Zákon 123/1948 Z. z. o znárodnění polygrafických podniků.

§ 1

(1)

Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky a závody, které způsobem mechanickým

nebo chemickým vyrábějí nebo rozmnožují tiskoviny a tiskopisy, jakož i písmolijny,

a to se všemi závody pomocnými a příbuznými. Znárodňují se zejména

1.

tiskárny a grafické závody vybavené rotačním strojem jakéhokoliv druhu;

2.

tiskárny a grafické závody vybavené nejméně třemi stroji sázecími a licími (monotypy);

3.

grafické podniky (závody) vybavené nejméně dvěma offsetovými nebo hlubotiskovými

stroji;

4.

všechny písmolijny;

5.

všechny ostatní polygrafické podniky, pokud již nejsou znárodněny podle jiných právních

předpisů o znárodnění nebo podle takových předpisů ze znárodnění vyňaty, jestliže

počet zaměstnanců a osob v podniku činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 50 osob.

Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, činných nebo zaměstnaných

v podniku, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu a národních podniků ani na podniky

(závody), které ministr informací v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po

slyšení příslušných pověřenců, vyloučí ze znárodnění a jejich vlastníkům (provozovatelům)

nařídí, aby byly trvale zastaveny, protože se vláda usnesla, že jejich provozování

není ve veřejném zájmu.

(3)

Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, vyhlásí s účinkem

doručení v Úředním listě, které podniky (závody) byly znárodněny podle tohoto zákona.

§ 2

(1)

Osoby, které jsou povinny prozatím vésti správu znárodněného majetku (

§ 11

), podají ministerstvu informací hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr informací v Úředním

listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti

též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem informací. Hlášení má býti podepsáno

i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník

nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k hlášení své vyjádření.

(2)

Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle

§ 1

i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek za dobu

do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány.

§ 4

Právo zakládati nové podniky a je provozovati bez ohledu na jejich rozsah v odvětví

znárodněném podle

§ 1, odst. 1

je vyhrazeno státu.

§ 5

(1)

Znárodněním nabývá stát vlastnictví znárodněného majetku.

(2)

Znárodnění se týká

a)

nemovitostí, budov, zařízení,

b)

příslušenství podniku (závodu) počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence,

živnostenská oprávnění, známky, vzorky a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky,

hotovosti a pohledávky,

c)

jiných movitostí a práv, než která jsou příslušenstvím podniku.

(3)

Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li určen provozu

znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku. Patentů a

zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných

a hotových výrobků se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného

podniku.

(4)

Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců 2 a 3

a)

veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo provozovateli znárodněného

podniku,

b)

veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným hospodářský celek, i

když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku.

(5)

Ustanovení odstavců 1 až 4 nevztahují se na vydavatelské, nakladatelské a knihkupecké

podniky politických stran zastoupených v Národním shromáždění, jednotné odborové organisace

a celostátních zájmových organisací.

(6)

Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti

nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož

i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina základního

kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.

(7)

Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, může vyjmouti ze

znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich není

nezbytně třeba k provozu znárodněného nebo národního podniku, a ponechati je dosavadnímu

vlastníku, kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména, aby do lhůty současně mu

stanovené zřídil ve prospěch znárodněného národního podniku služebnost nebo užívací

právo.

(8)

O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 4 a 6 rozhoduje ministr informací, na Slovensku

po slyšení příslušného pověřence. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí

ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících

do působnosti politických úřadů (správní řízení).

§ 6

(1)

Národní podnik (

§§ 10 a 11

), do kterého se začleňuje majetková podstata znárodněného podniku, vstupuje v den

jejího převzetí v závazky znárodněného podniku. Do závazků, podle nichž má majetková

podstata nebo provozní zařízení znárodněného podniku přejíti po dni počátku účinnosti

tohoto zákona na třetí osobu, nevstupuje národní podnik, do kterého byla tato podstata

nebo zařízení začleněno. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají osobní daně,

dávky a poplatky bývalého vlastníka a majetková podstata znárodněného podniku ani

národní podnik, do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se

rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku

podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové

dávky podle zákona ze dne 15. května

1946, č. 134 Sb.

, o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona

ze dne 31. října

1947, č. 185 Sb.

, o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku.

Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním

listě. Začlení-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí ministr

informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, zároveň s opatřením podle

§ 10

, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik. Ministr informací dále určí

v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, do

kterých závazků patřících k jiným než znárodněným majetkovým podstatám, začleněným

podle

§ 10

, národní podnik vstupuje; za závazky patřící k podniku nebo závodu, který náleží

státu, se nepokládají povinnosti, které vyplývají z poskytnutí prostředků státem,

pokud přesahují bilanční hodnotu jiného než investičního majetku.

(2)

U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních

smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné

a podobně, může se národní podnik domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li

o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud, zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu

1946, č. 228 Sb.

, o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.

(3)

Za závazky znárodněného podniku ani jiných začleněných majetkových podstat (

§ 10

) stát neručí, ani když dojde k úpravě závazků podle

§ 7

.

§ 7

(1)

Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata ke dni převzetí

předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého

podniku nebo předlužené podstaty ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících

k tomuto podniku nebo k této podstatě, a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským

možnostem národního podniku.

(2)

Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě stanovené

soudem přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich

nároky proti národnímu podniku zanikají.

(3)

Úprava podle odstavce 1 se provede takto

a)

nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z podstaty

znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty, pokud takovéto nároky

nezanikly znárodněním;

b)

nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na

oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;

c)

ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)] nebudou plně kryty

rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové

podstaty a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny,

se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm.

b), které nejsou kryty způsobem tam uvedeným;

d)

závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do čtyř

tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí závazky,

které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže

třídy mají mezi sebou stejné pořadí.

(4)

Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce

3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava závazků podle odstavce 3 působí toliko

proti národnímu podniku.

(5)

Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předcházejících

odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní

řízení a na práva na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.

§ 8

(1)

Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal vlastník majetku znárodněného

podle tohoto zákona po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění nebo

zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.

(2)

Odporovati lze do dvou let ode dne uveřejnění vyhlášky, kterou se o znárodněném majetku

činí opatření podle

§ 10

. Jinak platí přiměřeně ustanovení zákona ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb., kterým

se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.

(3)

Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahovala ustanovení tohoto zákona,

nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují

podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění,

jsou platná jen, schválí-li je ministerstvo informací.

§ 9

(1)

Pokud není stanoveno jinak, přísluší za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada;

platí o ní ustanovení

§ 7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb.

, o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna

1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů

a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků (dále jen „dekret“) a

článku III zák. č. 114/1948 Sb.

(2)

Náhrada se neposkytuje za majetek znárodněný podle

oddílu I

, který ke dni znárodnění vlastnicky náležel nebo náleží osobám fysickým, jež byly

nebo budou právoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný do dne znárodnění

a)

po 5. květnu 1945 podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb., na ochranu republiky,

ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo

b)

podle

§ 43 dekretu

, nebo

c)

podle zákona ze dne 13. února

1947, č. 15 Sb.

, o stíhání černého obchodu a podobných pletich, nebo

d)

podle zákona ze dne 13. února

1947, č. 27 Sb.

, o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, nebo

e)

podle zákona ze dne 18. července

1946, č. 165 Sb.

, o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní

správou.

(3)

O použití cenných papírů, odpovídajících hodnotě znárodněného majetku, za který se

neposkytuje náhrada osobám uvedeným v odstavci 2, platí přiměřeně ustanovení § 5,

odst. 2, č. 2 zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních

poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.

§ 10

(1)

Z majetkových podstat znárodněných podniků, z majetkových podstat nabytých státem

konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků a závodů, které náleží státu, z jiného majetku

státního, jakož i z prostředků Fondu znárodněného hospodářství zřídí ministr informací

v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, národní

podniky, nebo je začlení do národního podniku.

(2)

Ministr informací může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení příslušných

pověřenců vyjmouti z národních podniků jednotlivé majetkové kusy a práva, nepotřebují-li

jich národní podniky nezbytně ke svému provozu a přenechati je v dohodě s věcně příslušným

ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení, které tomuto ministru přísluší

zřizovati.

(3)

Opatření podle odstavce 1 lze učiniti, jde-li o majetkovou podstatu konfiskovanou

podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října

1945, č. 108 Sb.

, o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, jakož i pokud jde o

majetkové podstaty, spravované podle

§ 16 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb.

, o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích

z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, po slyšení předsedy

osidlovacího úřadu.

(4)

Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v odstavci 3, určí ministerstvo

informací v dohodě s osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, na Slovensku též

po slyšení příslušného pověřence, přiměřeně podle předpisů platných pro příděl konfiskovaného

majetku.

(5)

Zřízení národního podniku se vyhlásí v Úředním listě.

§ 11

(1)

O prozatímní správě a vedení záležitostí znárodněných podniků, jakož i o právním

postavení a organisaci národních podniků, o osvobození od daní a dávek, o úhradě za

konfiskované majetkové podstaty, platí obdobně ustanovení

§§ 13

,

15 až 38

,

40 až 42 dekretu

s tím, že tam, kde podle jmenovaného dekretu vyvíjí působnost ministr průmyslu, po

případě pověřenec pro průmysl a obchod, přísluší tato působnost v oboru působnosti

podle tohoto zákona ministru informací, po případě věcně příslušným pověřencům.

(2)

Pro národní podniky, zřízené podle tohoto zákona, platí přiměřeně ustanovení zákona

č. 51/1948 Sb., pokud vláda nestanoví nařízením odchylky pro zvláštní povahu polygrafických

podniků; věcně příslušným ministrem podle tohoto ustanovení jest ministr informací.

(3)

Vláda může nařízením upraviti organisaci národních podniků polygrafických odchylně

od právních předpisů uvedených v odstavci 1.

§ 12

Vláda může v zájmu nerušené vydavatelské a nakladatelské činnosti politických stran,

zastoupených v Národním shromáždění, jednotné odborové organisace nebo celostátních

zájmových organisací upraviti organisaci podniků a závodů znárodněných podle tohoto

zákona, jakož i podstat, nabytých státem konfiskací nebo jiným způsobem, jiného majetku

státního nebo majetku opatřeného z prostředků Fondu znárodněného hospodářství, i v

jiné formě než je stanoveno v

§§ 10 a 11

, pokud tím nebude dotčeno vlastnické právo státu k znárodněnému majetku. Podrobnosti

může vláda upraviti nařízením.

§ 13

(1)

Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniku podléhajícího znárodnění

zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem

od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů Kčs, v oboru působnosti

trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí

politických práv.

(2)

Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude

potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek

trestem na penězích (pokutou) do pěti milionů Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením)

do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích

uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se

oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný

trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(3)

Tresty na penězích připadají státu.

§ 14

(1)

Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci,

zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl

čin trestný podle

§ 13

spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou

a nerozdílnou.

(2)

Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k

jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti

význam pro posouzení věci a činiti návrhy.

(3)

Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem

postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může

se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání

proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.

(4)

Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných

ustanovení platných o trestech na penězích.

§ 15

(1)

Při odsouzení pro zločin podle

§ 13, odst. 1

nebo při odsouzení pro správní přestupek podle

§ 13, odst. 2

k trestu na svobodě nebo k trestu na penězích přesahujícímu jeden milion Kčs uveřejní

se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem

(trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

(2)

Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody rozsudku

(trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

§ 16

Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k zemskému

národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního

národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.

§ 17

Přestupky podle tohoto zákona se promlčují ve třech letech.

§ 18

Účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr informací v dohodě

se zúčastněnými členy vlády.