VYHLÁŠKA 121/1989 Z. z. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu

§ 1

(1)

Geologický záměr vyjadřuje hospodářský, vědecký nebo technický cíl, který se má zabezpečit

souborem geologických prací.

(2)

Geologický úkol vymezuje věcně, místně a časově okruh otázek, které se mají vyřešit

geologickými pracemi.

(3)

Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud nezjištěné a neověřené,

jejichž existence se předpokládá na základě znalostí o geologické stavbě území. Podmínky

pro jejich zařazování do kategorií jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(4)

Zadavatel geologických prací je organizace nebo orgán, který zadává řešení geologického

úkolu, popřípadě zpracování projektu geologických prací.

(5)

Řešitelská organizace je organizace, která řeší geologický úkol s vyhodnocením geologických

prací ve zprávě o výsledcích geologických prací (dále jen „závěrečná zpráva“).

(6)

Zodpovědný řešitel geologického úkolu je odborně způsobilý pracovník (§ 39) určený

řešitelskou organizací k celkovému řešení geologického úkolu.

§ 2

Členění geologických prací na etapy

(1)

Geologické práce se uskutečňují po etapách. Etapa geologických prací je vymezený

úsek realizace geologického záměru odpovídající jeho účelnému členění podle zásady

postupného poznávání; je vyjádřen geologickým úkolem.

(2)

Účelem členění geologických prací na etapy je racionálně organizovat poznávací proces,

získávat postupně soubory poznatků využitelné v plánování a rozhodování a snížit riziko

sledovaného geologického záměru. Není-li členění poznávacího procesu z těchto hledisek

účelné, lze geologické práce uskutečňovat bez členění na etapy nebo etapy spojovat.

(3)

Cíl geologických prací dané etapy vyjadřuje projekt geologických prací. Výsledky

geologických prací provedených v rámci jejich projektu mohou však překročit cíl etapy

v důsledku příznivějších geologických poměrů, technologických vlastností nerostů ložiska,

popřípadě ekonomických podmínek.

(4)

Jestliže je uskutečnění následující etapy podmíněno vyřešením některé zvláštní otázky,

např. možnosti odvodnění ložiska nerostu, vyřešení technologie úpravy a zpracování,

možností a způsobu vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních vod, jejíž

řešení je nad rámec souboru geologických prací dané etapy, řeší se tato zvláštní otázka

již v této etapě.

(5)

Etapu geologických prací lze uskutečnit v úsecích (fázích), jestliže to sníží riziko

prací a přispěje k jejich dalšímu usměrnění. Členění geologických prací na úseky (fáze)

je třeba v projektu geologických prací příslušné etapy vymezit a zdůvodnit.

§ 3

Geologický výzkum

(1)

Geologický výzkum zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se

a)

zkoumá vznik a působení geologických procesů, které podmiňují geologickou stavbu

území, jakož i tvorba a přeměny jejích složek (nerosty, horniny);

b)

zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území a objasňují její zákonitosti;

tato stavba se zobrazuje na mapách a řezech zkoumaného území;

c)

řeší úkoly k upřesnění znalosti zákonitostí a prvků geologické stavby zkoumaného

území, ke stanovení a kvantifikaci prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod a k

jejich ochraně, k hodnocení horninových struktur z hlediska vhodnosti pro podzemní

skladování plynů, kapalin a odpadů a k hodnocení geotechnických charakteristik území

a geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(2)

Geologický výzkum je samostatnou etapou geologických prací.

§ 4

Geologický průzkum

Geologický průzkum zahrnuje ložiskový průzkum včetně průzkumu pro zvláštní zásahy

do zemské kůry

1

)

a průzkumu starých důlních děl,

2

)

hydrogeologický průzkum a inženýrskogeologický průzkum, při nichž se zjišťují a hodnotí

i geologické činitele ovlivňující tvorbu a ochranu životního prostředí.

3

)

§ 5

Etapy ložiskového průzkumu

(1)

Ložiskový průzkum

4

)

a)

při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů se člení na etapu vyhledávacího, předběžného,

podrobného a těžebního průzkumu,

b)

při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry

1

)

se člení na etapu vyhledávacího, předběžného a podrobného průzkumu,

c)

při průzkumu starých důlních děl

2

)

se omezuje zpravidla na etapu vyhledávacího průzkumu.

(2)

Etapa vyhledávacího ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž

účelem je

a)

při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů zhodnotit území z hlediska možného výskytu

ložisek nerostů, zjistit je, ověřit jejich přibližný rozsah a splnit požadavky na

zařazení zásob ložiska do kategorie C2;

5

)

je-li ložisko rozsáhlé, může být v kategorii C2 ověřena jen jeho část, přičemž se

v ostatních částech ložiska zpřesňují prognózní zdroje nerostů,

b)

při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah

vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jakož i předpoklad jejich izolování

od ostatního prostředí,

c)

při průzkumu starých důlních děl zjistit a ověřit jejich výskyt, rozsah, možnost

jejich vlivu na povrch a geologické podmínky pro jejich zajištění nebo likvidaci,

pokud ohrožují celospolečenský zájem.

(3)

Etapa předběžného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž

účelem je

a)

při průzkumu ložisek nerostů ověřit průmyslový význam ložiska s podrobností a v rozsahu

potřebném pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti

ložiska k uvažovanému využití; přitom se ověřují zásoby ložiska v množství potřebném

k jeho uvažovanému využití, a to ve stanovené části v kategorii C1 a v ostatních částech

v kategorii C2. U ložiska nerostů třetí skupiny

6

)

se upřesňují zásoby kategorie C2 v množství potřebném pro uvažované využití ložiska,

b)

při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry ověřit geologické poměry vhodných

horninových struktur a podzemních prostorů, jejich rozsah a podmínky jejich izolování

od ostatního prostředí, a to s podrobností potřebnou pro získání podkladů k posouzení

technické možnosti a hospodářské vhodnosti vybudování uvažovaného zařízení.

(4)

Etapa podrobného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž

účelem je

a)

při průzkumu ložisek nerostů získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby

dolu nebo lomu a pro otvírku, přípravu a dobývání ložiska; přitom musí být dosažen

poměr kategorií bilančních zásob určený pro využití ložiska a musí být splněny zvláštní

podmínky přípravy ložiska k využití,

7

)

b)

při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry získat a ověřit údaje pro zpracování

projektu výstavby zařízení k uskladňování plynu, kapalin nebo odpadů, popřípadě průmyslového

využívání tepelné energie zemské kůry včetně návrhu způsobu likvidace odpadní vody.

(5)

Etapa těžebního ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se

během dobývání ložiska upřesňují znalosti o množství a kvalitě zásob ložiska a o geologických

a báňskotechnických podmínkách dobývání k převodu zásob nižších kategorií do vyšších

nebo se objasňují zvláštnosti vývoje ložiska, popřípadě podmínky jeho racionálního

využití.

§ 6

Etapy hydrogeologického průzkumu

(1)

Hydrogeologický průzkum

8

)

se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a doplňkového průzkumu.

(2)

Etapa vyhledávacího hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací

potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod a k ověření jejich využitelných

zásob v kategorii C2 (příloha č. 3) s orientačním hodnocením jejich jakosti a ke zjištění

zdrojů znečištění, popřípadě ke zjištění geologických podmínek pronikání škodlivin

do podzemních vod.

(3)

Etapa předběžného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných

k ověření zdroje podzemní vody, k získání podkladů k posouzení jeho vhodnosti pro

vodohospodářské, balneologické nebo jiné využití, k ověření jeho využitelných zásob

v kategoriích C2 a C1 (příloha č. 3) a k řešení ochrany podzemních vod před jejich

znečištěním včetně návrhu na předběžné stanovení ochranných pásem, popřípadě s posouzením

možnosti vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(4)

Etapa podrobného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných

k ověření využitelných zásob podzemních vod pro daný vodohospodářský, balneologický

či jiný záměr, a to alespoň zčásti v kategoriích B a A (příloha č. 3). Soubor těchto

prací musí poskytovat komplexní podklad pro zpracování projektu výstavby vodohospodářského

díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu s návrhem technologie úpravy

a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem

na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(5)

Etapa doplňkového hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací,

jimiž se při výstavbě, popřípadě provozu vodohospodářského (jímacího) díla upřesňují

dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní

vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu jejich

vydatnosti.

§ 7

Etapy inženýrskogeologického průzkumu

(1)

Inženýrskogeologický průzkum

9

)

se člení na etapu orientačního, předběžného a podrobného průzkumu.

(2)

Etapa orientačního inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací

potřebných ke zjištění základních charakteristik geologických, inženýrskogeologických,

geotechnických a hydrogeologických poměrů území a k zásadnímu posouzení možnosti a

vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Soubor těchto prací musí vyloučit

území k výstavbě nevhodná a navrhnout pořadí vhodnosti stavenišť přicházejících v

úvahu. U sesuvných území se zkoumají i příčiny vzniku jejich deformací a posuzuje

se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace.

(3)

Etapa předběžného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací

k objasnění inženýrskogeologických poměrů s podrobností a v rozsahu potřebném k získání

podkladů pro určení staveniště k uvažované výstavbě a podmínek její realizace. U sesuvných

území a objektů ohrožených sesuvem se zdůvodní potřeba jejich stabilizace a rámcově

se stanoví postup jejich sanace.

(4)

Etapa podrobného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací,

které z hlediska inženýrskogeologického stanoví podmínky výstavby nebo sanace sesuvného

území a sesuvem ohrožených objektů s podrobností potřebnou pro zpracování projektu

stavby nebo sanace.

§ 8

Komplexnost geologických prací

(1)

Komplexnost geologických prací vyžaduje zahrnout do souboru geologických prací v

časové vazbě metody a prostředky potřebné k úplnému, včasnému a hospodárnému řešení

geologického úkolu a vyhodnotit v závěrečné zprávě veškeré získané geologické poznatky

a výsledky.

(2)

Při provádění a vyhodnocování geologických prací se dokumentují a hodnotí zjištěné

geologické skutečnosti potřebné pro řešení geologického úkolu a litologické, petrologické,

mineralogické, stratigrafické a tektonické poznatky významné pro geologickou stavbu

zkoumaného území nebo z vědeckého hlediska. V nezbytném stupni musí být přitom zhodnoceny

zjištěné výskyty ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, i když jejich vyhledávání

a průzkum nebyly cílem geologických prací. Je-li cílem geologických prací vyhledat

a prozkoumat ložisko nerostů, je třeba při jeho vyhodnocení uvést kromě sledovaného

využití zjištěné nerostné suroviny i jiné možnosti jejího hospodárného využití a doložit

je výsledky zkoušek.

(3)

Jestliže se zjistí při provádění geologických prací vědecké nebo hospodářské poznatky

přesahující cíl geologických prací sledovaný projektem a tyto poznatky vyžadují podrobnější

ověření, oznámí to řešitelská organizace zadavateli geologických prací a Českému geologickému

úřadu.

§ 9

Projektová dokumentace geologických prací

(1)

Projektová dokumentace geologických prací stanoví postup a podmínky pro odborné,

racionální a bezpečné řešení geologického úkolu.

(2)

Projektovou dokumentaci geologických prací tvoří projekt geologických prací (dále

jen „projekt“) s dokumentací technického řešení geologických prací (§ 18), a vyžaduje-li

to rozsah a složitost geologického úkolu, též přípravná dokumentace geologických prací

(dále jen „přípravná dokumentace“).

(3)

Projektová dokumentace geologických prací se omezuje na nezbytný rozsah odpovídající

povaze a složitosti geologického úkolu a geologických prací potřebných k jeho řešení.

(4)

Projektová dokumentace geologických prací musí být opatřena názvem zpracovatelské

organizace, datem vyhotovení a podpisem zmocněného pracovníka.

§ 10

Zpracování projektové dokumentace geologických prací

(1)

Při zpracování projektové dokumentace geologických prací musí její zpracovatel prostudovat

výsledky již provedených výzkumů a průzkumů, zejména dokumentaci uchovávanou v Geofondu

v Praze, zhodnotit stav geologických znalostí o území a o jeho přírodních poměrech

a provést nezbytná terénní šetření. Byla-li zpracována přípravná dokumentace (§ 12),

vychází zpracovatel projektu z jejích závěrů.

(2)

Během zpracování projektu projednává jeho zpracovatel podle potřeby se zadavatelem

návrh řešení geologického úkolu, popřípadě jeho variant.

§ 11

Zájmy chráněné zvláštními předpisy

(1)

Zpracovatel projektu musí zjistit, zda se uvažované geologické práce, popřípadě využití

jejich výsledků nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy

10

)

a volit takové řešení geologického úkolu, aby se postupovalo v souladu s předpisy

na jejich ochranu. Přitom může být dohodnuto, že zjištění střetů zájmů chráněných

zvláštními předpisy zabezpečí zadavatel projektu a oznámí je jeho zpracovateli.

(2)

Zjistí-li zpracovatel projektu zájmy chráněné zvláštními předpisy, které vylučují

provedení geologických prací nebo budoucí využití jejich výsledků, přeruší práce na

projektu a oznámí zjištěné skutečnosti jeho zadavateli. Jiné střety zájmů uvede v

projektu s návrhem na jejich řešení.

§ 12

Přípravná dokumentace

(1)

Přípravná dokumentace se zpracovává ve formě generálního řešení nebo přípravné studie.

O jejím zpracování rozhoduje zadavatel geologických prací, který vymezuje její obsah

a skladbu.

(2)

Generální řešení

a)

vymezuje geologický záměr v širších hospodářských a technických, popřípadě vědeckých

souvislostech,

b)

prokazuje účelnost, realizovatelnost a racionálnost geologického záměru,

c)

podává přehled geologických a jiných prací s jejich zdůvodněním, propočet nákladů

a návrh členění geologických prací podle etap a zdrojů jejich financování,

d)

je podkladem pro koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů a plánů geologických prací,

e)

poskytuje podklady ke spolupráci orgánů a organizací při realizaci geologického záměru.

(3)

Přípravná studie

a)

hodnotí nebo upřesňuje prognózní zdroje nerostů a podzemních vod, posuzuje jejich

nadějnost a očekávaný hospodářský přínos,

b)

navrhuje a zdůvodňuje optimální lokalitu ke geologickému průzkumu, a to i s ohledem

na zájmy chráněné zvláštními předpisy,

10

)

c)

analyzuje a navrhuje metodické a technické postupy řešení geologického úkolu,

d)

hodnotí hospodářský přínos uvažovaných geologických prací a připravuje podklady pro

ekonomické zdůvodnění uvažovaných geologických prací (§ 17), nebo

e)

připravuje podklady pro zpracování projektu technického řešení důlních děl a vrtů

(§ 19 a 20); v tomto případě je možno zpracovat přípravnou studii i během provádění

geologických prací.

§ 13

Projekt

(1)

Projekt obsahuje vymezení geologického úkolu, způsob řešení geologického úkolu a

jeho zabezpečení, rozpočet a ekonomické zdůvodnění geologických prací.

(2)

Projekt obsahuje dále harmonogram geologických prací; může stanovit, že se práce

uskuteční ve vymezených úsecích (fázích), přičemž pokračování geologických prací může

být podmíněno dílčími výsledky. Může též stanovit postupné vyhodnocování výsledků

geologických prací dílčími závěrečnými zprávami (§ 32 odst. 2).

§ 14

Vymezení geologického úkolu

Geologický úkol se v projektu vymezuje

a)

názvem geologického úkolu, jeho číslem, označením etapy geologických prací, názvem

a identifikačním číslem katastrálního území

11

)

a názvem a kódem okresu,

12

)

popřípadě jiným místopisným určením zkoumaného území nebo zkoumaného objektu,

b)

cílem geologických prací uvádějícím okruh otázek, které je třeba řešit s ohledem

na budoucí hospodářské, technické, popřípadě vědecké využití jejich výsledků,

c)

odkazem na předcházející etapu geologických prací, pokud byla prováděna, a na související

geologické úkoly.

§ 15

Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení

(1)

Způsob řešení geologického úkolu obsahuje

a)

výchozí údaje o území a o geologických činitelích podmiňujících řešení geologického

úkolu; vztah k tvorbě a ochraně životního prostředí,

b)

postup řešení a jeho zdůvodnění,

c)

druh, specifikaci, počet a rozsah geologických prací včetně technologických a speciálních

prací a zkoušek s časovou návazností jejich realizace,

d)

kvalitativní podmínky provádění geologických prací a specifikaci kontrolních prací.

(2)

Zabezpečení řešení geologického úkolu obsahuje

a)

stanovení technologických postupů a technických parametrů projektovaných geologických

prací včetně zabezpečení kvalitativních podmínek provádění geologických prací,

b)

specifikaci technických prostředků k řešení geologického úkolu,

c)

dokumentaci technického řešení geologických prací (§ 18), popřípadě zdůvodnění jejího

dodatečného zpracování s jeho termínem,

d)

řešení přípravy pracoviště, dopravy, přívodu vody a energie a dalších prací potřebných

k provedení projektovaných prací,

e)

určení místa a způsobu ukládání nerostné suroviny, vzorků, vrtné drtě, použitého

vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění geologických prací,

f)

přehled prací prováděných poddodavatelsky s odkazem na projektové zabezpečení,

g)

řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací (§ 31),

h)

opatření k zabezpečení zájmů chráněných zvláštními předpisy

10

)

a k omezení škod při provádění geologických prací a způsob jejich náhrady,

13

)

i)

opatření k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a

hygienického vybavení.

(3)

Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se dokládají

mapami, řezy a výkresy, jakož i doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných

zvláštními předpisy a o součinnosti s jinými orgány a organizacemi.

(4)

Jestliže rozsah geologických prací vyžaduje vybudování dočasného zařízení pracoviště,

musí zabezpečení řešení geologického úkolu obsahovat

a)

u movitých objektů a zařízení, např. maringotek, vrtných bud, obytných buněk údaje

o jejich typu, počtu, umístění a napojení na rozvod energie a vody,

b)

u nemovitých objektů a zařízení majících charakter stavby projekt podle zvláštních

předpisů.

14

)

§ 16

Rozpočet geologických prací

(1)

Rozpočet geologických prací zahrnuje náklady na práce uvedené v projektu včetně odvodů

za odnětí zemědělské půdy a náhrad za způsobené nevyhnutelné škody.

15

)

Do nákladů na práce uvedené v projektu, na které bude zpracována dokumentace technického

řešení geologických prací dodatečně (§ 18 odst. 3), se zahrnuje i propočet nákladů

na jejich realizaci.

(2)

Součástí rozpočtu je rezerva na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v projektu,

a to nejvýše 10 % rozpočtovaných nákladů s výjimkou důlních děl, u kterých je možno

rezervu stanovit až do 30 % rozpočtovaných nákladů. Výšku rezervy navrhuje a zdůvodňuje

projektující organizace. Souhlas s čerpáním rezervy dává zadavatel geologických prací.

(3)

Rozpočet obsahuje náklady prací a výkonů zahrnutých do projektu včetně nákladů na

jeho zpracování ve specifikaci podle ceníku, popřípadě jiného způsobu oceňování. Specifikované

náklady se shrnují do celkových rozpočtových nákladů v členění na skupiny prací a

výkonů, popřípadě na vymezené úseky (fáze).

§ 17

Ekonomické zdůvodnění geologických prací

(1)

Ekonomické zdůvodnění geologických prací prokazuje hospodářskou nebo jinou potřebu

řešení geologického úkolu a přínos řešení, doložený srovnáním očekávaného prospěchu

s rozpočtovými náklady. Přichází-li v úvahu několik variant řešení geologického úkolu

nebo je-li navrhováno jeho řešení metodicky neobvyklým způsobem, je třeba ekonomicky

zdůvodnit i způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení.

(2)

Při ekonomickém zdůvodnění se vychází z geologického úkolu; přihlíží se však i k

celkovému geologickému záměru, zejména k potřebným geologickým pracím v následujících

etapách geologického průzkumu, popřípadě k návazným investicím a k možnosti využít

provedené práce po skončení geologického průzkumu k dalším účelům.

(3)

Ekonomickým zdůvodněním je též

a)

odvolání na schválenou přípravnou dokumentaci nebo na závěrečnou zprávu předcházející

etapy geologických prací, pokud obsahuje ekonomické zdůvodnění následující etapy geologických

prací,

b)

odkaz na jmenovitý úkol celospolečenského národohospodářského významu,

c)

odvolání na stanovené směrné ukazatele,

d)

u hydrogeologického a inženýrskogeologického průzkumu odvolání na investiční záměr.

14

)

§ 18

Dokumentace technického řešení geologických prací

(1)

K provedení technicky náročných geologických prací zpracovává se jako součást projektu

dokumentace jejich technického řešení, a to jako

a)

projekt technického řešení důlních děl,

b)

projekt technického řešení vrtů,

c)

projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací.

(2)

Za technicky náročné geologické práce se podle této vyhlášky považují

a)

svislá důlní díla o hloubce větší než 40 m, vodorovná či úklonná důlní díla o délce

větší než 100 m nebo i uvedená důlní díla kratší, jestliže z nich jsou ražena další

důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m;

b)

vrty hloubené rotarovým vrtáním o projektované hloubce nad 3500 m a jádrovým vrtáním

nad 1200 m, vrty, které je třeba zabezpečit proti možným erupcím a tlaku na ústí vrtu

vyššímu než 0,1 MPa a vrty o průměru nad 1000 mm o hloubce nad 30 m;

c)

zajišťovací a likvidační práce důlních děl a vrtů uvedených pod písmeny a) a b).

(3)

Dokumentace technického řešení geologických prací se zpracovává současně s projektem

geologických prací; je-li však její zpracování podmíněno dílčími výsledky provedených

geologických prací, vyhotovuje se dodatečně a její zpracování zabezpečuje řešitelská

organizace.

§ 19

Projekt technického řešení důlních děl

(1)

Projekt technického řešení důlních děl

a)

uvádí účel, druh, lokalizaci a rozsah děl a postup jejich realizace,

b)

určuje technologii ražení důlních děl, jejich dispoziční a konstrukční uspořádání,

výstroj a výztuž, odvodňování a větrání,

c)

stanoví opatření na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního

a hygienického vybavení a opatření k ochraně životního prostředí,

d)

řeší přípravu pracoviště včetně výstavby povrchových objektů, jakož i zajišťovací

a likvidační práce,

e)

obsahuje mapy, řezy, výkresy a doklady.

(2)

Součástí projektu technického řešení důlních děl je rozpočet, ekonomické zdůvodnění

a harmonogram jeho realizace.

(3)

Rozpočet se člení na

a)

náklady na projektové práce s potřebnými průzkumy,

b)

náklady na vlastní důlní díla,

c)

vedlejší náklady spojené s dočasným provozem důlních děl pro účely geologického průzkumu,

jakož i náklady na údržbu a likvidaci důlních děl a pracovišť,

d)

ostatní náklady neuvedené pod písmeny a) až c),

e)

rezerva s jejím zdůvodněním.

(4)

Ekonomické zdůvodnění obsahuje komentář k rozpočtu důlních děl prokazující hospodárnost

a efektivnost navrženého technického řešení ve vztahu k celkovému řešení geologického

úkolu a k případnému využití důlních děl po skončení geologických prací.

(5)

Harmonogram stanoví postup realizace důlních děl a souvisejících objektů v podzemí

a na povrchu.

(6)

Je-li důlní dílo součástí geologických prací při vyhledávání a průzkumu výhradního

ložiska,

16

)

musí projekt jeho technického řešení splňovat i náležitosti podle zvláštních předpisů.

17

)

§ 20

Projekt technického řešení vrtů

(1)

Projekt technického řešení vrtů

a)

uvádí účel, druh, lokalizaci a hloubku vrtu a předpokládaný geologický profil,

b)

určuje parametry provedení vrtu, jeho konstrukci a technické prostředky k jeho provedení,

technologii jeho hloubení, pažení, cementace a tamponáže, druh a způsob odběru vzorků,

měření a zkoušky v průběhu hloubení vrtu a po jeho ukončení a opatření proti havariím

a erupcím,

c)

stanoví opatření na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního

a hygienického vybavení a opatření k ochraně životního prostředí,

d)

řeší přípravu pracoviště, montáž a demontáž vrtné soupravy, jakož i zajišťovací nebo

likvidační práce,

e)

obsahuje mapy, řezy, výkresy a doklady.

(2)

Součástí projektu technického řešení vrtů je rozpočet s harmonogramem jeho realizace.

Rozpočet se zpracovává podle § 16 této vyhlášky. Jsou-li rozpočtové náklady na uskutečnění

vrtu vyšší než uvažoval propočet (§ 16 odst. 1), zpracovává se i ekonomické zdůvodnění.

§ 21

Projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací

(1)

Projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací obsahuje práce, technické

postupy včetně map, řezů, výkresů a dokladů a prostředky k zajištění nebo likvidaci

důlních děl a vrtů uvedených v § 18 odst. 2 této vyhlášky, pokud již způsob jejich

zajištění nebo likvidace neobsahuje projekt jejich technického řešení. Musí splňovat

požadavky na zajištění a likvidaci technických prací podle § 31 této vyhlášky, a jde-li

o zajištění a likvidaci báňských děl k vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska,

též náležitosti podle zvláštních předpisů.

17

)

Jeho součástí je rozpočet zpracovaný podle § 16 této vyhlášky a harmonogram jeho

realizace.

(2)

Projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací musí obsahovat stanovisko

orgánů a organizací, kterým přísluší ochrana zájmů chráněných zvláštními předpisy.

10

)

§ 22

Zvláštní náležitosti projektové dokumentace některých geologických prací

(1)

Při zpracování projektové dokumentace geologických prací, jejichž cílem je řešení

úkolů geologického výzkumu zařazených do státního plánu rozvoje vědy a techniky, se

postupuje s těmito odchylkami

a)

přípravnou studii nahrazuje technickoekonomická studie, jejímž cílem je stanovit

podmínky a požadavky pro řešení nových úkolů,

18

)

b)

projekt musí splňovat náležitosti stanovené pro sestavení státního plánu rozvoje

vědy a techniky a pro technickoekonomické zdůvodnění výzkumných prací (předběžný návrh

úkolu),

c)

rozpočet se zpracovává ve formě kalkulace nákladů,

19

)

přičemž při stanovení ceny a jejím zpřesňování se postupuje podle zvláštních předpisů,

20

)

d)

projekt a jeho změny se prověřují a schvalují podle předpisů o oponentním řízení.

18

)

(2)

Projekt geologického průzkumu obsahuje kromě náležitostí uvedených v § 13 až 17 a

§ 19 až 21 této vyhlášky

a)

u ložiskového průzkumu

1.

údaje o prognózních zdrojích a o ověřených zásobách nerostů na zkoumaném ložisku

podle kategorií

5

)

s kondicemi,

21

)

podle nichž byly vyhodnoceny,

2.

očekávané množství a kvalitu přírůstků zásob ložiska podle kategorií, ukazatele k

vymezení ložiska a k výpočtu jeho zásob, zejména kondice;

b)

u hydrogeologického průzkumu

1.

údaje o prognózních zdrojích a o ověřených zásobách podzemních vod ve zkoumaném území

podle kategorií (příloha č. 3),

2.

očekávané množství a kvalitu zásob podzemních vod podle kategorií, pokud je cílem

geologických prací ověření zásob podzemních vod.

§ 23

Schvalování projektové dokumentace geologických prací

(1)

Přípravnou dokumentaci schvaluje její zadavatel.

(2)

Projekt se schvaluje podle zvláštních předpisů.

22

)

(3)

Dokumentaci technického řešení geologických prací zpracovanou dodatečně po schválení

projektu schvaluje řešitelská organizace, pokud si její schválení nevyhradí orgán,

popřípadě organizace, z jejíchž prostředků jsou geologické práce hrazeny. Není-li

dokumentace technického řešení geologických prací v souladu s metodickým a technickým

postupem schváleným v projektu nebo jsou-li náklady na technické řešení vyšší než

uvažoval propočet (§ 16 odst. 1), schvaluje dokumentaci technického řešení orgán,

popřípadě organizace, která schválila projekt.

§ 24

Zahájení geologických prací

(1)

Geologické práce lze provádět jen na základě schváleného projektu. Výjimečně může

řešitelská organizace zahájit geologické práce se souhlasem zadavatele před schválením

projektu, jestliže

a)

se jimi mají odvrátit nebo zmírnit účinky hrozící havárie a živelní pohromy nebo

jsou-li nezbytné k odstranění jejich následků,

b)

pozdějším zahájením geologických prací by mohly vzniknout škody na nemovitostech

nebo jiné škody, kterým se takto zabrání.

(2)

Zahájí-li se geologické práce výjimečně před schválením projektu, musí být projekt

schválen nejpozději do tří měsíců ode dne jejich zahájení, jinak se musí práce zastavit.

(3)

Řešitelská organizace je povinna před zahájením geologických prací

a)

podat žádost o registraci geologických prací,

23

)

pokud jí podléhají,

b)

projednat zásahy do práv chráněných zvláštními předpisy,

10

)

popřípadě získat souhlas orgánů, kterým přísluší jejich ochrana,

c)

písemně uvědomit nejméně 14 dní předem vlastníka (správce, uživatele) o vstupu na

jeho nemovitosti a o jejich užívání,

24

)

d)

získat povolení obvodního báňského úřadu k vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska

důlními díly stanovenými zvláštním předpisem;

16

)

získat povolení je třeba také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl,

e)

ohlásit obvodnímu báňskému úřadu geologické práce, na které se vztahuje ohlašovací

povinnost podle zvláštních předpisů.

25

)

§ 25

Podmínky provádění geologických prací

(1)

Při provádění geologických prací řešitelská organizace

a)

postupuje podle harmonogramu geologických prací, přičemž uskutečňuje nejprve práce

a zkoušky, jejichž výsledky mohou být vodítkem pro následné geologické práce,

b)

postupuje podle technických požadavků a technologických podmínek stanovených v projektu,

podle technických norem, metodických předpisů pro geologické práce, jakož i podle

předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c)

zabezpečuje, popřípadě vyhotovuje mapové podklady a zaměřuje podle zvláštních předpisů

26

)

geologické práce s přesností odpovídající účelu jejich použití.

(2)

Při provádění geologických prací je organizace povinna postupovat tak, aby se co

nejméně zasahovalo do práv a právem chráněných zájmů vlastníka (správce, uživatele)

nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým je možno zabránit.

§ 26

Sledování a řízení geologických prací

(1)

Řešitelská organizace je povinna při provádění geologických prací průběžně sledovat,

zda jejich cíl je dosažitelný, zda projektované řešení geologického úkolu je v souladu

se skutečnostmi zjištěnými geologickými pracemi a zda projektované metodické postupy

a práce jsou při daných podmínkách vyhovující. Přitom řídí podle získaných poznatků

prostřednictvím zodpovědného řešitele geologického úkolu geologické práce tak, aby

řešení geologického úkolu bylo odborné, racionální a bezpečné.

(2)

Zodpovědný řešitel geologického úkolu

a)

zabezpečuje situování, popřípadě vytýčení geologických, zejména technických

27

)

prací v terénu,

b)

sleduje a kontroluje správnost provádění geologických prací,

c)

zabezpečuje geologickou dokumentaci,

d)

koordinuje návaznost jednotlivých geologických prací,

e)

přizpůsobuje řešení geologického úkolu a provádění geologických prací přírodním podmínkám

a poznatkům získaným v průběhu prací, navrhuje změny projektu, popřípadě zastavení

geologických prací, nelze-li dosáhnout jejich cíle,

f)

spolupracuje se zadavatelem geologických prací, popřípadě i s budoucím uživatelem

jejich výsledků.

(3)

Ke sledování a kontrole průběhu geologických prací a k projednání potřebných opatření

se uskutečňují kontrolní porady (kontrolní dny). Svolává je zadavatel geologických

prací. Podnět k jejich svolání může dát i řešitelská organizace. Kontrolní porady

se účastní pracovníci oprávnění za organizaci jednat. O jejích závěrech se vyhotovuje

zápis.

§ 27

Geologická dokumentace

Organizace je povinna geologické práce při jejich provádění řádně a včas dokumentovat.

Vedení, doplňování a uchovávání geologické dokumentace upravují zvláštní předpisy.

28

)

§ 28

Provozní záznamy

(1)

Na pracovišti technických prací se vedou formou denního hlášení, vrtného, báňského

nebo stavebního deníku provozní záznamy. Do nich se zapisuje přítomnost osádky, doba

práce, druh prováděných geologických prací, údaje o projektovaných a dosahovaných

technických, výkonových a technologických parametrech, o kvalitativních výsledcích

prací, např. výnosu jádra, odběry vzorků, zkoušky, měření, zvláštní geologické a jiné

projevy jako výrony vody, plynu, tekutých písků a uhlovodíků, ztráta vrtného výplachu

a výskyt kaveren. Dále se do nich zapisují nebo zakládají příkazy a opatření řídících,

dozorčích a kontrolních orgánů, zejména příkazy týkající se usměrňování prací, provozu,

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2)

Provozní záznamy musí být vedeny souběžně s prováděním geologických prací, aby byly

průkazným dokladem o jejich průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu.

(3)

Provozní záznamy jsou součástí geologické dokumentace.

§ 29

Změna projektu

(1)

Řešitelská organizace, popřípadě poddodavatel geologických prací jsou povinni navrhnout

při provádění geologických prací změnu projektu, zjistí-li, že

a)

k řešení geologického úkolu je třeba volit podle dílčích výsledků geologických prací

jiný metodický nebo technický postup než stanovil projekt nebo provést větší rozsah

geologických prací než bylo schváleno,

b)

nelze dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem, zvláště liší-li se geologické

poměry a výsledky geologických prací podstatně od předpokladů uvažovaných v projektu.

(2)

Změnu projektu schvaluje orgán, popřípadě organizace, které schválily projekt, pokud

nepověřily schvalováním změn projektu jiný orgán nebo organizaci.

(3)

Za podmínky, že se tím nepřekročí rozpočet, nepovažuje se za změnu projektu podle

odstavce 1 jeho úprava

a)

záměnou druhu prací, jestliže se tím nemění celkový metodický a technický postup

řešení geologického úkolu,

b)

zvýšením nebo snížením měrných jednotek, popřípadě počtu průzkumných děl stejného

druhu geologických prací.

§ 30

Podávání návrhů a oznámení

(1)

Řešitelská organizace při provádění geologických prací

a)

podává Českému geologickému úřadu

1.

návrh na vydání osvědčení o výhradním ložisku,

29

)

2.

návrh na vydání rozhodnutí o vhodnosti ložiska nevyhrazeného nerostu pro potřeby

a rozvoj národního hospodářství,

30

)

3.

návrh na určení, vyznačení a uchování významných výzkumných a průzkumných děl,

31

)

4.

oznámení o zjištění starého důlního díla nebo jeho účincích na povrch,

32

)

b)

oznamuje Geofondu v Praze ve stanovených případech změnu registrovaných geologických

prací,

33

)

c)

oznamuje Českému inspektorátu lázní a zřídel ministerstva zdravotnictví a sociálních

věcí České socialistické republiky zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu

a emanací,

34

)

d)

oznamuje Hydrometeorologickému ústavu v Praze zjištění zdroje podzemní vody s vydatností

větší než 1,0 l.s

-1

anebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artézské vody) s vydatností větší

než 0,5 l.s

-1

,

35

)

e)

oznamuje Archeologickému ústavu ČSAV nebo nejbližšímu muzeu přímo nebo prostřednictvím

místního národního výboru archeologický nález.

36

)

(2)

Zjistí-li organizace při provádění geologických prací zájmy chráněné zvláštními předpisy,

10

)

které jsou překážkou využití jejich výsledků nebo jejich využití vylučují, je povinna

neprodleně oznámit tuto skutečnost zadavateli geologických prací.

§ 31

Zajištění a likvidace technických prací

(1)

Technické práce,

27

)

které byly vyhodnoceny, splnily svůj účel a nelze jich dále využít, se musí zlikvidovat;

předpokládá-li se jejich další využití, musí se zajistit.

(2)

Zajištění nebo likvidace technických prací musí

a)

zajistit bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných pozdějších účinků na

povrch,

b)

zabezpečit, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických prací, zejména zjištěné

zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, podzemní prostory a horninové struktury

vhodné pro podzemní skladování,

c)

zamezit narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné unikání vody nebo

plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod,

d)

řešit ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními předpisy,

10

)

e)

řešit konečnou úpravu odvalů, složišť, skládek použitého vrtného výplachu a vrtné

drtě s případnou rekultivací pozemků.

(3)

Zajištění a likvidace technických prací je součástí geologických prací a za jejich

řádné provedení odpovídá organizace, která je uskutečnila. O zajištění a likvidaci

se vyhotovuje protokol.

§ 32

Výsledky geologických prací

(1)

Řešitelská organizace je povinna výsledky geologických prací vyhodnotit v závěrečné

zprávě, a to i v případě, že nebylo dosaženo jejich cíle nebo projektované geologické

práce byly provedeny jen částečně. Výsledky geologických prací prováděných poddodavatelsky

vyhodnocuje poddodavatel v rozsahu dohodnutém s řešitelskou organizací.

(2)

Je-li výsledkem řešení geologického úkolu postupné zjištění, popřípadě ověření několika

samostatně využitelných ložisek nerostů, zdrojů podzemních vod, nebo jestliže řešení

obsahuje jiné samostatně využitelné části geologického úkolu, mohou být tyto dílčí

výsledky postupně vyhodnocovány dílčími závěrečnými zprávami. Pro dílčí závěrečné

zprávy platí přiměřeně ustanovení odstavce 1 a § 33 až 36 této vyhlášky.

§ 33

Závěrečná zpráva

(1)

Závěrečná zpráva obsahuje, dokumentuje a zdůvodňuje výsledky geologických prací ve

vztahu k jejich projektu včetně rozpočtu. Zpracovává se podle přílohy č. 2 této vyhlášky.

Její osnova, rozsah a přílohy se přizpůsobují cíli geologických prací, provedeným

geologickým pracem, požadavkům jejich zadavatele a potřebám využití dosažených výsledků.

(2)

Závěrečnou zprávu podepisuje statutární orgán řešitelské organizace nebo jím zmocněný

pracovník, a to po případném posouzení oponentní radou zřízenou řešitelskou organizací

jako její poradní orgán.

§ 34

Zvláštní náležitosti závěrečných zpráv některých geologických prací

(1)

Závěrečné zprávy, jimiž se řeší úkoly geologického výzkumu zařazené do státního plánu

rozvoje vědy a techniky, musí splňovat též náležitosti předepsané pro vyhodnocování

výzkumných prací.

18

)

(2)

V závěrečných zprávách s výpočtem zásob výhradního ložiska se zásoby vyhodnocují

a klasifikují podle zvláštních předpisů.

37

)

Závěrečná zpráva musí obsahovat pasport zásob výhradního ložiska, který obsahuje

identifikační údaje o ložisku a jeho místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti

s geologickou charakteristikou a popisem ložiska, o nerostné skladbě ložiska, o podmínkách

a způsobu jeho ochrany a využívání, o výpočtech a stavu jeho zásob a o kondicích použitých

k jejich vyhodnocení. Tiskopis pasportu vydává Český geologický úřad.

(3)

V závěrečných zprávách s výpočtem zásob podzemních vod se zásoby vyhodnocují a klasifikují

v kategoriích C2, C1, B a A podle podmínek pro klasifikaci zásob podzemních vod uvedených

v příloze č. 3 této vyhlášky a evidují se a bilančně vyhodnocují podle zvláštních

předpisů.

38

)

(4)

V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod se prognózní

zdroje nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích P1, P2 a P3 a prognózní zdroje

podzemních vod v kategorii P podle podmínek uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.

Závěrečná zpráva musí obsahovat evidenční list prognózních zdrojů nerostů nebo podzemních

vod, jejichž tiskopisy vydává Český geologický úřad.

§ 35

Lhůty vyhodnocení

Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta v hospodářské smlouvě

o dodávce geologických prací, musí se závěrečná zpráva zpracovat do 3 měsíců po ukončení

technických a laboratorních prací nebo režimních pozorování a měření podzemních vod.

§ 36

Prověřování a schvalování závěrečných zpráv

Při prověřování a schvalování závěrečných zpráv a při posuzování a schvalování výpočtů

zásob výhradních ložisek, popřípadě při provádění státní expertizy jejich správnosti

se postupuje podle zvláštních předpisů.

39

)

§ 37

Žádost o povolení k provádění geologických prací

(1)

Jestliže organizace může provádět geologické práce jen na základě a v rozsahu povolení,

40

)

podává žádost o jeho udělení, popřípadě změnu u orgánu příslušného k udělení povolení.

41

)

(2)

V žádosti o povolení organizace uvede

a)

název a sídlo organizace,

b)

základní předmět činnosti,

c)

rozsah a druh geologických prací,

42

)

d)

způsobilost řádně provádět geologické práce

1.

specializace a počet odborně způsobilých pracovníků (§ 39), kteří budou zabezpečovat

geologické práce,

2.

věcné vybavení k provádění geologických prací,

e)

údaj, zda organizace bude provádět geologické práce pro svou potřebu nebo dodavatelsky,

f)

dobu, na kterou se povolení požaduje.

§ 38

Povolení

(1)

Povolení obsahuje název a sídlo organizace, rozsah a druh geologických prací,

42

)

pro jejichž provádění se povolení uděluje, podmínky jejich provádění a dobu platnosti

povolení.

(2)

Podmínky povolení provádět geologické práce obsahují specifikaci potřebných odborně

způsobilých pracovníků a věcného vybavení, termín k doplnění chybějících náležitostí

k provádění geologických prací, popřípadě další požadavky z hlediska potřeb národního

hospodářství.

(3)

Jestliže udělení povolení nevyžadují potřeby národního hospodářství nebo není-li

organizace způsobilá řádně provádět geologické práce, povolení k provádění geologických

prací se neudělí.

§ 39

Odborná způsobilost

(1)

Organizace je způsobilá řádně provádět geologické práce, jestliže specializace a

počet jejich odborně způsobilých pracovníků a její věcné vybavení zabezpečují, že

geologické práce se budou provádět odborně, racionálně a bezpečně.

(2)

Odbornou způsobilost projektovat geologické práce, řídit jejich provádění a geologické

práce vyhodnocovat mají pracovníci s vysokoškolským vzděláním příslušného oboru přírodních

nebo technických věd nebo pracovníci se středoškolským vzděláním příslušného geologického

nebo technického oboru, kteří mají požadované znalosti obecně závazných právních předpisů

a ostatních předpisů upravujících projektování, provádění a vyhodnocování geologických

prací.

(3)

Za odpovědného řešitele geologického úkolu je možno určit odborně způsobilého pracovníka

s vysokoškolským vzděláním, který má nejméně tříletou praxi v daném oboru, nebo odborně

způsobilého pracovníka se středoškolským vzděláním, který má nejméně osmiletou praxi

v daném oboru.

(4)

Organizace podle zvláštních předpisů

43

)

pravidelně zabezpečuje, popřípadě provádí ověřování odborné způsobilosti pracovníků,

kteří geologické práce projektují, provádějí a vyhodnocují.

§ 40

Evidence oprávněných organizací

(1)

Český geologický úřad eviduje organizace oprávněné provádět geologické práce na základě

hlášení podle odstavce 2 a udělených povolení, popřípadě rozhodnutí o odnětí povolení.

44

)

Není-li povolujícím orgánem Český geologický úřad, zašle mu orgán, který povolení

udělil, popřípadě odňal, kopii svého rozhodnutí.

(2)

Organizace, které mají ke dni účinnosti této vyhlášky v předmětu činnosti stanoveném

ve zřizovací listině, ve statutu nebo stanovách, popřípadě jiném obdobném aktu provádění

geologických prací, podají o tom do 30. června 1990 hlášení Českému geologickému úřadu

na evidenčním listě potvrzeném ústředním orgánem, do jehož působnosti patří. Tato

povinnost se nevztahuje na organizace nepodléhající evidenci Českého geologického

úřadu.

45

)

Tiskopis evidenčního listu vydává Český geologický úřad.

§ 41

(1)

Ustanovení § 2 až 24, § 29 a § 37 až 40 této vyhlášky se nevztahují na geologické

práce zaměřené na získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb;

14

)

ostatní ustanovení této vyhlášky se na ně vztahují přiměřeně.

(2)

Geologické práce zaměřené na získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb jsou

a)

doplňkové inženýrskogeologické práce prováděné při projektování, realizaci a provozu

stavby k objasnění jednotlivých geologických nebo inženýrskogeologických otázek a

k upřesnění dosud získaných údajů, popřípadě vlivu stavby na okolí,

b)

práce k upřesnění znalostí o inženýrskogeologických poměrech území, kde byl dokončen

inženýrskogeologický průzkum v nižší průzkumné etapě a zpracování projektu stavby

vyžaduje dílčí doplňující údaje,

c)

práce k upřesnění znalostí o inženýrskogeologických poměrech území s jednoduchými

a známými geologickými poměry nebo prováděné pro jednoduché stavby

46

)

a stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché.

47

)

§ 42

Při projektování a vyhodnocování geologických prací započatém před účinností této

vyhlášky se postupuje do 31. prosince 1990 podle dosavadních předpisů. Organizace

se mohou dohodnout, že i v těchto případech se bude postupovat podle ustanovení této

vyhlášky.

§ 43

Zrušuje se § 2 až 9 a § 18 písm. a) vyhlášky ministerstvo financí, Státní plánovací

komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování

geologických prací.

§ 44

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1989.