Zákon 144/1947 Z. z. o sjednocení některých předpisů o platových a služebních poměrech státních a jiných veřejných zaměstnanců.

Čl. I.

§ 1.

(1)

Vláda se zmocňuje, aby za účelem sjednocení upravila nařízením platové a s nimi souvisící

služební poměry státních zaměstnanců na Slovensku podle obdoby předpisů použivatelných

v zemích České a Moravskoslezské, zejména podle obdoby

a)

novely platového zákona č. 15/1944 Sb., novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb.,

novely platových nařízení č. 19/1944 Sb. a vládního nařízení ze dne 12. ledna 1944,

č. 17 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb., o platových

poměrech státních, obecních (městských) a obvodních lékařů,

b)

vládního nařízení ze dne 30. března 1944, č. 78 Sb., jímž se doplňuje vládní nařízení

ze dne 12. ledna 1944, č. 15 Sb., c) vládního nařízení ze dne 15. září 1941, č. 388

Sb., o nové úpravě výchovného protektorátních a některých jiných veřejných zaměstnanců,

d)

vládního nařízení ze dne 8. února 1940, č. 103 Sb., o výchovném výpomocných učitelů

na obecných a měšťanských školách, a to se změnami vyplývajícími z tohoto zákona.

(2)

Platové a služební poměry zaměstnanců československých státních drah na Slovensku

se upraví tak, jako kdyby pro tyto zaměstnance platily před počátkem účinnosti tohoto

zákona předpisy platné, po případě použivatelné pro zaměstnance československých státních

drah v zemích České a Moravskoslezské.

§ 2.

Na Slovensko se rozšiřuje platnost

a)

dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku

státním a některým jiným veřejným zaměstnancům,

b)

dekretu presidenta republiky ze dne 6. září 1945, č. 73 Sb., kterým se mění a doplňuje

platový zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., pokud jde o profesory vysokých škol

a vysokoškolské asistenty,

c)

zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 103 Sb., o zvláštních služebních přídavcích soudců

z povolání a ostatních justičních zaměstnanců.

§ 3.

(1)

Po úpravě platů provedené podle tohoto zákona nesmí zaměstnanec na služebním platu

s připočtením platového přídavku podle dekretu č. 58/1945 Sb., zvláštního přídavku

podle zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a

některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích)

platů, ve znění zákona č. 69/1947 Sb., a případného zvláštního přídavku podle zákona

č. 103/1946 Sb. obdržeti po srážce daně důchodové méně, než kolik činil do počátku

účinnosti tohoto zákona jeho služební plat spolu s mimořádným příspěvkem (příplatkem

ženatých) podle zákona ze dne 28. února 1941, č. 40 Sl. z., o prozatímní úpravě platů

státních zaměstnanců a o změně a doplnění některých ustanovení o úsporných opatřeních

personálních, drahotním přídavkem podle zákona ze dne 2. července 1942, č. 129 Sl.

z., o drahotním přídavku a o změně některých ustanovení o úsporných opatřeních personálních,

ve znění zákona č. 232/1942 Sl. z. a zákona č. 102/1943 Sl. z., všeobecným drahotním

přídavkem podle zákona ze dne 28. října 1943, č. 139 Sl. z., o všeobecném drahotním

přídavku a doplnění zákona č. 102/1943 Sl. z., ve znění zákona č. 169/1943 Sl. z.,

mimořádným drahotním přídavkem podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 16. května

1945, č. 39 Sb. n. SNR, o prozatímní úpravě platů státních zaměstnanců, případným

zvláštním přídavkem podle zákona ze dne 1. července 1937, č. 186 Sb., o úpravě některých

platových poměrů soudců se zřetelem k úsporným opatřením personálním, ve znění zákona

č. 40/1941 Sl. z., jakož i zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb., ve znění

zákona č. 69/1947 Sb., případným doplňovacím přídavkem ženatých (§ 193 platového zákona)

a vyrovnávacím přídavkem (§ 196 platového zákona), a to po srážce pensijního příspěvku

a daně důchodové. Případný rozdíl přísluší jako vyrovnávací osobní přídavek, který

nepodléhá dani důchodové.

(2)

Vyrovnávací osobní přídavek podle předchozího odstavce se snižuje při každém zvýšení

služného (platu mu odpovídajícího) o částku tohoto zvýšení, nejvýše však o částku,

o kterou platy stanovené podle odstavce 1 po nastalém zvýšení služného (platu mu odpovídajícího)

převyšují platy dosavadní.

(3)

Změní-li se za účinnosti tohoto zákona rodinný stav (počet rodinných příslušníků),

k němuž (k nimž) bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího osobního přídavku, stanoví

se tento přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby okolnost

změnu přivodivší byla nastala den před tím, než tento zákon nabyl účinnosti.

(4)

Vyrovnávací osobní přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů

nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.

(5)

Případné nesrovnalosti, které by na Slovensku vznikly úpravou platů, provedenou podle

tohoto zákona, u justičních zaměstnanců, zvláště ženatých, vyrovnají se osobními přídavky

podle § 148, odst. 4 platového zákona.

§ 4.

(1)

Ustanovení § 1 platí přiměřeně i pro úpravu poměrů poživatelů státních odpočivných

(zaopatřovacích) platů na Slovensku, na něž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 19.

února 1946, č. 39 Sb., o drahotním přídavku poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích)

platů a o úpravě některých jejich právních poměrů.

(2)

Částka 1.500 Kčs stanovená v čl. I, odst. 2 zák. č. 39/1946 Sb. se zvyšuje na 2.400

Kčs.

§ 5.

(1)

Použivatelnost ustanovení čl. IV, § 2, odst. 2 novely platového zákona č. 15/1944

Sb. se mění tak, že se nepřihlíží ke slovům „kteří byli dne 1. ledna 1944 v činné

službě.“

(2)

Ustanovení čl. V, § 1, odst. 2 zákona ze dne 16. května 1946, č. 139 Sb., jímž se

zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů,

se mění a zní takto

„(2)

Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy vojenských (četnických) gážistů a jejich pozůstalých,

uvedených v odstavci 1, nesmějí však býti nižší, než jaké by jim s vyloučením použivatelnosti

novely platového zákona č. 15/1944 Sb. příslušely, kdyby se tento zákon na jmenované

nevztahoval; pro tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný

rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.“.

Čl. II.

§ 1.

Zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních

poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

se mění takto

1.

§ 36, odst. 3 zní

„(3)

Služební místa předsedů nejvyššího soudu a předsedů nejvyššího správního soudu se

systemisují mimo skupiny.“.

2.

§ 38, odst. 2 zní

„(2)

Adjutum se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a činí

a)

až včetně do 18 měsíců započitatelné přípravné služby soudcovské ve skupině míst

A 28.560 Kčs, ve skupině míst B 27.420 Kčs, ve skupině míst C 26.280 Kčs a ve skupině

míst D 25.140 Kčs ročně,

b)

po době uvedené pod písm. a) ve skupině míst A 30.720 Kčs, ve skupině míst B 29.496

Kčs, ve skupině míst C 28.272 Kčs a ve skupině míst D 27.036 Kčs ročně.“.

3.

§ 40 zní

„(1)

Služné předsedů nejvyššího soudu a předsedů nejvyššího správního soudu činí 139.560

Kčs ročně.

(2)

Služné ostatních soudců tvoří základní služné a po případě funkční služné.

(3)

Základní služné se stanoví v ročních částkách takto

v 1. stupni .......................................... 26.280 Kčs,

v 2. stupni .......................................... 28.800 Kčs,

v 3. stupni .......................................... 31.320 Kčs,

v 4. stupni .......................................... 33.840 Kčs,

v 5. stupni .......................................... 37.680 Kčs,

v 6. stupni .......................................... 41.520 Kčs,

v 7. stupni .......................................... 45.360 Kčs,

v 8. stupni .......................................... 49.200 Kčs,

v 9. stupni .......................................... 53.040 Kčs,

v 10. stupni ......................................... 56.880 Kčs.

(4)

Soudcům na služebních místech systemisovaných v prvé skupině (§ 36) přísluší mimo

základní služné ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách takto

Stupnice

funkčního

služného

Systemizovaná místa

Stupeň

a

b

c

d

Kčs

I.

Předsedové senátů nejvyššího soudu, zastupující předsedy nejvyššího soudu, předsedové

senátů nejvyššího správního soudu, zastupující předsedy nejvyššího správního soudu,

předsedové sborových soudů druhé stolice

48.000

II.

Předsedové senátů nejvyššího soudu a jejich náměstkové, předsedové senátů nejvyššího

správního soudu a jejich náměstkové předsedů sborových soudů druhé stolice, předsedové

krajských soudů v sídle sborových soudů druhé stolice, vyjímajíc krajský soud obchodní

v Praze

40.800

44.400

III.

Ostatní soudci ustanovení u nejvyššího soudu, ostatní soudci ustanovení u nejvyššího

správního soudu, předsedové senátů sborových soudů druhé stolice, předsedové ostatních

krajských soudů, náměstkové předsedů krajských soudů uvedených v II. stupnici

24.600

28.080

31.560

IV.

Ostatní soudci ustanovení u sborových soudů druhé stolice, náměstkové předsedů

18.000

19.560

21.480

23.400

V.

Předsedové senátů krajských soudů, přednostové okresních soudů s více než 4 soudcovskými

odděleními

12.000

13.560

15.120

16.680

VI.

Soudci ustanovení u krajských soudů, jimž přísluší hlasovací právo ze zákona, přednostové

ostatních okresních soudů

5.400

7.080

8.760

VII.

Ostatní soudci ustanovení u krajských a okresních soudů

3.000

(5)

Soudcům ustanoveným u nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu v III. stupnici

funkčního služného přísluší po třech započitatelných letech ztrávených s funkčním

služným stupně c) zvýšení funkčního služného o 3.360 Kčs ročně a po třech započitatelných

letech ztrávených s takto zvýšeným funkčním služným další zvýšení funkčního služného

o 3.360 Kčs ročně.

(6)

Přednostům okresních soudů s více než 8 soudcovskými odděleními a soudcům u sborových

soudů I. stolice v V. stupnici funkčního služného, kteří byli pověřeni správou okresního

soudu v sídle sborového soudu I. stolice, přísluší, má-li tento okresní soud více

než 8 soudcovských oddělení, po dobu výkonu této funkce služební přídavek 4.500 Kčs

ročně. Příslušel-li tento přídavek nepřetržitě celkem alespoň po 3 roky, stává se

součástí pensijní základny; jinak jest k jeho započtení do pensijní základny zapotřebí

souhlasu ministerstva financí. Toto zvýšení pensijní základny zaniká dosažením služebního

místa systemisovaného ve vyšší stupnici funkčního služného.

(7)

Služební místa sil v sekretariátě nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu se

systemisují ve IV. až VI. stupnici funkčního služného; služební místa vedoucích pomocných

sil ustanovených u sborového soudu druhé stolice se systemisují v V. a VI. stupnici

funkčního služného; náleží jim příslušné funkční služné podle odstavce 4.“.

4.

§ 41, odst. 1 zní

„(1)

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách

takto

U soudců

Ve skupině míst

A

B

C

D

Kčs

s funkčním služným I. stupnice

31.200

s funkčním služným II. stupnice

30.600

s funkčním služným III. stupnice

22.800

19.608

16.416

13.224

s funkčním služným IV. stupnice

17.400

14.964

12.528

10.092

s funkčním služným V. stupnice

16.800

14.448

12.096

9.744

s funkčním služným VI. stupnice

15.480

13.320

11.148

8.988

s funkčním služným VII. stupnice

14.280

12.288

10.284

8.292

bez funkčního služného

13.800

11.868

9.936

8.004

“.

5.

§ 44 zní

„(1)

Základní služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení základního služného

nastává, jakmile soudce dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně

předcházejícího stupně.

(2)

Funkční služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů funkčního služného. Zvýšení

funkčního služného nastává, jakmile soudce dovršil tři roky započitatelné služební

doby s funkčním služným bezprostředně předcházejícího stupně této stupnice.

(3)

Soudce, který dovršil tři roky započitatelné služební doby s funkčním služným VII.

stupnice funkčního služného, postoupí do VI. stupnice funkčního služného stupně a);

soudce, který dovršil tři roky započitatelné služební doby s funkčním služným posledního

stupně VI. stupnice funkčního služného, postoupí do V. stupnice funkčního služného

stupně a). O dalším postupu v nových stupnicích funkčního služného, do nichž soudce

postoupil podle ustanovení předchozí věty, platí ustanovení odstavce 2.

(4)

Zvýšení základního služného a funkčního služného se provádí z moci úřední.

(5)

Při postupu ve funkčním služném podle odstavce 3 se činovné nemění a nenastává změna

ve služebním pořadí.“.

6.

§ 46 zní

„

(1)

Povýšení soudce na služebním místě systemisovaném v druhé skupině se stane propůjčením

služebního místa prvé skupiny, povýšení soudce na služebním místě systemisovaném v

prvé skupině propůjčením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici funkčního

služného; při tom obdrží soudce počáteční služné příslušné stupnice funkčního služného,

pokud mu podle § 44, odst. 3 nepřísluší již funkční služné vyššího stupně nebo vyšší

stupnice.

(2)

Ustanovení § 17, odst. 2 a 3, platí obdobně."

7.

§ 53, odst. 2, a pokud jde o Slovensko § 53, odst. 3 ve znění čl. VII zákona ze dne

16. června 1942, č. 113 Sl. z., kterým se uvozuje zákon o organisaci soudů, úřadů

veřejné žaloby a soudní správy, zní

“Služební místa konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby se systemisují

takto

Stupnice

funkčního

služného

Systemisovaná místa

I.

Přednosta generální prokuratury (generálního státního zastupitelství).

II.

Vedoucí náměstkové přednosty generální prokuratury (generálního státního zastupitelství),

přednostové státních zastupitelství při sborových soudech druhé stolice.

III.

Ostatní náměstkové přednosty generální prokuratury (generálního státního zastupitelství),

náměstkové přednostů státních zastupitelství při sborových soudech druhé stolice,

přednostové státních zastupitelství v sídle státních zastupitelství při sborových

soudech druhé stolice.

IV.

Přednostové ostatních státních zastupitelství, náměstkové přednostů státních zastupitelství

při sborových soudech druhé stolice, ostatní konceptní úředníci ustanovení u státních

zastupitelství při sborových soudech druhé stolice.

V.

Náměstkové přednostů ostatních státních zastupitelství.

VI.

Ostatní konceptní úředníci ustanovení u státních zastupitelství.

Čl. III.

§ 1.

Svobodným zaměstnancům přísluší činovné, adjutum, remunerace a denní plat ve stejné

výměře jako zaměstnancům ženatým.

§ 2.

Platový přídavek podle dekretu č. 58/1945 Sb., platový přídavek vojenských gážistů

podle čl. III, § 2 zákona č. 139/46 Sb., jakož i zvláštní přídavek podle zákona č.

159/1945 Sb., ve znění zákona č. 69/1947 Sb., se vyplácí i po dobu dočasného zbavení

úřadu (suspense, zproštění od vykonávání služby), a to v poloviční výměře.

§ 3.

(1)

Věková hranice 16 roků v § 1 vládního nařízení č. 388/1941 Sb. a v § 105 platového

zákona, ve znění zákona č. 139/1946 Sb., se zvyšuje na 18 roků. Částka 4.800 Kčs v

§ 1, odst. 1 uvedeného nařízení a v § 105, odst. 2 uvedeného zákona, jakož i částky

4.800 Kčs a 6.000 Kčs v § 2 vládního nařízení ze dne 23. října 1941, č. 11 Sb. z r.

1942, jímž se v oboru veřejného pensijního zaopatření upravují právní poměry při zaopatřenosti

některých poživatelů zaopatřovacích platů, se zvyšují na 7.200 Kčs ročně.

(2)

Částka 7.200 Kčs ročně, stanovená v odstavci 1, platí toliko pro děti starší 18 roků;

až do dovršeného 18. roku věku považují se děti s hlediska předpisů o výchovném, o

příspěvku na výchovu a sirotčí pensi (platů obdobných) za nezaopatřené bez ohledu

na vlastní příjem.

§ 4.

(1)

Použivatelnost ustanovení § 3, odst. 2, § 7, odst. 1, č. III, a § 8, odst. 1 učitelského

zákona č. 104/1926 Sb., ve znění novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb., pokud stanoví

zvláštní sazby pro opatrovatelky, se zrušuje. Pro opatrovatelky platí tam stanovené

sazby pro učitelky ručních prací (domácích nauk).

(2)

Správcům (správkyním) mateřských škol přísluší pro výměru výslužného započitatelný

ředitelský přídavek, který činí

a)

při správě samostatné mateřské školy 1.000 Kčs ročně; tento přídavek se zvyšuje za

druhé a každé další oddělení mateřské školy nebo škol, podřízených témuž správci,

o 240 Kčs ročně, nejvýše však na 1.960 Kčs ročně;

b)

při správě mateřské školy (oddělení) spojené se správou obecné nebo měšťanské školy

240 Kčs ročně za každé oddělení, nejvýše však 1.200 Kčs ročně.

(3)

Ředitelský přídavek podle odstavce 2 nesmí s případným ředitelským přídavkem podle

ustanovení § 15 učitelského zákona č. 104/1926 Sb., ve znění novely učitelského zákona

č. 16/1944 Sb., přesáhnouti nejvyšší výměru tímto ustanovením stanovenou.

§ 5.

Ustanovení § 15, odst. 3, poslední věta platového zákona a § 13, odst. 3, poslední

věta vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých

služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah, se zrušuje.

Čl. IV.

§ 1.

Tento zákon platí

a)

pro zaměstnance státu a státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků, fondů

a zařízení, jejichž platové poměry jsou upraveny platovými zákony nebo předpisy podle

nich vydanými,

b)

pro učitele, na něž se vztahuje učitelský zákon č. 104/1926 Sb.,

c)

pro profesory diecésních učilišť theologických (§ 211 platového zákona č. 103/1926

Sb.),

d)

pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků státních

nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných,

e)

přiměřeně pro zaměstnance svazků územní samosprávy, jejichž služební a platové poměry

jsou upraveny podle obdoby platového zákona nebo předpisů podle něho vydaných, jakož

i - pokud nejde o rozšíření platnosti ustanovení čl. I zák. č. 39/1946 Sb. (čl. I,

§ 4, odst. 1) - pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků

nucených svazků územních, ústavů, podniků a fondů těchto svazků nebo těmito svazky

spravovaných.

§ 2.

Případné přeplatky vzniklé provedením tohoto zákona na služebních nebo odpočivných

(zaopatřovacích) příjmech do dne vyhlášení tohoto zákona se promíjejí.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1947 s výjimkou ustanovení čl. I, § 4,

které nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1945, čl. I, § 5, které nabývá účinnosti dnem

1. ledna 1944 a čl. III, § 3, odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945;

zákon provedou všichni členové vlády.