ZÁKON 127/1981 Z. z. o vnitřním obchodě

§ 1

Předmět úpravy

(1)

Vnitřní obchod je odvětvím socialistické hospodářské soustavy, které aktivně zprostředkovává

spojení mezi výrobou, popřípadě dovozem spotřebního zboží (dále jen "zboží") a jeho

rozdělováním a spotřebou; tím napomáhá k uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu

a k vytváření podmínek socialistického způsobu života.

(2)

Zákon vymezuje postavení a úkoly vnitřního obchodu v souladu s hospodářskou a sociální

politikou Československé socialistické republiky a upravuje podmínky provozování obchodní

činnosti ve vnitřním obchodě, jakož i práva a povinnosti orgánů, organizací a občanů

na tomto úseku.

§ 2

Základní úkol vnitřního obchodu

(1)

Základním úkolem vnitřního obchodu je zabezpečovat v souladu s národohospodářskými

plány a jednotnou socialistickou obchodní politikou rozvoj plánovitého, hospodárného

a plynulého uspokojování potřeb občanů prodejem zboží a poskytováním služeb podle

tohoto zákona na vnitřním trhu.

(2)

Za plnění tohoto základního úkolu odpovídají orgány, které řídí obchodní činnost

a organizace, které ji provozují.

(3)

Ostatní orgány a organizace, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na

zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu, jsou povinny vytvářet podmínky potřebné

k plnění úkolu podle odstavce 1.

§ 3

Jednotná socialistická obchodní politika

(1)

Ve vnitřním obchodě se uskutečňuje jednotná socialistická obchodní politika, jejíž

zásady určuje vláda České socialistické republiky.

(2)

Zásady jednotné socialistické obchodní politiky navrhuje vládě České socialistické

republiky ministerstvo obchodu České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo

obchodu"), které provádění jednotné socialistické obchodní politiky řídí a v součinnosti

s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány a krajskými národními

výbory ji provádí.

§ 4

Vymezení pojmu

Obchodní činností se pro účely tohoto zákona rozumí provozování maloobchodní činnosti,

poskytování obchodních služeb v souvislosti s maloobchodní činností, poskytování služeb

veřejného stravování, ubytovacích služeb a služeb cestovních kanceláří, jakož i provozování

velkoobchodní činnosti, pokud jsou uvedené činnosti provozovány na vnitřním trhu.

§ 5

Maloobchodní činnost

Maloobchodní činností se rozumí provozování prodeje, popřípadě obstarávání prodeje

zboží občanům

1

)

a v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem též organizacím.

§ 6

Obchodní služby

Obchodními službami se rozumí služby související s maloobchodní činností, poskytované

občanům k uspokojování jejich potřeb. Rozsah a podmínky poskytovaných obchodních služeb

určí nadřízený orgán.

§ 7

Služby veřejného stravování

(1)

Službami veřejného stravování se rozumí příprava a prodej jídel, polotovarů, nápojů,

popřípadě doplňkový prodej zboží a poskytování služeb souvisejících s veřejným stravováním

v odbytových střediscích restauračního stravování.

(2)

Za služby veřejného stravování podle tohoto zákona se nepovažuje závodní stravování.

2

)

§ 8

Ubytovací služby

Ubytovacími službami se rozumí poskytování přechodného ubytování a služeb s ním souvisejících

veřejnosti v závodech a zařízeních k tomu určených za úplatu.

§ 9

Služby cestovních kanceláří

Službami cestovních kanceláří se rozumí poskytování služeb účastníkům cestovního ruchu,

zejména organizování rekreačních, turistických, tematických a jiných zájezdů a pobytů,

poskytování a zprostředkování dopravy účastníkům cestovního ruchu, zajišťování služeb

veřejného stravování, ubytovacích, průvodcovských a dalších souvisejících služeb.

§ 10

Velkoobchodní činnost

(1)

Velkoobchodní činností se rozumí zabezpečování dodávek zboží z výroby, popřípadě

z dovozu za účelem řádného a plynulého zásobování maloobchodní nebo jiné obchodní

činnosti, popřípadě jiných odběratelů.

(2)

Za velkoobchodní činnost podle tohoto zákona se nepovažuje činnost odbytových a zásobovacích

organizací, pokud zabezpečují materiálně technické zásobování organizací.

§ 11

Obchodní činnost se provozuje v prodejnách, v odbytových střediscích restauračního

stravování, v závodech a zařízeních poskytujících ubytovací služby, v cestovních kancelářích,

v objednávkových kancelářích obchodu palivy, u čerpadel pohonných hmot, popřípadě

v dalších provozovnách, které provozují obchodní činnost (dále jen "prodejna nebo

provozovna"); jejich rozmístění se uskutečňuje v souladu se zájmy řádného a plynulého

zásobování občanů a poskytování služeb.

§ 12

Podrobnější vymezení obsahu a rozsahu provozování obchodní činnosti a zásady pro plánování

a výstavbu prodejen nebo provozoven upraví prováděcí předpis.

§ 13

Oprávnění k provozování obchodní činnosti

(1)

Obchodní činnost mohou provozovat

a)

organizace řízené ministerstvem obchodu, Českým svazem spotřebních družstev nebo

národními výbory, zřízené k provozování obchodní činnosti,

b)

ostatní organizace jen, pokud jim bylo uděleno povolení, popřípadě jsou k tomu jinak

oprávněny podle tohoto zákona.

(2)

Ustanovení zvláštních předpisů, pokud vyžadují k provozování některých obchodních

činností zvláštní povolení,

3

)

zůstávají nedotčena.

§ 14

(1)

Povolení k provozování obchodní činnosti udělují ministerstvo obchodu nebo národní

výbory; tyto orgány udělují též souhlas k trvalému zastavení provozování obchodní

činnosti.

(2)

Ministerstvo obchodu uděluje povolení k provozování obchodní činnosti, jestliže

a)

jde o provozování obchodní činnosti jedné nebo více organizací na území přesahujícím

územní obvod jednoho kraje a o povolení žádá jejich ústřední orgán nebo

b)

o povolení žádá jiná než socialistická organizace nebo

c)

jde o velkoobchodní činnost.

(3)

Nejde-li o případy uvedené v odstavci 2, udělují povolení k provozování obchodní

činnosti

a)

krajský národní výbor, jestliže má být obchodní činnost provozována na jeho území

ve více než jednom okrese,

b)

okresní národní výbor, jestliže má být obchodní činnost provozována jen na jeho území,

c)

městský národní výbor, jestliže má být obchodní činnost provozována jen na jeho území,

d)

místní národní výbor jen, jde-li o jednorázové provozování obchodní činnosti na jeho

území.

§ 15

Orgány uvedené v § 14 udělí povolení k provozování obchodní činnosti jen, je-li to

v souladu s potřebami společnosti a s uspokojováním zájmů občanů a pokud má organizace

potřebné podmínky a prostředky k provozování obchodní činnosti nebo je vytvoří ve

stanovené lhůtě.

§ 16

Organizace je oprávněna provozovat obchodní činnost jen v rozsahu a územním obvodu

stanoveném v povolení.

§ 17

Orgán, který zřizuje organizaci nebo mění předmět její hospodářské činnosti, může

uvést ve zřizovací listině, ve stanovách, ve statutu nebo v jiném aktu, jako předmět

hospodářské činnosti organizace provozování obchodní činnosti jen na základě povolení

uděleného příslušným orgánem státní správy (§ 14), pokud je podle tohoto zákona třeba.

§ 18

Podrobnosti o obsahu žádosti o udělení povolení k provozování obchodní činnosti a

o postupu při jejím podávání upraví prováděcí předpis.

§ 19

Zánik oprávnění

(1)

Orgán, který je příslušný podle § 14 udělit povolení k provozování obchodní činnosti,

a)

odejme toto povolení, jestliže bylo uděleno na podkladě nesprávných údajů uvedených

organizací nebo, jestliže pominuly předpoklady, za kterých bylo uděleno anebo jestliže

to vyžadují zájmy řádného a plynulého zásobování vnitřního obchodu nebo jiné důležité

zájmy společnosti,

b)

může toto povolení odejmout nebo změnit, jestliže oprávněná organizace nevyužívá

povolení bez zvláštního důvodu nebo porušuje povinnosti uložené jí podle tohoto zákona.

(2)

Oprávnění k provozování obchodní činnosti zaniká

a)

zánikem oprávněné organizace likvidací,

b)

odnětím povolení podle odstavce 1,

c)

rozhodnutím, jímž byl orgánem státní správy příslušným k udělení povolení, vysloven

souhlas s trvalým zastavením provozování obchodní činnosti, oznámeným organizací,

d)

uskutečněním jednorázové obchodní činnosti [§ 14 odst. 3 písm. d)],

e)

uplynutím doby, na kterou bylo povolení uděleno.

§ 20

(1)

Organizace, která provozuje obchodní činnost, je povinna dodržovat podmínky stanovené

tímto zákonem, prováděcími nebo zvláštními předpisy a podmínky stanovené v povolení

k provozování obchodní činnosti, pokud takové povolení potřebuje; zejména je povinna

a)

provozovat obchodní činnost v souladu se zásadami jednotné socialistické obchodní

politiky a úkoly uloženými podle tohoto zákona, prováděcích nebo zvláštních předpisů,

b)

dodržovat stanovený sortiment zboží a rozsah služeb, ve kterém je oprávněna provozovat

obchodní činnost a zabezpečit rovnoměrné zásobování občanů po celou prodejní dobu,

c)

zajišťovat ve spolupráci s výrobními a ostatními dodavatelskými organizacemi dostatečné

množství zboží ve stanoveném sortimentu a jakosti a v různých cenových skupinách,

d)

pečovat všestranně o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické podmínky

prodeje,

e)

zajišťovat ve spolupráci s výrobními a ostatními organizacemi dostatečné množství

a stanovený sortiment náhradních dílů a součástek v obchodní síti a dohodnout zabezpečení

záručních a pozáručních oprav,

f)

navrhovat příslušnému místnímu národnímu výboru úpravu prodejní nebo provozní doby

(dále jen "prodejní doba") a stanovenou prodejní dobu dodržovat a seznámit s ní občany,

g)

dodržovat stanovené základní provozní a technické vybavení prodejen nebo provozoven,

oborové normy o kategorizaci ubytovacích závodů a zařízení a odbytových středisek

restauračního stravování,

h)

chránit zájmy občanů ve vnitřním obchodě a aktivně působit na rozvíjení socialistických

vztahů mezi pracovníky zabezpečujícími obchodní činnost a občany, zejména vést tyto

pracovníky k ochotě, poctivosti a aktivnímu zájmu o spokojenost občanů,

i)

dbát, aby pracovníci zabezpečující obchodní činnost, měli stanovenou kvalifikaci

a splňovali ostatní požadavky kladené na pracovníky prodejen nebo provozoven.

(2)

Podrobnější podmínky provozování obchodní činnosti upraví prováděcí předpis.

§ 21

(1)

Prodejní dobu v prodejnách nebo provozovnách stanoví, popřípadě mění příslušné místní

národní výbory na návrh organizace, oprávněné k provozování obchodní činnosti. Organizace

je povinna návrh projednat s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí.

(2)

Prodejní doba se stanoví ve shodě se společenským zájmem tak, aby občané měli možnost

obstarat nákupy a služby v mimopracovní době.

(3)

Nepředloží-li organizace návrh na stanovení, popřípadě změnu prodejní doby prodejny

nebo provozovny, nebo předloží návrh, který neodpovídá odstavci 2, stanoví prodejní

dobu příslušný místní národní výbor po projednání s organizací a s příslušným orgánem

Revolučního odborového hnutí.

§ 22

(1)

Prodejna nebo provozovna může být na nezbytně nutnou dobu uzavřena jen z důvodu

a)

provádění inventarizace hospodářských prostředků,

b)

živelní události,

c)

úmrtí pracovníka nebo poskytnutí pracovního volna v souvislosti s jeho náhlým onemocněním

nebo úrazem, popřípadě v souvislosti s náhlým onemocněním, úrazem nebo úmrtím jeho

rodinného příslušníka, jde-li o prodejnu nebo provozovnu s jedním pracovníkem,

d)

havarijního stavu prodejny nebo provozovny nebo jejího zařízení,

e)

adaptace nebo jiné úpravy prodejny nebo provozovny nebo jejího vybavení, popřípadě

zařízení.

(2)

Organizace provozující obchodní činnost je povinna projednat přechodné uzavření prodejny

nebo provozovny s příslušným místním národním výborem.

(3)

V jiných případech než jsou uvedeny v odstavci 1 může být prodejna nebo provozovna

na přechodnou dobu uzavřena jen se souhlasem příslušného místního národního výboru

anebo na základě rozhodnutí jiného příslušného orgánu státní správy vydaného podle

zvláštních předpisů.

4

)

(4)

Při přechodném uzavření prodejny nebo provozovny je organizace provozující obchodní

činnost povinna ve spolupráci s příslušným místním národním výborem zabezpečit náhradní

prodej zboží nebo poskytování služeb jiným způsobem tak, aby bylo zajištěno v místě

řádné a plynulé zásobování občanů nebo zabezpečit v nejbližší prodejně nebo provozovně

stejného sortimentního typu prodej zboží nebo poskytování služeb podle tohoto zákona.

§ 23

(1)

Občan je oprávněn prodávat zboží jen v rozsahu a za podmínek stanovených na základě

tohoto zákona nebo zvláštních předpisů.

(2)

Rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné zemědělské výroby a lesní plody mohou

občané prodávat bez povolení, pokud zvláštní

5

)

předpisy nestanoví jinak.

§ 24

(1)

Občané mohou prodávat vlastní po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky na základě

povolení, které uděluje místní národní výbor, v jehož územním obvodu má být prodej

provozován.

(2)

Místní národní výbor stanoví v uděleném povolení druhy výrobků, rozsah a místo prodeje,

dobu platnosti povolení a popřípadě další podmínky, za nichž může občan tyto výrobky

prodávat.

§ 25

Občan, kterému bylo uděleno povolení k prodeji zboží,

a)

může je prodávat jen na trzích nebo jiných místech určených příslušným místním národním

výborem,

b)

je povinen mít při prodeji u sebe doklad o uděleném povolení k prodeji zboží a vykázat

se jím na vyzvání oprávněných orgánů; zároveň je povinen na viditelném místě čitelně

uvést svoje jméno a místo trvalého pobytu.

§ 26

Místní národní výbory vydávají tržní řády, ve kterých ve shodě se zájmy občanů stanoví

podmínky pro prodej zboží na trzích, zejména stanoví dobu a místo prodeje zboží a

výši poplatků za užívání veřejného prostranství.

6

)

§ 27

(1)

Povolení k prodeji vlastních po domácku vyráběných nebo zpracovaných výrobků zaniká

uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo smrtí občana.

(2)

Povolení může být odňato, jestliže je občan bez zvláštního důvodu nevyužívá, porušuje

povinnosti uložené mu na základě tohoto zákona nebo zvláštních předpisů nebo vyžadují-li

to zájmy společnosti.

§ 28

Podrobnosti o obsahu žádosti o udělení povolení k prodeji vlastních po domácku vyráběných

nebo zpracovaných výrobků, podrobnější podmínky a rozsah provozování tohoto prodeje

a druhy uvedených výrobků, k jejichž prodeji není třeba povolení, stanoví prováděcí

předpis.

§ 29

(1)

Organizace, které provozují obchodní činnost, jsou povinny kromě podmínek stanovených

v § 20 a ve zvláštních předpisech

7

)

dodržovat, popřípadě vytvářet další podmínky k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě;

zejména jsou povinny

a)

zavádět a uplatňovat takovou organizaci práce a technologii provozu, která přispívá

k řádnému a plynulému zásobování občanů a poskytování služeb,

b)

pečovat o trvalé zvyšování úrovně nabídky zboží, poskytovaných služeb a obsluhy v

prodejnách nebo provozovnách,

c)

provádět jakostní a cenovou přejímku tak, aby se zamezilo prodeji zboží neodpovídajícího

technickým normám, cenovým a jiným předpisům,

8

)

popřípadě estetickým požadavkům; ve vnitřním obchodě nesmí být prodáváno zboží, které

neodpovídá předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví,

d)

uplatňovat vůči dodavatelům aktivně požadavky na zvyšování technické a estetické

úrovně zboží a jeho obalu a dbát na zvyšování jeho užitné hodnoty,

e)

v souladu se zvláštními předpisy

9

)

uplatňovat požadavky na tvorbu progresívních technických norem a na jejich změny,

navrhovat výrobky k povinnému hodnocení a využívat jeho výsledků, zejména ve spolupráci

s výrobními organizacemi zabezpečovat označování výrobků stupněm jakosti, popřípadě

informací o výjimce z technických norem,

f)

zabezpečovat informovanost občanů o prodávaném zboží a poskytovaných službách.

(2)

Ministerstvo obchodu, Český svaz spotřebních družstev, ostatní ústřední orgány a

národní výbory, které řídí organizace provozující obchodní činnost, vytvářejí ve spolupráci

s ústředními orgány dodavatelských organizací ucelený systém obchodně politických,

právních, technickoorganizačních, výchovných a kontrolních opatření k dalšímu prohlubování

a realizaci ochrany zájmů občanů ve vnitřním obchodě.

(3)

Jestliže občan uplatní právo z odpovědnosti za vady zboží nebo služeb (dále jen "reklamace"),

je vedoucí prodejny nebo provozovny nebo jím pověřený pracovník povinen po pečlivém

přezkoumání o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitých případech do tří dnů. Vyřízení

reklamace týkající se vad zboží nesmí být činěno závislým na vyjádření dodavatelské

organizace. Předpis o vyřizování reklamací občanů musí být v každé prodejně nebo provozovně

umístěn na dobře viditelném a přístupném místě.

(4)

Postup a podrobnosti při vyřizování reklamací občanů upraví prováděcí předpis.

§ 30

(1)

Ministerstvo obchodu, Český svaz spotřebních družstev, ostatní ústřední orgány a

národní výbory jsou ve vzájemné spolupráci v jimi řízených organizacích, pokud provozují

obchodní činnost, povinny v souladu s úkoly stanovenými národohospodářskými plány,

jednotnou socialistickou obchodní politikou a s využitím stanovených ekonomických

nástrojů

a)

zabezpečovat jednotný a koordinovaný postup při tvorbě, plnění a kontrole plnění

plánu maloobchodního obratu,

b)

provádět podle jednotných zásad výzkum vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky a

usměrňovat ji v souladu s potřebami rozvoje socialistického životního způsobu,

c)

vytvářet jednotné podmínky pro koordinovaný a plánovitý rozvoj materiálně technické

základny a pro rozmisťování prodejen nebo provozoven ve všech obchodních systémech,

d)

zajišťovat realizaci jednotných principů pro stanovení ekonomických podmínek obchodní

činnosti,

e)

vytvářet základní podmínky sociálního rozvoje, výchovy a stabilizace kádrů ve vnitřním

obchodě,

f)

zajišťovat podle zvláštních předpisů

10

)

pohotovou a jednotnou informační soustavu v odvětví vnitřního obchodu.

(2)

Ministerstvo obchodu organizuje koordinované zabezpečování úkolů uvedených v odstavci

1.

(3)

Jednotné zásady provádění výzkumu vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky a jejího

usměrňování stanoví prováděcí předpis.

§ 31

(1)

Státní správu v odvětví vnitřního obchodu vykonávají a úkoly stanovené podle tohoto

zákona plní orgány státní správy pro vnitřní obchod, kterými jsou

a)

ministerstvo obchodu jako ústřední orgán státní správy pro vnitřní obchod,

b)

národní výbory.

(2)

Při výkonu státní správy v odvětví vnitřního obchodu příslušné ústřední orgány s

orgány uvedenými v odstavci 1 v potřebném rozsahu spolupracují a pomáhají jim; zvláštní

předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací nejsou přitom dotčeny.

§ 32

Ministerstvo obchodu

Ministerstvo obchodu

a)

řídí výkon státní správy a ve stanovených případech vykonává státní správu pro vnitřní

obchod a cestovní ruch; vykonává též státní obchodní dozor,

b)

předkládá vládě České socialistické republiky návrhy zásad jednotné socialistické

obchodní politiky, návrhy koncepcí rozvoje odvětví vnitřního obchodu, návrhy zásadních

opatření k zabezpečení řádného a plynulého zásobování občanů a ke zlepšení poskytovaných

služeb ve vnitřním obchodě, včetně návrhů opatření ke zlepšení výroby a dovozu zboží,

jakož i návrhy opatření v cestovním ruchu,

c)

sestavuje návrh plánu vnitřního obchodu,

d)

činí podle zásad určených vládou České socialistické republiky opatření potřebná

k provádění jednotné socialistické obchodní politiky a k zabezpečení oběhu zboží,

zejména řádného a plynulého zásobování občanů a ke zlepšení poskytovaných služeb,

včetně usměrňování prodeje zboží, zabezpečování cenových opatření a opatření k ochraně

zájmů občanů ve vnitřním obchodě,

e)

zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů

státní správy provádění cenové, mzdové, finanční a investiční politiky a vědecko-technického

rozvoje a řídí výzkum ve vnitřním obchodě,

f)

zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů

státní správy úkoly a zapojení vnitřního obchodu do mezinárodní dělby práce, vědecko-technické

spolupráce a výzkumu,

g)

plní další úkoly ve vnitřním obchodě vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.

§ 33

Krajské národní výbory

Krajské národní výbory

a)

sledují a hodnotí úroveň zásobování občanů a poskytování služeb; navrhují nebo samy

provádějí potřebná opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování

služeb,

b)

provádějí rozbory vývoje osobní spotřeby,

c)

vypracovávají koncepci rozvoje materiálně technické základny vnitřního obchodu a

cestovního ruchu, koordinují a kontrolují její realizaci,

d)

vypracovávají koncepce rozvoje podniků řízených národními výbory v odvětví vnitřního

obchodu a kontrolují její realizaci,

e)

koordinují rozvoj jednotlivých systémů veřejného stravování,

f)

vypracovávají koncepci rozvoje cestovního ruchu a kontrolují její realizaci,

g)

vykonávají státní obchodní dozor,

h)

udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti.

§ 34

Okresní národní výbory

Okresní národní výbory

a)

sledují a hodnotí úroveň zásobování občanů a poskytování služeb a navrhují nebo samy

provádějí potřebná opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování

služeb,

b)

provádějí rozbory vývoje osobní spotřeby,

c)

vypracovávají koncepci rozvoje materiálně technické základny vnitřního obchodu a

cestovního ruchu a koordinují a kontrolují její realizaci,

d)

vypracovávají koncepci rozvoje cestovního ruchu a kontrolují její realizaci,

e)

vykonávají státní obchodní dozor,

f)

ukládají pokuty organizacím podle tohoto zákona za nedostatky zjištěné orgány státního

obchodního dozoru,

g)

zařazují ubytovací závody a zařízení do kategorií a tříd a odbytová střediska restauračního

stravování do skupin,

h)

udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti.

§ 35

Městské národní výbory

Městské národní výbory vedle působnosti místních národních výborů podle § 36

a)

vykonávají působnost, která přísluší podle § 34 písm. a) a c) okresním národním výborům,

b)

vykonávají další působnost, která přísluší okresním národním výborům, pokud ji na

ně krajské národní výbory přenesou,

c)

udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti na jejich území,

d)

ukládají pokuty organizacím podle tohoto zákona za nedostatky jimi zjištěné při výkonu

státního obchodního dozoru.

§ 36

Místní národní výbory

Místní národní výbory

a)

činí opatření potřebná k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování

služeb,

b)

stanoví prodejní dobu prodejen nebo provozoven,

c)

projednávají přechodné uzavírání prodejen nebo provozoven a udělují k němu souhlas,

d)

dávají souhlas k rozmístění, umístění a zahájení činnosti nových prodejen nebo provozoven

a k rozšíření, omezení nebo zrušení jejich činnosti,

e)

vyjadřují se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích prodejen nebo provozoven

organizací řízených národními výbory vyšších stupňů; při zjištění závažných nebo opakovaných

nedostatků v činnosti těchto prodejen nebo provozoven mohou navrhnout odvolání jejich

vedoucích z funkce,

f)

povolují prodej zboží občany,

g)

určují tržiště, popřípadě jiná místa pro prodej zboží občany a vydávají tržní řád,

h)

vykonávají státní obchodní dozor,

i)

zřizují spotřebitelské rady a řídí jejich činnost,

j)

udělují povolení organizacím k jednorázovému provozování obchodní činnosti,

k)

vyjadřují se k rozvozním plánům zboží,

l)

projednávají přestupky podle tohoto zákona.

§ 37

(1)

Orgány státního obchodního dozoru v odvětví vnitřního obchodu jsou národní výbory

a ministerstvo obchodu.

(2)

Při výkonu státního obchodního dozoru dozírají příslušné orgány, zda organizace,

které provozují obchodní činnost, a občané, kteří prodávají zboží, dodržují podmínky

a plní povinnosti stanovené na základě tohoto zákona, jakož i povinnosti uložené opatřeními

orgánů státní správy; zejména dozírají, zda jsou dodržovány stanovené podmínky provozování

obchodní činnosti organizací nebo prodeje zboží občanem, zda je dodržován stanovený

sortiment, množství, jakost, hmotnost a cena zboží, prodejní doba a další podmínky

a povinnosti, stanovené k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě.

(3)

Zjistí-li orgán státního obchodního dozoru nedostatek, vyzve organizaci, popřípadě

podle povahy věci orgán, který ji řídí, nebo občana prodávajícího zboží, aby zjednal

nápravu; při výkonu dozoru v prodejnách nebo provozovnách může ve své působnosti vydávat

nezbytné zákazy, jakož i činit zatímní opatření k odstranění nedostatků.

§ 38

(1)

Pracovníci orgánu státního obchodního dozoru jsou při plnění svých úkolů oprávněni

vstupovat do prodejen nebo provozoven, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba

povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná šetření, požadovat potřebné

údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů. Při výkonu státního obchodního

dozoru jsou povinni vykazovat se průkazem orgánu státního obchodního dozoru a zachovávat

mlčenlivost o skutečnostech, tvořících předmět státního, hospodářského nebo služebního

tajemství.

(2)

Orgán státního obchodního dozoru si může ve složitých případech přibrat ke spolupráci

znalce, který pak má oprávnění příslušející podle odstavce 1 pracovníkům orgánu státního

obchodního dozoru.

§ 39

Místní národní výbory k zabezpečování úkolů spojených s výkonem státního obchodního

dozoru zřizují spotřebitelské rady.

11

)

§ 40

Ke zvýšení ochrany zájmů občanů ve vnitřním obchodě jsou ve výjimečných případech

odborně kvalifikovaní pracovníci, pověření ústředním orgánem, který řídí organizaci

provozující obchodní činnost, oprávnění dozírat na dodržování technických norem, výrobních

postupů a technologie při výrobě zboží, a to zejména v těch případech, kdy dochází

opětovně nebo ve větším rozsahu k dodávkám nejakostních výrobků. Rozsah a podmínky

tohoto dozoru dohodne ústřední orgán, který řídí organizaci provozující obchodní činnost,

s ústředním orgánem, který řídí výrobní organizaci.

§ 41

Při výkonu státního obchodního dozoru se orgány dozoru opírají o zkušenosti a iniciativu

pracujících a spolupracují s orgány lidové kontroly a s orgány Revolučního odborového

hnutí a jiných společenských organizací; mohou si též vyžádat spolupráci orgánů sledujících

dodržování cen, jakosti a zdravotní nezávadnosti zboží a hygienických předpisů v prodejnách

nebo provozovnách.

§ 42

V každé prodejně nebo provozovně musí mít občan k dispozici knihu přání a stížností,

do které může zapsat své stížnosti, oznámení a podněty.

§ 43

V každé prodejně nebo provozovně musí být inspekční kniha, do které je povinen příslušný

orgán učinit záznam o provedené kontrole a o zjištěných skutečnostech, včetně navržených

nebo uložených opatření k odstranění nedostatků.

§ 44

Zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly orgánů státních inspekcí

12

)

nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 45

Prováděcí předpis upraví podrobněji výkon státního obchodního dozoru, vedení knih

přání a stížností, způsob vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů zapsaných

v knize přání a stížností a vedení inspekčních knih.

§ 46

(1)

Okresní národní výbor, městský národní výbor nebo v obci určené krajským národním

výborem místní národní výbor uloží organizaci, která

a)

nezajišťuje podmínky pro výkon státního obchodního dozoru, brání v jeho výkonu nebo

neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložené orgánem státního obchodního dozoru anebo

neodstraní závadu zjištěnou při výkonu státního obchodního dozoru ve lhůtě stanovené

pro zjednání nápravy, pokutu až do výše 100 000 Kčs,

b)

nedodržuje podmínky pro provozování obchodní činnosti stanovené tímto zákonem nebo

na základě něho uložené, pokutu až do výše 300 000 Kčs,

c)

přes předcházející písemné upozornění provozuje obchodní činnost bez předepsaného

povolení, pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(2)

Zjistí-li porušení povinnosti podle odstavce 1 jiný orgán státního obchodního dozoru,

než který je uveden v odstavci 1, oznámí to příslušnému okresnímu národnímu výboru

s návrhem na uložení pokuty.

(3)

Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního

jednání, k míře zavinění, k rozsahu způsobené škody, zejména k rozsahu poškození občana.

§ 47

(1)

Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž

byla uložena.

(2)

Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti

dozvěděl příslušný národní výbor, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení

povinnosti došlo.

§ 48

Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejích

pracovníků podle zvláštních předpisů.

§ 49

Přestupky při prodeji zboží občany

(1)

Za přestupek při prodeji zboží občany může místní národní výbor uložit

a)

důtku,

b)

pokutu ve výši uvedené v odstavci 2 nebo 3,

c)

propadnutí zboží.

(2)

Pokutu až do výše 2 000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím,

že

a)

poruší povinnost stanovenou tržním řádem,

b)

prodává zboží na místě, kde prodej zboží není dovolen,

c)

nevykáže se příslušným orgánům povolením k prodeji zboží,

d)

neuvede na viditelném místě čitelně svoje jméno a místo trvalého pobytu,

e)

poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem nebo na základě něho uloženou.

(3)

Pokutu až do výše 5 000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím,

že

a)

prodává zboží, k jehož prodeji je třeba povolení, bez tohoto povolení nebo provozuje

neoprávněně obchodní činnost,

b)

poškozuje občana na ceně, sortimentu, jakosti, množství nebo hmotnosti prodávaného

zboží.

§ 50

Propadnutí a zabrání zboží

(1)

Jestliže občan prodává zboží vadné jakosti nebo za neodpovídající cenu nebo prodává

zboží bez povolení, může místní národní výbor vyslovit

a)

propadnutí zboží, jehož bylo použito ke spáchání přestupku a které náleží občanovi,

který se přestupku dopustil,

b)

zabrání zboží, jehož bylo použito ke spáchání přestupku, avšak pachatele nelze volat

k odpovědnosti nebo mu věc nenáleží.

(2)

Propadnutí zboží může místní národní výbor vyslovit i vedle důtky nebo pokuty.

(3)

Vlastníkem propadlého nebo zabraného zboží se stává stát.

§ 51

Není-li v tomto zákoně výslovně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání

obecné předpisy.

13

)

§ 52

Pokuty uložené podle § 46 a 49 jsou příjmem národních výborů, které je uložily.

§ 53

(1)

Organizace, které oprávněně provozují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obchodní

činnost, k níž je podle něho třeba povolení, jsou oprávněny ji provozovat ve stejném

rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona orgánu státní správy, který by jinak byl příslušný podle §

14; neučiní-li tak, považují se za neoprávněné provozovatele.

(2)

Oznamovací povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, provede-li ve stejné

lhůtě oznámení orgán, který je oprávněn požádat o povolení podle § 14 odst. 2 písm.

a).

§ 54

Občan, který je oprávněn ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona prodávat vlastní po

domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, je povinen, pokud chce tyto výrobky dále

prodávat, požádat příslušný místní národní výbor do šesti měsíců po uvedeném dni o

udělení povolení k prodeji výrobků podle tohoto zákona; neučiní-li tak, jeho oprávnění

k prodeji zaniká.

§ 55

Společná ustanovení

(1)

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na

a)

prodej léčiv nebo zdravotnických potřeb, pokud je provozován organizacemi nebo zařízeními

jednotné zdravotnické soustavy,

b)

prodej a rozšiřování periodického tisku, prodej poštovních a jiných cenin a prodej

filatelistického zboží a reproduktorů rozhlasu po drátě, pokud jsou provozovány organizacemi

nebo zařízeními spojů,

c)

obchodní činnost organizací řízených ministerstvem kultury České socialistické republiky,

d)

prodej devocionálií nebo církevní literatury, pokud je provozován církví nebo náboženskou

společností,

e)

zahraničně hospodářskou činnost.

14

)

(2)

Rozsah a podmínky provozování obchodní činnosti v útvarech a zařízeních ozbrojených

sil a ozbrojených sborů vzájemně dohodnou ministerstvo obchodu, federální ministerstvo

národní obrany, federální ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti České socialistické

republiky.

§ 56

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo obchodu vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazné

právní předpisy k provedení § 5, 12, 18, § 20 odst. 2, § 28, § 29 odst. 4, § 30 odst.

3 a § 45.

§ 57

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1.

zákon č.

160/1949 Sb.

, o vnitřním obchodě,

2.

vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č.

13/1968 Sb.

, kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971

Sb.,

3.

vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knihy

přání a stížností v maloobchodních prodejnách a závodech společného stravování,

4.

vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 177/1956 Ú. l., o zařazování závodů veřejného

stravování do cenových skupin, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.

§ 58

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1982.