Vládní nařízení 157/1947 Z. z. o podpůrných opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil.

§ 1.

Okruh oprávněných osob.

Osobám, které se se souhlasem okresního úřadu ochrany práce dobrovolně začlení do

práce nebo budou v ní umístěny podle ustanovení §§ 6 až 23 zákona (dále jen „zaměstnanci“),

se poskytnou při prvním nastoupení zaměstnání podpory podle tohoto nařízení, jsou-li

u nich splněny předpoklady stanovené v následujících ustanoveních.

§ 2.

(1)

Má-li zaměstnanec nastoupiti zaměstnání v pracovním místě, vzdáleném alespoň 6 km

od jeho bydliště (místa pobytu), poskytne mu okresní úřad ochrany práce pro první

cestu do místa zaměstnání jízdné (§ 3, odst. 1) a příplatek k nákladům stravování

a přenocování podle ustanovení §§ 3 až 5.

(2)

Jde-li o nastoupení zaměstnání, které si zaměstnanec zvolil sám, poskytnou se mu

podpory podle předchozího odstavce jen, prokáže-li, že bude přijat do zaměstnání.

§ 3.

(1)

Jízdné se poskytne buď vydáním poukázky na jízdenku nebo v penězích.

(2)

Jízdné se poskytuje jen pro použití nejlevnějších dopravních prostředků, a to pro

nejkratší cestu.

§ 4.

Okresní úřad ochrany práce, příslušný podle místa zaměstnání, může výjimečně poskytnouti

jízdné na zpáteční cestu z pracovního místa do bydliště,

a)

nebyl-li zaměstnanec bez své viny přijat zaměstnavatelem do zaměstnání, nebo

b)

nemůže-li pro nepředvídané jím nezaviněné okolnosti nastoupiti práci, nebo

c)

vystoupí-li z práce dříve než uplyne první mzdové výplatní období z vážného důvodu

bez své viny a nemůže-li hraditi náklady na zpáteční cestu ze svých prostředků.

§ 5.

(1)

Trvá-li cesta do nového pracovního místa (§ 2) déle než 6 hodin, poskytne okresní

úřad ochrany práce zaměstnanci příplatek k nákladům stravování za jízdy (stravné).

Stravné činí, trvá-li cesta

6 až 8 hodin ................................ 25.- Kčs,

déle než 8 hodin ........................ 35.- Kčs.

(2)

Je-li nezbytně nutné, aby zaměstnanec na cestě přenocoval, může mu okresní úřad ochrany

práce poskytnouti příplatek na nocležné v částce 40.- Kčs.

§ 6.

(1)

Potřebuje-li zaměstnanec k nastoupení zaměstnání nezbytně pracovního výstroje, který

si zaměstnanec konající takové práce obvykle sám přináší, a jde-li o zaměstnání trvalé

povahy, poskytne mu okresní úřad ochrany práce příspěvek na opatření potřebných předmětů.

(2)

Pracovním výstrojem se rozumějí pracovní obuv, pracovní oděv a pracovní nářadí.

(3)

Příspěvek na opatření pracovního výstroje se poskytne v penězích nebo vydáním poukázky

na věci. Příspěvek se poskytne až do částky odpovídající obvyklé nákupní ceně příslušných

předmětů, nejvýše však částkou 2.500 Kčs.

§ 7.

Rozváže-li zaměstnanec pracovní poměr před uplynutím jednoho roku ode dne nastoupení

zaměstnání bez vážného důvodu nebo, je-li z něho propuštěn ze své viny, je povinen

vrátiti částku poskytnutou mu podle § 6 nebo nahraditi hodnotu poskytnutého pracovního

výstroje.

§ 8.

(1)

Nastoupí-li zaměstnanec práci na tak vzdáleném pracovním místě, že musí žíti odloučeně

od rodinných příslušníků, jimž podle právní nebo mravní povinnosti zcela nebo převážně

poskytuje výživu, poskytne mu okresní úřad ochrany práce podporu na vedení dvojí domácnosti.

(2)

Nastoupí-li zaměstnanec zaměstnání, které si sám zvolil, poskytne se mu tato podpora

jen, má-li zaměstnavatel naléhavou potřebu pracovních sil pro splnění úkolů, uložených

jeho závodu podle dvouletého hospodářského plánu, a nemůže-li okresní úřad ochrany

práce zaměstnanci zprostředkovati vhodné zaměstnání v místě jeho bydliště.

(3)

Podpora podle odstavců 1 a 2 se neposkytne, jde-li o práce, které se obvykle konají

na vzdáleném místě, takže zaměstnanec žije odloučeně od své rodiny. Ustanovení předcházející

věty se nevztahuje na zaměstnance ve stavebnictví. Rovněž nepřísluší tato podpora,

vyšle-li zaměstnavatel sám zaměstnance na práci na vzdáleném pracovním místě.

§ 9.

(1)

Podpora podle § 8 činí 40.- Kčs denně (280.- Kčs týdně). Pro zaměstnance, kteří nastoupí

práci (§ 8) v zemědělství a lesnictví, průmyslu kamene a zemin, ve stavebnictví, hornictví

a hutnictví, činí tato podpora 50.- Kčs denně (350.- Kčs týdně).

(2)

Do podpory se započítává t. zv. odlučné, které zaměstnanec dostává od zaměstnavatele

nebo z veřejných prostředků proto, že pro výkon svého zaměstnání musí žíti odděleně

od svých rodinných příslušníků. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci z téhož důvodu

mimo mzdu naturální dávky, započítávají se tyto dávky do podpory částkami, jimiž se

oceňují naturální dávky v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.

§ 10.

(1)

Podpora podle § 8 se poskytuje po dobu, pokud trvají předpoklady, za kterých byla

povolena, nejdéle však po dobu dvou let ode dne nastoupení zaměstnání. Po uplynutí

jednoho roku ode dne nastoupení zaměstnání poskytuje se další podpora jen, prokáže-li

zaměstnanec, že z důležitých důvodů jím nezaviněných se nemohl přestěhovati se svou

rodinou do místa zaměstnání nebo jeho nejbližšího okolí.

(2)

Podpora podle § 8 se vyplácí zpravidla ve čtyřtýdenních obdobích pozadu do rukou

nejbližšího rodinného příslušníka, který pečuje o domácnost zaměstnancovu, a není-li

ho, do rukou osoby, kterou zaměstnanec zmocnil k příjmu peněz. Podle potřeby může

okresní úřad ochrany práce vyplatiti přiměřené zálohy.

§ 11.

(1)

Podpora podle § 8 se vyplácí také po dobu zaměstnancovy nemoci, pokud se nevrátí

k rodinným příslušníkům (§ 8, odst. 1).

(2)

Podpora podle § 8 se vyplácí dále po dobu, v níž je zaměstnanec na placené dovolené

na zotavenou, jakož i po dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje bez své viny z jiných

důležitých důvodů (úmrtí v rodině nebo pod.).

(3)

Podpora podle § 8 se však nevyplácí za dny práce, které zaměstnanec zameškal svou

vinou bez důležitého důvodu.

§ 12.

Nárok na podporu podle § 8 zaniká, byla-li zaměstnanci dvakráte vyslovena veřejná

důtka podle § 36 zákona, nebo byl-li pravoplatně potrestán podle § 37 zákona. Zaměstnavatel

je povinen vyslovení veřejné důtky oznámiti okresnímu úřadu ochrany práce.

§ 13.

(1)

Nastoupí-li zaměstnanec práci na vzdáleném pracovním místě (§ 8) a má-li v místě

zaměstnání nebo v jeho nejbližším okolí zajištěný trvalý byt pro sebe i své rodinné

příslušníky, může mu okresní úřad ochrany práce poskytnouti příspěvek na přestěhování.

(2)

Zaměstnanec, který byl umístěn podle § 11, odst. 3 zákona, má nárok na poskytnutí

příspěvku na přestěhování, nejde-li o případy uvedené v § 16.

§ 14.

Před rozhodnutím o poskytnutí příspěvku na přestěhování si vyžádá okresní úřad ochrany

práce, příslušný podle místa dosavadního bydliště, vyjádření okresního úřadu ochrany

práce, příslušného podle místa zaměstnání, zda přestěhování je účelné podle povahy

zaměstnání a s hlediska veřejného zájmu.

§ 15.

(1)

Příspěvek se poskytuje ve výši 75% a jde-li o případy podle § 13, odst. 2, v plné

výši prokázaných nákladů na přestěhování rodinných příslušníků zaměstnancových a svršků

jeho domácnosti, nejvýše však v částce 10.000 Kčs. Ustanovení § 3, odst. 2 platí obdobně.

(2)

Příspěvek se vyplatí po předložení dokladů o provedeném přestěhování a výši nákladů.

Okresní úřad ochrany práce může povolenou částku vyplatiti přímo dopravnímu podniku.

§ 16.

Příspěvek na přestěhování se neposkytuje zaměstnancům, kterým byl přiznán z důvodu

téhož přestěhování osidlovací příspěvek podle zákona ze dne 20. prosince 1946, č.

250 Sb., o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a

zařizovacích výloh.

§ 17.

(1)

Zvláštní podpora podle § 32 zákona se poskytuje zaměstnancům ve výši rozdílu mezi

průměrným hrubým výdělkem z posledního pracovního poměru a hrubým výdělkem, jehož

zaměstnanec dosahuje v novém zaměstnání v jednotlivých zúčtovacích mzdových obdobích.

(2)

Průměrný hrubý výdělek z posledního pracovního poměru se vypočte z hrubého pracovního

výdělku za poslední čtyři týdny (poslední měsíc) před nastoupením nového zaměstnání.

Byl-li pracovní výdělek zvláště vysoký nebo nízký proto, že šlo o sezonní práci, nebo

z jiného důvodu, bere se za základ vyměření zvláštní podpory průměrný výdělek za období

13 týdnů (3 měsíců). K týdnům, v nichž se pracuje omezeně nebo zaměstnanec pobírá

nemocenské, se při vyměření zvláštní podpory nepřihlíží.

(3)

Pracovním výdělkem podle předcházejících odstavců je u zaměstnanců mzda (plat) se

všemi po právu jim příslušejícími přídavky kromě náhrady hotových výloh.

(4)

Snižuje-li zaměstnanec v novém zaměstnání zřejmě svévolně svůj výkon a má-li proto

nižší výdělek, bere se za základ vyměření zvláštní podpory pracovní výdělek, jehož

by mohl dosáhnouti podle svých tělesných a duševních schopností a odborných znalostí.

(5)

O tom, zda zaměstnanec podle § 32, odst. 3 zákona skutečně nemůže bez své viny v

novém zaměstnání dosáhnouti pracovního výdělku, který měl v dosavadním zaměstnání,

rozhodne okresní úřad ochrany práce v rozhodnutí o poskytnutí zvláštní podpory podle

§ 32, odst. 1 zákona. Samostatné rozhodnutí vydá okresní úřad ochrany práce jen na

žádost zaměstnavatelovu nebo zaměstnancovu, jde-li o výplatu vyrovnávacího příspěvku

podle § 32, odst. 2 zákona.

(6)

Zaměstnancům převedeným do práce v zemědělství se poskytuje zvláštní podpora podle

ustanovení § 32, odst. 1 zákona vždy po dobu 6 měsíců.

§ 18.

(1)

Zvláštní podpora se vyplácí zpravidla ve čtyřtýdenních obdobích pozadu zaměstnanci,

po případě do rukou osoby, kterou zaměstnanec zmocnil k příjmu peněz. Podle potřeby

může okresní úřad ochrany práce vyplatiti přiměřené zálohy.

(2)

Zaměstnanec musí okresnímu úřadu ochrany práce před každou výplatou zvláštní podpory

předložiti potvrzení nového zaměstnavatele o výši výdělku, kterého dosáhl v předcházejícím

období.

§ 19.

(1)

Zvláštní podpora se vyplácí v posledně vyměřené výši také po dobu nemoci zaměstnancovy.

(2)

Ustanovení § 11, odst. 2 a 3 platí obdobně.

§ 20.

Ustanovení §§ 17 až 19 platí obdobně pro výplatu vyrovnávacího příspěvku, který zaměstnavatel

je povinen poskytnouti zaměstnanci podle § 32, odst. 2 zákona, s tou odchylkou, že

vyrovnávací příspěvek může býti vyplacen zároveň se mzdou (platem).

§ 21.

Bezplatné lékařské vyšetření.

Je-li v řízení podle § 9, §§ 11 až 13, § 17 a § 20 zákona třeba přezkoušeti tělesný

nebo duševní stav zaměstnance, nařídí okresní úřad ochrany práce bezplatné lékařské

vyšetření svým úředním lékařem. Jízdné na cestu do místa prohlídky a zpět hradí okresní

úřad ochrany práce. Ustanovení § 3 platí obdobně.

§ 22.

(1)

Vyplatil-li zaměstnavatel zaměstnanci podle § 7, odst. 2 zákona náhradu mzdy (platu),

poskytne mu okresní úřad ochrany práce podle ustanovení odstavců 2 a 3 příspěvek,

požádá-li zaměstnavatel o to do 3 měsíců ode dne skončení pracovního poměru zaměstnancova.

(2)

Zaměstnavatel musí okresnímu úřadu ochrany práce prokázati, že mu plněním povinnosti

podle § 7, odst. 2 zákona byla způsobena mimořádná újma a odůvodniti, že jde o případ

hodný zvláštního zřetele.

(3)

Při posouzení otázky, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí příspěvku podle předcházejících

odstavců, přihlédne okresní úřad ochrany práce zejména k majetku zaměstnavatelovu

a čistému výtěžku ze závodu, k výši částek, které zaměstnavatel vyplatil, k počtu

zaměstnanců, kteří podle § 7, odst. 1 zákona pracovní poměr se zaměstnavatelem rozvázali,

a k smluvním závazkům zaměstnavatelovým vyplývajícím z provozu závodu.

§ 23.

Příspěvek podle § 22 se poskytuje do výše 75% částky, kterou zaměstnavatel zaměstnanci

vyplatil podle § 7, odst. 2 zákona.

§ 24.

Ustanovení §§ 22 a 23 platí obdobně pro případy, na něž se vztahuje § 15 zákona.

§ 25.

Příspěvek na úhradu odbytného.

(1)

Poskytl-li zaměstnavatel zaměstnanci podle § 24, odst. 2 zákona zvláštní plnění pro

případ skončení pracovního poměru, může mu okresní úřad ochrany práce přispěti na

úhradu vyplacené částky, požádá-li zaměstnavatel o to do 3 měsíců ode dne skončení

pracovního poměru zaměstnancova a prokáže-li, že by mu plněním povinnosti podle §

24, odst. 2 zákona byla způsobena mimořádná újma.

(2)

Ustanovení § 22, odst. 2 a 3 platí obdobně. Příspěvek nesmí přesahovati 75% částky,

kterou zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci.

§ 26.

(1)

Okresní úřad ochrany práce poskytne zaměstnavateli, který hradí vyšší pojistné podle

§ 28, odst. 4 zákona, příspěvek na úhradu rozdílu pojistného, jsou-li splněny podmínky

podle dalších ustanovení.

(2)

Příspěvek se poskytne zaměstnavateli jen tehdy, zaměstnává-li zaměstnance pracemi,

s nimiž vyslovil souhlas okresní úřad ochrany práce, umožnil-li mu řádné zapracování

a nemůže-li zaměstnanec přesto bez své viny a bez viny zaměstnavatelovy dosáhnouti

hrubého pracovního výdělku, podle něhož byl pojištěn v dosavadním zaměstnání.

§ 27.

Příspěvek podle § 26 se vyměří ve výši 80% částky, o kterou zaměstnavatel musil zaplatiti

více ze svého podle § 28, odst. 4 zákona.

§ 28.

(1)

Okresní úřad ochrany práce poskytne příspěvek podle § 26, pokud trvají stanovené

předpoklady, nejdéle však po dobu dvou let ode dne, kdy zaměstnanec nastoupil nové

zaměstnání.

(2)

Příspěvek podle § 26 se vyplácí vždy pozadu za tři příspěvková období sociálního

pojištění, o které jde.

§ 29.

(1)

Podpory (příspěvky) podle tohoto nařízení se povolují na žádost oprávněného žadatele.

Jde-li o podpory podle ustanovení § 4, § 5, odst. 2 nebo § 13, odst. 1, musí býti

žádost podána nejpozději do 60 dnů ode dne nastoupení nového zaměstnání. Okresní úřad

ochrany práce při udělení souhlasu ke sjednání pracovního poměru poučí zaměstnance

o tom, o jaké podpory může žádati. Jde-li o umístění zaměstnance podle §§ 11 až 13

nebo §§ 16 a 17 zákona, zahájí okresní úřad ochrany práce řízení z moci úřední.

(2)

Místně příslušný k poskytování podpor podle části I tohoto nařízení je s výjimkou

uvedenou v § 36 okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodě má zaměstnanec v době podání

žádosti své řádné bydliště nebo pobyt. U příspěvků podle části II je místně příslušný

okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodu je závod.

§ 30.

(1)

Výplata podpor podle tohoto nařízení se zastaví z moci úřední, pominou-li předpoklady

stanovené pro jejich poskytnutí nebo vyjde-li najevo, že nebyly vůbec splněny. Okresní

úřad ochrany práce vysloví, zda příjemce má přijaté částky nahraditi a v jakém rozsahu.

Náhrada poskytnutých podpor může býti požadována jen, přivodil-li příjemce poskytnutí

podpory nepravdivým tvrzením nebo nedbáním povinností mu uložených nebo, bylo-li soudně

zjištěno, že vylákal podporu trestným jednáním.

(2)

Pravoplatné rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce o povinnosti k náhradě podle

předcházejícího odstavce je vykonatelné soudní nebo politickou exekucí. Částka, která

má býti vrácena, může býti odečtena z jiných podpor, které příjemci právem náležejí.

(3)

Nárok na náhradu neprávem pobíraných podpor se promlčí za 4 roky od doby, kdy podpora

byla poskytnuta. Toto ustanovení však neplatí, bylo-li přiznání podpory přivoděno

trestným činem.

§ 31.

(1)

Žadatelé o podpory (příspěvky) a jejich příjemci podle tohoto nařízení jsou povinni

oznámiti neprodleně okresnímu úřadu ochrany práce všechny skutečnosti, které mohou

míti vliv na poskytnutí podpor a jejich výši a na výzvu tohoto úřadu je prokázati.

Odpovídají za škodu způsobenou nesprávnými nebo neúplnými údaji anebo zamlčením rozhodných

skutečností.

(2)

V řízení o podporách podle tohoto nařízení jsou zaměstnavatelé povinni na žádost

okresního úřadu ochrany práce nebo zaměstnance oznámiti, po případě potvrditi veškeré

okolnosti, týkající se pracovního poměru. Ustanovení poslední věty předchozího odstavce

platí obdobně.

§ 32.

(1)

Pokud v tomto nařízení není stanoveno něco jiného, platí pro řízení ustanovení §

3 vládního nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany

práce, na Slovensku ustanovení §§ 4 až 6 nařízení Slovenské národní rady ze dne 27.

listopadu 1945, č. 142 Sb. n. SNR, o zřízení okresních úřadů ochrany práce a zemského

úřadu ochrany práce.

(2)

Okresní úřad ochrany práce nevydá písemný výměr, povolí-li podpory podle §§ 2 až

6 a § 21.

§ 33.

(1)

Podpory (příspěvky) podle tohoto nařízení se poskytují v zemích České a Moravskoslezské

z prostředků účelového jmění pro podpory při včleňování do práce, zřízeného podle

vládního nařízení ze dne 27. srpna 1943, č. 250 Sb., o podpoře při včleňování do práce.

(2)

Na Slovensku se poskytují podpory (příspěvky) zálohou ze státních prostředků.

§ 34.

Podpory podle ustanovení části I. tohoto nařízení s výjimkou vyrovnávacího příspěvku

podle § 32, odst. 2 zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků a jiných veřejných dávek

a nejsou pracovním výdělkem (platem) rozhodným pro výpočet pojistného ve veřejnoprávním

sociálním pojištění. Nemohou býti zabaveny a nemají právních následků veřejného chudinského

zaopatření.

§ 35.

(1)

Ustanovení §§ 6 a 7, §§ 8 až 20 a §§ 26 až 28 se vztahují též na zaměstnance, kteří

přešli po 31. srpnu 1946, avšak před účinností zákona, do nového druhu povolání důležitějšího

pro splnění dvouletého hospodářského plánu.

(2)

Podpory podle předchozího odstavce se poskytují dodatečně, požádá-li o to oprávněný

žadatel do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení u příslušného okresního úřadu

ochrany práce. Předpokladem poskytnutí je, že dřívější pracovní poměr byl rozvázán

zaměstnancem se souhlasem příslušného okresního úřadu ochrany práce.

(3)

Podpora podle §§ 8 až 12 a příspěvek na úhradu rozdílu pojistného (§§ 26 až 28) se

poskytují ode dne, kdy žádost došla příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce.

§ 36.

Zaměstnancům, kteří mají řádné bydliště na Slovensku, avšak pracují v zemi České nebo

Moravskoslezské, poskytuje podpory podle tohoto nařízení odchylkou od ustanovení §

29, odst. 2 okresní úřad ochrany práce, příslušný podle místa zaměstnání.

§ 37.

Z důvodů, pro něž se poskytují podpory (příspěvky) podle tohoto nařízení, nelze zároveň

povolovati obdobné podpory podle ustanovení vládního nařízení ze dne 27. srpna 1943,

č. 250 Sb., o podpoře při včleňování do práce.

§ 38.

Ministr sociální péče vykonává svou působnost podle tohoto vládního nařízení na Slovensku

zásadně prostřednictvím pověřence sociální péče, který se při tom řídí směrnicemi

vydanými ministrem sociální péče.

§ 39.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1948;

provede je ministr sociální péče.