 161/1975 Z. z. kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací provozovaného Českou státní pojišťovnou

§ 1

(1)

Zákonné pojištění socialistických zemědělských organizací provozované Českou státní

pojišťovnou (dále jen "zákonné pojištění") slouží k úhradě škod vznikajících nahodilými

událostmi na majetku těchto organizací a k posílení jejich zainteresovanosti na ochraně

a řádném využívání pojištěného majetku.

(2)

V rozsahu dále stanoveném jsou u České státní pojišťovny (dále jen "pojišťovna")

pojištěny státní statky, školní statky (školní zemědělské podniky a školní rybářství),

jednotná zemědělská družstva a ostatní družstevní a státní hospodářské organizace,

jejichž hlavním předmětem hospodářské činnosti je rostlinná výroba, šlechtitelství,

chov hospodářských zvířat

1

)

a plemenářství (dále jen "zemědělské organizace"), které mají sídlo na území České

socialistické republiky.

§ 2

Zákonné pojištění zahrnuje živelní pojištění (

§ 3

), pojištění hospodářských zvířat (

§ 4

) a pojištění úrody ovoce (

§ 5

).

§ 3

Živelní pojištění

(1)

Živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení

1.

budov, silážních a senážních věží, hydroglobusů a vodárenských věží, ohradních zdí

a plotů, jakož i objektů takovýchto nedokončených staveb, nese-li u nich zemědělská

organizace nebezpečí poškození nebo zničení ze svého (dále jen "stavby"),

2.

obilnin, luskovin, olejnin, přadných rostlin, okopanin, léčivých a kořeninových rostlin,

chmele, tabáku, zeleniny, vinné révy a pícnin (dále jen "plodiny"),

3.

zásob z vlastní výroby zemědělské organizace,

4.

strojů, jiných zařízení a ostatního mrtvého inventáře, zásob, které zemědělská organizace

nevyrobila, jakož i peněz (dále jen "movité věci"),

5.

hospodářských a jiných zvířat

a)

požárem,

b)

výbuchem,

c)

bleskem,

d)

vichřicí,

e)

povodní nebo záplavou,

f)

krupobitím,

g)

sesouvání půdy, zřícením skal nebo zemin (pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým

nebo stavebním provozem),

h)

sesouváním nebo zřícením lavin,

i)

pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci.

(2)

Živelní pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení věcí uvedených v odstavci

1, došlo-li k jejich poškození nebo zničení v přímé souvislosti s událostmi tam uvedenými.

(3)

Živelní pojištění se rovněž vztahuje na poškození nebo zničení

a)

staveb tíhou sněhu nebo námrazy,

b)

přadných rostlin, brambor, tabáku, narašené vinné révy a jejího matečného materiálu,

zeleniny (s výjimkou zeleniny přezimované) a semenic krmného zelí, krmné kapusty,

krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve mrazem v době od 21. března do 20. června,

c)

ozimých obilnin a ozimých směsek, ozimé řepky a podsevů víceletých pícnin vyzimováním

způsobeným vymrznutím, nadměrným mokrem nebo suchem, prudkými rozdíly teplot, vyhladověním

anebo chorobami a rostlinnými i živočišnými škůdci v době od 1. října do 30. dubna

následujícího roku (dále jen "vyzimování"),

d)

tabáku peronosporou.

§ 4

Pojištění hospodářských zvířat

(1)

Pojištění hospodářských zvířat chovaných zemědělskou organizací se vztahuje na jejich

uhynutí, na utracení nařízené veterinářem podle předpisů o veterinární péči

2

)

(dále jen "veterinář") nebo příslušným orgánem národního výboru a na nutnou porážku,

k nimž došlo z důvodu

a)

velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy

3

) (dále jen "nákaza"), ať proto, že hospodářské zvíře bylo nákazou nemocné nebo z

nákazy podezřelé;

b)

jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu v době od zjištění

takového onemocnění do konce lhůty, kterou ozdravovací plán stanovil na jeho zdolání,

nejpozději však do 18 měsíců v chovu, ve kterém se toto onemocnění nevyskytlo nebo

bylo utlumeno natolik, že za posledních 12 měsíců nezpůsobilo uhynutí, utracení nebo

nutnou porážku hospodářského zvířete, a jde-li o chov prasat a drůbeže, ve kterém

bylo onemocnění infekčního nebo parazitárního původu prohlášeno za zdolané

4

)

;

c)

hromadné otravy jedem nebo hromadného onemocnění způsobeného jinou látkou škodlivou

zdraví,

5

)

pokud nebyly způsobeny krmivem, jehož zdravotní závadnost byla smyslově zjistitelná

již při prvním podání, nebo vědomým podáním krmiva určeného pro jiný druh nebo kategorii

zvířat;

d)

prudkého nadmutí funkčně vyvinutého bachoru, jímž byl hromadně postižen skot, ovce

a kozy, byla-li jeho příčinou nadměrná bakteriální a enzymatická činnost;

e)

poškození způsobeného

1.

při nařízené imunizaci proti nákazám, při úkonech pro diagnostické účely, při odčervování,

při kastraci a inseminaci, prováděných na zdravých hospodářských zvířatech odborně

způsobilými veterinárními pracovníky nebo odbornými pracovníky plemenářských organizací,

a za stejných podmínek i při tlumení poruch reprodukce hospodářských zvířat,

2.

v přímé souvislosti se závěrečnou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací,

3.

zasažením hospodářského zvířete elektrickým proudem nebo přerušením jeho dodávky,

které zemědělská organizace nezavinila.

(2)

Toto pojištění se dále vztahuje

a)

na poražení nebo na utracení hospodářského zvířete podezřelého z nákazy nebo z nakažení

nákazou, jakož i na poražení nebo na utracení zdravého hospodářského zvířete, pokud

bylo nařízeno orgánem uvedeným v odstavci 1 proto, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy;

b)

na poražení skotu, prasat, ovcí a koz, provedené do 12 měsíců od onemocnění nákazou

v důsledku trvalé ztráty plodnosti nebo užitkovosti způsobené tímto onemocněním;

c)

na nutnou porážku dojnice z důvodu akutního nakažlivého zánětu mléčné žlázy, ověřeného

laboratorním vyšetřením nebo veterinárním vyšetřením provedeným na jatkách.

(3)

Pojištění hospodářských zvířat se vztahuje i na takové jejich postižení, k němuž

došlo tím, že

a)

hospodářské zvíře zmetalo po uplynutí jedné třetiny doby březosti z důvodu uvedeného

v odstavci 1 písm. a);

b)

plemenné hospodářské zvíře následkem onemocnění nákazou, pro podezření z nákazy nebo

pro nařízenou uzávěru při tlumení nákazy trvale ztratilo schopnost plodit potomstvo

způsobilé další produkce plemenných zvířat nebo bylo z plemenitby vyřazeno.

§ 5

Pojištění úrody ovoce

(1)

Pojištění úrody ovoce se vztahuje na snížení plánovaného výtěžku sklizně jablek,

hrušek, švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní, angreštu, rybízu, jahod,

malin, mandlí a ořechů (dále jen "ovoce"), pěstovaných zemědělskými organizacemi,

u nichž výtěžek sklizně uvedený ve výrobně finančním plánu na příslušný rok dosahuje

alespoň 1 000 000 Kčs, a zemědělskými organizacemi, které příslušná zemědělská správa

při schvalování uvedeného plánu určí pro ovocnářskou specializaci, a to za předpokladu,

že ke snížení plánovaného výtěžku sklizně došlo následkem zničení, snížení množství

nebo zhoršení jakosti úrody jakoukoli událostí, která ji postihla v době od 1. ledna

do ukončení sklizně příslušného roku, s výjimkou snížení výtěžku sklizně, k němuž

došlo

a)

nesprávným obděláváním, ošetřováním či sklizní,

b)

činností jiné organizace, která za škody touto činností způsobené odpovídá zemědělské

organizaci podle zvláštních předpisů.

(2)

Plánovaným výtěžkem podle odstavce 1 se rozumí hodnota plánovaného množství sklizně

jednotlivých druhů ovoce, vyjádřená v ceně odpovídající realizační ceně zapracované

do výrobně finančního plánu zemědělské organizace pro příslušný rok, a pokud daný

druh ovoce neplánovala, ve stálé zúčtovací ceně.

§ 6

Podklady pro stanovení pojistného

(1)

Podkladem pro stanovení pojistného je

a)

u staveb jejich pořizovací cena, a jde-li o stavby nedokončené, náklady vynaložené

na stavby pořizované ve vlastní režii, v částkách uvedených v analytické evidenci

k účtu nedokončených výrobků s připočtením poloviny jejich rozpočtové hodnoty připadající

na kalendářní rok;

b)

u plodin hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů plodin vyjádřená

v ceně, kterou v rozmezí nákupních cen

6

)

určí zemědělská organizace s přihlédnutím ke svým výrobním podmínkám u jednotlivých

druhů plodin pro příslušný rok a k realizační ceně, kterou u nich docílila v předešlém

roce, a jestliže příslušný druh plodiny v předešlém roce nepěstovala, s přihlédnutím

k realizační ceně docílené jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami;

není-li pro některý druh plodin nákupní cena vyhlášena, použije se místo ní stálá

zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo

zemědělství a výživy České socialistické republiky;

c)

u zásob z vlastní výroby jejich hodnota vyjádřená ve stálých zúčtovacích cenách;

d)

u movitých věcí jejich pořizovací cena;

e)

u hospodářských zvířat hodnota hrubé živočišné produkce plánované na příslušný rok,

a jde-li o plemeníky chované k odběru semene, s připočtením souhrnu jejich hodnot

podle zařazení v plemenné knize k 1. lednu příslušného roku;

f)

u ovoce plánovaný výtěžek (

§ 5 odst. 2

).

(2)

Plánované množství sklizně jednotlivých druhů plodin [odstavec 1 písm. b)], plánované

množství sklizně jednotlivých druhů ovoce [odstavec 1 písm. f)], plánovaná hodnota

hrubé živočišné produkce [odstavec 1 písm. e)] a rozpočtová hodnota nedokončených

staveb [odstavec 1 písm. a)] se zjišťují z výrobně finančního plánu zemědělské organizace

na příslušný rok. Pořizovací cena staveb, částka nákladů vynaložených na nedokončené

stavby pořizované ve vlastní režii, uvedená v analytické evidenci k účtu nedokončených

výrobků [odstavec 1 písm. a)], množství zásob z vlastní výroby zemědělské organizace

[odstavec 1 písm. c)] a pořizovací cena movitých věcí [odstavec 1 písm. d)] se zjišťují

z účetnictví zemědělské organizace podle stavu k 1. lednu roku, na který se stanoví

pojistné.

(3)

Je-li zemědělská organizace zřízena v průběhu roku, zjišťují se podklady pro stanovení

pojistného ke dni vzniku organizace.

(4)

Změní-li zemědělská organizace po zjištění údajů podle předchozích odstavců plánovanou

výměru víceletých pícnin pěstovaných na semeno, je povinna tuto změnu bez zbytečného

odkladu, nejpozději do 8 dnů, písemně ohlásit pojišťovně za účelem úpravy pojistného.

§ 7

Sazby pojistného

Pojistné na kalendářní rok činí z každých 100 Kčs ceny nebo hodnoty zjištěné podle

§ 6

a) za stavby [§ 6 odst. 1 písm. a)]

Kčs

- obytné a školní

0,06

- senážní a silážní věže, hydroglobusy a vodárenské věže

0,10

- nedokončené a ostatní

0,12

b) za plodiny [§ 6 odst. 1 písm. b)]

- obilniny

3,-

- luskoviny

3,40

- olejniny a přadné rostliny

3,80

- okopaniny kromě raných brambor a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve,

krmné mrkve a krmné mrkve a krmné tykve

2,10

- léčivé a kořeninové rostliny

3,30

- chmel

8,-

- tabák

15,-

- zelenina, rané brambory a semenice krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné

mrkve a krmné tykve

4,30

- vinná réva

12,-

- pícniny na orné půdě a pícniny na semeno

3,-

- ostatní pícniny

1,-

c) za zásoby a movité věci [§ 6 odst. 1 písm. c) ad)]

0,18

d) za hospodářská zvířata [§ 6 odst. 1 písm. e)]

- skot, jednokopytníci, ovce, kozy, kožešinová zvířata, králíci, včely a ryby

1,60

- prasata

1,90

- hrabavá a vodní drůbež

1,80

e) za ovoce [§ 6 odst. 1 písm. f)]

- meruňky

20,-

- mandle a ořechy

16,-

- broskve, třešně, višně, jablka, hrušky, švestky a ryngle

12,-

- angrešt, rybíz, jahody a maliny

10,-

§ 8

Výpočet a placení pojistného

(1)

Pojistné vypočte pojišťovna vždy na kalendářní rok. U zemědělské organizace, která

byla zřízena během roku, se pojistné vypočte na dobu od jejího vzniku do konce kalendářního

roku.

(2)

Pojistné je splatné ve třech splátkách, a to 20 % do 31. května, dalších 30 % do

31. srpna a zbývajících 50 % do 30. listopadu příslušného roku.

(3)

Je-li zemědělská organizace v prodlení s placením pojistného, je povinna zaplatit

pojišťovně poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení,

počínajíc desátým dnem po splatnosti pojistného; poplatek menší než 100 Kčs se neplatí.

§ 9

(1)

Postihne-li majetek zemědělské organizace událost uvedená v

§ 3 až 5

(dále jen "pojistná událost"), vznikne zemědělské organizaci právo na plnění pojišťovny

ve výši určené podle oddílu 2 této části, a to za podmínek stanovených dále pro jednotlivé

druhy zákonného pojištění.

(2)

Podmínkou vzniku práva na plnění z důvodu poškození nebo zničení plodiny v živelním

pojištění je, že zemědělská organizace

a)

oznámila pojišťovně pojistnou událost nejpozději 3 dny před zaorávkou plodiny zničené

nebo poškozené do té míry, že je nutno zcela nebo zčásti ji zaorat, a že provedla

nový osev nebo sadbu, byla-li takto pojistnou událostí postižena plodina v době, kdy

to agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly;

b)

oznámila pojišťovně pojistnou událost, které se netýká ustanovení pod písm. a), nejpozději

před ukončením sklizně, a jde-li o vyzimování, do konce května příslušného roku.

(3)

Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění hospodářských zvířat je, že zemědělská

organizace

a)

předložila pojišťovně potvrzení veterinárního asanačního ústavu nebo veterinářem

vystavené osvědčení o převzetí, popřípadě o neškodném odstranění těla zvířete, které

v důsledku pojistné události uhynulo nebo bylo utraceno;

b)

vyžádala odborné ošetření hospodářského zvířete, jehož se plnění týká, mělo-li být

podle veterinárních předpisů takto ošetřeno;

c)

předložila pojišťovně o příčině pojistné události osvědčení vystavené veterinářem

na podkladě výsledků dostupných vyšetřovacích metod nebo epizootologických šetření,

pokud pojistná událost nenastala následkem zasažení hospodářského zvířete elektrickým

proudem.

(4)

Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění úrody ovoce je, že zemědělská organizace

a)

předložila pojišťovně potvrzení příslušné zemědělské správy, že na pozemcích, kde

ovoce pěstuje, provedla opatření uložená jí předpisy o ochraně rostlinné výroby nebo

příslušným orgánem na jejich základě a že sklizeň ovoce dokončila v souladu s agrotechnickými

zásadami;

b)

ohlásila pojišťovně podle ustanovení o povinnosti oznámit pojistnou událost (

§ 33 odst. 1

) okolnosti, které nastaly v době od 1. ledna do ukončení sklizně ovoce, pokud by

mohly mít vliv na snížení plánovaného výtěžku.

§ 10

Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena stavba, je pojišťovna povinna vyplatit

částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřízení této stavby, sníženou

podle stupně jejího opotřebení nebo jiného znehodnocení z doby před pojistnou událostí.

Od takto určené částky odečte pojišťovna cenu zbytků poškozených nebo zničených částí

stavby.

§ 11

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se staveb, na které vzniklo

zemědělské organizaci právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku 1 000

Kčs.

§ 12

(1)

Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena plodina v době od vysetí osiva

nebo vysázení sadby do ukončení sklizně, postupuje pojišťovna při určování výše plnění

podle těchto zásad

a)

za součinnosti zemědělské organizace zjistí podle stavu kultury před pojistnou událostí

v procentech rozsah poškození plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném;

b)

vypočte výnos z tohoto pozemku podle jeho hektarové výměry a hektarového výnosu plánovaného

zemědělskou organizací pro příslušný druh plodiny; neplánovala-li zemědělská organizace

výnos tohoto druhu plodiny, provede se výpočet podle hektarového výnosu plánovaného

jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami;

c)

z vypočteného výnosu stanoví úbytek množství plodiny stejným procentem, jakým byl

určen rozsah jejího poškození;

d)

zjištěný úbytek množství vyjádří v ceně, ze které se podle

§ 6 odst. 1 písm. b)

vycházelo při stanovení pojistného za příslušný druh plodiny. Jestliže postižená

plodina nebyla uvedena v plánu, použije se pro výpočet plnění stálá zúčtovací cena,

a není-li vyhlášena, částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství

a výživy České socialistické republiky.

(2)

Částku zjištěnou podle odstavce 1 vyplatí pojišťovna po odečtení obvyklých nákladů

na ošetřování, sklízení a další zpracování postižené plodiny, které již nebylo nutno

vynaložit.

(3)

Jestliže byla za zničenou plodinu vypěstována plodina náhradní, jejíž výtěžek po

odečtení nákladu na její vypěstování, sklizeň a další zpracování je nižší než by pojišťovna

byla povinna plnit za původní zničenou plodinu podle odstavců 1 a 2, je povinna plnit

jen ve výši odpovídající tomuto rozdílu. Pro výpočet výtěžku náhradní plodiny se použije

stejná cena, jaká by byla použita při výpočtu plnění podle odstavce 1 písm. d). Pokud

agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly jako náhradní plodinu pěstovat

plodinu rovnocennou, vypočte se plnění podle výtěžku rovnocenné plodiny.

(4)

Byly-li zničeny keře vinné révy nebo babky chmele, je pojišťovna povinna vedle plnění

podle předchozích odstavců uhradit též náklady potřebné k jejich novému vysázení.

(5)

Byla-li plodina poškozena nebo zničena při dopravě z pozemku, na kterém byla vypěstována,

určí se plnění pojišťovny podle

§ 17

a 18.

(6)

Neohlásí-li zemědělská organizace zvýšení výměry víceletých pícnin pěstovaných na

semeno oproti výměře, podle které bylo určeno pojistné, poskytne pojišťovna plnění

v poměru, v jakém je původně stanovené pojistné k pojistnému, které by jí náleželo

při splnění ohlašovací povinnosti zemědělskou organizací.

§ 13

Podle

§ 12

je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozsah poškození na hlavní nebo vedlejší části

plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejným druhem plodiny dosáhne alespoň

10 % a u plodiny zcela zničené požárem, povodní nebo záplavou alespoň 5 % ucelené

části pozemku.

§ 14

(1)

Jestliže se v důsledku události uvedené v

§ 3 odst. 1

a

odst. 3 písm. b)

a

d)

nebo v přímé souvislosti s ní zhoršila jakost raných brambor, zeleniny, tabáku, chmele

nebo přadných rostlin a docílená realizační cena je proto nižší než cena, ze které

se ve smyslu

§ 6 odst. 1 písm. b)

vycházelo při stanovení pojistného za uvedené plodiny, je pojišťovna povinna vyplatit

tento rozdíl, pokud za zhoršení jakosti neposkytla plnění již podle

§ 12

.

(2)

Podle stejných zásad je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozdíl uvedený v odstavci

1 vznikl proto, že se následkem události tam uvedené zpozdila sklizeň raných brambor

a zeleniny.

§ 15

(1)

Byla-li vyzimováním poškozena nebo zničena plodina uvedená v

§ 3 odst. 3 písm. c)

, je pojišťovna povinna uhradit náklady na osivo použité k osevu postižené plodiny

a nutné náklady na práce spojené s novým osetím nebo dosetím.

(2)

Podle odstavce 1 je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozsah poškození způsobeného

vyzimováním na pozemku souvisle osetém stejným druhem plodiny dosáhl u ozimých obilnin,

ozimých směsek a ozimé řepky alespoň 10 % a zemědělská organizace provedla nové osetí

nebo dosetí poškozené nebo zničené plodiny, a u podsevů víceletých pícnin takového

stupně, že porost na tomto pozemku nebo jeho části byl zaorán.

§ 16

Ustanovení

§ 12

o určování výše plnění neplatí, byla-li zničena sadba zeleniny, tabáku nebo jiné

plodiny a k pojistné události došlo před přesázením sazby na definitivní místo; pojišťovna

je v takovém případě povinna plnit do výše nákladů, které byly před pojistnou událostí

vynaloženy na vypěstování sadby, nejvýše však částku odpovídající ceně, za kterou

lze nakoupit novou sadbu.

§ 17

(1)

Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena zásoba plodin z vlastní sklizně

zemědělské organizace, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající ceně takového

množství, o něž se zásoba snížila.

(2)

Cenou podle odstavce 1 se rozumí cena, ze které se vycházelo při stanovení pojistného

za příslušnou plodinu, a nebyla-li plodina v roce poškození nebo zničení plánována,

stálá zúčtovací cena.

(3)

Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena zásoba jiných věcí než plodin z

vlastní sklizně, které však zemědělská organizace sama vyrobila, uhradí pojišťovna

náklady na opravu poškozených věcí, popřípadě na pořízení věcí nových, nejvýše však

částku ve výši nákladů, které bylo nutno na výrobu těchto věcí vynaložit. Jestliže

by náklady na výrobu převýšily cenu, za kterou by zemědělská organizace tyto věci

prodala, vyplatí pojišťovna jen tuto cenu.

(4)

Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků a od částky

určené podle odstavce 1 též částku, o kterou se snížily náklady na ošetřování a další

zpracování, jež by jinak bylo nutno ještě vynaložit.

(5)

Podle odstavců 1 až 4 je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li věc z vlastní

výroby zemědělské organizace ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou

událostí.

§ 18

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se zásob z vlastní výroby

zemědělské organizace, na které jí vzniklo právo z téže pojistné události, nepřesáhne

celkem částku 1 000 Kčs.

§ 19

(1)

Byla-li pojistnou událostí poškozena movitá věc, je pojišťovna povinna vyplatit částku

potřebnou na její opravu až do výše odpovídající ceně, kterou věc měla bezprostředně

před pojistnou událostí.

(2)

Byla-li věc poškozena tak, že ji nelze opravou uvést do předešlého stavu, nebo byla-li

zničena, je pojišťovna povinna vyplatit částku ve výši ceny, kterou věc měla bezprostředně

před pojistnou událostí.

(3)

Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se určí tak, že se od

pořizovací ceny nové věci téhož druhu a téže jakosti nebo věci s ní srovnatelné odečte

částka vyjadřující opotřebení, popřípadě jiné znehodnocení pojištěné věci z doby před

pojistnou událostí.

(4)

Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků věci.

(5)

Podle předchozích odstavců je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li movitá

věc ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.

§ 20

(1)

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se movitých věcí, na které

zemědělské organizaci vzniklo právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku

1 000 Kčs.

(2)

Týká-li se pojistná událost peněz, je pojišťovna povinna plnit, pokud je měla zemědělská

organizace u sebe v souladu s předpisy o pokladních operacích, a to

a)

bez omezení, byly-li uloženy v ohnivzdorné pokladně,

b)

nejvýše do 10 000 Kčs v ostatních případech.

§ 21

(1)

Bylo-li pojistnou událostí postiženo hospodářské nebo jiné zvíře, je pojišťovna povinna

vyplatit částku určenou podle kvality, u užitkového nebo jatečného hospodářského zvířete

i podle hmotnosti zvířete ke dni, kdy bylo z důvodu, který vedl k pojistné události,

prvně vyšetřeno veterinářem, a odpovídající realizační ceně, které se k tomuto dni

v průměru v České socialistické republice dociluje při prodeji plemenného, chovného,

užitkového, jatečného nebo jiného zvířete. Plnění nesmí přesáhnout stanovené ceny

jednotlivých druhů zvířat, jimiž se rozumějí základní nákupní ceny bez dalších příplatků.

(2)

Plnění pojišťovny se snižuje o výtěžek docílený prodejem zvířete postiženého pojistnou

událostí nebo prodejem jeho zužitkovatelných částí, popřípadě o částku, na kterou

zemědělské organizaci vzniklo právo z odpovědnosti jiného za vady zvířete.

(3)

Jestliže hospodářské zvíře určené k plemenitbě v důsledku pojistné události ze zákonného

pojištění hospodářských zvířat trvale ztratí schopnost plodit potomstvo způsobilé

další produkce plemenných zvířat nebo bylo-li z plemenitby vyřazeno, je pojišťovna

povinna vyplatit částku odpovídající rozdílu mezi cenou, kterou mělo zvíře určené

k plemenitbě, a cenou, kterou má po ztrátě plemenné hodnoty.

(4)

Z živelního pojištění je pojišťovna povinna podle odstavců 1 a 2 plnit také tehdy,

ztratilo-li se zvíře při pojistné události nebo v přímé souvislosti s ní.

(5)

Vzniklo-li právo na plnění ze živelního pojištění jiného než hospodářského zvířete,

je pojišťovna povinna plnit jen do částky 5 000 Kčs za jedno zvíře.

§ 22

(1)

Z pojištění hospodářských zvířat hradí pojišťovna také náklady vynaložené z důvodu

pojistné události, pokud byly spojeny

a)

s veterinárně léčebnou péčí poskytnutou veterinářem a s nutnou porážkou postiženého

hospodářského zvířete;

b)

s nařízenou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací objektu, ve kterém jsou chována

postižená nebo ohrožená hospodářská zvířata.

(2)

Pojišťovna nehradí náklady podle odstavce 1, má-li tuto povinnost jiný.

§ 23

Pojišťovna je oprávněna plnění určené podle

§ 21

a

22

přiměřeně snížit až o 60 %, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu

jejích následků neodborným zásahem pracovníka zemědělské organizace nebo proto, že

tato organizace

a)

porušila povinnosti vyplývající pro ni ze schváleného ozdravovacího plánu na zdolání

nákazy či jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu;

b)

bez souhlasu příslušných orgánů nebo bez odborné veterinární kontroly použila ke

krmení hospodářských zvířat medikované nebo antibiotické krmné přípravky, vitaminové

a minerální přísady, látky ovlivňující fyziologickou funkci a užitkovost hospodářských

zvířat či jiná neobvyklá nebo nově vyvíjená krmiva nebo krmné směsi, jakož i krmné

technologie;

c)

k zapuštění plemenice použila plemeníka, který nebyl k plemenitbě uznán výběrovou

komisí ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, nebo při umělé

inseminaci použila spermatu neodpovídajícího platné technické normě;

d)

nevyžádala včas odborné veterinární ošetření.

§ 24

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se hospodářských a jiných

zvířat, na které zemědělské organizaci vzniklo právo z téže pojistné události, nepřesáhne

celkem částku 1 000 Kčs.

§ 25

(1)

Základem pro určení výše plnění z pojištění úrody ovoce je rozdíl mezi plánovaným

výtěžkem a výtěžkem skutečně docíleným, kterým se rozumí hodnota sklizeného množství

stejného druhu ovoce, vyjádřená v ceně, za kterou je zemědělská organizace realizovala,

nebo v ceně, kterou se vyjádřil jeho plánovaný výtěžek, jde-li o nerealizovanou část

(2)

Pojišťovna je povinna za součinnosti zemědělské organizace, podle poznatků získaných

od orgánů zemědělské správy a podle zjištění povahy příčin a rozsahu zničení či snížení

množství a zhoršení jakosti úrody jednotlivých druhů ovoce vypočíst snížení výtěžku

tak, aby plnění nezahrnovalo důsledky činností, na něž se pojištění úrody ovoce nevztahuje.

(3)

Ze snížení výtěžku vypočteného podle odstavce 1 a 2 je pojišťovna povinna plnit částku

přesahující 20 % plánovaného výtěžku ovoce, jehož se plnění týká.

(4)

Od částky určené podle odstavce 3 pojišťovna odečte obvyklé náklady na ošetřování

a sklízení, které již nebylo třeba vynaložit proto, že byla zničena úroda nebo část

úrody, za jejíž výtěžek pojišťovna plní.

(5)

Bylo-li na pozemku souvisle osázeném zničeno alespoň 10 % trsů jahodníku událostí,

na jejíž důsledky se vztahuje pojištění úrody ovoce, je pojišťovna povinna vyplatit

částku odpovídající nákladům potřebným k jejich novému vysázení, postihla-li je tato

událost v prvním nebo druhém roce po jejich výsadbě.

(6)

Bylo-li ovoce poškozeno nebo zničeno při dopravě z pozemku, na kterém bylo vypěstováno,

je pojišťovna povinna plnit, došlo-li k tomu následkem události uvedené v

§ 3 odst. 1

; výše plnění se určí podle ustanovení platných pro plnění u zásob plodin z vlastní

sklizně zemědělské organizace (

§ 17

a

18

).

§ 26

Pojišťovna je oprávněna plnění určené podle

§ 25

přiměřeně snížit až o 30 %, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu

jejích následků proto, že zemědělská organizace neprovedla opatření ke zmírnění nepříznivých

okolností, které byly příčinou snížení plánovaného výtěžku, ačkoliv nastaly v době,

kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky umožňovaly.

§ 27

(1)

Učinila-li zemědělská organizace opatření, která mohla vzhledem k okolnostem případu

považovat za nutná k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění

následků pojistné události, pojišťovna jí uhradí náklady, které na taková opatření

vynaložila, byly-li úměrné ceně pojištěné věci. Z pojištění úrody ovoce pojišťovna

tyto náklady uhradí, pokud příčinou jejich vynaložení byla některá z živelních událostí

uvedených v

§ 3 odst. 1

nebo mráz.

(2)

Pojišťovna nehradí náklady na obvyklou údržbu nebo na ošetřování pojištěné věci ani

náklady spojené s odvozem zvířat nebo masa nutně poražených hospodářských zvířat na

sanitní jatky.

§ 28

Pojišťovna uhradí zemědělské organizaci přiměřené náklady, které byla povinna vynaložit

z důvodů bezpečnostních, hygienických nebo z jiného veřejného zájmu na odklizení zbytků

pojištěné věci poškozené nebo zničené pojistnou událostí.

§ 29

(1)

Při provozování zákonného pojištění provádí pojišťovna v souladu s jeho účelem činnost

zaměřenou na předcházení škodám, které pojištěný majetek postihují, a na zmírňování

rozsahu jejich následků (dále jen "zábrana škod"), a to zejména ve spolupráci s orgány

činnými v zábraně škod.

(2)

Zábranu škod je pojišťovna povinna provádět jak při zjišťování podkladů potřebných

pro výpočet pojistného a pro určení výše svého plnění, tak při zavádění a rozšiřování

technických, organizačních i jiných opatření napomáhajících či sloužících zemědělským

organizacím k odvrácení pojistných událostí a ke zmírnění rozsahu jejich následků;

na závažné poznatky a na závady při tom zjištěné nebo na nebezpečí hrozící pojištěnému

majetku je pojišťovna oprávněna zemědělskou organizaci písemně upozornit a doporučit

jí potřebná opatření.

(3)

K účelům zábrany škod v zemědělské výrobě poskytuje pojišťovna z plánované části

pojistného přijatého za zákonné pojištění finanční příspěvky, popřípadě věcné prostředky.

§ 30

(1)

Pojišťovna poskytne zemědělské organizaci slevu až do výše 15 % z pojistného, které

je zemědělská organizace povinna platit za živelní pojištění stavby, ve které jsou

požární úseky s nebezpečím požáru chráněny samočinnou elektrickou požární signalizací,

jejíž stav je každoročně ověřen odborným podnikem pověřeným ministerstvem vnitra České

socialistické republiky.

(2)

Za podmínky uvedené v odstavci 1 poskytne pojišťovna též slevu až do výše 30 % z

pojistného za živelní pojištění stavby chráněné samočinným stabilním hasicím zařízením.

§ 31

(1)

Zemědělské organizace jsou povinny umožnit pověřeným pracovníkům pojišťovny provést

pojistně technickou prohlídku pojištěného majetku, nahlédnout do požárně technické,

projekční, účetní a jiné obdobné dokumentace a přezkoumat činnost zařízení sloužících

k ochraně pojištěného majetku.

(2)

Součinnost zemědělské organizace při zjišťování podkladů potřebných pro výpočet pojistného

a pro určení výše plnění pojišťovny zahrnuje také povinnost zemědělské organizace

podat pověřenému pracovníku pojišťovny potřebná vysvětlení na místě.

(3)

Způsobí-li zemědělská organizace zvýšení nákladů pojišťovny na vyřizování pojistné

události zejména tím, že úkony pojišťovny musí být opakovány nebo podklady předkládané

zemědělskou organizací pro úředně nepotvrzené opravy a doplňování ztratí věrohodnost,

takže je nutno rozhodující skutečnosti zjišťovat nově, je pojišťovna oprávněna plnění,

o jehož určení šlo, snížit o částku takto vzniklých nákladů.

(4)

Pojišťovna je rovněž oprávněna snížit plnění, došlo-li k pojistné události nebo ke

zvětšení rozsahu jejích následků z příčiny, na kterou již předtím zemědělskou organizaci

písemně upozornila (

§ 29 odst. 2

). Toto snížení může činit nejvýše 30 %, a bylo-li písemné upozornění pojišťovny před

pojistnou událostí opětováno, nejvýše 60 % plnění pojišťovny.

§ 32

V zájmu účelného provádění zábrany škod a součinnosti pojišťovny a zemědělských organizací

při provozování zákonného pojištění mohou zemědělská organizace a pojišťovna uzavřít

písemnou dohodu, kterou se v souladu s touto vyhláškou upraví podrobnosti podle konkrétních

podmínek obou stran. Touto dohodou je možno vymezit i bližší podmínky a přesnou výši

slev z pojistného podle

§ 30

a odlišně od úpravy uvedené v

§ 33 odst. 1

stanovit způsob a termíny oznamování pojistných událostí týkajících se hospodářských

zvířat.

§ 33

(1)

Zemědělská organizace je povinna písemně oznámit pojišťovně, že nastala pojistná

událost, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů ode dne, kdy se o tom

dozvěděla; na požádání pojišťovny je povinna předložit doklady potřebné ke zjištění

rozsahu pojistné události.

(2)

Pracovníci pojišťovny zjišťují za součinnosti zemědělské organizace příčiny pojistné

události a její rozsah. O výsledcích tohoto zjištění a o opatřeních dohodnutých ke

zmírnění rozsahu následků pojistné události se pořizuje zápis, který podepíší obě

strany; jeden stejnopis zápisu zůstává v zemědělské organizaci. Totéž platí o zjišťování

okolností týkajících se snížení plánovaného výtěžku sklizně ovoce [

§ 9 odst. 4 písm. b)

].

(3)

Porušila-li zemědělská organizace povinnosti stanovené právními předpisy k ochraně

majetku před škodami nebo povinnosti stanovené v odstavci 1 a mělo-li to vliv na vznik

pojistné události nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna

plnění přiměřeně snížit až o 30 %; totéž platí, porušila-li zemědělská organizace

povinnost vyplývající pro ni z ujednání dohody uzavřené s pojišťovnou podle § 32,

jímž byl způsob a termíny oznamování pojistných událostí upraven odlišně.

(4)

Neprovedla-li zemědělská organizace dohodnutá opatření uvedená v zápise pořízeném

podle odstavce 2 nebo porušila-li povinnosti uvedené v odstavci 3 vědomě, je pojišťovna

oprávněna plnění snížit až o 60 %.

§ 34

(1)

Šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit musí být provedeno

bez zbytečného odkladu a je skončeno podpisem závěrečného prohlášení zápisu pořízeného

podle

§ 33 odst. 2

. Plnění pojišťovny je splatné do 30 dnů od podpisu závěrečného prohlášení.

(2)

Nemůže-li být šetření skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné

události dozvěděla, je pojišťovna povinna poskytnout zemědělské organizaci přiměřenou

zálohu do 15 dnů ode dne, kdy zemědělská organizace o zálohu požádala.

(3)

Je-li pojišťovna s plněním v prodlení, je povinna zaplatit zemědělské organizaci

poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc

desátým dnem po splatnosti plnění; poplatek menší než 100 Kčs se neplatí.

§ 35

Vzájemné splatné pohledávky uvedené v

§ 8

a

34

lze vyrovnat započtením.

§ 36

Snížení, které je pojišťovna oprávněna provádět podle

§ 23

,

26

,

31

a

33

, může činit u plnění z jedné pojistné události nejvýše 60 %.

§ 37

Majetkem podle

§ 1

se pro účely této vyhlášky rozumějí věci, které zemědělská organizace

a)

má ve vlastnictví nebo ve správě,

b)

má v trvalém užívání podle předpisů o správě národního majetku,

c)

užívá na základě práva užívání k zajištění výroby,

7

)

d)

užívá podle písemné dohody (hospodářské smlouvy) o dočasném užívání věci (majetku)

s jejím vlastníkem (správcem), na nějž se nevztahuje zákonné pojištění, pokud je podle

této dohody povinna užívanou věc postiženou pojistnou událostí opravit nebo pořídit

věc novou.

Tímto majetkem se rozumějí i plodiny a ovoce pěstované zemědělskou organizací.

§ 38

Pokud zákonné pojištění není touto vyhláškou upraveno, řídí se ustanoveními občanského

zákoníku, hospodářského zákoníku a předpisů vydaných k provedení těchto zákonů.

8

)

§ 39

Zrušuje se vyhláška č.

166/1969 Sb.

, kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských

organizací, ve znění vyhlášky č. 141/1970 Sb.

§ 40

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.