Dekret presidenta republiky 12/1945 Z. z. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.

§ 1.

(1)

S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský

majetek, jenž je ve vlastnictví

a)

všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost,

b)

zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších

toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 až 1945,

c)

akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila

německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

(2)

Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování

celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek podle odstavce

1 nekonfiskuje.

(3)

O tom, lze-li připustiti výjimku podle odstavce 2,rozhodne na návrh příslušné rolnické

komise příslušný okresní národní výbor. Pochybné případy předloží okresní národní

výbor zemskému národnímu výboru, který je se svým dobrozdáním postoupí ke konečnému

rozhodnutí ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s ministrem vnitra.

§ 2.

(1)

Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv

sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se

staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby

německé nebo maďarské národnosti.

(2)

Výjimky z ustanovení odstavce 1 budou určeny zvláštním dekretem.

§ 3.

(1)

Za zrádce a nepřátele československé republiky jest považovati

a)

osoby, které kolektivně nebo individuálně vyvíjely činnost směřující proti státní

svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě,

bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly

nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně a aktivně podporovaly jakýkoliv způsobem

německé a maďarské okupanty,

b)

z právnických osob ty, jejichž správa záměrně a aktivně sloužila německému nebo maďarskému

vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

(2)

O tom, zdali fysická nebo právnická osoba spadá pod ustanovení odstavce 1, písm.

a), b), rozhoduje zemský národní výbor, v jehož obvodě dotčená nemovitost leží, podle

návrhu příslušného okresního národního výboru. Pochybné případy předloží zemský národní

výbor ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s

ministerstvem vnitra.

§ 4.

Zemědělským majetkem (

§ 1, odst. 1

) jest rozuměti zemědělskou a lesní půdu, k ní patřící budovy a zařízení, závody zemědělského

průmyslu, sloužící vlastnímu zemědělskému a lesnímu hospodářství, jakož i movité příslušenství

(živý a mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného

majetku anebo jeho části.

§ 5.

(1)

Je-li zemědělský majetek, konfiskovaný podle

§ 1

, v nájmu (pachtu), zrušují se všechny nájemní (pachtovní) smlouvy. Je-li však nájemcem

(pachtýřem) osoba, mající nárok na příděl půdy (

§ 7, odst. 1

), může jí býti ponecháno dosavadní užívání do konce hospodářského roku. Nebude-li

pronajatý (pachtovaný) zemědělský majetek z jakýchkoliv důvodů přidělen, zaplatí nájemce

(pachtýř) nájemné (pachtovné) Národnímu pozemkovému fondu (

§ 6, odst. 1

). Pokud konfiskací jsou dotčeny fysické nebo právnické osoby, jež nespadají pod

§ 3

, poskytne jim Národní pozemkový fond náhradu na návrh místního národního výboru za

běžné náklady a investice.

(2)

Patronátní práva a povinnosti, váznoucí na zemědělských majetcích, konfiskovaných

podle

§ 1

, zanikají dnem konfiskace. V případech zvláštního zřetele hodných poskytne Národní

pozemkový fond náhradu.

(3)

Otázka dluhů a nároků, váznoucích na konfiskovaných majetcích (

§ 1

), vyřeší se vládním nařízením. Platy, penze, daně a jiná běžná vydání hradí prozatím

národní správce.

§ 6.

(1)

Zemědělský majetek, konfiskovaný podle

§ 1

, spravuje až do odevzdání přídělcům Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství,

který se tímto zřizuje. Vláda se pověřuje vydati statut tohoto fondu.

(2)

Souvislé lesní plochy ve výměře nad 50 ha, konfiskované podle

§ 1

, převezme stát. Pokud konfiskované lesní plochy není možno spojiti v souvislý celek

se státní lesní půdou a pokud nepřesahují 100 ha, odevzdá je Národní pozemkový fond

příslušnému národnímu výboru.

§ 7.

(1)

Ze zemědělského majetku, spravovaného Národním pozemkovým fondem, bude se přidělovati

půda do vlastnictví osob slovanské národnosti

a)

deputátníkovi a zemědělskému dělníkovi ve výměře až do 8 ha orné anebo až do 12 ha

zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,

b)

malozemědělci ve výměře doplňující jím dosud vlastněný pozemkový majetek nejvýše

do 8 ha orné anebo až do 12 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,

c)

mnohočlenné zemědělské rodině ve výměře doplňující jí dosud vlastněný pozemkový majetek

nejvýše do 10 ha orné anebo až do 13 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,

d)

obcím a okresům k veřejným účelům,

e)

stavebním, zemědělským a jiným družstvům, složeným z oprávněných uchazečů podle písm.

a), b), c), a f),

f)

dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům pro stavbu vlastního

domu anebo na zařízení zahrady ve výměře nejvýše do 0.5 ha.

(2)

V okresích s převážnou většinou obyvatelstva německé národnosti, není-li uchazečů

české nebo jiné slovanské národnosti, kvalifikovaných podle odstavce 1, písm. a) až

f), zůstává půda ve správě Národního pozemkového fondu pro potřeby vnitřního osídlení.

(3)

Lesní půda do 50 ha, resp. do 100 ha (

§ 6, odst. 2

) se může přiděliti obcím a lesním družstvům. Tato půda podléhá státnímu dozoru.

(4)

Konfiskované budovy, zařízení, sloužící vlastnímu zemědělskému nebo lesnímu hospodářství,

závody zemědělského průmyslu, sady, památnosti, archivy a pod., jakož i všechny konfiskované

nemovitosti, pokud nebudou přiděleny veřejnoprávním subjektům, mohou se přiděliti

do vlastnictví

a)

družstev, utvořených z oprávněných uchazečů za účelem společného užívání,

b)

výjimečně jednotlivcům (přídělcům), uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).

(5)

O tom, zda konfiskovaný majetek se přidělí družstvům nebo jednotlivcům se rozhodne

obdobně podle

§ 9

.

(6)

Přednostní právo na příděl mají osoby, které se vyznamenaly a zasloužily v národně-osvobozovacím

boji, zejména vojáci a partyzáni, bývalí političtí vězňové a deportovaní a jejich

rodinní příslušníci i zákonní dědicové, jakož i rolníci poškození válkou. Přednostní

právo jest náležitě prokázati.

§ 8.

Zciziti, pronajmouti nebo zatížiti majetek, přidělený podle

§ 7

, lze jen s předcházejícím schválením Národního pozemkového fondu.

§ 9.

(1)

Při místním národním výboru, v jehož obvodu se nachází konfiskovaný majetek, zvolí

si uchazeči, příslušní podle

§ 7, odst. 1, písm. a), b), c), d)

a

f)

, místní rolnickou komisi, skládající se nejvíce z 10 členů.

(2)

Zástupci místních rolnických komisí zvolí na schůzi okresní rolnickou komisi při

okresním národním výboru, která může míti nejvýše 10 členů.

(3)

Místní rolnická komise vypracuje přídělový plán s návrhem na úhradu (

§ 10

) za přidělený majetek a předloží jej ke schválení okresní rolnické komisi.

(4)

Okresní rolnická komise prozkoumá předložené přídělové plány a návrhy na úhradu a

na jejich základě vypracuje přídělový plán a rozvrh úhrad pro celý okres. Není-li

rozporu mezi přídělovými plány a návrhy na úhradu, předloženými jednotlivými místními

rolnickými komisemi, anebo dojde-li mezi nimi k dohodě, jest okresní přídělový plán

a rozvrh úhrad po schválení podle odstavce 5 právoplatný.

(5)

Přídělový plán okresní rolnické komise s rozvrhem úhrad předloží se ihned zemskému

národnímu výboru, který jej se svým dobrozdáním postoupí ministerstvu zemědělství,

které může přídělový plín s rozvrhem úhrad změniti, kdyby byly ohroženy důležité veřejné

nebo národní zájmy, anebo nebylo-li dbáno ustanovení

§ 7, odst. 1, písm. a) až f)

. Pokud jde o závody zemědělského průmyslu (

§ 7, odst. 4

), učiní ministerstvo zemědělství, pokud by šlo o příděl podle

§ 7, odst. 4, písm. b)

, příslušné rozhodnutí v dohodě s ministerstvem výživy.

(6)

Nemůže-li okresní rolnická komise překonati rozpory mezi přídělovými plány a návrhy

na úhradu místních rolnických komisí a nedojde-li k dohodě, anebo vznikne-li rozpor

mezi okresními rolnickými komisemi sousedních okresů, předloží okresní rolnická komise

věc zemskému národnímu výboru, který ji se svým dobrozdáním postoupí ke konečnému

rozhodnutí ministerstvu zemědělství.

(7)

Ministerstvo zemědělství a zemský národní výbor vysílají k okresní rolnické komisi

pomocné orgány, které pomáhají při technických přídělových pracech.

§ 10.

(1)

Návrh na úhradu se má určiti podle výnosnosti, polohy, vzdálenosti a stavu obdělání

půdy (hnojení, setba a sadba) a podle majetkových a rodinných poměrů přídělce, a to

a)

nejméně ve výši hodnoty jedné průměrné roční úrody na navrhované výměře půdy,

b)

nejvýše ve výši dvou průměrných ročních úrod na navrhované výměře půdy,

c)

úhrada za přidělené budovy má se určiti ve výši 1 až 3 ročního nájemného přidělované

budovy. Nájemné může býti v každém případě vyjádřeno v naturáliích.

(2)

Úhrada za přidělený živý a mrtvý inventář a jiná zařízení bude určena podle směrnic,

které vypracují zemské národní výbory a schválí ministerstvo zemědělství.

§ 11.

(1)

Určená úhrada se splácí

1.

jednorázově, nejpozději do 12 měsíců od převzetí držby přídělu, v penězích nebo v

naturáliích, nebo

2.

ve splátkách v penězích nebo v naturáliích, a to

a)

10 % úhrady za půdu a příslušenství jest zaplatiti při převzetí přidělené půdy. Na

návrh místní rolnické komise, který jest podati již v přídělovém plánu (

§ 9

), může Národní pozemkový fond povoliti odklad první splátky nejvýše na tři roky;

b)

nedoplatek úhrady jest splatný podle splátkového plánu, vyhotoveného Národním pozemkovým

fondem, nejpozdeji do 15 let ode dne převzetí přideleného majetku.

(2)

V případech zvláštního zřetele hodných a sociálně odůvodněných může Národní pozemkový

fond na návrh rolnických komisí prominouti přídělci úhradu a příslušný zemědělský

majetek přiděliti bezplatně především osobám, majícím přednostní právo na příděl (

§ 7, odst. 6

).

§ 12.

Úhradu splácejí přídělci Národnímu pozemkovému fondu podle plánu jím vydaného. Této

bude použito k hrazení dluhů a závazků, váznoucích na konfiskovaných majetcích, pokud

tyto dluhy a závazky budou uznány a převzaty, dále k hrazení válečných škod a škod,

způsobených na majetku osob persekvovaných po čas okupace z důvodů národních, politických

a rasových, ke zvelebení zemědělské produkce a pro vnitřní osídlení. Případné přebytky

Národního pozemkového fondu připadají státní pokladně.

§ 13.

(1)

V úhradě, určené podle

§ 10

, zahrnuty jsou všechny výdaje a poplatky, spojené s konfiskací (

§ 1

), přidělením (

§ 7

) a knihovním převedením zkonfiskovaného majetku.

(2)

Zápis přídělu do pozemkových knih obstará Národní pozemkový fond na vlastní útraty.

(3)

Převody majetku podle tohoto dekretu jsou osvobozeny od poplatků a dávek.

§ 14.

Tento dekret nabývá účinnosti v zemích České a Moravskoslezské dnem vyhlášení; provedou

jej ministři zemědělství, financí, spravedlnosti, vnitra a výživy.