Zákon 158/1945 Z. z. o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění.

Čl. I.

Zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci,

invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje

takto

1.

§ 12 zní

„(1)

Pojištěnci se zařadí pro nemocenské, invalidní a starobní pojištění podle svého výdělku

takto do tříd

Třída

V ý d ě l e k

Za střední

denní

výdělek

platí

denně

týdně

měsíčně

ročně

Kčs

nad

do

nad

do

nad

do

nad

do

1.

—.—

10.—

—.—

60.—

—.—

250.—

—.—

3.000.—

6.—

2.

10.—

20.—

60.—

120.—

250.—

500.—

3.000.—

6.000.—

15.—

3.

20.—

30.—

120.—

180.—

500.—

750.—

6.000.—

9.000.—

25.—

4.

30.—

40.—

180.—

240.—

750.—

1000.—

9.000.—

12.000.—

35.—

5.

40.—

50.—

240.—

300.—

1000.—

1250.—

12.000.—

15.000.—

45.—

6.

50.—

60.—

300.—

360.—

1250.—

1500.—

15.000.—

18.000.—

55.—

7.

60.—

70.—

360.—

420.—

1500.—

1750.—

18.000.—

21.000.—

65.—

8.

70.—

80.—

420.—

480.—

1750.—

2000.—

21.000.—

24.000.—

75.—

9.

80.—

90.—

480.—

540.—

2000.—

2250.—

24.000.—

27.000.—

85.—

10.

90.—

100.—

540.—

600.—

2250.—

2500.—

27.000.—

30.000.—

95.—

11.

100.—

120.—

600.—

720.—

2500.—

3000.—

30.000.—

36.000.—

110.—

12.

120.—

140.—

720.—

840.—

3000.—

3500.—

36.000.—

42.000.—

130.—

13.

140.—

160.—

840.—

960.—

3500.—

4000.—

42.000.—

48.000.—

150.—

14.

160.—

180.—

960.—

1080.—

4000.—

4500.—

48.000.—

54.000.—

170.—

15.

180.—

200.—

1080.—

1200.—

4500.—

5000.—

54.000.—

60.000.—

190.—

16.

200.—

1200.—

5000.—

60.000.—

210.—

(2)

Pojištěnce, který pracuje obvykle šest dnů v týdnu, nebo jehož doba zaměstnání u

jednoho zaměstnavatele zpravidla nepřesahuje týden, je zařaditi podle výdělku připadajícího

na jeden pracovní den. Pracuje-li pojištěnec pravidelně sedm dnů v týdnu, je ho zařaditi

podle šestého dílu výdělku dosaženého za týden. Pracuje-li pojištěnec v omezeném provozu,

který pravděpodobně bude trvati déle než čtyři týdny po sobě jdoucí tak, že je zaměstnán

pět nebo méně dní v týdnu, jest ho zařaditi podle šestého dílu výdělku dosaženého

za týden; střídají-li se pak celé týdny nebo delší časová období, ve kterých pojištěnec

pracuje, s týdny nebo delšími časovými obdobími, ve kterých nepracuje, je ho zařaditi

podle dvacátéhočtvrtého dílu výdělku dosaženého za čtyři týdny.

(3)

Podle týdenního nebo měsíčního výdělku je zařaditi pojištěnce, se kterým jsou sjednány

pevné týdenní nebo měsíční platy, nebo pevné platy určené za delší časové období,

nehledíc k počtu pracovních dní.

(4)

Pojištěnce, jehož výdělek je zcela nebo zčásti určen jinak než výhradně podle časového

měřítka (mzda úkolová, skupinová, dávky osob třetích a pod.), nebo který má jiné nepravidelně

plynoucí požitky, je zařaditi do třídy podle průměrného výdělku připadajícího pravděpodobně

nebo obvykle jako střední na týden.

(5)

Učně (volontéra, praktikanta), jenž buď nemá vůbec výdělku nebo má jen požitky naturální,

je zařaditi do první třídy.

(6)

Ministr ochrany práce a sociální péče může v dohodě s ministrem zemědělství a nejvyšším

úřadem cenovým a na Slovensku též v dohodě s příslušnými pověřenci stanoviti vyhláškou

v Úředním listě pro každý rok pro účely nemocenského pojištění střední denní výdělek

u deputátníků, zemědělských a lesních dělníků, zemědělské čeledi a zemědělských učňů.

Takto stanovený výdělek platí pro účely invalidního a starobního pojištění za denní

výdělek.

(7)

Nemocenská pojišťovna může v dohodě se zaměstnavatelem a závodním zastupitelstvem

stanoviti způsob, jakým bude zjišťován průměrný výdělek pojištěnců uvedených v odstavci

2, poslední větě a v odstavci 4. Sjednanou dohodu je do osmi dnů předložiti Ústřední

sociální pojišťovně, která může ve lhůtě třiceti dnů zakázati její další provádění.

Nedojde-li k dohodě, může Ústřední sociální pojišťovna k žádosti jedné ze zúčastněných

stran a po slyšení ostatních stanoviti sama způsob, jakým bude zjišťován průměrný

výdělek těchto pojištěnců.

(8)

Ústřední sociální pojišťovna může, vyslechnuvši Ústřední radu odborů (Ústředí odborových

svazů Slovenska) a zástupce odborových sdružení zaměstnavatelů, stanoviti na určitou

dobu třídy pro skupiny zaměstnanců, u nichž výdělek závisí na různých nahodilých okolnostech.

Takové rozhodnutí vyžaduje schválení ministerstva ochrany práce a sociální péče a

na Slovensku pověřenictva pro sociální péči.

(9)

Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařadění nejvýše o tři třídy, u

pomocnic v domácnosti a učňů jen o dvě třídy vyšší, nežli jaké odůvodňuje mzda na

penězích.“.

2.

§ 95 zní

㤠95.

Nemocenská pojišťovna je povinna poskytovati

I. pomoc v nemoci, a to

1.

pojištěnci zdarma lékařskou pomoc, jakož i potřebné léky (léčiva) a jiné terapeutické

pomůcky (nemocenské ošetřování). Nemocenské ošetřování se poskytuje od počátku nemoci,

dokud nemoc trvá, avšak nejdéle jeden rok ode dne výstupu ze zaměstnání nebo ode dne

odhlášky podle § 17, odst. 2.

Pojištěnec má dále nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny (§ 96);

2.

pojištěnci, jenž je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, poskytuje se

od čtvrtého dne této neschopnosti, nejdéle po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské

Ve třídě

Kčs

1.

8.—

2.

15.—

3.

20.—

4.

25.—

5.

30.—

6.

35.—

7.

40.—

8.

45.—

9.

50.—

10.

55.—

11.

60.—

12.

67.—

13.

74.—

14.

81.—

15.

88.—

16.

95.—

Při stanovení středního denního výdělku podle § 12, odst. 6 se určí zároveň také výše

nemocenského.

Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti k práci a po kterou je poskytováno

pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž je vypláceti nemocenské.

Pokud trvá nárok na nemocenské, přísluší též nárok na nemocenské ošetřování.

II. pomoc v mateřství pojištěnkám a manželkám pojištěnců, a to

A. Pojištěnkám

1.

Zdarma pomoc porodní asistentky a - je-li toho třeba - pomoc lékařskou (pomoc při

porodu). Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž

výši určí stanovy. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistentce. Tato

ustanovení se vztahují i na potraty;

2.

jednorázový příspěvek na výlohy při slehnutí a při obtížích v těhotenství ve výši

100 Kčs. Při současném porodu více dětí počítá se porod každého dítěte zvlášť. Neslehne-li

těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 60 Kčs;

3.

podporu v šestinedělí ve výši nemocenského (I, č. 2) šest týdnů před porodem a šest

týdnů po porodu, pokud pojištěnka nemá nároku na nemocenské a nekoná námezdní práce.

Po dobu, po kterou šestinedělka po porodu pracuje za mzdu, poskytne se pouze poloviční

podpora v šestinedělí. Podpora v šestinedělí činí v každém případě nejméně 10 Kčs

denně;

4.

pokud své děti kojí, příspěvek za kojení ve výši polovičního nemocenského (I, č.

2), nejméně však 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

Nárok na dávky v mateřství zůstává zachován, vystoupí-li pojištěnka z pojištění pro

těhotenství během dvanácti týdnů před porodem.

B. Manželkám pojištěnců

1.

Pomoc při porodu ve stejném rozsahu jako pojištěnkám;

2.

jednorázový příspěvek (A, č. 2) ve výši 200 Kčs; neslehne-li těhotná, vyplatí se

jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 150 Kčs;

3.

podporu v šestinedělí ve výši 10 Kčs denně po dobu čtyř týdnů před porodem a šesti

týdnů po porodu;

4.

příspěvek za kojení ve výši 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

Dávky se poskytují i tehdy, nastal-li porod během devíti měsíců po smrti pojištěncově.

Oprávněnou je těhotná nebo šestinedělka.

K A a B

Dávky uvedené pod A, č. 2 až 4 a B, č. 2 až 4 se poskytnou jedině tehdy, byli-li pojištěnka

nebo její manžel v posledních dvanácti měsících před porodem alespoň 180 dnů pojištěni.

Zemře-li šestinedělka při porodu nebo v době, kdy má nárok na dávky, vyplatí se zbývající

částky na podpoře v šestinedělí a na příspěvku za kojení až do vyčerpání nároku tomu,

kdo pečuje o výživu dítěte.

III. pohřebné (náhradu pohřebních výloh), a to

1.

Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo šest

měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší pohřebné

v této výši

Ve třídě

Kčs

1.

1500

2.

1700

3.

1900

4.

2100

5.

2300

6.

2500

7.

2700

8.

2900

9.

3100

10.

3200

11.

3300

12.

3400

13.

3500

14.

3600

15.

3700

16.

3800

Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu, jež se vyplatí tomu, kdo obstaral

pohřeb.

Na případný zbytek mají nárok manžel před dětmi, děti před rodiči a tito před sourozenci,

žili-li s pojištěncem v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li jich, připadne

zbytek pojišťovně;

2.

zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy (§ 96) nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci,

vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího,

avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000,- a jde-li o úmrtí osoby starší,

v částce Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500,-.“.

3.

§ 111, odst. 3 zní

„(3)

Zvyšovací částky činí za každý týden získaný

Ve třídě

V zemi České

a Moravskoslezské

Kčs ročně

Na Slovensku

Kčs ročně

1.

0.80

0.80

2.

1.40

1.30

3.

2.—

1.80

4.

2.60

2.30

5.

3.20

2.80

6.

3.80

3.30

7.

4.40

3.80

8.

5.—

4.30

9.

5.60

4.80

10.

6.20

5.30

11.

6.80

5.80

12.

8.—

6.80

13.

9.20

7.80

14.

10.40

8.80

15.

11.60

9.80

16.

12.80

10.80

“.

4.

§ 120 b), odst. 2 zní

„(2)

Výbavné se určí podle třídy, v níž byla pojištěnka zařaděna v den uzavření sňatku

nebo naposled před tímto dnem a činí

Ve třídě

Kčs

1.

500.—

2.

550.—

3.

600.—

4.

650.—

5.

700.—

6.

750.—

7.

800.—

8.

850.—

9.

900.—

10.

950.—

11.

1000.—

12.

1100.—

13.

1200.—

14.

1300.—

15.

1400.—

16.

1500.—

“.

5.

§§ 121 a 122 znějí

„Odbytné.

§ 121.

(1)

Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba (§ 107), mají jeho pozůstalí

nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v den úmrtí

nebo naposledy před tímto dnem, a činí

Ve třídě

Kčs

1.

600.—

2.

700.—

3.

800.—

4.

900.—

5.

1000.—

6.

1100.—

7.

1200.—

8.

1300.—

9.

1400.—

10.

1500.—

11.

1600.—

12.

1800.—

13.

2000.—

14.

2200.—

15.

2400.—

16.

2600.—

(2)

Zemřel-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemřel-li důchodce, který požívá

invalidního nebo starobního důchodu, a není-li nároku na výplatu vdovského (vdoveckého)

důchodu, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši dvojnásobku ročního důchodu,

který by jinak příslušel vdově. Napadne-li vdovský důchod v době dvou let od úmrtí

pojištěncova (důchodcova), srazí se z vdovského důchodu tolik čtyřiadvacetin vyplaceného

odbytného, kolik měsíců zbývá ode dne nápadu vdovského důchodu do dvou let od smrti

manželovy. Jsou-li vdovský důchod a odbytné přiznávány zároveň, avšak vdovský důchod

napadne od okamžiku pozdějšího než ode dne úmrtí pojištěncova (důchodcova), přísluší

na odbytném jen tolik čtyřiadvacetin celého odbytného, kolik měsíců uplynulo ode dne

úmrtí pojištěncova (důchodcova) do dne nápadu vdovského důchodu.

(3)

Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se vdova (vdovec), nejsou-li zde

okolnosti uvedené v § 115, odst. 1, písm. a) a c), děti do osmnácti let (§ 118), rodiče,

jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje,

děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába mají nárok

na odbytné jen tehdy, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (důchodce).

(4)

Dětem starším osmnácti let a sourozencům se přizná v případech zřetele hodných odbytné,

byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (důchodce).

(5)

Je-li úhrn vyplacených splátek důchodu vdovského (vdoveckého) nižší než odbytné,

je vyplatiti vdově (vdovci) částku, o kterou by bylo odbytné převýšilo úhrn důchodových

splátek; zemřela-li vdova (vdovec), je tuto částku vyplatiti dětem mladším osmnácti

let.

§ 122.

Nárok na odbytné zaniká, není-li uplatněn do dvou let po úmrtí pojištěnce (důchodce).“.

6.

§ 158, odst. 1 zní

„(1)

Pojistné pro pojištění invalidní a starobní činí denně

Ve třídě

V zemi České

a Moravskoslezské

Kčs

Na Slovensku

Kčs

1.

0.50

0.50

2.

1.—

0.90

3.

1.50

1.30

4.

2.—

1.70

5.

2.50

2.20

6.

3.—

2.60

7.

3.50

3.—

8.

4.—

3.40

9.

4.50

3.80

10.

5.—

4.20

11.

5.50

4.70

12.

6.50

5.50

13.

7.50

6.30

14.

8.50

7.10

15.

9.50

7.90

16.

10.50

8.70

“.

7.

§ 159, odst. 1 a 2 zní

„(1)

Pojistné nemocenského pojištění činí 6% středního denního výdělku.

(2)

Ukáže-li se, že pojistné 6% středního denního výdělku nestačí k úhradě povinných

dávek, stanoví výši pojistného Ústřední sociální pojišťovna po slyšení nemocenské

pojišťovny.“.

Čl. II.

A.

Vládní nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen,

ve znění předpisů je měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto

1.

Za § 62 se vsunuje § 62 a) tohoto znění

㤠62 a).

(1)

Pojištěnci se zařadí pro stanovení výše nemocenského podle svého výdělku takto do

tříd

Třída

V ý d ě l e k

Za střední

denní

výdělek

platí

denně

týdně

měsíčně

ročně

Kčs

nad

do

nad

do

nad

do

nad

do

1.

—.—

10.—

—.—

60.—

—.—

250.—

—.—

3.000.—

6.—

2.

10.—

20.—

60.—

120.—

250.—

500.—

3.000.—

6.000.—

15.—

3.

20.—

30.—

120.—

180.—

500.—

750.—

6.000.—

9.000.—

25.—

4.

30.—

40.—

180.—

240.—

750.—

1000.—

9.000.—

12.000.—

35.—

5.

40.—

50.—

240.—

300.—

1000.—

1250.—

12.000.—

15.000.—

45.—

6.

50.—

60.—

300.—

360.—

1250.—

1500.—

15.000.—

18.000.—

55.—

7.

60.—

70.—

360.—

420.—

1500.—

1750.—

18.000.—

21.000.—

65.—

8.

70.—

80.—

420.—

480.—

1750.—

2000.—

21.000.—

24.000.—

75.—

9.

80.—

90.—

480.—

540.—

2000.—

2250.—

24.000.—

27.000.—

85.—

10.

90.—

100.—

540.—

600.—

2250.—

2500.—

27.000.—

30.000.—

95.—

11.

100.—

120.—

600.—

720.—

2500.—

3000.—

30.000.—

36.000.—

110.—

12.

120.—

140.—

720.—

840.—

3000.—

3500.—

36.000.—

42.000.—

130.—

13.

140.—

160.—

840.—

960.—

3500.—

4000.—

42.000.—

48.000.—

150.—

14.

160.—

180.—

960.—

1080.—

4000.—

4500.—

48.000.—

54.000.—

170.—

15.

180.—

200.—

1080.—

1200.—

4500.—

5000.—

54.000.—

60.000.—

190.—

16.

200.—

1200.—

5000.—

60.000.—

210.—

(2)

Pro stanovení denního výdělku je rozhodující šestý díl výdělku dosaženého za týden

nebo dvacátýpátý díl výdělku za měsíc.“.

2.

§ 64 se mění takto

a)

Odstavec 1 zní

„(1)

Pojištěnci, který je neschopen k práci pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší,

trvá-li nemoc déle tří dnů, od prvého dne neschopnosti k práci po dobu jejího trvání,

nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské

Ve třídě

Kčs

1.

8.—

2.

15.—

3.

20.—

4.

25.—

5.

30.—

6.

35.—

7.

40.—

8.

45.—

9.

50.—

10.

55.—

11.

60.—

12.

67.—

13.

74.—

14.

81.—

15.

88.—

16.

95.—

“.

b)

Odstavec 2 se ruší. Dosavadní odstavce 3 až 6 se stávají odstavci 2 až 5.

3.

V § 66, odst. 1, písm. c) se nahražuje číslice „5 K“ číslicí „10 Kčs“.

4.

§ 67 zní

㤠67.

Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo šest

měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší pohřebné

v této výši

Ve třídě

Kčs

1.

1.500.—

2.

1.700.—

3.

1.900.—

4.

2.100.—

5.

2.300.—

6.

2.500.—

7.

2.700.—

8.

2.900.—

9.

3.100.—

10.

3.200.—

11.

3.300.—

12.

3.400.—

13.

3.500.—

14.

3.600.—

15.

3.700.—

16.

3.800.—

Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu. Tyto se zapraví tomu, kdo obstaral

pohřeb. Zůstane-li zbytek, mají na něj nárok postupně manžel, děti, otec, matka a

sourozenci, jestliže s pojištěncem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.

Není-li takových oprávněných, zůstane zbytek revírní bratrské pokladně.“.

5.

V § 69, odst. 2, písm. a) se nahražuje číslice „100 K“ číslicí „200 Kčs“ a číslice

„60 K“ číslicí „150 Kčs“, v písm. b) číslice „5 K“ číslicí „10 Kčs“ a v písm. c) číslice

„2,50 K“ číslicí „5 Kčs“.

6.

§ 70 zní

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy (§ 80) nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci,

vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího,

avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000,- a jde-li o úmrtí osoby starší,

v částce Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500,-.

7.

V § 90, odst. 2 se nahražuje číslice „250 K“ číslicí „1.000 Kčs“ a číslice „500 K“

číslicí „1.500 Kčs“.

8.

V § 122 se nahražují číslice „3.000 K“ číslicemi „5.000 Kčs“.

9.

§§ 135 až 137 znějí

„Odbytné.

§ 135.

(1)

Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba, mají jeho pozůstalí nárok na

odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v den úmrtí nebo

naposledy před tímto dnem.

(2)

Zemřel-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemřel-li provisionista, který

požívá hornické (hornické plné) provise, a není-li nároku na výplatu vdovské provise,

mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši dvojnásobku roční provise, která by jinak

příslušela vdově.

(3)

Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nebylo-li manželství z

jeho vlastní nebo oboustranné viny soudně rozvedeno, děti do osmnácti let (§ 119),

rodiče, jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud

o ně pečuje, děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába

mají nárok na odbytné jen tehdy, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (provisionistu).

(4)

Dětem starším osmnácti let a sourozencům se přizná v případech zřetele hodných odbytné,

byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (provisionistu).

§ 136.

Odbytné činí

Ve třídě

Kčs

1.

600.—

2.

700.—

3.

800.—

4.

900.—

5.

1.000.—

6.

1.100.—

7.

1.200.—

8.

1.300.—

9.

1.400.—

10.

1.500.—

11.

1.600.—

12.

1.800.—

13.

2.000.—

14.

2.200.—

15.

2.400.—

16.

2.600.—

§ 137.

Nárok na odbytné zaniká, nebyl-li uplatněn do dvou let po úmrtí pojištěnce (provisionisty).“.

10.

V § 173, odst. 1 se nahražuje číslice „3.000 K“ číslicí „5.000 Kčs“.

B.

Předpisy upravující nemocenské pojištění horníků na Slovensku se mění a doplňují takto

§ 1.

(1)

Pojištěnci se zařadí k účelu nemocenského pojištění podle svého výdělku takto do

tříd

Třída

V ý d ě l e k

Za střední

denní

výdělek

platí

denně

týdně

měsíčně

ročně

Kčs

nad

do

nad

do

nad

do

nad

do

1.

—.—

10.—

—.—

60.—

—.—

250.—

—.—

3.000.—

6.—

2.

10.—

20.—

60.—

120.—

250.—

500.—

3.000.—

6.000.—

15.—

3.

20.—

30.—

120.—

180.—

500.—

750.—

6.000.—

9.000.—

25.—

4.

30.—

40.—

180.—

240.—

750.—

1000.—

9.000.—

12.000.—

35.—

5.

40.—

50.—

240.—

300.—

1000.—

1250.—

12.000.—

15.000.—

45.—

6.

50.—

60.—

300.—

360.—

1250.—

1500.—

15.000.—

18.000.—

55.—

7.

60.—

70.—

360.—

420.—

1500.—

1750.—

18.000.—

21.000.—

65.—

8.

70.—

80.—

420.—

480.—

1750.—

2000.—

21.000.—

24.000.—

75.—

9.

80.—

90.—

480.—

540.—

2000.—

2250.—

24.000.—

27.000.—

85.—

10.

90.—

100.—

540.—

600.—

2250.—

2500.—

27.000.—

30.000.—

95.—

11.

100.—

120.—

600.—

720.—

2500.—

3000.—

30.000.—

36.000.—

110.—

12.

120.—

140.—

720.—

840.—

3000.—

3500.—

36.000.—

42.000.—

130.—

13.

140.—

160.—

840.—

960.—

3500.—

4000.—

42.000.—

48.000.—

150.—

14.

160.—

180.—

960.—

1080.—

4000.—

4500.—

48.000.—

54.000.—

170.—

15.

180.—

200.—

1080.—

1200.—

4500.—

5000.—

54.000.—

60.000.—

190.—

16.

200.—

1200.—

5000.—

60.000.—

210.—

(2)

Pro stanovení denního výdělku je rozhodující šestý díl výdělku dosaženého za týden

nebo dvacátýpátý díl výdělku za měsíc.

§ 2.

(1)

Pojištěnci, který je neschopen k práci pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší,

trvá-li nemoc déle tří dnů, od prvého dne neschopnosti k práci po dobu jejího trvání

nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské

Ve třídě

Kčs

1.

8.—

2.

15.—

3.

20.—

4.

25.—

5.

30.—

6.

35.—

7.

40.—

8.

45.—

9.

50.—

10.

55.—

11.

60.—

12.

67.—

13.

74.—

14.

81.—

15.

88.—

16.

95.—

(2)

Končí-li neschopnost k práci v neděli nebo ve svátek zákonem uznaný, poskytuje se

nemocenské i za tento den.

(3)

Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti k práci a po kterou je poskytováno

pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž je vypláceti nemocenské.

(4)

Nárok na nemocenské odpočívá, jestliže a pokud pojištěnci je za nemoci vyplácena

mzda (plat). Přídavky zaměstnavatele k nemocenskému se nepovažují za výdělek ani tehdy,

spočívají-li na nějakém závazku.

§ 3.

(1)

Pojištěnky obdrží při porodu jako pomoc v mateřství

a)

zdarma pomoc porodní asistentky, a je-li toho třeba, pomoc lékařskou (pomoc při porodu).

Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžní náhrada, jejíž výši určí

stanovy. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistentce. Tato ustanovení

platí i při potratech;

b)

jednorázový příspěvek na výlohy při slehnutí a při obtížích v těhotenství ve výši

100 Kčs. Při současném porodu více dětí počítá se porod každého dítěte zvlášť. Neslehne-li

těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 60 Kčs;

c)

podporu v šestinedělí ve výši nemocenského (§ 2) šest týdnů před porodem a šest týdnů

po porodu, pokud pojištěnka nemá nároku na nemocenské a nekoná námezdní práce. Po

dobu, po kterou šestinedělka po porodu pracuje za mzdu, poskytuje se pouze poloviční

podpora v šestinedělí. Podpora v šestinedělí činí nejméně 10 Kčs denně;

d)

pokud své děti kojí, příspěvek za kojení ve výši polovičního nemocenského (§ 2) až

do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

(2)

Nárok na dávky pomoci v mateřství zůstává zachován, vystoupí-li pojištěnka z pojištění

pro těhotenství během dvanácti týdnů před porodem.

(3)

Zemře-li šestinedělka při porodu nebo v době, kdy má nárok na dávky, vyplatí se zbývající

částky na podpoře v šestinedělí a na příspěvku za kojení až do vyčerpání nároku tomu,

kdo pečuje o výživu dítěte.

(4)

Dávky uvedené v odstavci 1, písm. b) až d) se poskytnou jen tehdy, byla-li pojištěnka

v posledních dvanácti měsících před porodem alespoň 180 dnů pojištěna podle právních

předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění.

§ 4.

(1)

Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo šest

měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší pohřebné

v této výši

Ve třídě

Kčs

1.

1.500.—

2.

1.700.—

3.

1.900.—

4.

2.100.—

5.

2.300.—

6.

2.500.—

7.

2.700.—

8.

2.900.—

9.

3.100.—

10.

3.200.—

11.

3.300.—

12.

3.400.—

13.

3.500.—

14.

3.600.—

15.

3.700.—

16.

3.800.—

Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu. Tyto se zapraví tomu, kdo obstaral

pohřeb. Zůstane-li zbytek, mají na něj nárok postupně manžel, děti, otec, matka a

sourozenci, jestliže s pojištěncem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.

Není-li takových oprávněných, zůstane zbytek pojišťovně.

(2)

Pohřebné činí při úmrtí provisionisty nejvýše čtrnáctiletého 1.000,- Kčs a při úmrtí

staršího provisionisty 1.500,- Kčs.

§ 5.

(1)

Rodinným příslušnicím pojištěncovým se poskytne pomoc při porodu podle § 3, odst.

1, písm. a).

(2)

Manželkám pojištěnců se poskytne mimo to

a)

jednorázový příspěvek [§ 3, odst. 1, písm. b)] ve výši 200 Kčs; neslehne-li těhotná,

vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 150 Kčs;

b)

podpora v šestinedělí ve výši 10 Kčs denně po dobu čtyř týdnů před porodem a šesti

týdnů po porodu;

c)

příspěvek za kojení ve výši 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

(3)

Nedožije-li se pojištěnec pojistného případu, poskytnou se manželce dávky podle odstavců

1 a 2 také tehdy, nastala-li pojištěncova smrt v době 300 dnů před pojistným případem.

(4)

Ustanovení § 3, odst. 3 a 4 platí obdobně.

§ 6.

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy nebo provisionistovy nejvýše dvouletý, přísluší

pojištěnci nebo provisionistovi, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-,

jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000,-

a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce

Kčs 1.500,-.

C.

Zákon ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb., o pojištění u báňských bratrských pokladen,

ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto

1.

§ 16a), odst. 2 zní

„(2)

Výbavné se určí podle třídy, v níž byla pojištěnka v nemocenském pojištění zařaděna

v době uzavření sňatku nebo naposled před touto dobou, a činí

Ve třídě

Kčs

1.

500.—

2.

550.—

3.

600.—

4.

650.—

5.

700.—

6.

750.—

7.

800.—

8.

850.—

9.

900.—

10.

950.—

11.

1000.—

12.

1100.—

13.

1200.—

14.

1300.—

15.

1400.—

16.

1500.—

“.

2.

§ 17a), odst. 1 zní

„(1)

Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba (§ 18), mají jeho pozůstalí

nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v nemocenském

pojištění v době úmrtí, a činí

Ve třídě

Kčs

1.

600.—

2.

700.—

3.

800.—

4.

900.—

5.

1000.—

6.

1100.—

7.

1200.—

8.

1300.—

9.

1400.—

10.

1500.—

11.

1600.—

12.

1800.—

13.

2000.—

14.

2200.—

15.

2400.—

16.

2600.—

“.

Čl. III.

A.

Vládní nařízení ze dne 9. července 1941, č. 365 Sb., o nemocenském pojištění soukromých

zaměstnanců ve vyšších službách, se mění a doplňuje takto

1.

§ 9, odst. 1 zní

„(1)

Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd

Třída

S l u ž n é

Za střední

měsíční

služné

platí

denně

týdně

měsíčně

ročně

Kčs

nad

do

nad

do

nad

do

nad

do

1.

—.—

10.—

—.—

60.—

—.—

250.—

—.—

3.000.—

150.—

2.

10.—

20.—

60.—

120.—

250.—

500.—

3.000.—

6.000.—

375.—

3.

20.—

30.—

120.—

180.—

500.—

750.—

6.000.—

9.000.—

625.—

4.

30.—

40.—

180.—

240.—

750.—

1000.—

9.000.—

12.000.—

875.—

5.

40.—

50.—

240.—

300.—

1000.—

1250.—

12.000.—

15.000.—

1.125.—

6.

50.—

60.—

300.—

360.—

1250.—

1500.—

15.000.—

18.000.—

1.375.—

7.

60.—

70.—

360.—

420.—

1500.—

1750.—

18.000.—

21.000.—

1.625.—

8.

70.—

80.—

420.—

480.—

1750.—

2000.—

21.000.—

24.000.—

1.875.—

9.

80.—

90.—

480.—

540.—

2000.—

2250.—

24.000.—

27.000.—

2.125.—

10.

90.—

100.—

540.—

600.—

2250.—

2500.—

27.000.—

30.000.—

2.375.—

11.

100.—

120.—

600.—

720.—

2500.—

3000.—

30.000.—

36.000.—

2.750.—

12.

120.—

140.—

720.—

840.—

3000.—

3500.—

36.000.—

42.000.—

3.250.—

13.

140.—

160.—

840.—

960.—

3500.—

4000.—

42.000.—

48.000.—

3.750.—

14.

160.—

180.—

960.—

1080.—

4000.—

4500.—

48.000.—

54.000.—

4.250.—

15.

180.—

200.—

1080.—

1200.—

4500.—

5000.—

54.000.—

60.000.—

4.750.—

16.

200.—

1200.—

5000.—

60.000.—

5.250.—

“.

2.

§ 18, odst. 2 zní

„(2)

Pojištěnci, který je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší od

43. dne této neschopnosti po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu 365 dnů, toto

denní nemocenské

Ve třídě

Kčs

1.

8.—

2.

15.—

3.

20.—

4.

25.—

5.

30.—

6.

35.—

7.

40.—

8.

45.—

9.

50.—

10.

55.—

11.

60.—

12.

67.—

13.

74.—

14.

81.—

15.

88.—

16.

95.—

“.

3.

§ 21, odst. 1, písm. b) zní

„b)

peněžitá dávka v této výši

Ve třídě

v případě porodu

pojištěnky

Kčs

manželky

Kčs

1.

1.900

1.900

2.

2.100

2.100

3.

2.300

2.300

4.

2.500

2.500

5.

2.850

2.600

6.

3.200

2.700

7.

3.350

2.800

8.

3.500

2.900

9.

3.650

3.000

10

3.800

3.100

11.

3.900

3.200

12.

4.000

3.300

13.

4.100

3.400

14.

4.200

3.500

15.

4.300

3.600

16.

4.400

3.700

“.

4.

§ 22, odst. 1 a 2 zní

„(1)

Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců

ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým,

kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši

Ve třídě

Kčs

1.

1500

2.

1700

3.

1900

4.

2100

5.

2300

6.

2500

7.

2700

8.

2900

9.

3100

10.

3200

11.

3300

12.

3400

13.

3500

14.

3600

15.

3700

16.

3800

Pozůstalými ve smyslu tohoto odstavce jsou: manžel, děti, rodiče, děd a bába a sourozenci

zemřelého.

(2)

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy (§ 32) nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci,

vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího,

avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1000,- a jde-li o úmrtí osoby starší,

v částce Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500,-.“.

5.

§ 72 zní

㤠72.

Prostředky potřebné k úhradě pojistných dávek a správních nákladů a k utvoření fondů

potřebných k provádění tohoto nařízení se opatří pojistným a příspěvkem důchodců.“.

6.

§ 73 se mění takto

a)

Odstavec 1 zní

„(1)

Měsíční pojistné činí 6% středního měsíčního služného.“.

b)

Odstavec 2, věta prvá zní

„(2)

Pojišťovna může pojistné stanovené v předchozím odstavci podle potřeby měniti.“.

7.

V § 86 se zrušují odstavce 1 a 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se stávají odstavci 1

a 2.

B.

Nariadenie s mocou zákona zo dňa 13. marca 1941, č. 55 Sl. z., o organizácii sociálneho

poistenia súkromných zamestnancov vo vyšších službách a o ich nemocenskom poistení,

se mění a doplňuje takto

1.

§ 12, odst. 1 zní

„(1)

Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd

Třída

S l u ž n é

Za střední

měsíční

služné

platí

denně

týdně

měsíčně

ročně

Kčs

nad

do

nad

do

nad

do

nad

do

1.

—.—

10.—

—.—

60.—

—.—

250.—

—.—

3.000.—

150.—

2.

10.—

20.—

60.—

120.—

250.—

500.—

3.000.—

6.000.—

375.—

3.

20.—

30.—

120.—

180.—

500.—

750.—

6.000.—

9.000.—

625.—

4.

30.—

40.—

180.—

240.—

750.—

1000.—

9.000.—

12.000.—

875.—

5.

40.—

50.—

240.—

300.—

1000.—

1250.—

12.000.—

15.000.—

1.125.—

6.

50.—

60.—

300.—

360.—

1250.—

1500.—

15.000.—

18.000.—

1.375.—

7.

60.—

70.—

360.—

420.—

1500.—

1750.—

18.000.—

21.000.—

1.625.—

8.

70.—

80.—

420.—

480.—

1750.—

2000.—

21.000.—

24.000.—

1.875.—

9.

80.—

90.—

480.—

540.—

2000.—

2250.—

24.000.—

27.000.—

2.125.—

10.

90.—

100.—

540.—

600.—

2250.—

2500.—

27.000.—

30.000.—

2.375.—

11.

100.—

120.—

600.—

720.—

2500.—

3000.—

30.000.—

36.000.—

2.750.—

12.

120.—

140.—

720.—

840.—

3000.—

3500.—

36.000.—

42.000.—

3.250.—

13.

140.—

160.—

840.—

960.—

3500.—

4000.—

42.000.—

48.000.—

3.750.—

14.

160.—

180.—

960.—

1080.—

4000.—

4500.—

48.000.—

54.000.—

4.250.—

15.

180.—

200.—

1080.—

1200.—

4500.—

5000.—

54.000.—

60.000.—

4.750.—

16.

200.—

1200.—

5000.—

60.000.—

5.250.—

“.

2.

§ 22 se mění takto

a)

Odstavec 4 zní

„(4)

Denní nemocenské činí

Ve třídě

Kčs

1.

8.—

2.

15.—

3.

20.—

4.

25.—

5.

30.—

6.

35.—

7.

40.—

8.

45.—

9.

50.—

10.

55.—

11.

60.—

12.

67.—

13.

74.—

14.

81.—

15.

88.—

16.

95.—

“.

b)

Příplatek k nemocenskému se neposkytuje.

3.

§ 23, odst. 1, písm. b) zní

„b)

peněžitá dávka v této výši

Ve třídě (§ 12)

Kčs

1.

1.900.—

2.

2.100.—

3.

2.300.—

4.

2.500.—

5.

2.850.—

6.

3.200.—

7.

3.350.—

8.

3.500.—

9.

3.650.—

10.

3.800.—

11.

3.900.—

12.

4.000.—

13.

4.100.—

14.

4.200.—

15.

4.300.—

16.

4.400.—

“.

4.

§ 24, odst. 1 a 3 zní

„(1)

Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců

ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým

(odstavec 2), kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši

Ve třídě

Kčs

1.

1.500.—

2.

1.700.—

3.

1.900.—

4.

2.100.—

5.

2.300.—

6.

2.500.—

7.

2.700.—

8.

2.900.—

9.

3.100.—

10.

3.200.—

11.

3.300.—

12.

3.400.—

13.

3.500.—

14.

3.600.—

15.

3.700.—

16.

3.800.—

“.

(3)

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li

mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak

nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000,-, a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce

Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500,-.

5.

§ 27, odst. 3, písm. b) zní

„b)

Na peněžitou dávku v této výši

Ve třídě

Kčs

1.

1.900.—

2.

2.100.—

3.

2.300.—

4.

2.500.—

5.

2.600.—

6.

2.700.—

7.

2.800.—

8.

2.900.—

9.

3.000.—

10.

3.100.—

11.

3.200.—

12.

3.300.—

13.

3.400.—

14.

3.500.—

15.

3.600.—

16.

3.700.—

“.

6.

§ 36, odst. 2 zní

„(2)

Měsíční pojistné v nemocenském pojištění činí 6% středního měsíčního služného.“.

Čl. IV.

Zákon ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců

ve vyšších službách, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje

takto

1.

§ 4, odst. 1 zní

„(1)

Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svých ročních služebních požitků takto

do tříd služného

Třída

služného

Roční služební požitky

nad Kčs

do Kčs

1.

3.000.—

2.

3.000.—

6.000.—

3.

6.000.—

9.000.—

4.

9.000.—

12.000.—

5.

12.000.—

15.000.—

6.

15.000.—

18.000.—

7.

18.000.—

21.000.—

8.

21.000.—

24.000.—

9.

24.000.—

27.000.—

10

27.000.—

30.000.—

11.

30.000.—

36.000.—

12.

36.000.—

42.000.—

13.

42.000.—

48.000.—

14.

48.000.—

54.000.—

15.

54.000.—

60.000.—

16.

60.000.—

“.

2.

§ 21, odst. 1 zní

„(1)

Důchod invalidní se skládá ze základní částky a z částek zvyšovacích. Základní částka

jest 3.600 Kčs ročně. Zvyšovací částka činí za každý příspěvkový měsíc získaný

Ve třídě

Kčs

1.

2.—

2.

6.—

3.

10.—

4.

15.—

5.

20.—

6.

25.—

7.

30.—

8.

35.—

9.

40.—

10.

45.—

11.

50.—

12.

55.—

13.

60.—

14.

65.—

15.

70.—

16.

75.—

“.

3.

§ 63 zní

㤠63.

Měsíční pojistné činí

Ve třídě

v zemi České

a Moravskoslezské

Kčs

na Slovensku

Kčs

1.

20.—

12.—

2.

56.—

38.—

3.

90.—

68.—

4.

124.—

99.—

5.

158.—

124.—

6.

190.—

155.—

7.

222.—

176.—

8.

254.—

197.—

9.

286.—

218.—

10

318.—

239.—

11.

350.—

260.—

12.

382.—

286.—

13.

414.—

312.—

14.

416.—

338.—

15.

478.—

364.—

16.

510.—

390.—

“.

4.

§ 125, odst. 4 zní: „Ohlášky změn služebních požitků nemusí nositel pojištění vyříditi

výměrem.“

5.

§ 177 a), odst. 2 až 4 zákona ve znění platném na Slovensku se ruší.

Čl. V.

V zemích České a Moravskoslezské se rozšiřuje použivatelnost předpisů z doby nesvobody,

jichž se tento zákon dovolává, na celé jejich území s účinností od 5. května 1945.

Čl. VI.

Ministr ochrany práce a sociální péče může učiniti opatření k odstranění příkrostí,

které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.

Čl. VII.

Ustanovení přechodná, závěrečná a prováděcí.

(1)

Tento zákon nabývá účinnosti 1. prosince 1945.

(2)

Předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, pozbývají platnosti

(použivatelnosti).

(3)

Ustanovení čl. I až III se vztahují s účinností od 1. prosince 1945 i na pojistné

případy nemocenského pojištění z doby před tímto dnem, pokud 1. prosince 1945 ještě

trvá nárok na opakující se peněžité dávky. Pokud by měly býti tyto peněžité dávky

vyměřeny podle třídy 1 až 8, vyměřují se podle třídy nejblíže vyšší; totéž platí v

pojistných případech nastavších po 30. listopadu 1945, v nichž základem pro vyměření

opakující se peněžité dávky by měl býti výdělek (služební požitky) z doby před 1.

prosincem 1945.

(4)

Zaměstnavatelé jsou povinni znovu přihlásiti zaměstnance podléhající pojistné povinnosti

podle předchozích článků do patnácti dnů po vyhlášení tohoto zákona za účelem zařadění

do tříd.

(5)

Tento zákon provede ministr ochrany práce a sociální péče.