Zákon 126/1947 Z. z. o procesních opatřeních v soudních řízeních pro nároky ze smluv uzavřených v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami.

§ 1.

(1)

V právních rozepřích o nároky ze smlouvy uzavřené v době nesvobody přeruší soud na

návrh žalované strany řízení v každém jeho období, předloží-li žalovaná strana prohlášení

věcně příslušného ministerstva, na Slovensku prohlášení pověřenectva vydané podle

směrnic příslušného ministerstva, nebo orgánu, na něhož ministerstvo tuto působnost

vyhláškou v Úředním listě přeneslo, že jde o nárok ze smlouvy uzavřené v době nesvobody

v souvislosti s válečnými dodávkami a že důležité důvody (

§ 2, odst. 1

) vyžadují, aby nárok dočasně nebyl na žalované straně vymáhán.

(2)

V exekučním řízení pro nároky uvedené v odstavci 1 odloží soud na návrh povinné strany

exekuci, předloží-li povinná strana prohlášení podle odstavce 1.

(3)

Návrhu podle odstavce 1 nebo 2 nelze vyhověti, osvědčí-li žalující (vymáhající) strana,

že by přerušení řízení (odklad exekuce) ohrozilo výživu její nebo osob, které je povinna

živiti podle zákona, anebo že by ohrozilo její drobný podnik, provozovaný zpravidla

nejvýše s pěti zaměstnanci.

(4)

Zatímní opatření podle exekučního řádu jsou po přerušení řízení (odstavec 1) a po

odkladu exekuce (odstavec 2) nepřípustná; rovněž nepřípustná jsou po přerušení řízení

zajišťovací opatření podle § 223, odst. 1 a §§ 237 a násl. ex. zák. Dříve povolená

taková opatření soud na návrh zruší; toto ustanovení se netýká zápovědi podle § 382,

č. 5 ex. ř. anebo opatření podle § 237, písm. d) ex. zák.

(5)

Proti rozhodnutím soudu druhé stolice, vydaným ve věcech podle předcházejících odstavců,

není přípustný další opravný prostředek.

§ 2.

(1)

Prohlášení podle

§ 1, odst. 1 nebo 2

lze vydati,

a)

je-li ve veřejném zájmu, aby nárok nebyl dočasně vymáhán, nebo

b)

nemůže-li se žadatel sám domoci uspokojení svých nároků vzniklých ze smluv uzavřených

v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami alespoň ve výši svých závazků

téhož druhu a octl-li by se uspokojením nároku dotčeného v

§ 1, odst. 1 nebo 2

ve vážné hospodářské tísni.

(2)

Před vydáním prohlášení podle

§ 1, odst. 1 nebo 2

třeba slyšeti vrcholné hospodářské organisace.

§ 3.

Dříve než přeruší řízení, provede soud důkazy, které pokládá podle stavu věci za rozhodné,

je-li obava, že by za přerušení řízení mohl býti průvodní prostředek jinak ztracen

nebo jeho užití znemožněno.

§ 4.

(1)

Soud nařídí pokračování v přerušeném nebo odloženém řízení, navrhne-li to žalovaná

(povinná) strana; na návrh žalující (vymáhající) strany učiní tak soud, jen

a)

bylo-li prohlášení podle

§ 1, odst. 1 nebo 2

odvoláno (zrušeno) nebo

b)

osvědčí-li žalující (vymáhající) strana, že se pro okolnosti nastalé po přerušení

nebo po odkladu řízení octla beze své viny v poměrech, za kterých by podle

§ 1, odst. 3

nemohlo býti řízení přerušeno nebo odloženo.

(2)

Prohlášení je odvolati zejména tehdy, jakmile bude otázka náhrad za ztráty z válečných

dodávek konečně upravena.

§ 5.

Do lhůt, jejichž uplynutí je spojeno s právní újmou, nelze počítati dobu, po kterou

oprávněný nemohl pro opatření podle tohoto zákona uplatňovati svá práva.

§ 6.

Přerušení nebo odklad řízení podle

§ 1

nejsou přípustné, jde-li o nároky ze smlouvy pracovní.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti sedmým dnem po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti

v dohodě se zúčastněnými ministry.