VYHLÁŠKA 138/1990 Z. z. kterou se stanoví podmínky zákonného pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu, která vznikne pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním

§ 1

U České státní pojišťovny (dále jen „pojišťovna“) je pro případ své odpovědnosti za

škodu podle zákoníku práce pojištěn

1

)

podnikatel (dále jen „pojištěný“), který je registrován u orgánu příslušného k registraci

na území České republiky.

2

)

§ 2

(1)

Pojištěný má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla jeho pracovníkovi

při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním v rozsahu, v jakém za ni

pojištěný odpovídá podle zákoníku práce.

3

)

(2)

Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit tuto škodu. Rozhoduje-li

o náhradě této škody oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem,

kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna plnit, nabylo právní moci.

§ 3

Pojišťovna nahradí náklady soudního i mimosoudního projednávání vedeného v souvislosti

s událostí, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění, jen tehdy, pokud se

k jejich úhradě písemně zaváže.

§ 4

Pojišťovna nehradí škodu, kterou se pojištěný zavázal hradit nad rámec stanovený právními

předpisy.

§ 5

(1)

Náhradu platí pojišťovna v československé měně.

(2)

Nesouhlasí-li pojištěný, aby bylo plněno poškozenému, složí pojišťovna plnění do

notářské úschovy.

(3)

Má-li pojišťovna vyplatit náhradu poškozenému, kterému vůči ní vzniklo stejnou událostí

i právo na plnění ze smluvního pojištění věci, je povinnost pojišťovny nahradit za

pojištěného škodu na této věci podle § 2 splněna do výše plnění ze smluvního pojištění

dnem jeho výplaty, a to i bez souhlasu pojištěného.

(4)

Vzniknou-li stejnou událostí práva na plnění z několika pojištění odpovědnosti, lze

v rozsahu, v němž se shodují, přijmout plnění jen z jednoho z nich.

(5)

Nahradil-li pojištěný poškozenému škodu nebo její část přímo, má právo, aby mu pojišťovna

vydala majetkový prospěch, který takto získala.

§ 6

Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 30 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění

rozsahu povinnosti pojišťovny poskytnout plnění. Šetření je skončeno, pokud byla dohodnuta

výše náhrady škody mezi všemi účastníky nebo pokud pojišťovna obdržela pravomocné

rozhodnutí o výši náhrady škody.

§ 7

(1)

Má-li pojištěný vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky,

na snížení důchodu nebo na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojišťovnu,

pokud za pojištěného tuto částku zaplatila nebo za něho vyplácí důchod.

(2)

Na pojišťovnu přechází též právo pojištěného na úhradu nákladů uvedených v § 3, které

pojištěnému byly přiznány proti odpůrci, pokud je pojišťovna za pojištěného zaplatila.

§ 8

(1)

Pojištěný je povinen poskytnout pojišťovně součinnost, které je třeba ke zjištění

příčiny a výše škody, zejména je povinen pojišťovně bez zbytečného odkladu oznámit,

že došlo k události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění, vyhotovit

o jejím vzniku, příčinách a rozsahu zápis a učinit nutná opatření, aby škoda byla

co nejmenší. Pojištěný je povinen umožnit pojišťovně ověřit si rozsah a výši škody

a sdělit pojišťovně, zda uplatní právo na plnění z jiného pojištění odpovědnosti.

(2)

Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně sdělit, že proti němu

a)

bylo uplatněno právo na náhradu škody, kterou má uhradit pojišťovna a vyjádřit se

k požadované náhradě a její výši,

b)

bylo uplatněno právo na náhradu škody u soudu nebo jiného příslušného orgánu.

(3)

Pojištěný je povinen oznámit neprodleně orgánům činným v trestním řízení, že událost,

která by mohla být důvodem práva na plnění pojišťovny, vznikla za okolností vzbuzujících

podezření ze spáchání trestného činu.

(4)

Pojištěný je povinen pojišťovně sdělit, zda byla škoda způsobena zaviněným porušením

pracovních povinností v pracovněprávních vztazích, jakož i skutečnost, že bylo rozhodnuto

o pozastavení výkonu jeho podnikatelské činnosti.

(5)

Pojištěný je povinen v řízení o náhradě škody, kterou má uhradit pojišťovna, postupovat

v souladu s pokyny pojišťovny, zejména dohodnout se s pojišťovnou o tom, kdo bude

pojištěného zastupovat, jakož i umožnit pojišťovně účast na řízení.

(6)

Poruší-li pojištěný povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 a tím ztíží zjištění právního

důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou

náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek,

které z důvodu pojistné události vyplatila.

§ 9

Nevznese-li pojištěný v řízení o náhradě škody, kterou má pojišťovna uhradit, bez

souhlasu pojišťovny námitku promlčení nebo zaváže-li se bez tohoto souhlasu uhradit

promlčenou pohledávku, není pojišťovna povinna plnit.

§ 10

(1)

Pojišťovna má vůči pojištěnému právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění

a)

způsobil-li pojištěný škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,

4

)

b)

porušil-li pojištěný předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a pokud toto

porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody,

c)

došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti pozastavené podle zákona.

5

)

(2)

Stejné právo má pojišťovna proti pojištěnému, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením

pracovních povinností v pracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může

pojištěný požadovat na odpovědném pracovníkovi podle pracovněprávních předpisů.

6

)

(3)

Proti pojištěnému, který je v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo

na úhradu až 20% z částek, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých

v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné.

§ 11

(1)

Pokud pojišťovna nahradila za pojištěného škodu, přechází na ni právo pojištěného

na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

7

)

(2)

Pojištěný je povinen vůči jinému toto právo zabezpečit. Poruší-li pojištěný tuto

povinnost, je pojišťovna oprávněna požadovat na něm náhradu až do výše vyplaceného

plnění.

(3)

Na pojišťovnu nepřecházejí nároky pojištěného proti osobám, které s ním žijí ve společné

domácnosti nebo které jsou na něho odkázány výživou. To však neplatí, jestliže tyto

osoby způsobily škodu úmyslně.

§ 12

(1)

Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnému, zaměstnává-li alespoň jednoho pracovníka.

Tuto skutečnost je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně oznámit.

(2)

Pojistným obdobím je kalendářní rok. Pojistné se platí zpětně a je splatné nejpozději

do 15. května následujícího kalendářního roku.

(3)

Pojistné platí pojištěný především ze svého účtu vedeného u organizace, která je

oprávněna poskytovat peněžní služby.

8

)

Nemá-li tento účet veden, platí jinou formou; v takovém případě se pojistné zvyšuje

o 20 Kčs.

(4)

Pojistné se určí z celkové roční výše všech hrubých mezd a odměn vyplacených pojištěným

v pojistném období pracovníkům, které zaměstnával, na základě příslušné sazby pro

odpovídající druh činnosti pojištěného uvedené v příloze této vyhlášky. Vykonává-li

pojištěný různé druhy činnosti, pro něž jsou stanoveny různé sazby, použije se nejvyšší

z nich.

(5)

Celkovou výši hrubých mezd a odměn rozhodných pro výpočet pojistného je pojištěný

povinen sdělit pojišťovně nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku

po pojistném období. Současně pojištěný uvede své identifikační číslo a případně zmocnění

pro pojišťovnu k inkasu pojistného ze svého účtu, včetně čísla účtu u organizace oprávněné

poskytovat peněžní služby. Zemře-li pojištěny je povinen sdělit tyto údaje kterýkoli

z dědiců, popřípadě příslušný státní orgán.

(6)

Výši pojistného a způsob jeho výpočtu sdělí pojišťovna pojištěnému do 31. března

příslušného roku.

(7)

Nesplnil-li pojištěný povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 5 nebo jestliže sdělil

pojišťovně nesprávné či neúplné údaje rozhodné pro určení výše pojistného, je pojišťovna

oprávněna vůči němu požadovat roční sazbu zvýšenou až o 50%.

(8)

Nebylo-li pojistné zaplaceno včas, zvyšuje se dlužná částka o 10% za každý započatý

měsíc prodlení, nejméně o 10 Kčs a zaokrouhluje se dolů na celé Kčs.

§ 13

Zánik pojištění

(1)

Pojištění zaniká ukončením podnikatelské činnosti,

9

)

nezaniklo-li registrací nového podnikatele, který v dané činnosti pokračuje.

(2)

Pokud v případě smrti pojištěného nepřejdou práva a povinnosti na dědice, má poškozený

právo přímo vůči pojišťovně, aby mu škodu nahradila v témže rozsahu, v jakém by mu

ji byl povinen nahradit sám pojištěný.

§ 14

Pokud není v této vyhlášce pojištění upraveno jinak, použijí se ustanovení hospodářského

zákoníku, s výjimkou těch, která svým obsahem neodpovídají povaze soukromého podnikání

občanů nebo jsou v rozporu s postavením podnikatele, jak je vymezeno v zákoně.

§ 15

Pojišťovna je oprávněna ověřit si u pojištěného údaje týkající se placení pojistného

i údaje nezbytné pro vyřizování pojistných událostí.

§ 16

Od uplatnění práva uvedeného v § 8 odst. 6, § 10 a 11 může pojišťovna zčásti nebo

zcela upustit.

§ 17

Dnem účinnosti zákona vzniká pojištění občanům, jimž bylo uděleno povolení považované

za registraci ve smyslu příslušných ustanovení tohoto zákona

10

) a tato vyhláška se na ně vztahuje v plném rozsahu.

§ 18

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.