Zákon 161/1946 Z. z. o zálohách na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry.

§ 1.

Do konečné úpravy náhrady za škody válečné a za škody způsobené mimořádnými poměry

lze poskytnouti ze státních prostředků zálohu na náhradu za škody, které utrpěli v

době po 17. září 1938 českoslovenští státní občané na území republiky Československé

nebo v cizině odcizením, zavlečením mimo státní území, zabráním, zničením, poškozením

nebo jinakou ztrátou věcí movitých nebo nemovitých anebo jiným způsobem (na výdělku,

důchodu a pod.), jestliže tyto škody byly způsobeny

a)

jakýmkoli válečným činem nebo jinakým opatřením některé válčící strany, jejích bojových

jednotek nebo příslušníků, nebo

b)

při dočasné okupaci území republiky Československé orgány okupačních států nebo orgány

jednajícími z jejich příkazů, persekucí z důvodů politických, národních nebo rasových,

nebo

c)

teroristickými akcemi organisací státu nepřátelských nebo osob veřejně nebezpečných.

§ 2.

Zálohu lze poskytnouti toliko na náhradu za škody, které byly vyšetřeny a zjištěny,

a jen osobám sociálně slabým, které osvědčí

1.

u škod na věcech,

a)

že neprodlené opatření nebo zřízení odcizené, zavlečené, zabrané, zničené nebo ztracené

věci, po případě uvedení poškozené věci do dřívějšího stavu, bylo nebo je nezbytně

nutné proto, aby se obnovila nebo zachovala jejich existence, nebo aby se zabránilo

dalším národohospodářským škodám, a

b)

že náklady na opětné opatření nebo zřízení věci, po případě na její uvedení do dřívějšího

stavu, nemohou hraditi z vlastních prostředků;

2.

u škod na výdělku, důchodu, hotovostech, cenných papírech, vkladech, jiných pohledávkách

a pod.,

že poskytnutí zálohy je nezbytně nutné, aby se obnovila nebo zachovala jejich existence.

§ 3.

Zálohu na náhradu za škodu lze poskytnouti poškozenému, jakož i pozůstalým po něm,

měl-li poškozený vůči nim podle zákona alimentační povinnost a byla-li jejich výživa

podstatně závislá na jeho příjmu.

§ 4.

Záloha na náhradu za škodu se poskytuje v penězích, výjimečně též ve věcech (in natura),

nikoliv však v nemovitostech.

§ 5.

(1)

Řízení o poskytnutí zálohy na náhradu za škodu se zavede na žádost poškozeného nebo

pozůstalých po něm (

§ 3

). Žádost jest podati u okresního národního výboru, příslušného podle místa žadatelova

bydliště. Byla-li žádost podána před účinností tohoto zákona u jiného orgánu (úřadu),

postoupí ji tento orgán (úřad) okresnímu národnímu výboru, příslušnému podle ustanovení

předchozí věty.

(2)

V žádosti jest zejména uvésti orgán (úřad), po případě všechny orgány (úřady), u

nichž škoda nebo její jednotlivé druhy byly přihlášeny, a udati, zda z důvodu škody

(

§ 1

) byla již z veřejných prostředků přiznána náhrada, záloha, podpora či jiná výpomoc

(zápůjčka, příspěvek na její splácení, záruka za úvěr a pod.), jakého druhu, v jaké

výši, kdy a kterým orgánem (úřadem). K žádosti jest připojiti doklady o tom, že jsou

splněny podmínky pro přiznání zálohy podle

§ 2

, a podává-li žádost pozůstalý po poškozeném, též doklady o tom, že jsou splněny předpoklady

podle

§ 3

.

§ 6.

(1)

Okresní národní výbor rozhodne o poskytnutí zálohy, nepřesahuje-li zjištěná škoda

250.000 Kčs. Jinak rozhodne zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo vnitra.

(2)

Výplatu přiznané zálohy provádí zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo vnitra

nebo orgán jím určený.

§ 7.

Podrobnější směrnice o poskytování a vyplácení záloh vydá ministerstvo vnitra v dohodě

se zúčastněnými ministerstvy, a to nejpozději do tří měsíců po vyhlášení zákona. Tyto

směrnice stanoví zejména též pořadí naléhavosti, v němž zálohy na náhradu jednotlivých

druhů škod mají býti poskytovány.

§ 8.

(1)

Z poskytnutí zálohy na náhradu za škodu nevzniká straně právní nárok na tuto náhradu.

Přizná-li se náhrada za přihlášenou škodu v částce nižší než povolená záloha, nebo

nepřizná-li se vůbec, bude strana povinna zálohu celou nebo případnou její část ihned

vrátiti na vyzvání orgánu, který ji přiznal (

§ 6, odst. 1

), pokud tento orgán straně neposkytne na řádně odůvodněnou žádost v případech hodných

zvláštního zřetele přiměřené úlevy při plnění této povinnosti.

(2)

Ustanovení odstavce 1, věty druhé - s výjimkou ustanovení o poskytnutí úlevy - platí

obdobně, byla-li záloha nepravdivými údaji nebo jiným způsobem vylákána.

§ 9.

Soudy, úřady a orgány veřejné správy jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto

zákona.

§ 10.

Písemnosti a úřední úkony ve věcech, upravených tímto zákonem, jsou osvobozeny od

poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 11.

Kdo v žádosti o poskytnutí zálohy na náhradu za škodu nebo v řízení o ní učiní vědomě

nesprávné údaje nebo se jiným způsobem pokusí vylákati nebo skutečně vyláká poskytnutí

zálohy, bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - okresním národním výborem

pro přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců nebo

oběma těmito tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň

vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu

na svobodě. Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě

spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovati šest měsíců.

§ 12.

(1)

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctého dne po vyhlášení.

(2)

Týmž dnem pozbývají platnosti

a)

dekret presidenta republiky ze dne 28. září 1945, č. 82 Sb.

, o zálohách na náhradu za některé válečné škody majetkové, a

b)

nařízení Slovenské národní rady ze dne 7. listopadu 1945, č. 130 Sb. n. SNR, o poskytování

zálohy na náhradu škod, způsobených válečnými událostmi.

(3)

Tento zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.