Zákon 130/1947 Z. z. jímž se mění ustanovení branného zákona o povolování sňatků osob podléhajících branné povinnosti a s tím souvisící ustanovení zákona o vyživovacím příspěvku.

Čl. I.

Ustanovení § 36 branného zákona se mění a zní

㤠36.

Osoby konající presenční službu nebo vojenský výcvik příslušníků náhradní zálohy,

jakož i vojenští gážisté z povolání, potřebují k sňatku povolení příslušného vojenského

úřadu. Totéž platí o vojenských osobách konajících další činnou službu, o vojenských

gážistech ve výslužbě, povolaných přechodně k činné službě, a o vojenských osobách,

které jsou v zaopatření vojenské invalidovny, jakož i o vojenských osobách na trvalé

dovolené, jejichž povinnost k zákonné presenční službě skončí později než za 3 měsíce.

Povolení k sňatku podle předchozích odstavců nelze vázati na vzdání se vyživovacího

příspěvku. Povolení k sňatku neposkytuje výhod při plnění branné povinnosti.“.

Čl. II.

Ustanovení § 3 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb., kterým se vydávají předpisy

o poskytování vyživovacích příspěvků rodinám osob, vykonávajících činnou službu vojenskou,

ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a zní

㤠3.

Nárok na vyživovací příspěvek nepřísluší manželce osob uvedených v § 1, č. 1 tohoto

zákona, byl-li sňatek uzavřen bez povolení potřebného podle § 36 branného zákona.“.

Čl. III.

Prohlášení o vzdání se nároku na vyživovací příspěvek jsou právně bezúčinná od 1.

dubna 1947 bez rozdílu, byla-li učiněna před účinností tohoto zákona nebo za ní.

Čl. IV.

Právní předpisy, odporující tomuto zákonu, se zrušují.

Čl. V.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři národní obrany

a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.