Zákon 127/1947 Z. z. kterým se mění předpisy o ukládání peněz soudních chráněnců.

§ 1.

Ustanovení § 194 zákona o soudním řízení v nesporných věcech právních (zákona o nesporném

řízení) se mění a zní takto

„

(1)

Přípustné způsoby uložení peněz poručenců na užitek jsou: zakoupení nemovitosti,

poskytnutí zápůjčky se zákonnou jistotou na nemovitosti, zakoupení dluhopisů vnitřního

státního dluhu nebo tuzemských cenných papírů postavených jim podle zvláštních právních

předpisů na roveň co do ukládání peněz poručenců a vklady u tuzemských peněžních ústavů,

které jsou oprávněny přijímati vklady na vkladní knížky (vkladní listy).

(2)

Na návrh poručníkův může soud podle svého uvážení svoliti i k jinému způsobu uložení

peněz poručencových. Svolení nutno však odepříti, jestliže by zamýšlený způsob uložení

byl podle okolností případu v rozporu se zásadami hospodárné a bezpečné správy jmění.“

§ 2.

Ustanovení § 295 zák. čl. XX/1877, o úpravě věcí poručenských a opatrovnických, ve

znění § 13 zák. čl. VI/1885 a § 10, č. 2 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 391 Sb.,

se mění a zní takto

„

(1)

Prípustné spôsoby uloženia peňazí poručencov na úžitok sú: zakúpenie nehnuteľnosti,

poskytnutie pôžičky pri zákonnom zaistení na nehnuteľnostiach (odsek 3), zakúpenie

dlhopisov vnútorného štátneho dlhu alebo iných tuzemských cenných papierov postavených

im podľa osobitných právnych predpisov na roveň čo do ukladania peňazí poručencov

a uloženie na vkladné knížky (vkladné listy) tuzemských peňažných ústavov, ktoré sú

oprávnené prijímať vklady na vkladné knížky (vkladné listy).

(2)

Na návrh poručníka súd môže podľa svojho uváženia svoliť aj na iný spôsob uloženia

peňazí poručenca. Svolenie treba však odoprieť, ak by zamýšlaný spôsob uloženia bol

podľa okolností prípadu v rozpore so zásadami hospodárnej a bezpečnej správy imania.

(3)

Pri poskytnutí pôžičky zaistenie na nehnuteľnostiach je zákonné len vtedy, ak zaťaženie

vzniklé zaistením spolu s prípadnými predchádzajúcimi ťarchami nepresahuje pri domoch

polovicu a pri pozemkoch dve tretiny ich skutočnej ceny.

(4)

Ustanovenia odsekov 1 až 3 platia primerane aj o uložení peňazí opatrovancov.“

§ 3.

(1)

Peněžní ústav, který není národním podnikem nebo za jehož vklady nepřevzal plné a

neodvolatelné ručení stát, země, okres nebo obec, je povinen k zajištění peněz soudního

chráněnce, uložených u něho jako vklad, složiti na výzvu soudu u některého z míst

uvedených v odstavci 2 ve výši vkladu dluhopisy vnitřního státního dluhu nebo tuzemské

cenné papíry postavené jim podle zvláštních právních předpisů na roveň co do ukládání

peněz soudních chráněnců.

(2)

Cenné papíry lze složiti u poštovních spořitelen, u některého zemského peněžního

ústavu nebo u místa, které k tomu určí orgán, jehož revisím je peněžní ústav podroben

podle platných předpisů, nebo ministerstvo financí. Cenné papíry takto složené jsou

osvobozeny od depositního poplatku.

(3)

Peněžní ústav je povinen v neprodlužitelné lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy

předložiti soudu osvědčení příslušného revisního orgánu nebo místa, které k tomu určí

ministerstvo financí, o splnění této povinnosti.

(4)

Hodnota složených cenných papírů se počítá podle jejich úředního záznamu v den, kdy

byly složeny, a není-li ho, podle úředního záznamu nejblíže předcházejícího.

§ 4.

(1)

Nebylo-li osvědčení podle § 3, odst. 3 včas předloženo, postará se soud o jiné uložení

vkladu.

(2)

Dozírati na řádné splnění povinností uložených peněžním ústavům v § 3 náleží též

příslušným revisním orgánům.

(3)

Oznámení o porušení ustanovení § 3 jest učiniti ministerstvu financí (§ 6, odst.

3).

§ 5.

Osvědčení podle § 3 a podání zákonných zástupců nebo peněžních ústavů ve věcech uložení

peněz soudních chráněnců jsou osvobozena od poplatků.

§ 6.

(1)

Porušení povinností uložených v § 3 trestá, není-li čin přísněji trestný, okresní

národní výbor jako správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs; pro případ nedobytnosti

pokuty vyměří se zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění do 6 měsíců.

(2)

Porušila-li povinnost uloženou v § 3 právnická osoba, odpovídají trestně osoby, ze

kterých se skládá orgán, který je podle zákona povolán ji zastupovati, ačli nedokáží,

že je nestihá zavinění.

(3)

Přestupky se stíhají jen na návrh ministerstva financí. Návrh může býti odvolán do

vyhlášení nálezu.

(4)

Dohody, kterými se placení pokut přesunuje zcela nebo zčásti na jinou osobu, jsou

právně neúčinné.

§ 7.

Jak se počítá hodnota složených cenných papírů (§ 3, odst. 4) po dobu omezení stanoveného

v § 19 dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení

vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění

a cenných papírů, ustanoví ministr financí vyhláškou uveřejněnou v Úředním listě republiky

Československé.

§ 8.

Vládní nařízení ze dne 25. června 1925, č. 154 Sb., kterým se provádí § 10 zákona

ze dne 20. prosince 1922, č. 391 Sb., jímž se mění některá ustanovení o poručenstvu

a opatrovnictví, vládní nařízení ze dne 7. února 1929, č. 16 Sb., kterým se dále provádí

§ 10 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 391 Sb., a ustanovení § 202, odst. 2 zákona

o nesporném řízení se zrušují.

§ 9.

Ustanovením § 1 se nemění nic na uložení hotovostí chráněnců v sirotčích pokladnách.

Nedotčeno zůstává i ustanovení § 1, odst. 2 zákona ze dne 16. října 1946, č. 193 Sb.,

o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě

s ministrem financí.