VYHLÁŠKA 142/1982 Z. z. kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 130/1975 Sb.

Zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky

(1)

Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají zejména v těchto případech postižení

- anatomická ztráta jedné dolní končetiny od kloubu Lisfrankova (art. metatarso-tarsální)

výše;

- podstatné funkční omezení jedné dolní končetiny (např. na podkladě těžké paresy);

- zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm;

- pakloub kosti holenní;

- ztuhlost kolenního nebo kyčelního kloubu;

- stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s dobrou nebo mírně

porušenou funkcí operované končetiny;

- postižení končetinových cév s těžkými trofickými změnami a se závažnou poruchou

krevního oběhu v jedné dolní končetině, příp. varikosní komplex obou dolních končetín

s obdobným postižením;

- záchvatová onemocnění spojená se ztrátou vědomí, dostavující se alespoň několikrát

měsíčně.

(2)

Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají zejména v těchto případech

postižení

- vrozené nebo získané defekty odpovídající stavům po amputaci v obou bércích, nebo

(u jednostranného postižení) v kloubu kolenním a výše;

- funkční ztráta jedné dolní končetiny, např. na podkladě úplného ochrnutí (plegie)

této končetiny;

- těžší paresy dvou končetin;

- současné amputační ztráty podstatných částí jedné dolní i horní končetiny;

- pakloub stehenní kosti;

- stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou

funkcí operované končetiny;

- stavy po úrazech nebo nemocech páteře s následnými těžkými poruchami hybnosti;

- těžké obliterace tepen dolních končetin s výrazným funkčním postižením;

- těžké hyfoskoliozy spojené s kardiopulmonální nedostatečností;

- vady a nemoci srdce s prokázanou chronickou oběhovou subkompenzací, trvající i při

kardiotonické léčbě;

- objektivně prokázaná dechová nedostatečnost těžkého stupně;

- pokročilá stadia Bechtěrevovy nemoci (počínaje IV. stadiem).

(3)

Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP-P) se přiznávají zejména v těchto případech

postižení

- anatomická nebo funkční stráta dvou končetin;

- součastné ztuhnutí páteře i velkých kloubů v konečném stadiu Bechtěrevovy nemoci;

- úplná nebo praktická nevidomost obou očí.

(4)

U nemocí a vad neuvedených v této příloze, pokud podstatně omezují pohybovou schopnost,

se funkční postižení porovnává s indikacemi uvedenými v odstavcích 1 až 3.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 130/1975 Sb.

Zdravotní postižení podmiňující přijetí do ústavů

Čl. I

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975

Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon“) a zákon české

národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

(dále jen „zákon ČNR“), ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb., vyhlášky č. 4/1982 Sb.

a vyhlášky č. 18/1982 Sb., se mění a doplňuje takto

1.

Část první včetně nadpisu zní

„ČÁST PRVNÍ

SPRÁVNÍ KOMISE

DÍL PRVNÍ

POSUDKOVÉ KOMISE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Složení a jednání posudkové komise sociálního zabezpečení

§ 1

Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru

si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o

a)

zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,

b)

zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

c)

zástupce Československé lidové armády od okresní vojenské správy,

d)

zástupce útvarů Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské

správy Sboru národní bezpečnosti,

e)

zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od útvaru tohoto sboru,

který působí v územním obvodu okresního národního výboru,

f)

zástupce jddnotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních

rolníků,

g)

zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.

§ 2

Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru

si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o

a)

zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,

b)

zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

c)

zástupce Československé lidové armády od krajské vojenské správy,

d)

zástupce útvaru Sboru národní bezpčnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy

Sboru národní bezpečnosti,

e)

zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od Správy Sboru nápravné

výchovy,

f)

zástupce jednotných zemědělských družstev od českého výboru Svazu družstevních rolníků,

g)

zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků

od tohto výboru.

§ 3

(1)

Jednání posudkové komise sociálního zabezpečení musí být přítomen kromě předsedy

nebo jeho zástupce, tajemníka komise a lékařů, kteří jsou členy posudkové komise (§

5a odst. 6 zákona ČNR), též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce

Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni

a)

zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník

nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),

b)

zástupce výrobních družstev, je-li účstníkem řízení člen výrobního družstva,

c)

zástupce Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné

výchovy České socialistické republiky) při posuzování příslušníka Československé lidové

armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické

republiky) z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku též lékař Československé

lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické

republiky).

(2)

Je-li v komisi projednáván případ nezletilého, musí být přítomen jako lékař státní

zdravotní správy dorostový lékař nebo dětský lékař a pracovník příslušného odboru

národního výboru.

(3)

Projedává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být

přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků.

§ 4

(1)

Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise

a)

zástupce závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí v organizaci,

v niž účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný, popřípadě zástupce vyššího

orgánu Revolučního odborového hnutí,

b)

zástupce sociálního orgánu jednotného zamědělského družstva nebo výrobního družstva,

v němž družstevník je nebo naposledy byl pracovně činný,

c)

zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný,

d)

zástupce místního národního výboru, v jehož územním obovdu má účastník řízení bydliště,

e)

zástupce Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě dalších společenských

organizací,

f)

zástupce příslušního nápravně výchovného ústavu, jestliže jde o odsouzeného, který

je ve výkonu trestu odnětí svobody,

g)

ošetřujícího lékaře posuzovaného, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního

stavu účastníka řízení,

h)

lékaře, člena Českého svazu protifašistických bojovníků, projednává-li se případ

žadatele, který byl účastníkem odboje,

ch)

jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých

pro rozhodnutí komise.

(2)

Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního

zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace)

o to požádají, Rovněž musí být k jednání komise přizván, požádá-li o to, ošetřující

lékař posuzovaného.

§ 5

(1)

Lékařské zprávy potřebné k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního

národního výboru vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání,

vyhotovuje tuto zprávu lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního

zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou

pracovní schopností nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci

nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důdodů, předkládá zprávu ošetřujícího

lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise)

po přezkoumání a potvrzení správnosti a úplnosti této zprávy.

(2)

Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení

okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení.

(3)

Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního

výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři,

kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru

i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské koumentace a

při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného

občana znovu, jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana

a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy

tato změna nastala.

(4)

Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla

ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které

mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.

§ 6

Členové komise a občané přizvaní k projednání jednotlivých případů v posudkové komisi

sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,

o nichž se dozvěděli při jednání komise.

§ 7

Jednání o lázeňské péči

(1)

Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí sociálního

zabezpečení na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen “návrh„).

(2)

Před projednáním návrhu v posudkové komisi sociálního zabezpečení okresního národního

výboru posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí, aby návrh

byl úplný.

(3)

Posudková komise sociálního zabezpečení návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení,

popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji.

(4)

Zjistí-li posudková komise sociálního zabezpečení, že návrhu nelze vyhovět, vydá

rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.

(5)

V ostatních případech posudková komise sociálního zabezpečení nejpozději do 10 dnů

od projednání oznámí účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu,

že okresnímu národnímu výboru bude přidělen vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje

i pořadí zravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní,

že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do 1 roku od doručení návrhu, může

být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné

naléhavosti určí posudková komise sociálního zabezpečení po obdržení vhodných poukazů.

DÍL DRUHÝ

§ 8

DÁVKOVÉ KOMISE

Návrhy na členy dávkové komise okresního národního výboru si okresní národní výbor

vyžádá, pokud jde o

a)

zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,

b)

zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

c)

zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních

rolníků,

d)

zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.

§ 9

Návrhy na členy dávkové komise krajského národního výboru si krajský národní výbor

vyžádá, pokud jde o

a)

zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,

b)

zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,

c)

zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků,

d)

zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků

od tohoto výboru.

§ 10

(1)

Jednání dávkové komise musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce a tajemníka

komise též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového

hnutí musí být na zasedání komise přítomni

a)

zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník

nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),

b)

zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva.

(2)

Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti

posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě

posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.

§ 11

Ustanovení § 4 a 6 platí i pro jednání dávkové komise.

DÍL TŘETÍ

KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI

§ 12

Návrhy na členy komise péče o rodinu a děti si národní výbor vyžádá, pokud jde o společenské

organizace, od příslušných orgánů, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického

svazu mládeže, Českého svazu žen a Československého červeného kříže.

§ 13

(1)

Jednání komise péče o rodinu a děti musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce

též tajemník komise.

(2)

Jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci, přizve předseda komise nebo jeho zástupce

rodiče dítěte nebo jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, zástupce školy, kterou dítě

navštěvuje, nebo zástupce organizace, ve které je nezletilý pracovně činný, zástupce

orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě zástupce společenských organizací.

(3)

Zástupci organizací uvedených v předdhozím odstavci a zástupci orgánů sociálního

zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace)

o to požádají.

(4)

Ustanovení § 6 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.“.

2.

§ 14 odst. 1 zní

„(1)

Okresní národní výbory, místní národní výbory se střediskových obcích a městské národní

výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů

k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské

záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních

zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.“.

3.

V § 14 odst. 2 se vypouští slovo „městské“, uvedené v závorce. Stejně se upraví další

ustanovení, ve kterých je za slovem „místní“ uvedeno v závorce slovo „městské“, a

to v § 14 odst. 3, v § 15, 16, 17, 18, 19, 20, 31, 47, 48, 48, 50, 53, 61, 92 a 93;

slova „se podílení na výchově“ se nahrazují slovy „organizují výchovu“.

4.

§ 15 odst. 3 zní

„(3)

Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným

občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůdovňuje-li

to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejích zájmu u ostatních orgánů, zařízení

a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.“.

5.

V § 17 odst. 2 písm. b) se vypouští text za středníkem.

6.

§ 17 odst. 3 a 4 zní

„(3)

Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými

organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany

za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či

jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření

k zájmu řádné výchovy nezletilého.

(4)

Je-li zvláště třeba chránit nezletilého přd škodlivými vlivy, uloží místní národní

výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní

národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniku

a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na

jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana,

jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření

místní národní výbor.“.

7.

§ 17 se doplňuje odstavec 5, který zní

„(5)

Místní, národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavů 2 a 4 okresní národní výbor

a příslušný okresní soud.“.

8.

§ 18 zní

㤠18

(1)

Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinil místní národní výbor ani místní národní

výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti,

učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom

přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5.

(2)

napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými

se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.“.

9.

V § 19 se na konci připojuje věta

„O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní

další opatření potřebná v zájmu dítětě.“.

10.

§ 23 včetně nadpisu zní

㤠23

Věcná pomoc

Věcná pomoc se poskytuje sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména

osamělým matkám (otcům), nezaopatřeným dětem a těhotným ženám, pokud jejich potřeby

nejsou zabezpečeny jinak. Poskytují se předměty potřebné k uspokojování životních

potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti.“.

11.

§ 24 odst. 2 zní

„(2)

Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně

opakují, popřípadě na úhradu nákladů spojených s dietním stravováním se může poskytnout

těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.“.

12.

§ 25 zní

㤠25

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout též jiným občanům, kteří mají

dítě v přímé péči.“.

13.

§ 26 zní

㤠26

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout dětem pouze tehdy, jestliže

nelze jejich potřeby uspokojit poskytnutím příspěvku na výživu,1) s výjimkou případů,

kdy uspokojení základních životních potřeb dítěte nesnese odkladu. Poskytování ostatních

jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.“.

14.

V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova: „péče o invalidní dítě.“.

15.

§ 29 včetně nadpisu zní

Aktivy péče o rodinu a děti

Místní národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění stanovených úkolů

v péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především

z řad funkcionářů a členů společenských organizací.„.

16.

Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní

Ҥ 29a

Důvěrníci péče o děti

(1)

Okresní národní výbory zřizují k plnění úkolů v sociální péči o rodinu a děti sbor

důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické

společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně

působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětně plnit svěřené úkoly. Při jmenování

přihlížejí k návrhům místních národních výborů, popřípadě občanských výborů a společenských

organizací.

(2)

Důvěrnící péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově

dětí, pomáhají při odstraňovaní nedostatků a působí při výkonu stanoveného dohledu.

Plní též jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží.

(3)

Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní

výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí místních poměrů k úspěšnému

plnění úkolů. Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.„.

17.

§ 31 odst. 5 zní

“

(5)

Občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební,

se poskytují peněžité příspěvky na nákup topné nafty do výše 1 000 Kčs ročně, mají-li

zavedeno vytápění bytu topnou naftou a není-li vhodné, vzhledem k jejich vyššímu věku

nebo zdravotnímu stavu požadovat, aby si obstarali jiný druh vytápění. Občanům, jejichž

věk a zdravotní stav umožňuje, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu, se poskytne

jednorázový peněžitý příspěvek do výške 2 000 Kčs na zakoupení topného tělesa.„.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

18.

V § 32 odst. 1 se v první větě vypouští slovo “okresní„.

19.

V § 33 se za slova “úplavicí cukrovou„ vkládají slova “nebo jiným onemocněním vyžadujícím

nákladné dietní stravování„.

20.

V § 37 odst. 1 se na konci připojují tato slova

“a na zakoupení přídavného zařízení k telefonní ústředně.„.

21.

V § 38 odst. 4 poslední věta zní

“Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.„.

22.

§ 39 včetně nadpisu zní

Ҥ 39

Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví

(1)

Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje

jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné

výhody I.-III. stupně. Při určovaní stupně tělesného postižení občana se posudková

komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující

poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám,

chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana.

Sociální potřebnost se nezkoumá.

(2)

Občanům těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody I. stupně (průkaz

TP), jimž se rozumí

a)

nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou

hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno

na zakoupení místenky,

b)

nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání

delšího čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup

v obchodech, ani obstarávání placených služeb.

(3)

Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody II. stupně

(průkaz ZTP), jimiž se rozumí

a)

výhody uvedené v předchozím odstavci,

b)

nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob

(tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem),

c)

sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní

přepravě a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.

(4)

Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují při chůzi a při používání

hromadných dopravních prostředků pomoc průvodce, se poskytují mimořádné výhody III.

stupně (průkaz ZTP-P), jimiž se rozumí

a)

výhody uvedené v předchozích odstavcích,

b)

nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v

místní a dálkové přepravě,

c)

u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.

(5)

Dále lze občanům uvedeným v odstavcích 3 a 4 poskytnout slevu poloviny vstupného

na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky.

Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného

i jejich průvodci.

(6)

Mimořádné výhody nenáležejí v případech, kdy by jejich používání bylo v rozporu se

zdravotními zájmy postiženého občana ve smyslu zásad léčebné a preventivní péče nebo

v rozporu s ochranou zdraví jiných občanů před přenosnými nemocemi.

(7)

Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k mimořádným výhodám podle předchozích

odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce

postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány mimořádné výhody III. stupně, platí i pro

jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.

(8)

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení změní, popřípadě

odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň mimořádných výhod

neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužíváno.„.

23.

V § 23 odst. 2 se za slova “hrubý měsíční příjem„ vkládají slova:“po odečtení příslušné

daně z tohoto příjmu.„.

24.

§ 48 odst. 1 zní

“

(1)

Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní

výbory vykonávají ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými

organizacemi péči o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují

pomoc společnosti k překonání důsledku a návyků pramenících z odlišného způsobu života

v minulosti a zaostalých forem života, sledují pracovní zařazení a stabilitu pracovních

poměrů těchto občanů, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovy dětí těchto

občanů i jejich postupnou integraci mezi ostatní obyvatelstvo.„.

Odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

25.

§ 48 odst. 3 zní

“

(3)

Okresní národní výbory organizují a koordinují ve spolupráci s ostatními státními

orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, uvedené v odstavci

1.„.

26.

§ 49 včetně nadpisu zní

Ҥ 49

Výchovná péče a poradenská služba

(1)

Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní

výbory poskytují občanům uvedeným v § 48 odst. 1 výchovnou péči a poradenskou službu

k upevnění aktivního vztahu k práci, rodině a společnosti a při řešení sociálních

problémů a překonávání zaostalých forem způsobu života.

(2)

Místní národní výbory se podílejí na výchovné péči o tyto občany, sledují život těchto

rodín a pomáhají jim řešit jejich sociální problémy.

(3)

Okresní národní výbory organizují odbornou a specializovanou výchovnou péči a poradenskou

službu o občany uvedené v § 48 odst. 1 při řešení složitých sociálních problémů.„.

27.

§ 51 odst. 1 zní

“

(1)

Sociálně potřebným občanům uvedeným v § 48 odst. 1 se poskytuje věcná pomoc zaměřená

zejména ke zvýšení úrovně bydlení, vedení domácnosti, k umístění do mateřských škol

a školních družin, k vybavení dětí a mládeže do letních rekreačně výchovných táborů

a sociálně zdravotních kursů a v naléhavých případech k uspokojení základních životních

potřeb.„.

28.

§ 62 odst. 1 zní

“

(1)

Ústavy sociální péče (dále jen „ústavy“) zřizují národní výbory v zásadě ve svém

územním obvodu.„.

29.

§ 63 včetně nadpisu zní

Ҥ 63

Přijímání do ústavů a přemístění do jiného ústavu

(1)

Do ústavů mohou být přijati pouze občané, pro něž jsou tyto ústavy určeny. Zdravotní

postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavu jsou uvedena v příloze č. 4.

(2)

Občany, kteří jsou zletilí a nebyli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, lze přijímat

do ústavů jen s jejich písemným souhlasem, občany nezletilé a občany zbavené způsobilosti

k právním úkonům s písemným souhlasem jejich zákonného zástupce.

(3)

Má-li být občan přemístěn do jiného ústavu, toto opatření se s ním předem projedná.

Jedná-li o nezletilého nebo o občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, přemístění

se předem projedná s jejich zákonným zástupcem a vysvětlí se důvod tohoto opatření.

Stejně se postupuje, má-li být občan trvale přemístěn na jiné oddělení v rámci ústavu.

(4)

Při přemístění občana do ústavu řízeného jiným národním výborem než je ústav, ve

kterém byl občan dosud umístěn, vydává rozhodnutí o přemístění národní výbor, který

spravuje ústav, do kterého má být občan přemístěn.„.

30.

Za § 63 se vkládá § 63a, který včetně nadpisu zní

Ҥ 63a

Řízení o přijetí do ústavu

(1)

Občané jsou přijímani do ústavu na podkladě žádosti. Žádost podávájí občané, kteří

potřebují ústavní sociální péči a jde-li o nezletilé nebo o občany zbavené způsobilosti

k právním úkonům, jejich zákonný zástupce. Řízení o přijetí může být zahájeno též

z podnětu národního výboru, společenské organizace nebo zdravotnického zařízení. V

případech, kdy soud nařídil ústavní nebo ochrannou výchovu dítětě nebo kdy okresní

národní výbor předběžně rozhodl o jeho okamžitém umístění do ústavu, se přijetí dítěte

uskuteční na základě požadavku orgánu péče o děti příslušného okresního národního

výboru.

(2)

V řízení o přijetí do ústavu národní výbor vychází z posouzení zdravotního stavu

žadatele s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům; k posouzení zdravotního stavu si

vyžádá zdravotnickou dokumentaci od příslušníchých orgánů státní zdravotní správy.

(3)

Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné

místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že je do ústavu přijímá.

(4)

Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu není volné

místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že je zařazuje do pořadníku

čekatelů.

(5)

Pokud žadatel nesplňuje podmínky pro přijetí do ústavu, národní výbor jeho žádost

zamítne.

(6)

Národní výbor sestavuje pořadník čekatelů na umístění v ústavu pro každý druh ústavu

zvlášť. Pořadník sestavuje podle naléhavosti umístění. Při stanovení naléhavosti pořadí

na umístění mají přednost

a)

při přijímání do ústavů pro mládež nezletilí, u nichž soud nařídil ústavní nebo ochrannou

výchovu, nebo u nichž o okamžitém umístění do ústavu vydal předběžné rozhodnutí okresní

národní výbor,

b)

při přijímání do ústavů pro dospělé občany účastníci boje proti fašismu a jejich

rodinní příslušníci a příjemci pečovatelské služby, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu

stavu nebo věku potřebují komplexní péči.

(7)

Pořadníky čekatelů národní výbor pravidelně nejméně jedenkrát ročně prověřuje a zjišťuje,

zda zařazení čekatelů v pořadníku odpovídá jejich zdravotnímu stavu a dalším skutečnostem

uvedeným v rozhodnutí o přijetí. Jakmile se ve vhodném ústavu uvolní místo, umístí

národní výbor čekatele, který je podle poŕadníku na řadě. Před umístěním národní výbor

přešetří, zda se nezměnily okolnosti rozhodné pro přijetí do ústavu.„.

31.

V § 64 odst. 1 se na konci připojuje tato věta

“V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené

mládeže.„.

32.

V § 64 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako ostavce

2, 3 a 4.

33.

§ 64 odst. 3 písm. c) zní

“c) přípravu pro povolání, která se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav,„.

34.

Za § 64 se vkládá § 64a, který včetně nadpisu zní

Ҥ 64a

Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením

(1)

ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením jsou určeny

pro děti a mládež ve věku od 3 do 18 let (připravují-li se pro povolání nejdéle do

26 let), jestliže jsou vedle tělesné vady postiženi též vadným mantálním vývojem lehčího

stpně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole. V těchto ústavech se též

vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním

postižením.

(2)

V těchto ústavech se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče

včetně rehabilitace, výchovná péče, školní vzdělání a příprava pro povolání. Příprava

pro povolání se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav.„.

35.

V § 65 odst. 1 se na konci připojuje tato věta

“V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova mentálně postižené

mládeže.„.

36.

§ 66 včetně nadpisu zní

Ҥ 66

Zaopatření v ústavech pro denní a týdenní pobyt mládeže

(1)

V ústavech pro denní a týdenní pobyt uvedených v § 64 až 65 se poskytuje v potřebném

rozsahu stravování, zdravotnická péče s přiměřenou rehabilitací, kulturní péče a výchova

zaměřená též na pracovní činnost. V ústavech pro týdenní pobyt se poskytuje též ubytování

s výjimkou dnů pracovního klidu.

(2)

Do těchto ústavů nelze přijímat mládež s vadným mentálním vývojem těžšího stupně,

ani mládež postiženou těžší tělesnou vadou, která má za následek omezenou pohyblivost.„.

37.

Za § 67 se vkládá § 67a, který zní

Ҥ 67a

Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením

Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením jsou

určeny pro občany ve věku od 18 let, kteří jsou vedle těžké tělesné vady postiženi

i vadným mentálním vývojem lehčího stupně.„.

38.

Dosavadní ustanovení § 69 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu odstavec

2, který zní

“

(2)

Ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižených dospělých občanů jsou určeny

pro občany ve věku od 26 let s vadným mentálním vývojem středního stupně, kteří nejsou

postiženi těžší tělesnou vadou způsobující omezenenou pohyblivost.„.

Ҥ 70

Zaopatření v ústavech pro dospělé občany

(1)

V ústavech pro dospělé občany uvedených v § 67 a 69 se poskytuje ubytování, zaopatření,

zdravotní péče včetně rehabilitace, kulturní péče a příležitost k práci ve vhodných

podmínkách.

(2)

V těchto ústavech může být poskytována péče též formou denního a týdenního pobytu.

Při denním pobytu se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotní péče a výchova

zaměřená k pracovní činnosti. Při týdenním pobytu se poskytuje též ubytování s výjimkou

dnů pracovního klidu.„.

40.

§ 71 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní

“

(3)

V domovech důchodců může být poskytováná péče též formou denního pobytu a ve výjimečných

případech též péče na přechodnou dobu.„.

41.

V § 80 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a

připojuje se k němu nový odstavec 2, který zní

“

(2)

Okresní národní výbory mohou zřizovat ve střediskových obcích a ve městech detašovaná

pracoviště manželských a předmanželských poraden.„.

42.

§ 83 zní

Ҥ 83

Národní výbor, který domov spravuje, vydá pro něj provozní řád podle vzorového provozního

řádu vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.„.

43.

§ 84 odst. 1 zní

“

(1)

Národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku

za pobyt; přitom přihlédne k sociálně ekonomické situaci matky.„.

44.

§ 85 zní

Ҥ 85

Národní výbor, který spravuje zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,5) vydá

provozní řád zařízení podle vzorového provozního řádu vydaného ministerstvem práce

a sociálních věcí České socialistické republiky.„.

45.

§ 86 odst. 1 věta druhá zní

“Okresní národní výbor, příslušný podle dosavadního trvalého pobytu dítěte, předem

projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem příslušným

podle sídla zařízení jako orgánem péče o děti, s pěstounem a s národním výborem, který

zařízení zřídil a spravuje.„.

46.

V § 86 odst. 2 věta druhá se vypouští před slovy “národním výborem„ slovo “okresním„.

47.

Nadpis před § 87 zní

“Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností„.

48.

§ 87 zní

Ҥ 87

Do výcvikových středisek a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která

zřizují a spravují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské

socialistické republiky.„.

49.

V § 88 se slova “V zařízeních uvedených v § 87 odst. 1„ nahrazují slovy “Ve výcvikových

střediscích a zařízeních„.

50.

Nadpis nad § 90 se přerazuje pod číselné označení § 90, který se doplňuje odstavcem

4, který zní

“

(4)

Národní výbor, který ubytovnu spravuje, vydá pro ní domácí řád.„.

51.

§ 91 včetně nadpisu zní

Ҥ 91

Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc

(1)

Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, jsou sociálně výchovná zařízení

pro občany, kteří žijí v mimořádné obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti

k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti,

především pro jejich děti a mládež.

(2)

V zařízeních uvedených v odstavci 1 působí národní výbory na získaní a upevnění základních

sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů

pro společenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubení jejich

socialistické výchovy, rozvoj zájmové a umělecké činnosti, přípravu na budoucí povolání

a na způsob života v rodině a společnosti.

(3)

V těchto zařízeních národní výbory mohou pořádat sociálně zdravotní kursy, popřípadě

letní rekreačně výchovné tábory a další skupinové formy sociálně výchovného působení

pro tyto občany.

(4)

Pobyt v těchto zařízeních a poskytované sociálně výchovné působnosti jsou bezplatné.

(5)

Národní výbor, který zařízení spravuje, vydá provozní řád zařízení.„.

52.

V § 92 odst. 2 se vypouští věta první.

53.

§ 93 odst. 2 zní

“

(2)

Národní výbor, který samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců

spravuje, vydá pro něj provozní řád.„.

54.

Nadpis dílu sedmého zní

“PEČOVATELSKá SLUŽBA„.

55.

§ 94 včetně nadpisu zní

Ҥ 94

Organizace pečovatelské služby

(1)

Národní výbory, které rozhodují o poskytování pečovatelské služby podle § 14b, 15,

25, 25a a 26 zákona ČNR, vytvářejí aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby,

kteří spolu s pečovatelkami z povolání poskytují pečovatelskou službu.

(2)

Při organizaci pečovatelské služby národní výbory dbají, aby byla poskytována co

nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří pečovatelskou službu potřebují.

Za tím účelem zřizují též různa zařízení pečovatelské služby a zabezpečují v domech

s pečovatelskou službou bydlení občanu, kteří pečovatelskou službu potřebují.„.

56.

Za § 94 se vkládá § 94a, který včetně nadpisu zní

Ҥ 94a

Zařízení pečovatelské služby

(1)

zařízení pečovatelské služby, t.j. zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska

osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby zřizují národní výbory podle místních

podmínek. Národní výbor, který zařízení zřídil a spravuje, vydá pro ně provozní řád.

(2)

Zařízení pro denní pobyt starých občanů zřízená v rámci pečovatelské služby (domovinky)

jsou určena pro staré a zdravotně těžce postižené občany, kteří potřebují pomoc pečovatelské

služby. Do těchto zařízení se přijímají občané s částečně omezenými fyzickými, popřípadě

i psychickými schopnostmi, kteří však nenarušují kolektivní soužití. Po zařazení občana

do tohoto zařízení se poskytuje pečovatelská služba v jeho domácnosti jen výjimečně,

a to osamělým osobám. V těchto zařízeních se poskytuje v pracovních dnech přes den

péče, stravování a dohled. Umožňuje se též přiměřená zájmová činnost a provádějí se

jednoduché zdravotní úkony (podání léků apod.). Úhrada za pobyt se určuje podle přílohy

č. 1.„.

57.

§ 95 včetně nadpisu zní

Ҥ 95

Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby

(1)

Jako dobrovolné pracovníky pečovatelské služby získávají národní výbory zejména nepracující

důchodce, ženy v domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou

službu vykonávat v době svého volna. Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou

k národnímu výboru v pracovním poměru; vztahují se však na ně ustanovení zákoníku

práce o náhradě škody při pracovních úrazech7) a příslušné předpisy o nemocenském

pojištění.8)

(2)

Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby národní výbory poskytují odměnu; její

výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek za

jednotlivé úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Takto vypočtená

měsíční odměna se zvyšuje o 10 a 25 % s přihlédnutím ke kvalitě a náročnosti poskytovaných

služeb; nesmí však v jednom kalendářním měsíci překročit částku 1 900 Kčs. Do této

částky se nezahrnují odměny za noční služby, příplatek za úkony vykonávané ve dnech

pracovního klidu a příplatek za pečovatelskou službu u bacilonosiče.„.

58.

§ 98 odst. 2 zní

“

(2)

schopnost a možnost rodinných příslušníků plnit vyživovací povinnost vůči občanovi,

kterému se má služba nebo dávka poskytnout, se zpravidla nepřezkoumává, jestliže hodnota

služeb a dávek poskytnutých během 1 kalendářního roku nepřevyšuje částku 1 000 Kčs.

Do této částky se však nezapočítává jednorázový peněžitý příspěvek na úhradu ceny

topné nafty a na zakoupení topného tělesa.„.

Čl. II

1.

Příloha č. 1 včetně nadpisu zní

“Příloha č. 1 k vyhlášce č. 130/1975 Sb.

Úhrada za úkony pečovatelské služby

a)

v rodinách s dětmi

b)

pro občany těžce postižené na zdraví a staré občany

Sazby

Maximální částka denně v Kčs

Běžné úkony pečovatelské služby

a)

b)

1.

úkony osobní hygieny

5,-

5,-

2.

jednoduché ošetřovatelské úkony

5,-

5,-

3.

práce spojené s udržováním domácnosti

7,-

7,-

4.

donáška uhlí, vynesení popela o váze do 15 kg na jeden úkon

3,-

3,-

5.

donáška nebo dovážka oběda nebo jiného teplého jídla

3,-

3,-

6.

příprava a uvaření oběda či večeře

8,-

-

7.

nákupy a nutné pochůzky, doprovod na vyšetření, doprovod dětí do mateřské školy apod.

3,-

3,-

8.

praní drobného osobního prádla, jeho žehlení a drobné opravy

5,-

5,-

9.

výchovná činnost u dětí

7,-

-

10.

obtížnost výkonu pečovatelské služby (byt ve vyšším podlaží, těžce dostupný terén,

nevybavený byt, WC a voda mimo byt, obtížně zvládnutelné dítě a jiné okolnosti ztěžující

výkon pečovatelské služby)

3,-

3,-

11.

příplatky za službu vykonávanou o sobotách a nedělích a svátcích

Úhrada se zvyšuje až o 50 %

Úhrada se zvyšuje až o 50 %

12.

výkon pečovatelské služby u bacilonosiče

Úhrada se zvyšuje až o 50 %

Úhrada se zvyšuje až o 50 %

13.

noční služba (krátkodobě)

- pohotovost s možností spánku,

10,-

10,-

- služba spojená s prováděním ošetřovatelských úkonů

20,-

20,-

14.

ošetření nohou (pedikura)

-

20,-

15.

celková koupel včetně umytí vlasů ve středisku osobní hygieny

-

8,-

Mimořádné úkony

- praní velkého prádla, prádla značně znečistěného, ve středisku osobní hygieny nebo

v prádelně pečovatelské služby. Úhrada i odměna dobrovolných pracovníků pečovatelské

služby činí 5 Kčs za 1 kg suchého prádla včetně jeho vyžehlení

- velký úklid, úklid po malířích nebo jiných řemeslnících apod.

7,- až 10,- za hod.

7,- až 10,- za hod.„.

2.

K vyhlášce se připojují přílohy č. 3 a 4, které včetně nadpisu zní

Čl. III

Zrušuje se § 3 odst. 1, 2, § 4 odst. 1, 2, § 5, 7 a příloha č. 1 směrnice ministerstva

práce a sociálních věcí České socialistické republiky o ústavní sociální péči čj.

431-8300-10. 2. 1981 ze dne 11. května 1981.9)

Čl. IV

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.