ZÁKON 137/1982 Z. z. kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních

Čl. I

Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve zňení zákona České národní rady č.

33/1970 Sb., o finančních správach, zákona České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým

se mění a doplňuje zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, zákona České národní

rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, zákona České národní

rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje

působnost národních výborů na některých úsecích státní správy a zákona České národní

rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje

působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, se mění a doplňuje takto

1.

V § 2 první věta zní

„Národní výbory zabezpečují komplexní ekonomický a sociální rozvoj svých územních

obvodů.“.

2.

V § 4 se v odstavci 1 slova „s organizacemi sdruženými v Národní fronte“ nahrazují

slovy,,s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými", odstavec 3 zní

„(3) Národní výbory se zabývají náměty organizací sdružených v Národní fronte. Projednávají

s orgány Národní fronty záměry týkajíci se rozvoje svých územních obvodů a predkládají

orgánům Národní fronty a organizacím v ní sdruženým návrhy na spolupráci při tvorbě,

plnění a kontrole plnění volebných programů Národní fronty.“.

3.

§ 5 zní

㤠5

(1)

Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech. Zákon jim

může svěřit výkon státní správy i v územních obvodech jiných národních vyborů. (2)

jiným územním orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěrěn jen zákonem.“.

4.

§ 6 odstavec 2, 3 a 4 zní

„(2) Soudy, prokuretora a útvary Sboru národních bezpečnosti seznamují národní výbory

se stavem socialistické zákonosti a ochrany verějného pořádku v jejich územních obvodech.

(3) Jiné státní orgány, než orgány uvedené v odstavci 2, které působí v územním obvodu

národního výboru, jsou povinny na žádost národního výboru podávat mu zprávy o své

činnosti, která se dotýka zájmu a potrěb občanů. Národní výbor je upozorňuje na nedostatky,

které zjistí, a může na nich požadovat provedení opatření k odstranění nedostatků.

Státní orgány jsou povinny informovat národní výbor o provedených opatřreních ve lhůte

jim stanovené. (4) Národní výbory jsouoprávněny při zabezpečování místích záležitostí

veřejného pořádku v rámci své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostředníctvím

příslušných náčelníků. Útvary Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služby odpovědny

a podřízeny jen vyšším náčelníkům.“,

v odstavci 5 třetí a čtvrtá věta zní

„Jsou oprávněni požadovat od občanů potřebné vysvetlení k objasnění skutečností nutných

k zjištění přestupku a ukládat pokuty v blokovém řízení. Předvést občana mohou jen

v případě, nepokáže-li hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém

řízení.".

5.

Za § 6 se vkládá § 6a, který zní

㤠6a

(1)

Národní výbory mohou sdružovat na základě smlouvy s jinými národními výbory, státními,

družstevními, společenskými a jinými socialistickými organizacemi prostředky nebo

činnosti k účinnějšímu a hospodárnějšímu plnění jejich společných úkolů (dále jen

„sdružování prostrědků a činností“).

(2)Národní výbory mohou navrhovat a koordinovat sdružování prostrědků a činností socialistických

organizací, je-li takové sdružování účelné a vyžaduje-li to celospoločenský záujem.

(3)

Nedojde-li k dohodě, mohou národní výbory uložit socialistickým organizacím povinnost

uzavřít smlouvu o sdružení prostředků a činností. Toto oprávnění přísluší národním

výborům. I když se sdružování prostředků a činností samy nezúčastní.

(4)

Při sdružováni prosředků a činností postupují národní výbory podle zásad stanovených

vládou České socialistické republiky ( dále jen „vláda").“.

6.

V § 7

v odstavci 1 se v první větě za slova ,,ostatním organizacím„ vkládají slova ,,a vůči

organizacím řízenými nebo spravovanými národními výbory vyšších stupňů“ a slova ,,ochrany

zdravých podmínek a„ se nahrazují slovy ,,ochrany podmínek“,

odstavce 2, 3 a 4 zní

„(2) Národní výbory kordinjí a kontrolují činnost ústředně řízených hospodářských,

družstevních a ostatních organizací a organizací řízených nebo spravovaných národními

výbory vyšších stupňů, pokud jde o poskytování služeb pro obyvatelstvo, bytovou výstavbu

a údržbu bytového majetku, tvorbu a ochranu životního prostředí, veřejné a závodní

stravování a rozvoj tělesné výchovy, sportu a rekreace. Ustanovení § 6 odst. 3 věty

druhé a třetí platí obdobně.

(3)

Ústředne řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace a organizace řízené

nevo spravované národními výbory vyšších stupňů se podílejí na zabezpečování komplexního

ekonomického a sociálného rozvoje územních obvodů národních výborů- Jsou povinny spolupracovat

s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených

zvláštními předpismy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních,

které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města

a obce.

(4)

Národní výbory iniciativně upozorˇují ústředně řízené hospodářské a družstevní organizace

na nedostatky ve využívaní jimi obhospodařovaných prosředků a požadují od nich vyjádření

k těmto upozorněním.".

7.

§ 10 zní

(1)

Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích

městského charakteru, které na návrh krajského národního výboru určí vláda.

(2)

Městské národní výbory se člení na kategorie.(3) V první kategorií jsou městské národní

výbory ve městech, která jsou sídly krajů, a městské národní výbory v dalších významných

velkých městech se zvlášř rozvinutou hospodářskou, politickou, kulturní, sociální

a správní činností a ve významných lázeňských městech (dále jen “městské národní výbory

první kategorie„), významná velká města, pokud nejsou sídly krajů, a významná lázeňská

města určí na návrh krajských národních výborů vláda. (4) Ve druhé kategorií jsou

městské národní výbory ve městech, která jsou sídly okresů, a městské národní výbory

v obcích městského charakteru, které jsou významními středisky osídlení a jsou vybaveny

zařízeními a provozovnami pro zabezpečování služeb a potřeb obyvatel obcí a jejich

spádového území ( dále jen “městské národní výbory druhé kategorie„); ty obce určí

krajský národní výbor. (5) Ve třetí kategorií jsou městské národní výbory v ostatních

obcích městského charakteru.“. Dosavadní § 10 se označuje jako § 12 a dosavadní §

11a se označuje jako § 11.

8.

V § 14 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1, přičemž druhá věta zní

,,Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory a udržuje s nimi stále

spojení.„, se připojuje nový odstavec 2, který zní: “(2) Poslanec skládá voličům účty

ze své činnosti, a to a) poslanec místního národního výboru, obvodního národního výboru

ve městech Brně, Ostravě a Plzni a městského národního výboru nejméně dvakrát ročně;

b) poslanec jiného národního výboru než národního výboru uvedeného pod písmenem a)

nejméně jednou ročně.„.

9.

§ 15 zní

㤠15

(1)

Poslanec národního výboru je oprávněn zejména

a) předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a poděty jeho radě a odborům;

b)

vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mimo

zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána bezokladně,

nemůže-li se tak stát, nepozději do 30 dnů;

c)

požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů; vysvětlení

může požadovat i od vedoucích organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním

výborem, vysvětlení musí být dáno bezodkladně;

d)

doporučovat vedoucím organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem

opatrění k odstránění nedostatků a v závažnějších případech se obrátit na národní

výbor, aby organizaci nebo zařízení uložil v mezích své působnosti vhodná opatření

k nápravě;

e)

požadovat u státních orgánů a socialistických organizací, které národní výbor neřídi

ani nespravuje, přijetí ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho poslanecké funkce,

a požadovat od nich informace a vyslětlení;

f)

účastnit se s hlasem poradním zasedání národního výboru nižšího stupně;

g)

účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost

národního výboru, jeho orgánů a organizací, popřípadě postupovat stížnosti, oznámení

a podněty občanů, které mu byly předány, příslušným orgánům a organizacím;

h)

požadovat u odborů národního výboru, u soudu, prokuratury, státního notářství a hospodářské

arbitráže porady ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho poslanecké funkce.

(2)

Státní orgány a socialistické organizace jsou povinny

a)

poskytovat poslanci pomoc při plnění jeho úkolů;

b)

zabývat se podněty, připomínkami a dotazy poslancea informovat ho o jejich vyřízení

nejpozději do 30 dnů;

c)

informovat poslance v co nejkratší době o vyřízení stížností, oznámení a podnětů

občanů, které jim postoupil.“.

10.

Ustanovení § 16 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní

„“.

(2)

Poslanec místního národního výboru, obvodního národního výboru a městského národního

výboru je povinen úzce spolupracovat s občanskými výbory ve svém volebném obvodu.“.

11.

§ 18 zní

,,§ 18

Předným úkolem národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního

rozvoje je zejména péče o výstavbu měst a obcí, o tvorbu a ochranu životního prostředí,

o zlepšování úrovně bydlení a služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života,

o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesne výchovy, sportu a rekreace,

o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmu občanů. Národní výbory dbají o souladní

rozvoj jejich územního obvodu, o účelné hospodaření s pracovnými silami, o zvyšování

efektivnosti investiční výstavby, o hospodárné využívaní přírodních, finančních a

hmotných zdrojů a o dodržování hospodárnosti při vynakládaní prosředků.„.

12.

§ 19 zní

,,§ 19

Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejmána na úseku

- vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,- oblastního plánování,

- územního plánovaní a stavebního řádu, - pracovních sil, - ochrany přírody a kulturních

památek, - ochrany a využívaní nerostného bohatství, - zemědelství, - lensího a vodního

hospodářství, - energetiky, - hospodaření s byty a s nebytovými prostory, - financí

a správy a ochrany národního majetku, - zásobování a cestovního ruchu, - služeb, -

dopravy a silničního hospodářství, - školství, - kultury a informací, - zdravotnictví,

- sociálního zabezpečení, - obrany štátu, - ochrany veřejného pořádku, - požární ochrany,

- všeobecne vnitřní správy.“.

13.

§ 20 zní

,,§ 20

(1)

Národní výbory spravují organizace a zařízení v odvětvích(úsecích) - školství, zejména

předškolní zařízení, základní školy, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní

péči, školská výchovná zařízení, školská účelová zařízení, - kultury, ochrany přírody

a kulturních památek, zdravotnictví, zejména ústavy národního zdraví, - sociálního

zabezpečení, zejména ústavy a jiná zařízení sociální péče, vnitřní správy, zejména

archívy národních výborů a inspekce veřejného pořádku, - požární ochrany, zejména

veřejné požární útvary. (2) V otázkach zřizování a zrušování organizací a zařízení

uvedených v odstavci 1 se národní výbory řídí obecne závaznými právními předpisy,

usnenseními vlády a národního výboru vyššího stupně a v otázkach odborného vedení

též smšrnicemi(instrukcemi) ministerstev (ustředních orgánů státní správy) a národního

výboru vyššího stupne.

14.

§ 21 zní

,,§ 21

K plnění svých úkolů mohou národní výbory zřizovat a řídit organizace nebo zařízení,

které obstarávají: - veřejně prospěšné služby (čistění města, odvoz pevných domovních

odpadů, správu a údržbu veřejné zeleně, veřejného osvětlení, zásobování vodou z veřejných

vodovodů, odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi a pod.) - správu a údržbu

domovního majetku, - místní stavebnictví, - místní dopravní služby a veřejnou osobní

i nákladní automobilovou dopravu, - výstavbu, údržbu a správu silnic a místních komunikací,

- placené služby ( praní a čistění, opravářské činnosti včetne autoopravárenství,

zhotovení věcí na zákazku, osobní služby, ubytovací služby, veřejné stravování, rekreaci

a cestovní ruch, pohřebníctví a pod.), místní výrobu, zásobování tuhými palivy, -

obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu, - projektové a investorské

práce, popřípade inženýrské činnosti, - sběr druhotných surovi, - jiné specializované

činnosti (centralizovaná výroba pokrmů pro verějné a závodní stravování a pod.).„.

15.

V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: ,,(2) Hlavní úkoly hospodářské

organizace řízené národním výborem, zásady jejího řízení a vnitřní organizace stanoví

statut, který podle zásad schválených vládou vydá národní výbor, který organizaci

řídí: podrobnosti o vnitřní organizaci upraví organizační řád, který podle zásad stanovených

ve statutu vydá ředitel (vedoucí) organizace.“. Dosavadní odstavec 2 a 3 se označují

jako odstavec 3 a 4.

18.

za § 22 se vkládají § 22a a 22b, které zní

,,22a

Ředitel (vedoucí) organizace (zařízení), zřízené k plnění úkolů podle § 21, odpovídá

za její činnost radě národního výboru.

§ 22b

(1)

Místní národní výbory, obvodní národní výbory a městské národní výbory mohou udělovat

jednotlivým občanům povolení k poskytování služeb. Rozsah služeb, které mohou občané

poskytovat na základě povolení národních výborů, podmínky pro jejich povolování, obsah

žádosti občana o udělení povolení, povinnosti občanů poskytujících služby a odmítaní

udělených povelení upraví vláda nařízením. (2) Prodej zboží občany upravují zvláštní

předpisy.1)„.

17.

§ 23

odstavec 1 zní: ,,Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo

spravovaných národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů

a jimi řízených a spravovaných organizací. Kontrolují dále, jak ústředně řízené hospodářské,

družstevní a ostatní organizace řízené a spravovavé národními výbory plní své povinnosti

podle tohoto zákona k zabezpečení potřeb ekonomického a sociálního rozvoje územních

obvodů národních výboru. Kontrolují též, jak uvedené organizace plní své povinnosti

uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to

v rozsahu půsovnosti svěřené národnímu výboru.“. v odstavci 2 se na konci věty vypouštejí

slova,,a jak požívají dotací a subvencí poskytnutých jim z rozpočtu národních výborů.„.

18.

§ 24 odst. 1 písm. b) zní

,,b) udělovat čestné občanství obce (města), ceny národního výboru v rozsahu a za

podmínek stanovených vládou a jiná veřejná uznání.“.

19.

Za § 24 se vkládá § 24a, který zní

,,§ 24a

(1)

Národní výbory mohou k plnění svých ukolů vydávat pro své územní obvody obecně závazná

nařízení. (2) Obecně závazná nařízení národního výboru musí být v souladu se zákony,

jinými obecně závaznými právními předpisy a obecne závaznými nařízeními národních

výborů vyšších stupňů. (3) Obecně závazné nařízení národního výboru musí být vyhlášeno.

Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazné nařízení várodního výboru vyvěsí na

jeho úřední desce. Tento způsov vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazného

nařízení národního výboru. Kromě toho se obecně závazné nařízení uveřejní způsobem

v místě obvyklým a obecně závazná nařízení národních výborů vyšších stupňů též na

úředních deskách místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských

národních výborů. (4) Obecně závazné nařízení národního výboru nabýva účinnosti patnáctým

dnem následujícím po dni jeho vyhlášní, pokud v něm není stanoven pozdejší počátek

účinnosti. Ve vyjímečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může národní

výbor stanovit, že obecně závazné nařízení nabýva účinnosti již dnem vyhlášení. (5)

Obecně závazná nařízení národního výboru musí být každému přístupna u národního výboru,

který je vydal. U místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských

národních výborů musí být přístupna i všechna obecně závazná nařízení národních výborů

vyšších stupňů, která se vztahují na jejich územní obvody.„.

20.

§ 25

odstavec 2 písm. a) a b) zní: ,,a) spravuje základní školu, školská zařízení a zařízení

sociální péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, místní lidovou knihovnou a

podle místních podmínek další kulturní zařízení; b) spravuje místní komunikace a veřejné

osvětlení a obstarávaá podle místních odmínek další veřejně prospěšné nebo jiné služby

pro obyvatelstvo(§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území;“, vypouští se odstavec

4.

21 § 26

odstavec 2 zní: ,,(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu

národnímu výboru(§ 25 odst. 2 a 3), může podle potřeby zřizovat, řídit nebo spravovat

organizace a zařízení, které jsou potřebné k uspokojování potřeb občanů. Městský národní

výbor první kategorie zřizuje, řídí nebo spravuje zejména organizace obstarávající

placené služby, veřejně prospěšné služby a správu a údržbu domovního majetku.„, odstavce

4, 5 a 6 zní: ,,(4) Městský národní výbor dále a) ve vztahu k organizacím řízeným

národními výbory vyšších stupňů 1. zaujímá stanovisko k návrhům koncepcí rozvoje a

hospodářských plánů organizací poskytujících služby, 2. vydává souhlas k umístení

organizace nebo její části (závodu, provozovny a pod.) na území města, 3. posuzuje

programy sociálního rozvoje organizací z hlediska jejich návaznosti na hospodářský,

sociální a kulturní rozvoj města a zaujímá k nim stanovisko; b) ve vztahu k ústřdně

rízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím 1. má oprávnění uvedená pod

písmenem a) č. 2 a 3, 2. zaujímá stanovisko k záměrům, koncepcím a jiným opatřením

organizací, pokud se dotýkají rozvoje a výstavby města a potřeb občanů, 3. vyjadřuje

se k návrhům na ustanovení a odvolávaní vedoucích závadů a provozoven organizací poskytujících

služby obyvatelstvu; při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti závodů

a provozoven může navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce; c) vyjadřuje se k

návrhům závazných stanovisek, která vydávají příslušné orgány státní správy k návrhům

na rozmístění vybraných investic, zejména z hlediska nároků na přírodní zdroje, bytovou

výstavbu, vlivu na tvorbu a ochranu životního prostřdí, jakož i k návrhům na zrušování

zastaralých a neefektívních provozoven a neperspektivních výrob, popřípade dává k

tomuto zrušování podněty. (5) Městský národní výbor první kategorie vydává závazná

stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů. (6)

Městský národní výbor privní kategorie a městský národní výbor druhé kategorie vykonáva

v případech stanovených zákonem také působnost, která jinak přísluší okresnímu národnímu

výboru.“.

22.

§ 26c zní

,,§ 26c

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně vydávají závazná stanoviska k návrhům na

rozmístnění vybraných investic podle zvláštních předpisů.„.

23.

§ 27

odstavec 3 zní: ,,)3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem

při vypracovávaní koncepce rozvoje okresu a vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje

kraje, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtu krajského národního

výboru; krajiský národní výbor projednáva tyto návrhy s okresními národními výbory

a informuje je o schválených kencepcích, hospodářských plánech, o rozpočtu a o jejich

plnění“. za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní: ,,(4) Okresní národní

výbor vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístnění vybraných investic podle

zvláštních předpisů a spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování závazných

stanonisek k návrhům na rozmístění vybraných investic, u nichž toto stanovisko vydává

krajský národní výbor; dále spolupracuje s krajským národním výborem při zrušování

zastaralých a neefektívních provozoven a nepekspektivních výrob.„. Dosavadní odstavec

4 se označuje jako odstavec 5.

25.

V § 29

se za ustanovení písmene b) vkládá nové ustanovení písmene c), které zní: ,,c) střednědobý

rozpočtový výhled“, dosavadní ustanovení písmene c) se označuje jako ustanovení písmene

d).

26.

§ 30 se doplňuje odstavcem 4, který zní

,,(4) K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst, v nichž působí městské

národní výbory první kategorie, krajské národní výbory určují pro tyto městské národní

výbory závazné úkoly a v rámci finančních vztahů k rozpočtům okresních národních výborů

závazné limity, zejména v oblasti investic. V případech stanovených vládou určují

krajské národní výbory tyto závazné úkoly a závazné limity i pro městské národní výbory

druhé kategorie.„.

27.

§ 37 se vypouští.

28.

V § 38 se za slova ,,tělesné výchovy“ vkládájí slova ,,sportu a rekreace,„ slova

,,v otázkách správy majetku a sružování prostředků (§ 35 až § 37)“ se nahrazují slovy

,, v otázkách správy majetku (§ 35 a 36) a sdružování prostředků a činností (§ 6a)„

a na konci se připojují slova ,,a usneseními vlády.“.

29.

§ 39 odst. 1 a 2 zní

,,(1) Národní výbor na svém plenárním zasedání projednává základní otázky komplexního

ekonomického a sociálního rozvoje svého územního obvodu, zejména pokud jde o poskytování

a úroveň všech služeb pro obyvatelstvo, bydlení, bytovou výstavbu a údržbu bytového

majetku, životní prostřdí a dlaší zájmy a potřeby obyvatelstva. Zřizuje si výkonné

a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány

národného výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny. (2) Plenárnímu zasedání národního

výboru je vyhrazeno a) schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního

výboru; jde-li o krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních

výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů; b) schvalovat střednědobé

a provádecí hospodářské plány národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit

celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů; c) schvalovat volební

programy Národní fronty, kontrolovat jejich plnění a hodnotit výsledky socialistické

souteže organizované národními výbory; d) schvalovat územní plány a projednávat dlouhodobé

koncepce a návrhy střednědobých plánů rozvoje zemědělské výroby; jde-li o krajský

národní výbor, projednávat též dlouhodobé koncepce rozvoje lesního hospodářství; e)

schvalovat plány rozvoje kultúry, roční plány kulturně výchovné činnosti a projednávat

návrhy střednědobých plánů rozvoje tělesné výchovy a sportu; f) schvalovat rozpočet

a závěrečný účet národního výboru; g) jde-li o krajský národní výbor, projednávat

vybrané významné investiční záměry, přijímat k nim stanoviska a stanovi podmínky k

jejich realizaci podle zvláštních předpisů; h) schvalovat základní směry sdružování

prostředků a činností; ch) zřizovat, slučovat a zrušovat hospodářské, rozpočtové a

jiné organizace a zařízení národního výboru; jde-li o hospodáářské organizace, vymezit

jim i předmět činnosti a schvalovat jejich statuty; i) rozhodovat o územních změnách,

popřípadě jednat o návrzích těchto změn; j) stanovit počet poslanců národního výboru,

stanovit počet a hranice volebních obvodů; k) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné

orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi; l) volit předsedu, místopředsedy

a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy

komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkce; m) volit předsedu, mistopředsedu

a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a odvolávat je z funkce, jakož

i schvalovat plán činností tohoto výboru; projednávat výsledky důležitých kontrol

a návrhy na opatření; n) ustanovovat vedoucí odborů národního výboru a hygienika a

odvlávat je z funkcí a to po vyjádření národního výboru vyššího stupně; jde-li o vedoucího

odboru krajského národního výboru nebo krajského hygienika, po vyjádření příslušného

ministerstva (ústředního orgánu státní správy); o) usnášet se na obecně závazných

nařízeních nárondího výboru a projednávat rozbory účinnosti obecně závazných nařízení

národního výboru, jakož i rozbory zákonnosti a účinnosti obecně závazných nařízení

národních výboru nižších stupňů; p) schvalovat jednací řád plenárního zasedání, rady,

výboru lidové kontroly, komisí, jakož i organizační řád národního výboru; řídí se

při tom vzorovým jednacím řádem a vzorovým organizačním řádem, které vydá vláda; r)

rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru; s) jde-li o okresní národní výbor, volit a

odvolávat z funkce soudce z lidu národního soudu; t) jde-li o krajský národní výbor,

volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského soudu; u) projednávat zprávy o

stavu socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku, které jim předkládají

soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti a zprávy jiných státních orgánů,

které působí v územních obvodu národního výboru, o jejich činnosti dotýkající se zájmů

a potřeb občanů; v) usnášet se o přenesení působnosti národního výboru na národní

výbory nižších stupňů podle zvláštních předpisů; x) hodnotit úroveň služeb poskytovaných

obyvatelstvu a tvorbu a ochranu životního prostředí; y) hodnotit úroveň vyřizovat

stížnosti, oznámení a podnětů občanů došlých národnímu výboru, organizacím a zařízením

řízené a spravovaným národním výborem; z) udělovat čestné občanství obce(města) a

jiná veřejná uznání, jakož i udělovat ceny národního výboru.„.

30.

§ 42 odst. 3 první věta zní

,,Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi

a s poslanci; při přípravě zasedání národního výboru jeho rada úzce spolupracuje s

národními výbory nižších stupňů, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými,

státními orgány a s organizacemi, jejichž činnost se dotýká věc, jež se má na plenárním

zasedání projednávat.“.

31.

§ 46 odst. 2 zní

,,(2) Rada národního výboru zejména a) rozpracovává a zebezpečuje plnění úkolů. jež

vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení

vlády; projednáva a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů

nižších stupňů a jejich rad; organizuje práce na příprave plánu a rozpočtu národního

výboru a projednáva jejich návrhy; b/ hodnotí výsledky činnosti organizací řízených

nebo spravovaných národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich

plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti; jmenuje a odvoláva též hlavní kontroly

těchto organizací; c) připravuje návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých

a prováděcích oblastních plánů; d) koordinuje přípravu závaných stanovisek připravovaných

orgány národního výboru; e) navrhuje a koordinuje přípravu sdružování prostředků a

činností; f) jde-li o radu krajského národního výboru, navrhuje zrušení neefektivních

a zastaralých provozoven a neperspektivních výrob a podle potřeby stanoví podmínky

jejich zrušení; g) stanoví po dohodě s ústředně řízenými hospodářskými a družstevními

organizacemi podíl těchto organizací na komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji

územního obvodu; h) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky

pro jejich práci; zabezpečuje a kontroluje projednávaní a řešení jejich návrhů, podnětů

a připomínek; ch) vytváří příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru;

i) řídí činnost odborů národního výborů, ukládá jim úkoly, dozírá na jejich plnění

a dbá na racionalizaci činnosti odborů; stanoví pracovní náplň odborů. určuje jejich

vnitřní organizaci a počty pracovníků; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje

o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů; j) kontroluje

a hodnotí výkon státní správy orgány národního výboru a orgány národních výborů nižších

stupňů; k) řídí ředitele(vedoucí) organizací (zařízení) obstarávají činnosti uvedené

v § 21.„.

32.

§ 47 odst. 1 zní

,,(1) Rada je podřízena a odpovědna plenárnímu zasedání národního výboru, které může

radu nebo její jednotlivé členy kdykoliv odvolat. Rada podává na každém řádném plenárním

zasedání národního výboru zprávu o své činnosti.“.

33.

Za § 50 se vkládá § 50a, který zní

,,§ 50a

Předseda, místopředsedové a tajemníky národního výboru plní na základě pověření rady

národního výboru úkoly koordinační a kontrolní povahy, které nevyžadují kolektivního

rozhodování.„.

34.

§ 51 odst. 1 zní

,,(1) Předseda řídí schůze rady a spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady; mezi

schůzemi rady koordinuje činnost místopředsedů a tajemníka národního výboru.“.

35.

V § 52

se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a na konci částí věty před středníkem

se připojují slova ,,a koordinuje přípravu plánů činnosti jeho komisí a aktivů„, se

připojuje odstavec 2, který zní: ,,(2) V rozsahu stanoveném organizačním řádem národního

výboru tajemník plní úkoly vedousího organizace v pracovně právních vztazích pracovníků

národního výboru s vyjímkou pracovníků aparátu výborů lidové kontroly.“.

36.

§ 54 odst. 2 zní

,,(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací a zařízení řízených

nebo spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního

řízaní. Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejmnénana dodržování socialistické

zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí

občanů; zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo činnosti organizací

a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, požadují jejich odstranění.

Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy řade. Komise dále sledují

a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho

působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady. Při

své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a spolupracují s nimi.„.

37.

V § 57 odstavec 1 zní

,,(1) V případech stanovených zákonem zřizuje národní výbor správní komise, kterým

přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, popřípade plnit

další úkoly na úsecích, pro které jsou zřízeny.“. za odstavec 1 se vkládají odstavce

2 a 3, které zní: ,,(2) Národní výbor volí členy správní komise z řad svých poslanců

a dalších občanů, především těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi.

Předsedou správní komise je poslanecnárodního výboru; řídí a organizuje práci správní

komise a dbá o plnění jejích usnesení. (3) správní komise se usnáší většinou hlasů

všech členů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.„. Dosavadní odstavec 2 se označuje

jako odstavec 4.

38.

§ 58 zní

,,§ 58 Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a místní

národní výbory ve střediskových obcích zřizují výbory lidové kontroly; po projednávaní

s výborem lidové kontroly příslušného okresního národního výboru je mohou zřídit též

ostatní místní národní výbory.“.

40.

V § 61

odstavec 1 zní: ,,(1) Národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví(úseky) své působnosti

odbory.„, se odstavec 2 vypouští a dosavadní odstavce 3,4 a 5 se označují jako odstavce

2, 3 a 4 v odstavci 4 se slova ,,Národní výbor“ nahrazují slovy ,,Rada národního výboru„.

41.

§ 62 zní

,,§ 62 Odbory v odvětvích a na úsecích, pro které jsou zřízeny, a) vykonávají státní

správu s vyjímkou věcí náležijících do právomoci plenárního zasedání národního výboru,

jeho rady, komisí a spávních komisí; b) vedou po odborně stránce organizace a zařízení

řízené nebo spravované národním výborem; c) zpracovávají odborné podklady pro jednání

národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečují plnění usnesení

národního výboru a jeho orgánů.“.

42.

§ 63 zní

,,§ 63 (1) odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech

uvedených v § 62 písm. a) a b) nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru

národnímu výboru vyššího stupňe, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému

ústřednímu orgánu státní správy, (2) Práci odboru řídi a za ní odpovídá jeho vedoucí.

(3) Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací

a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem. (4) Pracivníci odborů jsou

povinni účastnit se schůzi a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci

ve velebním obvodu.„.

43.

Za § 63 se vkládají § 63a a 63b, které zní

,,§ 63a Ministerstvo vnitra České socialistickérepubliky (dále jen ,,ministerstvo

vnitra“) stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným

právním předpisem předpoklady pro výkon funckí, které vyžadujízvláštní odbornou způsobilost.

Vymezí zejména obsah odborné způsobilosti, způsob jejího ověřování a formy dalšího

zdokonalování , poduk nejsou stanoveny zvláštními předpisy.

§ 63b

Zvláštní orgány

V případech stanovených zákonem zřizují národní výbory pro výkon státní správy v příslušném

odvětví(úseku) zvláštní orgány; zákon stanoví též postavení a působnost těchto orgánů.„.

44.

V § 64

se v odstavci 2 slova ,,a udržování a ochraně bytového majetku“ nahrazují slovy,,(města),

udržování a ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického

soužití; občanské výbory se podílejí též na tvorbě, plnění a kontrole velobních programů

Národní fronty.„, se v odstavi 3 na konci připojuje tato věta: ,,Pověřovat občanské

výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.“,

se odstavec 4 připojuje odstavec 5, který zní: ,,(5) Občanské výbory se mohou obracet

se svými návrhy, podněty a dotazy na radu a ostatní orgány národního výboru a na organizace

národním výborem řízené nebo spravované; tyto orgány a organizace jsou povinny se

zabývat návrhy, podněty a dotazy občasnkých výborů a informovat je o způsobu vyřízení.„.

45.

V § 67 odstavec 2 zní

,,(2) Vláda zejména a) sjednocuje činnost ministerstev (ústředních orgánů státní správy)

ve vztahu k národním výborům, b) zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky v

otázkách komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů,

c) určuje plánem a rozpočtem krajských národním výborům úkoly a prostředky, stanoví

systemizaci aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví

řízená národními výbory, d) může stanovit krajským národním výborům závazné úkoly

a limity, jakož i orientační ukazovatele k zabezpečení souladu mezi rozvojem ústředně

řízených odvětví a hosopdářstvím národních výborů, e) rozhoduje o zásadních otázkách

týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů, f) řeší sporné otázky,

které se při rozpracovávání a uskutečňovaní celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými

národními výbory a ministerstvy(ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými

národními výbory navzájem, g) kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí

výsledky jejich činností, h) projednáva zásadní otázky komplexního ekonomického a

sociálního rozvoje jednotlivých krajů.“.

46 Za § 67 se vkládá § 67a, který zní

,,§ 67a K zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům

a) ministerstva (ústřední orgány státní správy) předkládají vládě 1. návrhy koncepcí

rozvoje odvětví (úseků) řízených a spravovaných národními výbory, 2. návrhy ve věcech,

které patří do samostatné působnosti národních výborů, pokud nejsou zákonem zmocněny

k jejich úpravě obecně závazným právním předpisem ( § 38); b) ministerstvo vnitra

1. organizuje jednotný postup ministerstev(ústředních orgánů státní správy) při přípravě

návrhů pro jednání vlády a při plnění opatření přijatých vládou v otázkách týkajících

se národních výborů, 2. koordinuje vydávaní směrnic (inštrukcí) ministerstev (ústředních

orgánů státní správy), jež se týkají národních výborů a jimi řízených nebo spravovaných

organizací, 3. koordinuje přípravu podkladů pro kontrolní činnost vlády z hlediska

dodržování právních předpisů a plnění usnesení vlády v činnosti národních výborů,

jakož i v činnosti ministerstev (ústředních orgánů státní spávy) ve vztahu k národním

výborům, 4. zajišřuje ve spolupráci s ostatními ministerstvy (ústředními orgány státní

správy) vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné úrovne pracovníků národních

výborů, 5. provádí rozbor činnosti národních výborů, organizuje výměnu zkušeností

z jejich práce a usměrňuje a vyhodnocuje soutěže národních výborů, 6. usmerňuje organizování

informačního systému národních výborů.„.

47.

V § 68

odstavce 1 a 2 zní: ,,Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů

výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydávaním obecně závazných právních

předpisů a směrnic (instrukcí), kontrolují výkon státní správy a dodržování socialistické

zákonnosti, zevšeobecňují získané poznatky z této činnosti národních výborů a činí

opatření k odstranění zjištěních nedostatků. (2) Ministerstva (ústřední orgány státní

správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené nebo spravované národními

výbory dále a) řídí po odborné stránce činnost národních výborů na základě vládou

schválených koncepcí rozvoje odvětví (úseků), b) zabezpečují odborné vedení rozpočtových

a příspěvkových organizací a zařízení národních výborů, c) podílejí se na přípravě

střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajských národních výborů,

d) zabezpečují jednotný postup při používaní právních předpisů v činnosti národních

výborů, e) pomáhají po odberné stránce národním výborům a jejich organizacím zabezpečovat

úkoly a zdokonalovat metody činnosti, f) usměrňují vědeckotechnický rozvoj a racionalizaci

řídicích a správních činností, g) pečují o výchovu odborných kádrů národních výborů,

organizací a zařízení jimi řízených nebo spravovaných.“, se vypuští odstavec 3 a dosavadní

odstavec 4 se označuje jako odstavec 3, v nemž ustanovení písmene b) zní: ,,b) zabezpečují

, aby jimi řízené orgány a organizace koordinovaly svoji činnost s národními výbory,

zejména s okresními národními výbory, okresními národními výbory a místními národními

výbory ve střediskových obcích a projednávaly s nimi všechna závažná opatření, týkajíce

se rozvoje územních obvodů národních výborů.„.

48.

V § 76 se označí ,,§ 62 č. 1“ nahrazuje textem ,,§ 62 písm. a) a b) nejde-li o věci

uvedené v § 38,„.

49.

V § 77 se na konci připojují slova ,, anebo s usnesením vlády.“.

Čl. II

1.

Na městské národní výbory první a druhé kategorie se přenáší působnost okresních

národních výborů uvedená v příloze A k tomuto zákonu. 2. Na městské národní výbory

první kategorie se přenáší i působnosti okresních národních výborů uvedená v příloze

B k tomuto zákonu.

Čl. III

Příloha C zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon

o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní

správy, se mění a doplňujě takto: 1. V položce 24 v rubrice 4 se pod citací ,,§ 2

odst. 1„ doplňuje citace ,,§ 3 odst. 1“. 2. V poločce 25 v rubrice 3 se doplňuje citace

,,vyhl. č. 136/1961 Sb.„, v rubrice 4 se vypouští citace ,,§ 2 odst. 1“ a ,,§ 4„ a

v citaci ,,§ 4 odst. 2“ se doplňuje ,,písm. b)„.

Čl. IV

1. Městské národní výbory působící ke dni počátku účinnosti tohoto zákona zůstavají

zachovány. 2. Ustanovení zvláštních předpisů, která upravují zřizování, složení a

působnosti správních komisí, zůstavájí nedotčena.

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983 s vyjímkou čl. V, který nabýva účinnosti

dnem 1. dubna 1983.

Čl. V

1. Funkci opatrovníka občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním

úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezená, vykonává na základe rozhodnutí

soudu místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor a v ostatních

případech okresní národní výbor, v jehož územním obvodě má občan bydliště. 2. Je-li

občan uvedený v bodě 1 umístněn v ústavu sociální péče, vykonává funkci opatrovníka

na základě rozhodnutí soudu tento ústav (zařízení).

Čl. VI

Zákon České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů

o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, se mění takto: 1. V § 4: v odstavci

1 první věta zní: ,,Pokuty ukládají okresní národní výbory, jim na roveň postavené

národní výbory a městské národní výbory uvedené v § 10 odst. 3 a 4 zákona o národních

výborech (dále jen ,, národní výbor“) .„, v odstavci 2 se vypuštějí slova ,,příslušný

okresní“. 2. V § 5 v odstavci 1 se vypouští slovo ,,okresnímu„. 3. V § 6 v odstavci

1 se slova ,,Okresní národní výbor“ nahrazují slovy ,,Národní výbor„. 4. V § 7 v odstavci

1 první věta zní: ,,Pokuta je příjmem národního výboru, který jí uložil.“, v odstavci

2 se slova ,,okresní národní výbory„ nahrazují slovy ,,národní výbory, které je uložily“.

Čl. VII

Zrušuje se 1. usesení Národního shromáždění Československé socialistické republiky

ze dne 1. prosince 1967 uveřejněné pod č. 109/1967 Sb Sb., kterým se vydává Vzorový

statu městských národních výborů; 2. zákon České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým

se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.

Čl. VIII

Předsedníctvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné

znění zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených

pozdejšími zákony, pokud se tento zákon vztahuje na území České socialistické republiky.