ZÁKON České národní rady 120/1992 Z. z. vyhlašuje úplné znění zákona České národní rady ze dne 6. března 1990 č. 54 Sb., o volbách do České národní rady, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 435/1991 Sb. a zákonem České národní rady č. 94/1992 Sb.

§ 1

Volby do České národní rady se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního

práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích.

§ 2

(1)

Právo volit mají občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají trvalý

pobyt

1

)

v České republice, nejpozději v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den

voleb na území některého z volebních krajů.

(2)

Právo volit však nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům

nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena.

2

)

(3)

Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z

důvodu

a)

ochrany zdraví lidu,

3

)

b)

výkonu trestu odnětí svobody.

§ 3

Poslancem České národní rady může být zvolen každý československý státní občan, který

má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let.

§ 4

Území pro konání voleb

Volby se konají na území České republiky.

§ 5

Volební kraje

Volební kraje tvoří území krajů

4

)

podle stavu v den vyhlášení voleb.

§ 6

Počet poslanců

Počet poslanců je stanoven ústavním předpisem.

§ 7

Volební okrsky

(1)

Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební

okrsky.

(2)

Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví obecní rada nebo orgán,

který plní funkci obecní rady,

5

)

(dále jen „obecní rada“) nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.

(3)

Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené

části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.

(4)

Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích,

ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak

jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.

(5)

V celách policejního zajištění

6

)

nebo v místech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí

možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem

příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost

volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby

volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý

pobyt. V případě předvedení příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se

předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.

(6)

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění,

mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.

§ 8

Zápis do seznamu voličů

(1)

Všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají právo volit,

se zapisují do seznamu voličů podle místa svého trvalého pobytu. Příslušníci ozbrojených

sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, se zapisují

do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni.

Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci

obecního úřadu (dále jen „obecní úřad“)

7

)

obce přidělení to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého

pobytu těchto příslušníků.

(2)

Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, zapíší

se dodatečně do seznamu voličů nebo se z něho dodatečně vyškrtnou.

(3)

U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva (§ 2 odst. 3), se tato

skutečnost v seznamu voličů poznamená.

(4)

Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.

§ 9

Sestavení seznamu voličů

(1)

Seznamy voličů sestavuje obecní úřad podle volebních okrsků.

(2)

Seznamy voličů, jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených

bezpečnostních sborů, sestavuje obecní úřad na základě podkladů dodaných veliteli

útvarů. Obecní úřad dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou

v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené

v § 7 odst. 5.

(3)

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění,

mohou být seznamy voličů společné.

§ 10

Vyložení seznamu voličů

(1)

Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vyloží obecní úřad seznamy voličů, aby do nich

mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí

obecní úřad občany způsobem v místě obvyklým.

(2)

V obcích, v nichž je více než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní

úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí. Obecní úřad

v obci, která má méně než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí, aby byl

vyložen seznam voličů v prostorech, kde jsou hromadně ubytováni příslušníci ozbrojených

sil a ozbrojených bezpečnostních sborů.

§ 11

Námitkové řízení

(1)

Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obecní úřad na chyby a nesprávnosti

v seznamu voličů a navrhnout opravu nebo doplnění. Obecní úřad je povinen do 3 dnů

buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, nebo občanovi písemně sdělit, z jakých

důvodů opravu nelze provést.

(2)

Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh

8

)

u příslušného soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.

Podle rozhodnutí soudu provede obecní úřad a v den voleb okrsková volební komise opravu

nebo doplnění v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti

rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

§ 12

Voličský průkaz

(1)

Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou

zapsáni, vydá obecní úřad na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je

vyškrtne.

(2)

Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro

volbu do České národní rady.

§ 13

Všeobecná ustanovení

(1)

Volby do České národní rady řídí Česká volební komise.

(2)

Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise.

(3)

V okresech řídí volby okresní volební komise. Okresní volební komise se zřizují též

v hlavním městě Praze; vymezení jejich území stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.

(4)

Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.

(5)

Členem volební komise může být každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky,

který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na

poslance České národní rady nemůže být členem volební komise.

(6)

V případě, že se volby do České národní rady konají současně s volbami do Federálního

shromáždění, mohou být krajské volební komise a okresní volební komise společné pro

volby do obou zákonodárných sborů.

(7)

Volební komise se skládají z rovného počtu vyslaných zástupců politických stran

9

)

, politických hnutí

9

)

a jejich koalic

10

)

(dále jen „politických stran“), které podávají samostatnou kandidátní listinu. Jména

a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany

tomu, kdo svolává první zasedání volební komise. Prohlášení kandidátní listiny za

neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické

strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku

funkce člena volební komise povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného

politickou stranou.

(8)

Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji

na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat funkci a budu se při tom řídit

zákony a jinými právními předpisy“. Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše

pod písemné znění slibu.

(9)

Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou

hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

(10)

Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu.

Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany.

Losování řídí nejstarší člen volební komise.

(11)

Zapisovatele České volební komise jmenuje a odvolává vláda České republiky. Zapisovatele

krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra České republiky (dále jen

„ministr vnitra“). Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta

okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje

a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje

a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen „starosta“).

Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle

§ 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel

skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 8.

(12)

Česká volební komise, krajské volební komise a okresní volební komise si k výpočetnímu

zpracování výsledků voleb vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků

přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky. Tito pracovníci skládají

slib ve znění uvedeném v odstavci 8.

§ 14

Česká volební komise

(1)

Do České volební komise deleguje nejpozději 60 dnů před dnem voleb každá politická

strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy

a dva náhradníky.

(2)

První zasedání České volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci

1 předseda vlády České republiky.

(3)

Česká volební komise zejména

a)

dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,

b)

rozhoduje o stížnostech na postup krajských volebních komisí a o odvoláních proti

jejich rozhodnutím,

c)

zjišťuje a uveřejňuje výsledky voleb,

d)

odevzdá zápis o výsledku voleb předsednictvu České národní rady,

e)

vydává zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení,

f)

plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.

§ 15

Krajská volební komise

(1)

Do krajské volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická

strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

(2)

První zasedání krajské volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v

odstavci 1 ministr vnitra.

(3)

Krajská volební komise

a)

dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,

b)

rozhoduje o stížnostech na postup okresních volebních komisí a o odvolání proti jejich

rozhodnutím,

c)

projednává a registruje kandidátní listiny ve volebním kraji,

d)

zjišťuje výsledky volby ve volebním kraji,

e)

předá spisy o volbách do úschovy ministerstvu vnitra,

f)

plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popř. úkoly, kterými

ji pověří Česká volební komise.

§ 16

Okresní volební komise

(1)

Do okresní volební komise deleguje nejpozději 30 dnů přede dnem voleb každá politická

strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jednoho člena

a jednoho náhradníka. První zasedání okresní volební komise svolává přednosta okresního

úřadu; v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.

(2)

Okresní volební komise

a)

dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,

b)

rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti

jejich rozhodnutím,

c)

dohlíží na zpracování výsledků hlasování za volební okrsky,

d)

vzniknou-li pochybnosti, má právo vyžádat si od okrskové volební komise vysvětlivky

a jiné informace. Zjevné chyby opraví po dohodě s okrskovou volební komisí sama, jinak

požádá okrskovou volební komisi, aby se znovu sešla a zjištěné nedostatky odstranila,

e)

odevzdává zpracované výsledky hlasování za volební okrsky v rámci své působnosti

krajské volební komisi.

§ 17

Okrskové volební komise

(1)

Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním

kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede

dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li

takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje

členy a náhradníka na neobsazená místa obecní rada.

(2)

Obecní rada s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové

volební komise, a to tak, aby počet jejích členů byl nejméně tři.

(3)

První zasedání okrskové volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v

odstavci 1 starosta příslušné obce.

(4)

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění,

zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.

(5)

Okrsková volební komise

a)

zajišťuje průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků

a dbá o pořádek ve volební místnosti,

b)

sčítá hlasy a sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, který předloží neprodleně

příslušné okresní volební komisi,

c)

ostatní spisy o volbách odevzdá do úschovy obecnímu úřadu.

§ 18

Kandidátní listiny

(1)

Kandidátní listiny pro volby do České národní rady mohou podávat politické strany.

Kandidátní listiny se podávají nejpozději do šedesáti dnů přede dnem voleb ve dvojím

stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana

připojí

a)

prohlášení, že má nejméně 10 000 individuálních členů, nebo

b)

v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písmenu a) petici požadující, aby tato

politická strana kandidovala, podepsanou tolika dalšími oprávněnými voliči, kolik

se jich politické straně nedostává na počtu individuálních členů. K podpisu pod petici

volič po předložení občanského průkazu uvede své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště.

Podpis pod peticí nelze vzít zpět.

Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů

uvedených v petici.

(2)

Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží

petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím

na to odkáže.

(3)

Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevztahuje na politické

strany, které byly zastoupeny v České národní radě poslaneckým klubem 60 dnů přede

dnem vyhlášení voleb, nebo které v posledních volbách do České národní rady získaly

nejméně 10 000 platných hlasů.

(4)

Kandidátní listina obsahuje

a)

název politické strany,

b)

jméno, příjmení, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní

listině vyjádřené pomocí arabské číslice.

(5)

Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů

uvedených v odstavci 4 písm. b) též vyznačit jejich příslušnost k určité politické

straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany nebo že jde o nezávislého

kandidáta.

(6)

V příloze ke kandidátní listině politická strana určí svého zmocněnce a jeho dva

náhradníky a uvede jejich jména, příjmení a přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem

nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana

vázána. Nastoupení náhradníka místo zmocněnce oznámí politická strana krajské volební

komisi.

(7)

Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny a přílohy k nim splňují stanovené

náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany.

Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.

(8)

Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana v rámci volebního kraje uvést

na kandidátní listině, se stanoví v příloze č. 2 tohoto zákona.

(9)

Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta,

že souhlasí se svou kandidaturou, nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní

listině a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.

(10)

Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici

takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické

strany, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 42). Splnění podmínek uvedených v odstavci

1 písm. a), b) a v odstavci 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více

politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jakoby kandidátní

listinu podala jedna politická strana.

§ 19

Projednání kandidátních listin krajskou volební komisí

(1)

Krajská volební komise přezkoumá předložené kandidátní listiny do 55 dnů přede dnem

voleb.

(2)

Krajská volební komise škrtne

a)

kandidáta, u něhož není připojeno prohlášení kandidáta podle § 18 odst. 9,

b)

kandidáta v případě, že je uveden na kandidátních listinách více politických stran

na té kandidátní listině, ke které není přiloženo prohlášení podle § 18 odst. 7. Podepsal-li

kandidát prohlášení k více kandidátním listinám, škrtne jej na všech kandidátních

listinách,

c)

ty kandidáty, kteří jsou kandidováni nad nejvýše stanovený počet podle § 18 odst.

8.

(3)

Krajská volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje

podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění

krajskou volební komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci

2. Proti takovému rozhodnutí může politická strana podat do 24 hodin po jeho doručení

odvolání k České volební komisi.

(4)

Po projednání kandidatury zašle předseda krajské volební komise neprodleně jeden

stejnopis kandidátní listiny s prohlášením kandidátů o souhlasu s kandidaturou a se

zápisem o výsledku projednání kandidátní listiny České volební komisi. Stejně tak

o výsledku jednání podá zprávu všem politickým stranám, které ve volebním kraji předložily

kandidátní listinu.

§ 20

Projednání kandidátních listin Českou volební komisí

(1)

Česká volební komise projedná kandidátní listiny do 50 dnů přede dnem voleb. Nejprve

přezkoumá usnesení krajských volebních komisí a odstraní zjištěné vady v kandidátních

listinách.

(2)

Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách, škrtne jej Česká volební

komise na všech kandidátních listinách.

(3)

Jsou-li kandidátní listiny podané pravděpodobně stejnou politickou stranou označeny

v různých volebních krajích odchylně, vyzve předseda její zástupce, aby nejpozději

do konce zasedání České volební komise oznámili jednotné označení pro všechny volební

kraje. Neučiní-li tak, rozhodne o označení Česká volební komise.

(4)

Česká volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje

podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění

komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2.

(5)

Dále Česká volební komise určí losem číslo, kterým budou pro volby do České národní

rady jednotně označeny kandidátní listiny každé politické strany, která předložila

kandidátní listinu.

(6)

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění,

platí pro označení kandidátních listin politických stran čísla určená losem Ústřední

volební komisí i pro volby do České národní rady. V takovém případě se losování zúčastní

i zástupci České volební komise.

(7)

Předseda České volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání krajským

volebním komisím a kandidujícím politickým stranám. Výsledek losování vyhlásí tak,

aby vešel v obecnou známost.

§ 20a

Registrace kandidátních listin

(1)

Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Českou

volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem

voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písemně politickým stranám. Registrace

je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.

(2)

Jestliže krajská volební komise nebo Česká volební komise po registraci podle odstavce

1 zjistí, že politická strana, která podala kandidátní listinu byla zrušena

11

)

a nebo byla pozastavena její činnost,

12

)

registraci zruší a písemně to oznámí zmocněnci politické strany (§ 18 odst. 6).

(3)

Ke kandidátní listině, jejíž registrace byla podle odstavce 2 zrušena, se dále nepřihlíží.

§ 21

Vzdání se a odvolání kandidatury

(1)

Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury.

Do téhož okamžiku může zmocněnec politické strany jeho kandidaturu stejným způsobem

odvolat. Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nelze vzít zpět a je nutno

doručit je ve dvojím stejnopise předsedovi nebo zapisovateli krajské volební komise;

předseda krajské volební komise jeden stejnopis zašle neprodleně předsedovi České

volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.

(2)

Bylo-li takové prohlášení učiněno po zaregistrování, zůstávají údaje o kandidátu

na kandidátní listině, ale při přidělování mandátů se k němu nepřihlíží.

§ 21a

Jestliže dojde k rozpuštění politické strany v době po zaregistrování kandidátní listiny

krajskou volební komisí, při rozdělování mandátu se k takovéto politické straně nepřihlíží.

§ 22

Hlasovací lístky

(1)

Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím ministerstva vnitra České

republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) rozmnožení hlasovacích lístků, na nichž

musí být uvedeno vylosované číslo kandidátní listiny (§ 20 odst. 5), název politické

strany a údaje o všech kandidátech a jejich pořadí. Údaje na hlasovacích lístcích

musí být shodné s údaji na kandidátních listinách.

(2)

Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru

téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka

krajské volební komise.

(3)

Takto rozmnožené hlasovací lístky zašle předseda krajské volební komise starostům

obcí, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny všem voličům nejpozději 3

dny přede dnem voleb, jakož i v den voleb všem okrskovým komisím.

§ 23

Den voleb

(1)

Volby do České národní rady se konají téhož dne na celém území České republiky. Předsednictvo

České národní rady může stanovit, že se volby konají ve dvou dnech.

(2)

Předsednictvo České národní rady vyhlašuje volby do České národní rady a stanoví

den voleb nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Usnesení předsednictva České národní

rady se uveřejňuje ve Sbírce zákonů.

(3)

Volby se konají v určený den od sedmé do osmnácté hodiny. Pokud to místní potřeby

vyžadují, může obecní rada stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.

(4)

Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a

konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé

hodině a končí o čtrnácté hodině. Pokud to místní potřeby vyžadují, může obecní rada

stanovit začátek voleb na dřívější hodinu, nejdříve však na dvanáctou hodinu prvého

dne a pátou hodinu druhého dne; lhůty uvedené v ustanoveních § 21 a 27 se i v těchto

případech počítají od čtrnácté hodiny prvého dne voleb.

§ 24

Informování voličů

Obecní úřad vyhlásí nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb způsobem v místě obvyklým

dobu a místo konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků,

uvede obecní úřad, které části obce, popř. útvary (§ 8 odst. 1) nebo zařízení (§ 7

odst. 5) připadají k jednotlivým volebním okrskům. Ve vyhlášce obecní úřad zdůrazní

povinnost voliče mít u sebe průkaz totožnosti a uvede v ní další potřebné údaje nutné

k nerušenému průběhu voleb.

§ 25

Přípravy ve volební místnosti

(1)

Předseda okrskové volební komise zkontroluje před zahájením volby za přítomnosti

komise volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku, a zapečetí ji. Zkontroluje

také vybavení volební místnosti, zda je připraven seznam voličů a dostatečný počet

hlasovacích lístků.

(2)

Konají-li se volby ve dvou dnech, zajistí předseda okrskové volební komise, aby po

skončení voleb prvého dne byla volební schránka, popř. přenosná volební schránka zapečetěna

tak, aby bylo znemožněno vkládat do ní hlasovací lístky a bezpečně ji spolu s ostatními

volebními dokumenty uloží.

§ 26

Prostory pro úpravu hlasovacích lístků

Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory

oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta

s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V prostorech nesmí být s výjimkou

případů uvedených v § 29 odst. 5 nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové

volební komise.

§ 27

(1)

Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 23 dnů

a končící 48 hodin před zahájením voleb.

(2)

V době volební kampaně má každá samostatně kandidující politická strana zajištěn

rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům a jiným službám státu a

územní samosprávy. V rámci vysílacích okruhů Českého rozhlasu a České televize je

pro volební kampaň vyhrazeno celkem 21 hodin vysílacího času, které se rozdělí rovným

dílem mezi kandidující politické strany tak, aby určením doby vysílání nebyla žádná

z politických stran podstatně znevýhodněna; termíny vysílacích časů se rozdělí losem.

Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany. Volební agitace v rozhlasovém

a televizním vysílání držitelům licencí není dovolena.

(3)

V době volební kampaně je zakázáno vysílat volební projevy a volební programy kromě

vysílacích časů vyhrazených kandidujícím politickým stranám podle odstavce 2 a zveřejňovat

ve vysílání jakékoliv vnější projevy, kterými se propagují kandidující politické strany.

Je rovněž zakázáno vysílat volební agitace v časech, které jsou v rozhlasovém a televizním

vysílání vyhrazeny reklamě nebo využívat rozhlasové a televizní reklamy k volební

agitaci.

(4)

Není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci politických stran s výjimkou

pouhého oznamování konání volebních shromáždění.

(5)

Vyhradí-li obecní rada plochu pro vylepení volebních plakátů, musí její využívání

odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.

(6)

Spory a stížnosti týkající se průběhu volební kampaně ve státních sdělovacích prostředcích

České republiky řeší Česká volební komise; její rozhodnutí jsou závazná.

(7)

V době 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro

politické strany a je zakázáno zveřejňování údajů, které by mohly poškodit politickou

stranu nebo kandidáta, a to slovem, písmem, zvukem i obrazem ve veřejných sdělovacích

prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním

okolí. Zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejvýše

do sedmého dne přede dnem voleb.

(8)

Členové volebních komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat

informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o výsledku

hlasování.

(9)

V průběhu voleb až do jejich skončení je zakázáno uveřejňovat výsledky volebních

průzkumů.

§ 28

Zahájení hlasování

Po provedení kontroly podle § 25 odst. 1 prohlásí předseda okrskové volební komise

se souhlasem komise volby za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové

komise.

§ 29

Hlasování

(1)

Volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise

nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební

komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.

(2)

Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a po záznamu v obou

stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou

otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti

a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo

jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní)

průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej požádá, aby svou

totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do

ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.

(3)

Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem a má bydliště

v České republice, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů a vyznačí v jeho

občanském průkazu nebo vojenském průkazu, že se dostavil k hlasování. Zápis podepíše

předseda a dva členové komise; voličský průkaz se připojí k prvému stejnopisu seznamu

voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky.

(4)

Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému

(§ 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím

lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše

u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů

dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže.

(5)

Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že

nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích

lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil

do obálky.

(6)

Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků

vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který

se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí obdobně pro hlasování

ve zvláštních volebních okrscích (§ 7 odst. 4) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých

se hlasování koná.

§ 30

Pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí

Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové

volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti a důstojného

průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 31

Přerušení hlasování

Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je

ukončit, může okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisí odročit

zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba

hlasování (§ 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise

o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování

je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku.

Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečetí

ověří a poznamená to v zápise o průběhu hlasování.

§ 32

Ukončení hlasování

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak

předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom

prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.

§ 33

Kdo může být přítomen sčítání

V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové

volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby,

kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.

§ 34

Sčítání hlasů okrskovou volební komisí

(1)

Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité

hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou

volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů nebo podle § 7 odst. 5 použito

i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

(2)

Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá

úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky

komise vyloučí.

(3)

Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a

sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, přičemž

vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo

práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým

kandidátům.

(4)

Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda

okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

§ 35

Posuzování hlasovacích lístků

(1)

Ve prospěch politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou

jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží.

Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá

se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však

nepřihlíží.

(2)

Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce

několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran, jsou všechny tyto

hlasy neplatné. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany, počítají

se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní

volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních

hlasů; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních

hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.

§ 36

Zápis o hlasování ve volebním okrsku

(1)

Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku

hlasování. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže

některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2)

V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeno

a)

doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,

b)

celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,

c)

počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d)

počet odevzdaných úředních obálek,

e)

počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f)

počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,

g)

počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních

listin,

h)

stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení,

která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

(3)

K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) komise využije potřebný počet nepoužitých

hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda

za přítomnosti komise.

§ 37

Skončení jednání v okrskové volební komisi

(1)

Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda

okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně

okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

(2)

Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti

podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat

výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.

(3)

Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy

voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.

§ 38

Přítomnost při jednání okresní volební komise

V místnosti, kde okresní volební komise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové

volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto komisí jen členové volebních

komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým

k tomu dala povolení Česká volební komise.

§ 39

Sčítání hlasů v krajské volební komisi

(1)

Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji

na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

(2)

V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování,

mohou být přítomni jen členové České volební komise a pracovníci odborných útvarů,

jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.

§ 40

Zápis krajské volební komise

(1)

Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve

volebním kraji; zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže

některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2)

V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeno

a)

počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které

zaslaly výsledek hlasování,

b)

počet osob zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,

c)

počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d)

počet odevzdaných úředních obálek,

e)

počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f)

počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,

g)

počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních

listin,

h)

stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení,

která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

(3)

Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis

zápisu neprodleně České volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy

ministerstvu vnitra.

§ 41

Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích

(1)

Česká volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich

součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve

všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců (§ 6). Číslo takto vypočtené

a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

(2)

Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém

volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým

volebním krajům.

(3)

Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Česká volební komise tyto mandáty

postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhoduje

los.

§ 42

Postup politických stran do prvního skrutinia

(1)

Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou

politickou stranu, politické hnutí a koalici.

(2)

Česká volební komise dále zjistí

a)

které politické strany, popřípadě politická hnutí získaly méně než pět procent,

b)

které koalice ze dvou politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně

než sedm procent,

c)

které koalice ze tří politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně

než devět procent,

d)

které koalice nejméně čtyř a více politických stran, popřípadě politických hnutí

získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.

Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým

stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

(3)

Zjistí-li Česká volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice

nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické

strany, popřípadě politická hnutí, sníží postupně

a)

u politických stran, popřípadě politických hnutí hranici pěti procent na hranici

čtyř procent a na hranici tří procent,

b)

u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent

a na hranici pěti procent,

c)

u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici devíti procent na hranici osmi procent

a na hranici sedmi procent,

d)

u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent

a na hranici devíti procent.

(4)

V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

§ 43

První skrutinium

(1)

Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily

do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji

přiděleny (§ 41) zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené

na jednotky, je krajským volebním číslem.

(2)

Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje,

se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát

je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická

strana získala.

(3)

Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající

mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení.

Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním

kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

(4)

V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti

podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna

desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro

tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů,

který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně patnáct procent z celkového

počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V

případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto

podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího

počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující

pořadí na hlasovacím lístku.

(5)

Nejmenovala-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků

prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

§ 44

Druhé skrutinium

(1)

Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Česká volební

komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých

politických stran pro ně odevzdaných a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu

ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.

(2)

Nejpozději do 24 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové České volební

komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých stran. Počet kandidátů na těchto

kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze

jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvoleni

v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů

ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

(3)

Česká volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických

stran. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny,

zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým

volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně tolik mandátů, kolikrát

je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou

politickou stranu.

(4)

Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Česká volební komise tyto

mandáty postupně těm stranám, které podaly platné kandidátní listiny a které vykazují

největší zbytek dělení, při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší

součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát

straně, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje,

jestliže politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.

(5)

Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající

mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu.

Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, která získala

menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.

(6)

V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti

podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(7)

Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají

náhradníky.

§ 45

Zápis České volební komise a uveřejnění výsledků voleb

(1)

Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Česká volební komise zápis o výsledku

voleb. Zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý

z členů České volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2)

V zápise o výsledku voleb se uvádí

a)

celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů;

b)

celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky;

c)

počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu zvlášť a pro jednotlivé

kraje zvlášť;

d)

jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu

spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém

skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.

(3)

Česká volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o

výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky,

ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

§ 46

Osvědčení o zvolení

Česká volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.

§ 47

Volební stížnost

(1)

Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu

voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana,

která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna.

Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu

soudu České republiky.

(2)

Nejvyšší soud České republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy

a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných

orgánů se použijí přiměřeně.

(3)

Proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky o stížnosti se nelze odvolat.

(4)

Stanovisko obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České republiky České národní

radě.

§ 48

Opatření při porušení zákona

(1)

Došlo-li v některém volebním kraji k porušení tohoto zákona, předsednictvo České

národní rady učiní nejpozději do jednoho týdne od vyhlášení výsledků voleb opatření

potřebná k provedení voleb podle tohoto zákona. V takovém případě je možno předepsané

lhůty zkrátit.

(2)

Byla-li Nejvyššímu soudu České republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo

České národní rady učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení stanoviska

obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České republiky.

(3)

Opatření podle odstavce 1 předsednictvo České národní rady neučiní, jestliže zjištěné

závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.

§ 49

Nastupování náhradníků

(1)

Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany uvedený na kandidátní

listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát

se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu (§ 43 odst. 3).

Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém

byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(2)

Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního

období.

(3)

Byla-li politická strana zrušena,

11

)

náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.

(4)

Byla-li činnost politické strany pozastavena,

12

)

po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.

(5)

Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo České národní rady do 15 dnů po dni,

ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem

a kterým dnem se jím stal.

§ 50

Opatření pomocných prostředků

(1)

Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky

a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž

obvodu jsou zřízeny.

(2)

Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské

volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise, jehož sídlo je sídlem

příslušné volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním

městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním

městě Praze úřady uvedené v příloze č. 1.

§ 51

Spolupráce jiných orgánů a organizací

(1)

Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění

tohoto zákona.

(2)

Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost

orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské

průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

§ 52

Nároky členů volebních komisí

(1)

Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících

z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou

mzdy.

13

)

(2)

Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla

vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví obecně závazným právním předpisem

ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministerstvem vnitra.

(3)

Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá

nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty

stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky v dohodě

s ministerstvem vnitra.

§ 53

Nároky kandidátů

(1)

Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny,

na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním

nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnavatel“), poskytl pracovní volno.

(2)

Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.

(3)

Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát

zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.

(4)

Kandidátovi, který není v pracovním poměru nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu

ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.

(5)

Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.

(6)

Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo

obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu

práce.

§ 54

Hrazení volebních nákladů

(1)

Výdaje spojené s volbami do České národní rady se hradí ze státního rozpočtu republiky.

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění,

stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České republiky a České a Slovenské

Federatívní Republiky.

(2)

Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.

(3)

Po ověření voleb poslanců Českou národní radou sdělí předsednictvo České národní

rady ministerstvu financí, cen a mezd České republiky údaje o počtu platných hlasů

odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala

více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas

ze státního rozpočtu republiky uhrazeno 15 Kčs.

§ 54a

(1)

Vznikne-li politické straně vzhledem k posledním výsledkům voleb do České národní

rady nárok na úhradu volebních nákladů, mají nárok na státní příspěvek z rozpočtu

České republiky, a to ve výši odpovídající této úhradě (§ 54 odst. 3).

(2)

Státní příspěvek se vyplácí politickým stranám na jejich žádost a v ročních splátkách,

nejpozději do konce února.

(3)

Dojde-li k rozpuštění České národní rady před ukončením volebního období, poskytne

se politickým stranám státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.

(4)

Politická strana ztrácí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích

volbách do České národní rady nezískala žádný poslanecký mandát v České národní radě.

(5)

Za každý měsíc pozastavení činnosti politické strany

12

)

se státní příspěvek náležející politické straně podle odstavců 1, 2 a 3 snižuje o

jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení její činnosti se státní příspěvek politické

straně nevyplácí. Byla-li politická strana zrušena rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění,

11

)

je povinna vrátit do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplacené částky

státního příspěvku.

(6)

Politickým stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část

státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak

rovným dílem.

§ 55

(1)

Ministerstvo vnitra po dohodě s federálním ministerstvem vnitra

a)

stanoví podrobnosti o úkolech obcí a okresních úřadů při

1.

vytváření volebních okrsků,

2.

sestavování seznamů voličů,

3.

vystavování voličských průkazů,

4.

zajišťování a vybavování volebních místností,

5.

úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;

b)

stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, osvědčení o

zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;

c)

může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy (§ 51 odst. 1) při kontrole

pravdivosti údajů podle § 18 odst.1.

(2)

Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ve spolupráci

s Federálním statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

§ 55a

Možnost uplatnění zvláštního nároku na kandidáty

(1)

Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením

osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise

při federálním ministerstvu vnitra

14

)

o tom, že občan připadající v úvahu jako kandidát v období od 25. února 1948 do 17.

listopadu 1989 nebyl

a)

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

b)

evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného

bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

c)

vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti.

15

)

(2)

Politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení

16

)

úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní

listinu této politické strany.

(3)

Nejpozději 3 dny před ukončením volební kampaně (§ 27 odst. 1) jsou politické strany

povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily

a jaký byl výsledek jednotlivých kandidátů.

(4)

Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.

§ 56

Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona

již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako

by byla učiněna za jeho účinnosti.

§ 57

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 53/1971 Sb., o volbách do České národní rady, s výjimkou ustanovení

§ 49, které pozbývá platnosti dnem voleb.

§ 58

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zákon České národní rady č.54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, nabyl účinnosti

dne 6.března 1990, zákonné opatření předsednictva České národní rady č.221/1990 Sb.,

kterým se mění a doplňuje zákon č.54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, nabyl

účinnosti dne 30.května 1990, zákon České národní rady č.435/1991 Sb., kterým se mění

zákon č.54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, nabyl účinnosti dne 1.listopadu

1991 a zákon České národní rady č.94/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.54/1990

Sb., o volbách do České národní rady, nabyl účinnosti dne 1.března 1992.