VYHLÁŠKA 121/1988 Z. z. o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách

§ 1

Lidová škola jazyků

(1)

Lidovou školu jazyků lze zřídit, bude-li se v ní vyučovat alespoň v 90 vyučovacích

hodinách týdně. Pri menším počtu vyučovacích hodin týdně lze lidovou školu jazyků

zřídit jen ve společné správě s některou základní školou s rozšířeným vyučováním jazyků

nebo ve společné správě s některou střední školou, a to po dohodě s národním výborem,

který tyto školy zřizuje.

(2)

Organizační formou výuky na lidové škole jazyků je kurs. Lze zřídit tyto kursy: jazykový

kurs pro žáky základních škol a základní kurs pro ostatní posluchače pro osvojení

základů jazyka v celkovém rozsahu 420 vyučovacích hodin.

(3)

Počet týdenních vyučovacích hodin v kurse stanoví ředitel lidové školy jazyků tak,

aby posluchači absolvovali 420 vyučovacích hodin nejdříve za dva školní roky a nejpozději

za šest školních roků. Kursy pro žáky základních škol mohou mít nejvíce 4 vyučovací

hodiny týdně.

§ 2

(1)

Jazykovou školu lze zřídit, bude-li se v ní vyučovat alespoň ve 150 vyučovacích hodinách

týdně. Při menším počtu vyučovacích hodin týdně lze jazykovou školu zřídit jen ve

společné správě s některou střední školou.

(2)

Na jazykových školách zřizuje národní výbor, který jazykovou školu odborně vede,

funkci zástupce ředitele, který odpovídá řediteli jazykové školy za úroveň výuky v

kursech jazyků, které mu ředitel stanoví. Jen zástupce se ustanovuje při počtu alespoň

160 vyučovacích hodin týdně v kursech jazykové školy (dále jen „vyučovacích hodin“),

dva zástupci při počtu alespoň 380 vyučovacích hodin a tři zástupci při počtu alespoň

620 vyučovacích hodin. V případě vyššího počtu vyučovacích hodin lze ustanovit dalšího

zástupce ředitele na každých dalších 400 vyučovacích hodin.

(3)

Na jazykové škole se podle potřeby zřizují oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení

skupin příbuzných jazyků (např. oddělení slovanských jazyků, germánských jazyků, románských

jazyků, orientálních jazyků apod.). Vedoucími oddělení jsou zástupci ředitele jazykové

školy; pokud se na jazykové škole zřídí více oddělení, než je počet zástupců ředitele,

ustanoví ředitel se souhlasem národního výboru, který jazykovou školu odborně vede,

vedoucí oddělení z řad učitelů příslušného jazyka na jazykové škole.

(4)

Odměňování a vyučovací povinnosti zástupců ředitele a vedoucích oddělení jsou stanoveny

zvláštním předpisem.1) Je-li funkcí vedoucího oddělení pověřen zástupce ředitele jazykové

školy, nepřísluší mu finanční příspěvek za funkci vedoucího oddělení.

§ 3

(1)

Organizační formou výuky na jazykové škole je kurs; lze zřídit tyto kursy

a)

kurs pro žáky základních škol a základní kurs pro ostatní posluchače pro osvojení

základů jazyka v celkovém rozsahu 420 hodin

b)

střední kurs k prohloubení a rozšíření znalostí jazyka v celkovém rozsahu 280-315

vyučovacích hodin

c)

vyšší specializovaný kurs pro osvojení hlubokých oborově specifických a profesně

orientovaných jazykových znalostí v celkovém rozsahu 280-315 vyučovacích hodin

d)

přípravný kurs

1.

ke státní základní jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105-140 vyučovacích hodin,

2.

ke státní všeobecné jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105-140 vyučovacích hodin,

3.

ke státní speciální jazykové zkoušce pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický

v celkovém rozsahu 105-140 vyučovacích hodin

e)

konverzační kursy

1.

konverzační kurs I navazující na základní kurs, v celkovém rozsahu 280-350 vyučovacích

hodin,

2.

konverzační kurs II navazující na střední kurs, v celkovém rozsahu 140-280 vyučovacích

hodin

f)

speciální kursy, jejichž obsah a rozsah stanoví ředitel jazykové školy podle jejich

charakteru a aktuální společenské potřeby ( např. kursy intenzívní jazykové přípravy).

Plán kursů uvedených pod písmenem f) též rozsah vyučovacích hodin dohodne ředitel

jazykové školy s národním výborem, který jazykovou školu odborně vede.

(2)

Počet týdenních vyučovacích hodin v kursech uvedených v odst. 1 písm. a) stanoví

ředitel jazykové školy tak, aby 420 vyučovacích hodin absolvovali posluchači nejdříve

za dva školní roky a nejpozději za šest školních roků. Počet týdenních vyučovacích

hodin v ostatních kursech se stanoví tak, by 140-350 vyučovacích hodin absolvovali

posluchači nejdříve za dva a nejpozději za pět školních roků. Kursy v celkovém rozsahu

105 až 140 vyučovacích hodin absolvují posluchači za jeden školní rok. Pro žáky základních

škol se kursy o 6 vyučovacích hodinách týdně nezřizují. Vyučovací hodiny v kursech

mohou být soustředěny na jeden, v kursech o 4, 6 a více hodinách týdně na dva až pět

dnů v týdnu.

(3)

Jazyková škola může provádět dálkové studium jazyků. Pro dálkové studium jazyků zřídí

národní výbor při jazykové škole, nebo podle potřeby při některé střední škole, konzultační

středisko.2) Středisko je součástí jazykové školy.

(4)

Studující se v konzultačním středisku zúčastňují povinných konzultací, a to zpravidla

jednou za měsíc v rozsahu 4 až 6 hodin.

(5)

Studium na jazykové škole může být ukončeno státní jazykovou zkouškou.

§ 4

Ústřední ústav pro vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze poskytuje národním

výborům pomoc při metodickém a odborném vedení jazykových škol a lidových škol jazyků.

§5

Organizace vyučování a hodnocení studijních výsledků

(1)

V lidových školách jazyků a v jazykových školách se vyučuje podle učebních osnov

vydaných ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky.

(2)

Vyučování jazykům je organizováno v kursech, které mohou být zřízeny i mimo sídlo

lidové školy nebo jazykové školy (dále jen „škola“), popřípadě v socialistických organizacích.

V socialistické organizaci lze kurs zřídit, umožňuje-li zřízení kursu dohodnutý plán

kursů. Věcné a provozní výdaje na kursy zřízené v socialistických organizacích tyto

organizace.

(3)

Kurs se člení na oddělení kursu. Nejvyšší počet posluchačů v oddělení kursu je 25.

Pro výuku orientálních a jiných méně rozšířených jazyků na jazykové škole lze kurs

v prvním ročníku zřídit již při počtu 6 posluchačů, a v dalších ročnících při 5 posluchačích;

klesne-li počet posluchačů v prvním ročníku pod 5, v dalších ročnících pod 4 posluchače,

kurs se zruší.

(4)

Škola hodnotí studijní výsledky posluchačů na konci každého pololetí; s hodnocením

seznámí učitel kursu posluchače ústně. O úspěšném zakončení kursu vydá škola posluchače

osvědčení s uvedením prospěchu; žákům základních škol a středních škol se na požádání

vydá osvědčení s uvedením prospěchu také na konci každého školního roku.

(5)

Studijní výsledky posluchačů se hodnotí čtyřmi stupni prospěchu: 1 - výborně, 2 -

velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl (a).

(6)

Pokud posluchač na konci školního roku byl klasifikován čtvrtým stupněm prospěchu

nebo nebyl klasifikován, nemůže být zapsán do vyššího ročníku kursu nebo do vyššího

kursu.

(7)

Organizace vyučování a prázdnin ve škole se přizpůsobí organizaci školního roku v

základních a středních školách.3)

(8)

Povinnosti a práva posluchačů stanoví vnitřní řád školy vydaný ředitelem školy po

projednání s národním výborem, který školu odborně vede.

§ 6

Přijímání posluchačů

(1)

Uchazeči se do jednotlivých kursů přihlašují písemně u ředitelství školy v termínu

stanoveném ředitelem školy.

(2)

Posluchače přijímá ředitel školy.

(3)

Přihlásí-li se do školy, popřípadě do kursu více uchazečů, než kolik může škola podle

stanoveného plánu přijmout, přijmou se přednostně uchazeči, kteří potvrzení organizace,

s níž jsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, že znalost jazyka

potřebují pro výkon svého zaměstnání, a osoby se změněnou pracovní schopností, jestliže

je pro studium doporučí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního

výboru a studium ve škole je pro ně přípravou pro pracovní uplatnění;4) ostatní uchazeče

přijme ředitel školy podle pořadí došlých přihlášek.

§ 7

Zápisné a školné

(1)

Posluchači a socialistická organizace zaplatí před zahájením vyučování zápisné a

školné za celý školní rok podle výměru Českého cenového úřadu5); zápisné a školné

jsou příjmy národního výboru, který školu odborně vede.

(2)

Na žádost posluchače nebo je-li posluchač nezletilý, jeho zákonných zástupců, může

národní výbor školné v odůvodněných případech, zvláště z důvodů sociálních, zčásti

nebo zcela prominout.Od placení školného jsou osvobozeny osoby se změněnou pracovní

schopností, jestliže je pro studium doporučila posudková komise sociálního zabezpečení

okresního národního výboru a studium ve škole je pro ně přípravou pro pracovní uplatnění.

(3)

Zápisné se posluchačům vrací pouze v případě, že ke zřízení kursu nebo oddělení kursu

nedojde z viny lidové školy jazyků nebo jazykové školy. Oznámí-li posluchač do jednoho

měsíce po zahájení školního roku, že se z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních,

nemůže kursu zúčastnit a tyto důvody řádně prokáže, je škola povinna vrátit mu celé

školné. Za stejných podmínek se vrací polovina školného také posluchači, který se

ještě před zahájením druhého pololetí do 31. prosince z kursu odhlásí. Poměrnou část

školného vrátí škola též posluchačům zrušeného kursu nebo oddělení kursu, pokud tito

posluchači nemohli být přeřazeni do jiného kursu školy nebo oddělení kursu a sami

zrušení kursu nebo oddělení kursu nezavinili. V ostatních případech se školné nebo

jeho část nevrací. Škola vrátí celé školné také socialistické organizaci, která zruší

svoji žádost o zřízení kursu do 31. července.

(4)

Zápisné a školné jsou příjmy národního výboru, který školu odborně vede.

§ 8

Druhy státních jazykových zkoušek

(1)

Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné nebo speciální. Státní speciální

jazykovou zkoušku je možné vykonat pro odbor překladatelský a pro odbor tlumočnický.

(2)

Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném

podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem, který je přílohou této vyhlášky.

(3)

Státní základní jazykovou zkoušku lze konat až po dovršení 17 let, ostatní státní

jazykové zkoušky až po dovršení 18 let. Ředitel jazykové školy může výjimečně povolit

vykonání státní všeobecné jazykové zkoušky i uchazeči mladšímu 18 let, jestliže uchazeč

prokáže, že získal požadované znalosti intenzívním studiem jazyka nebo při dlouhodobém

pobytu v zahraničí. Státní speciální jazykové zkoušce se mohou podrobit kandidáti,

kteří s úspěchem vykonali státní všeobecnou jazykovou zkoušku. Ředitel jazykové školy

může povolit výjimku kandidátovi, který prokáže požadované znalosti dokladem o získání

vysokoškolské kvalifikace v příslušném studijním odboru, případně jiným dokladem.

(4)

Státní jazykovou zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.

(5)

Vysvědčení o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je průkazem o dosažení jazykových

znalostí a dovedností určitého stupně pro pracovní činnosti, při kterých se vyžaduje

znalost cizího jazyka, nenahrazuje však stupeň vzdělání.

(6)

O státní jazykové zkoušce se vede protokol.

§ 9

Zkušební období, přihlášky ke zkouškám a jejich úhrada

(1)

Státní jazykové zkoušky se konají zpravidla dvakrát v roce. Datum státních jazykových

zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.

(2)

Ke státním jazykovým zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do

konce března, ke státním jazykovým zkouškám konaným v podzimním období do konce září

u ředitelství jazykové školy na předepsaném tiskopise.

(3)

Posluchač zaplatí současně s podáním přihlášky ke státní jazykové zkoušce úhradu,

a to ve výši 80,- Kčs za státní základní jazykovou zkoušku, 100,- Kčs za státní všeobecnou

jazykovou zkoušku a 120,- Kčs za státní speciální jazykovou zkoušku.5) O termínu konání

státní jazykové zkoušky vyrozumí jazyková škola uchazeče nejméně jeden měsíc před

jejím konáním. Ke stání jazykové zkoušce se kandidát dostaví v termínu, který určí

jazyková škola. Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce včas, úhrada se mu nevrací. Škola

však může z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, určit tomuto kandidátovi

pro vykonání státní jazykové zkoušky náhradní termín. Za státní jazykovou zkoušku

v náhradním termínu kandidát úhradu znovu neplatí.

(4)

Úhrada je příjmem národního výboru, který školu odborně vede.

§ 10

Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise

(1)

Státní jazykové zkoušky na jazykové škole řídí komise pro státní jazykové zkoušky.

Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje národní výbor, který odborně vede

jazykovou školu, na které byla komise pro státní jazykové zkoušky zřízena, a to do

konce února s platností pro jarní i podzimní období. Členy této komise jmenuje národní

výbor na návrh ředitele jazykové školy.

(2)

Předseda komise pro státní jazykové zkoušky kontroluje připravenost zkoušek a odpovídá

za odbornou a jazykovou úroveň státních jazykových zkoušek. Předseda komise pro státní

jazykové zkoušky může být současně předsedou zkušební komise.

(3)

Státní jazyková zkouška každého kandidáta se koná před tříčlennou zkušební komisí,

kterou tvoří předseda zkušební komise a dva členové. Předsedu zkušební komise jmenuje

národní výbor, který jazykovou školu odborně vede. Další členy zkušební komise jmenuje

na návrh předsedy komise pro státní jazykové zkoušky ředitel jazykové školy. Předseda

zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost státních jazykových zkoušek,

hodnotí úroveň i klasifikaci.

(4)

Členové komisí pro státní jazykové zkoušky a zkušebních komisí jsou odměňováni podle

příslušných mzdových předpisů.1)

§ 11

Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách

(1)

Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné (kolektivní) a části ústní (individuální).

Témata písemných částí státních jazykových zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.

(2)

Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek (a jejich dílčích

složek) se stanoví stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl

(a).

(3)

Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky nevyhověl, nemůže konat

ústní část státní jazykové zkoušky.

(4)

Celkový výsledek státních jazykových zkoušek, který se stanoví podle výsledků písemné

a ústní části státní jazykové zkoušky, se hodnotí stupni: prospěl s vyznamenáním,

prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.

(5)

Kandidát

a)

prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky

byl hodnocen stupněm 1 - výborně;

b)

prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“ a při

písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 -

velmi dobře;

c)

prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupni „prospěl s vyznamenáním“ ani „prospěl velmi

dobře“ a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než

stupněm 3 - dobře;

d)

neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm

4 - nevyhověl.

(6)

Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové

školy a podepíší jej předseda komise pro státní jazykové zkoušky a ředitel jazykové

školy.

(7)

Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové

zkoušky povolit za podmínek uvedených ve zkušebním řádu pro státní jazykové zkoušky

na jazykových školách její opakování. Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku,

zaplatí příslušnou úhradu (§ 9 odst. 3).

(8)

Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební

řád pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách uvedený v příloze této vyhlášky.

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1988.